Ahoj Tery, díky za dotaz i důvěru k nám. Píšeš, že jsi chtěla o prázdninách zhubnout, trochu se zpevnit, a tak jsi vyřadila sušenky a čokoládu a jiná nezdravá jídla, která jsi jedla každý den. Hubla jsi, ale pak se to nějak zvrtlo, a tobě se zdálo, že jíš pořád hodně, a tak jsi ubírala i "normální" jídlo a hlavně jsi hodně sportovala. Zhubla jsi dost rychle 10 kilo, všechno na tobě plandalo a skončila jsi u paní dr., která  tě chce poslat do nemocnice, pokud nepřibereš do další návštěvy alespoň kilo. A ty máš strach, že máš problém... To asi máš, ale na druhé straně je moc dobře, že si ten problém uvědomuješ! A máš své blízké a odborníky, kteří ti chtějí pomoct. Maminku, paní doktorku... Řiď se tím, co ti paní dr. poradila. Zřejmě nějaké pravidelné jídlo, atd. Často se stává, že si člověk něco přeje, např. něco málo zhubnout, ale když si to nehlídá, může se stát opačný extrém. Ale znovu opakuju, je dobře, že si to uvědomuješ, to je moc důležité. Zkus si každý den udělat jednu i malinkou radost - poslech písničky, hezký film, procházka, knížka, přerovnání jedné poličky  v pokojíku (bude tam přehledno:)) - prostě něco, co ti udělá radost, co tě potěší. A možná ze začátku si klidně napiš na papír na každý den: snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře (nebo jak ti to paní dr. poradila) a odškrtávej si každou položku, když se ti podaří splnit. Ber to třeba jako hru, která je pro tebe ale moc důležitá, protože ti pomáhá se uzdravit. Zrovna včera jsem viděla nějaký pořad  v televizi, kde asi 20.letý kluk si moc přál být artistou, a když se mu podařilo dostat se na školu v zahraničí, tak si při tréninku zlomil nějakou kůstku v zápěstí. Lékař mu řekl, že tuto školu už asi nebude moct dělat, protože ta ruka už nebude taková, jaká bývala. Ale ten kluk si to moc přál, byl to jeho velký sen, tak krůček po krůčku, si zjišťoval a hledal různá cvičení, a pomaličku si tu ruku rozcvičil, i když to trvalo hodně dlouho. Většina by to možná vzdala, ale on měl sen, a tak si za ním šel, pomaličku, trpělivě, a i když ho to stálo spoustu úsilí. A teď? Ruka se mu spravila a může na své vysněné škole studovat dál. Ale chtělo to spoustu trpělivosti, úsilí, odhodlání. Každý den. Věřím, že to také dokážeš, po malých krůčcích, s trpělivostí. A když se někdy něco nepovede? Nevadí, jedeme dál. Chyba nemusí být problém, ale dobrá zkušenost, že takhle už příště ne. A co se týká tvého druhého dotazu (spojila jsem je dohromady), že ti vynechala menstruace, tak je pravda, že to může souviset s náhlým a rychlým zhubnutím. V každém případě by bylo fajn, se s tím na příští kontrole paní doktorce svěřit, a uvidíš, že spolu najdete nějaké řešení. Moc ti fandíme a klidně se zase ozvi. M.

Milá tazatelko,

hovoříš o obtíži, která pramení z toho, že někdy nejsme schopni zcela ovlivnit to, co nás napadá. Jsou to otravné myšlenky. Někdy se jedná o pokušení, někdy může jít o vybavování si scén z filmů, někdy jde o to, že necháme fantazii moc bloumat... Co dělat? Takové myšlenky nejsou hříchem. Je ale třeba naučit se s nimi zacházet. Jak? Uvědomit si, že jde o blbost, pokušení, otravu... že s tím prostě nesouhlasím. To proběhne v hlavě za vteřinu. A pak myšlenkou pohrdnout jako otravnou mouchou, která lítá kolem hlavy. Prostě se na ni vykašlat. Když to nejde, pak se snažit zaměstnat mozek něčím, co myšlení vrhne jiným směrem. Nabízím Ti knížku, kterou jsem o tom pro mladé lidi napsat. Jmenuje se: Máš na víc a vydal jsem ji v nakladatelství Paulínky.

Milá Ellie,

díky za tvoji důvěru, se kterou se na nás obracíš. Je dobře, že sis o tom, co tě trápí, zkoušela něco nastudovat.

