Ahoj, úplně normálně se kamarádce se omluv, že máš v tu dobu, kdy jste byly domluvené na volání, online hodinu, na kterou jsi zapomněla nebo vám přibyla nečekaně na poslední chvíli. S kamarádkou se domluvte na jiném termínu, kdy si zavoláte. Věřím, že to pochopí :) Martina

Milá Annie,

díky za tvůj dotaz a důvěru.

Každý jsme nějaký a je proto úplně v pohodě, když máš jiné zájmy než tvoji vrstevníci. Není vůbec nic špatného na tom, nedělat to, co dělají ostatní. Hlavně pokud jde o kluby a diskotéky, tak myslím, že stejně není moc o co stát. Věřím, že máš spoustu skvělých koníčků a zájmů, které tě dělají jedinečnou.

Doporučila bych ti snažit se s ostatními hledat jiná společná témata. Určitě existuje spousta dalších věcí, které máte společné. A klidně se neboj nadhodit něco, co zajímá tebe, možná budeš překvapená, až najdeš někoho, kdo má pobodný zájem. Nezaměřuj se tedy na to, co tě od tvých vrstevníků odlišuje, ale snaž se hledat, co máte společného. Také se zkus zaměřit na to, jestli někde ve tvém okolí nejsou i lidé, které večerní zábava v klubech taky moc nezajímá. Určitě budeš překvapená, kolik takových lidí najdeš.

Moc ti přeju, abys našla spoustu lidí, kteří budou mít společné zájmy, se kterými si budeš rozumět a nebudeš si muset připadat kvůli něčemu odstrčená. Myslím na tebe a klidně se zase ozvi :) Martina

Ahoj Ani,

díky za tvůj dotaz. Píšeš, že máš pocit, že se před některými lidmi přetvařuješ, a chtěla by ses naučit, jak být sama sebou. Pro začátek bych ti doporučila, aby ses trochu zaměřila na sebepoznání. Je ti čtrnáct, což je období dospívání, které můžou provázet pocity nejistoty a hledání sebe sama. Sepiš si, nebo třeba nakresli, kdo jsi ty, co máš ráda, jaké jsou tvé sny a cíle, co je pro tebe v životě důležité, v čem jsi jedinečná, jaké jsou tvé vlastnosti a povaha... Možná se v průběhu měsíců nebo let nějaká odpověď změní, ale to je naprosto v pořádku. I změny k nám patří.

Potom se zkus zamyslet nad tím, v čem máš pocit, že se před ostatními přetvařuješ, a vybrat si z toho jednu věc, na které budeš pracovat. Chování k určitým lidem, které popisuješ jako přetvařování, máš totiž zřejmě dost zafixované, takže to vezmi po malých krůčcích, na které si budeš postupně dávat pozor a udeš se je učit. Až se ti podaří zapracovat na jedné věci, vezmi další.

Nezapomínej se mít ráda, pochval se za to, co se ti v životě daří, ať už to jsou různé maličkosti. Přijímej se taková, jaká jsi, usmívej se, věnuj se svým koníčkům a buď svá. Každý z nás je výjimečný a jedinečný :)

Na závěr bych ještě chtěla říct, že se během života budeme dostávat do různých situací, kdy budeme muset hrát určitou sociální roli, třeba při jednání na úřadech, atd. V takových chvílích člověk ne vždycky zůstává sám sebou, ale občas trochu skočí do jiné role. Na tom není nic neobvyklého a neznamená to, že by člověk zrazoval sám sebe.

Měj se krásně a kdybys ještě potřebovala, klidně zase napiš :) Martina

Ahoj Bětko, díky za dotaz. Je moc hezké, že se snažíš najít nějaké řešení, protože je vidět, že ti na vašem společném kamarádství záleží. Píšeš, že máš šest kamarádek, a dvě z nich odstrčily jednu z vás proto, že se kamarádí i s holkama z vedlejší třídy. Vám ostatním to vadí, cítíš, že je to špatné, chtěla bys s tím něco dělat, ale zároveň se bojíš, aby neodstrčily i tebe, protože bys chtěla zůstat i jejich kamarádkou. A co teď s tím? Můžeš si s těmi dvěmi kamarádkami promluvit, zeptat se jich, co vidí špatného na tom, že se vaše společná kamarádka baví i s holkama z vedlejší třídy, můžeš jim říct svůj názor, i když bude odlišný od toho jejich. Vím, vzepřít se kamarádkám, které se nechovají k někomu hezky, ale zároveň jsou to i tvé kamarádky není vůbec snadné. Když se ale přesto někoho zastaneš (konkrétně tvé kamarádky), dáváš tím najevo nejenom sobě, ale i ostatním, že máš odvahu hájit správnou věc. Navíc, pokud jsem to dobře pochopila, píšeš, že tvým ostatním kamarádkám to také vadí. Můžete tedy za nimi jít všechny a vysvětlit jim, že se vám to nelíbí, že to podle vás není kamarádství, že chcete a budete kamarádit i s kamarádkou, která má i jiné kamarády...Je pravda, že tím můžeš(te) přijít o jejich přátelství, ale zkus se nad tím zamyslet: Je to potom opravdové kamarádství? Na druhou stranu, také je docela možné, že když si všechno hezky vyříkáte a vysvětlíte, zjistíte, v čem je "zakopaný pes", a podaří se vám to společně vyřešit. M.