Možná je to opravdu tím, že jsi byla dlouho doma a neměla jsi moc příležitostí s někým mluvit. Rovnátka na tom mohou mít taky svůj podíl. Když jsi byla doma a moc nemluvila, tak ti rovnátka tolik nevadila. Teď mluvíš častěji, už se ti také začaly rovnat zuby, tak je to pro tebe všechno takový nezvyk. Taky píšeš, že jsi v září nastoupila do druháku, takže loni jsi byla v prváku v novém kolektivu lidí. Jenže loňský školní rok byl z velké části online, tudíž nebylo možné se pořádně seznámit se spolužáky a teď jsou pro tebe pořád trochu cizí a je těžké navazovat přátelství. I to možná může mít vliv na to, že sis neudělala moc nových kamarádů nebo se přeřekneš.

Určitě trénink v podobě čtení nahlas ti může hodně pomoct. Napadá mě, že bys leště mohla zkusit nějaká artikulační nebo logopedická cvičení. Zřejmě máš vysledováno, co ti dělá problémy, tak to můžeš zkusit doma procvičit. Je to sice pro děti, ale něco najdeš například tady: https://www.logopedonline.cz/logopedicke-pomucky/cviceni-ke-stazeni/

Když jsme nervózní, snadno se nám stane, že se přeřekneme. Třeba při zkoušení, tam bývá nervozita obrovská a snad každý se někdy přeřekl. Trochu to na mě působí, že jsi nervózní z toho, že se můžeš přeřeknout, a pak se právě kvůli tomu přeřekneš a bojíš se mluvit. To není nic divného. Každý máme z něčeho obavy. Když tedy budeš s někým mluvit, snaž se nemyslet na to, že se můžeš přeřeknout. Soustřeď se na to, co chceš říct, a mluv pomalu. Řekni si, že když se přeřekneš, nic se nestane, prostě se zastavíš a řekneš to znovu. Nikdo nemluví storpocentně plynule.

Chápu, že se ti moc nechce do nějaké odborné pomoci, ale co takhle se zkusit nejřív zeptat své zubařky (zubaře), jestli to nemůže souviset s rovnátky a jestli by ti na to něco nedoporučila, nebo jestli neví, co by to mohlo být? Pak uvidíš, co dál. Občas se nám nechce vyhledat odborníka, máme z toho strach. Je ale mnohem lepší začít řešit případný problém dřív, než aby se z něj mohlo stát něco vážnějšího. Moc bych tě proto chtěla povzbudit, aby ses nebála o tom, co tě trápi, promluvit třeba s maminkou, chvíli to sledovat a pak se spolu rozhodnout, co dál

Myslím na tebe a kdybys potřebovala, zase se ozvi :) Martina

Ahoj Anonymko, ano, tvá váha je úplně v pohodě. A co se týká strií - mohou se vyskytovat, když tělo roste rychleji (a to se ve tvém věku úplně běžně stává)  a kůže se tomuto tempu nestačí přizpůsobovat nebo mohou být na vině hormonální změny a genetická dispozice. Pátrala jsem po internetu a našla pár vychytávek, které by mohly pomoci. Můžeš vyzkoušet.

- Pravidelné cvičení a protahování je jeden z nejlepších způsobů jak léčit strie.

- Nezapomínej ani na pravidelný pitný režim, kůže je pak pružnější a hydratovaná. Nejlepší je čistá voda.

- Potraviny obohacené o vitamin A a C (např. pomeranče, broskve, grapefruity a spousta jiného ovoce a zeleniny, a také mléko)

- Promazávání pokožky, kde jsou strie - např. dětským olejíčkem (nebo některým z přípravků v lékárně pro dospívající)
Co je ale myslím nejdůležitější: za strie nikdo nemůže, a rozhodně by neměly mít vliv na tvou osobnost a sebevědomí. Když kdokoliv uvidí usměvavou a spokojenou dívku, která má spoustu aktivit, dělá co ji baví a naplňuje, raduje se s kamarády atd., nikdo si žádných strií ani nevšimne. Přeji plno krásných letních zážitků. M.