Ahoj Bettynko, díky za dotaz. Píšeš, že tvá kamarádka má doma problémy s tatínkem. Nevím, kolik je let tobě, ani tvé kamarádce, tak napíšu jenom obecně. Je hezké, že se o svou kamarádku zajímáš. Můžeš jí např. nabídnout, že si spolu můžete kdykoliv promluvit, prožít nějaký společný čas, že jsi tu pro ni. Už to moc pomáhá, když člověk ví, že se může na někoho obrátit, vypovídat. V každé rodině dochází někdy k různým nedorozuměním, kdy jeden něco řekne, a druhý to třeba špatně pochopí. To se stává. Bylo by fajn, kdyby si mohla tvá kamarádka se svým tatínkem promluvit a věci si navzájem vysvětlit, až na to bude vhodná příležitost. Pokud se ale situace v rodině nezlepší a nebude si vědět rady, může se kamarádka obrátit na Linku bezpečí ( https://www.linkabezpeci.cz), kde může s odborníky víc do detailu probrat svoji situaci. Na linku bezpečí se volá zdarma a je anonymní. Ale kdo ví, možná už je zase všechno v pořádku. Měj se hezky a klidně se zase ozvi. M.

Milá Klárko,

děkujeme ti za tvůj dotaz a důvěru, se kterou se na nás obracíš. Moc mě mrzí, že tě kamarádky začaly pomlouvat. Co se s tím dá dělat? V kamarádství někdy přicházejí chvíle, kdy je potřeba si navzájem otevřeně promluvit, i když to může být nepříjemné, protože se nám o tom nechce mluvit. Pokud ti vadí, jak se k tobě kamarádky chovají, řekni jim to. Bez křiku a výčitek, ale upřímně. Promluv si s nimi o tom, že tě moc mrzí, když se tě za zády pomlouvají a šíří o tobě různé věci a že nevíš, jestli jim můžeš věřit jako kamarádkám, ale nerada bys je ztratila. Zeptej se, jestli by to nešlo změnit, jestli by vaše přátelství zase mohlo být založené na důvěře a společných zážitcích. Třeba nakonec zjistíš, že ti tím nechtěly ublížit - možná si vůbec neuvědomují, jak moc se tím trápíš a že takové pomlouvání může někomu opravdu ublížit. To ale zjistíš jedině, když jim řekneš, jak se cítíš. Důležité je vidět se osobně, ne psát přes chat. Sedněte si někde, kde budete sami a nikdo vás nebude rušit. Třeba v parku. Nebo je pozvi k vám domů, zajděte na zmrzlinu, jestli bude ještě hezké počasí atd. Věříme, že to pochopí a bude to zase fajn :)

Taky pomáhá někomu se svěřit a vypovídat se. Už jsi napsala nám a to je super začátek :) Co kdyby sis o tom popovídala třeba s maminkou nebo starší sestrou, pokud ji máš? Je super, když nás někdo vyslechne a my víme, že na naše trápení nejsme sami.

Myslím na tebe a držím palce! Kdybys potřebovala, určitě se nám neboj zase napsat :) Martina

Ahoj Lucy,

díky za tvůj dotaz až ze Slovenska. V redakci slovensky rozumíme, ale nemluvíme. Doufáme, že i přesto odpovědi porozumíš.

Na podobnou otázku jsem tu odpovídala nedávno: Píšeš, že kamarádka s tebou ze dne na den přestala komunikovat. Nepíšeš, jak dlouho s tebou kamarádka nekomunikuje. Možná má jenom nějaké těžší období, děje se něco doma, nestíhá... Myslím, že milou zprávou, ve které se jí zeptáš, jak se má, jestli je všechno v pořádku a jestli něco nepotřebuje, v tuhle chvíli nic nezkazíš. Můžeš jí napsat, že ji máš ráda a že ti na ní záleží. Ty sama znáš svou kamarádku, tak určitě přijdeš na to, jak to hezky formulovat. Nevnucuj se, je možné, že kamarádka potřebuje trochu prostor, zároveň jí ale zprávou dej najevo, že tady pro ni jsi.

Pokud by to bylo delší dobu, můžeš se zkusit zeptat nějakého vašeho společného známého, jestli neví, co se děje. Nejdřív bych ale volila cestu komunikace přímo s kamarádkou a neobcházela ji takhle.