Ahoj Klárko, díky za dotaz. Ptáš se, jestli je lehké líčení marnivost, protože se ti tvoří akné a lehkým make-upem bys ho chtěla trošku zakrýt. Pokud použiješ lesk na rty pro lehké zvýraznění rtů a cítíš se tak lépe, proč ne? To bych jako žádnou marnivost neviděla. Je tu spíš další věc: u akné je základ péče o pleť, ne make-up! Co to znamená? Nejprve je potřeba naučit se svou pleť pravidelně čistit, příp. používat přípravky proti akné, a až potom uvažovat nad malováním. To, že někdo překrývá akné vrstvou make-upu, většinou pleť ještě více "zanáší" a pleť se nakonec ještě zhoršuje, protože špatně dýchá. Nevyplácí se vymačkávat si pupínky ani si příliš sahat rukama na obličej. Pokud máš známou kosmetičku, můžeš ji poprosit, aby ti poradila, jaký je tvůj typ pleti (normální, suchá, mastná, smíšená nebo citlivá) a řekla ti, co konkrétně tento typ potřebuje a čemu by ses naopak měla vyhnout. Není to ale nutný krok. Se správnou péčí o pleť souvisí také životospráva - dostatek spánku (alespoň 8 hodin denně), strava bohatá na vitamíny, dostatečný pitný režim, pobyt na čerstvém vzduchu, pozitivní mysl. Také ti přeju z redakce krásně prožité prázdniny. M.

Můžeš si i přečíst článek z našeho webu: https://www.in.cz/clanky/pece-o-telo/tipy-pro-zdravou-plet-zkk.htm

Ahoj Frosíno, díky za dotaz. Jestli jsem ho správně pochopila, tak ještě před rokem jsi na očním byla, a bylo vše v pořádku.Teď vidíš ve škole rozmazaně a musela sis přesednout blíž k tabuli. Ale maminka už o oční nechce slyšet, protože to bere jako tvůj další rozmar (když jsi byla menší a brýle chtěla, protože je měly sestřenky?). No, není to jednoduché. Doporučila bych ti najít si nějakou hezkou a klidnou chvilku třeba po obědě, uvařila bych mamince kafe nebo co má ráda, a zkusila jí znovu vysvětlit, jak to cítím. A taky že chápu, že mi maminka v tomto moc nevěří, protože už se se mnou, co se týká brýlí, "spálila". Zkusila bych jí vysvětlit, že jsi byla ještě malá, a chtěla to, co měly sestřenice, ale teď že je situace jiná a opravdu máš problém. Věřím, že to s maminkou vyřešíte, když uvidí, že to není jenom nějaký rozmar, ale situace, která tě trápí. Hezký den. M.

Ahoj anonymko, tvé 3 po sobě jdoucí dotazy (z nichž jeden se opakoval) jsem dala do jedné otázky. Ale protože věk -2 je opravdu nevypovídající:), tak ti poradím jen velmi obecně.

Rychlejší růst. Rozhlídni se okolo sebe, každý člověk je originál - malý, velký, hubený, pevnější, dlouhé vlasy, krátké vlasy, a tak bych mohla pokračovat. Hodně je dáno genetickou výbavou. Pokud jsou např. rodiče menšího vzrůstu, tak jejich děti nebudou pravděpodobně dvoumetrové "aifelovky". :) Takže některé věci nezměníš. A co se týká rychlosti růstu? Já jsem třeba vyrostla hodně rychle do 5.třídy, 171 cm, ale pak už jsem nerostla. A znám zase opak - kamarádka byla do 9.třídy malinká a pak se přes prázdniny "vytáhla" tak, že jsem ji nemohla ani poznat... Je to různé, a chce to čas a hlavně trpělivost.

Pihy a jejich množství, zvlášť teď a v blížícím se létě, ovlivňuje sluníčko. A zase, kolik jich máš, dost ovlivňuje i genetika. Lze je potlačit speciálními kožnímy krémy nebo skalpelem a lesarem - ale to rozhodně až v dospělosti a po poradě s kožním specialistou!! Jedinou účinnou prevencí, zvlášť pokud máš citlivou pokožku, je se před sluníčkem co nejvíc chránit - klobouček, krém, v čase 11-15 hod. nechodit zbytečně na sluníčko atd. Hezký den. M.

Ahoj Lucko, díky za dotaz. Jsi ve věku, kdy se tvé tělo mění z dětského na dospěláka, a to dá jednomu zabrat. Taky můžeš mít úzkostlivější povahu nebo ti může chybět třeba nějaký minerál nebo vitamín, možností je spousta... Pokud je to jenom někdy, tak bych to neřešila, pokud se to stává ale hodně často, zajdi si s maminkou k vaší dětské lékařce. A ta už ti určitě dobře poradí. Měj se moc hezky. M.

Ahoj Lucko, díky za dotaz. Nejsme odborníci ani lékaři, ale ke tvé dětské lékařce nebo přímo na gynekologii, bychom tě z redakce určitě poslali. Jenom odborník totiž může určit, o co se jedná, jestli to nějak může souviset s dospíváním nebo je to zánět atd.  Domluv se  s maminkou, ta ti určitě poradí, ke kterému lékaři ve vašem blízkém okolí zajít. Hezký den. M.