Ať se daří a všechno je v pohodě. Kdybys potřebovala, určitě nám ještě napiš :) Martina

Ahoj Vlasto,

díky za tvůj dotaz. Píšeš, že kamarádka s tebou ze dne na den přestala komunikovat. Nepíšeš, jak dlouho s tebou kamarádka nekomunikuje. Možná má jenom nějaké těžší období, děje se něco doma, nestíhá... Myslím, že milou zprávou, ve které se jí zeptáš, jak se má, jestli je všechno v pořádku a jestli něco nepotřebuje, v tuhle chvíli nic nezkazíš. Můžeš jí napsat, že ji máš ráda a že ti na ní záleží. Ty sama znáš svou kamarádku, tak určitě přijdeš na to, jak to hezky formulovat. Nevnucuj se, je možné, že kamarádka potřebuje trochu prostor, zároveň jí ale zprávou dej najevo, že tady pro ni jsi.

Pokud by to bylo delší dobu, můžeš se zkusit zeptat nějakého vašeho společného známého, jestli neví, co se děje. Nejdřív bych ale volila cestu komunikace přímo s kamarádkou a neobcházela ji takhle.

Ať se daří a všechno je v pohodě. Kdybys potřebovala, určitě nám ještě napiš :) Martina

Milá Kačko,

ptáš se, co dělat, když se ti líbí jeden kluk, ale jemu se líbí tvoje nejlepší kamarádka. Nepíšeš moc podrobností ani váš věk, takže se špatně odhaduje konkrétní ssituace, ale přesto ti k tomu zkusím něco napsat. Asi toho není moc, co bys mohla. Nemůžeme nikoho k ničemu nutit a pokud ten druhý má zájem o někoho jiného, tak to samozřejmě bolí, ale je to jeho svobodné rozhodnutí, na které mé právo. Na vztah jsou vždy potřeba dva a určitě bychom nechtěli, aby s námi ten druhý byl jenom proto, že jsme si to nějak vynutili.

Píšeš, že ten kluk je moc hezký. Vzhled ale není to nejdůležitější. Napadá mě, že pokud se ještě moc neznáte, mohli byste se zkusit skamarádit nebo alespoň trochu víc poznat. Zjistíš tak, jestli máte něco společného a jestli si rozumíte, protože nejde jenom o vzhled. Zkus se na něj usmát, najít si příležitost, jak prohodit pár slov a uvidíš, co bude dál. Nech tomu volný průběh, třeba když se víc poznáte, jeho názor se možná změní. Rozhodně je ale potřeba respektovat jeho rozhodnutí a případný nezájem.

Ať se daří a užívej si ještě zbytek prázdnin! Martina

Milá Rozi,

díky za tvůj dotaz. Jsi skvělá kámoška, že máš o svého kamaráda starost a chceš mu pomoct :)

Být zamilovaný do někoho, kdo naše city neopětuje, je opravdu těžké a bolí to. Píšeš, že kamarádka ví, že je do ní kamarád zamilovaný, takže předpokládám, že zřejmě si o tom promluvili trochu víc a ujasnili si svoje vzájemné city. Bývá potřeba si tohle jasně říct, aby oba věděli, na čem jsou. Je potřeba mít na paměti, že nemůžeme druhého do ničeho nutit. Každý člověk má svoji svobodu rozhodnout se tak, jak chce on sám.

Co můžeš pro kamaráda udělat ty? Být tu pro něj. Klidně mu přímo řekni, že kdyby si potřeboval promluvit a šly na něj blbé myšlenky, má ti zavolat a popovídáte si. Dost často stačí dotyčného vyslechnout a vyjádřit mu pochopení. Možná by bylo fajn, kdyby kamarád aspoň na nějakou dobu trochu omezil kontakt s kamarádkou a nevídali se tak často. Ne nadarmo se říká, že sejde z očí, sejde z mysli. Poznávání nových holek může být někdy dobrá varianta, ale podle toho, co popisuješ, kamarád srovnává všechny s tou svou kamarádkou, což mu způsobuje ještě další a další trápení. Můžeš mu zkusit navrhnout, aby se spíš než na hledání holek soustředil chvíli na sebe, zaměřil se na to, co rád dělá, věnoval se svým koníčkům a vyzkoušel něco nového, třeba nějaký sport.

Píšeš, že kamarád z toho má blbé myšlenky, ale nepíšeš, co to konkrétně znamená. Představuju si pod tím spoustu věcí. Rozhodně by stálo za to, aby se s tím kamarád svěřil i někomu dalšímu, např. rodičům a zvážil možnost nějaké konzultace s psychologem. Chápu, že pro mnoho lidí je psycholog děsivé slovo a stigma. Především pro kluky může být opravdu těžké říct si o takovou pomoc, mohou to vnímat jako vlastní slabost... Návštěva psychologa ale není nic strašného a v dnešní době je to docela běžná záležitost. Navíc to nemusí téměř nikdo vědět. Promluvit si o svých pocitech s odborníkem, by mu mohlo pomoci si to všechno srovnat a zase se posunout dál.

Měj se pěkně a ať se daří tobě i kamarádovi :) Martina