Milá tazatelko,

děkujeme ti za tvůj dotaz. Píšeš, že tobě je 11 a vaší spolužačce 14. Předpokládám, že zřejmě měla z nějakého důvodu odložený nástup do školy, nebo něco takového, kvůli čemuž je teď ve třídě s mladšími spolužáky. Taky to trochu vypadá, že tvoje kamarádka hledá nějaký "dospělácký" vzor, ke kterému by mohla vzhlížet.

Nemyslím si, že dobrým řešením je se s někým vůbec nebavit a úplně ho vyčleňovat z vašeho kolektivu, i když je to spolužačka s nepěkným chováním. Za takovým chováním vaší spolužačky mohou být například nějaké rodinné problémy a tohle její chování je třeba jakýmsi způsobem, jak se s tím vyrovnat. Nebylo by proto hezké odstrkovat někoho kvůli něčemu, za co on možná ani tolik nemůže. Řeší třeba její chování někdo u vás ve škole? Myslím třeba třídní učitel nebo pedagogický poradce ve škole... Důležité je ale umět najít hranici, a pokud se jedná o někoho, kdo tě může přivést na špatnou cestu, je přece jen lepší dávat si pozor, aby ses nenechala strhnout a držet si určitý odstup.

Tvoje kamarádka možná k vaší spolužačce vzhlíží. Ty jí každopádně nemůžeš říkat, s kým se má nebo nemá kamarádit, to by tak akorát mohlo vést k tomu, že přijdeš o svoji kamarádku úplně. Nemá moc cenu začít jen tak vykládat kamarádce, co ti přijde špatného na chování vaší spolužačky. Spíš se snaž kamarádku nasměrovat k tomu, aby se nad celou situaci kriticky zamyslela. Zkus se jí zeptat, proč se se svojí spolužačkou tolik baví, jestli jí přijde v pořádku, že někdo už v tomhle věku kouří, jestli považuje za správné, když někdo ubližuje mladším sourozencům nebo usíná ve škole... Při tom můžeš vyjádřit svůj názor, že tobě osobně tobě nepřijde úplně vhodné a nemyslíš si, že takový člověk bude zrovna nejlepší kamarád. Konečné rozhodnutí ale stejně zůstane na tvé kamarádce. Martina

Ahoj Aničko, díky za dotaz. To je teda nezáviděníhodná situace. Píšeš, že máš dvě kamarádky, které se nemůžou vystát, takže pokud se bavíš s jednou, druhá je naštvaná, řekne to doma a ty navíc dostaneš vynadáno i od jejích rodičů. Co s tím? Pokud za tebou přijdou rodiče tvé kamarádky, asi bych jim zkusila vysvětlit, že máš ráda obě kamarádky stejně a nemůžeš za to, že se spolu nebaví. Protože to není tvůj problém, ale jejich. A kámoškám bych to zkusila říct podobně, (i když asi každé zvlášť, protože to tak vypadá, že společně byste se asi nesešly) - že je máš ráda, ale to neznamená, že kvůli jedné, se nebudeš bavit s druhou. Své problémy by si měly vyřešit společně , a nezatahovat do toho nikoho třetího. No jednoduché to asi nebude, ale na druhé straně ty nejsi žádný "fackovací panák", který by měl odnášet naštvání druhých. Každý člověk má (nebo měl by mít) svou důstojnost, a nikdo nemá právo ho nějakým způsobem ponižovat nebo napadat. Pokud budou holky dál naštvané nebo se naštvou třeba i na tebe, s tím asi nic neuděláš, ale na druhé straně můžeš slušným způsobem upozornit na to, že i ty jsi jedinečná, a proto by se k tobě i ti druzí měli tak chovat. Vím, není to jednoduché, ale pro život moc důležité, dokázat mít své hranice, tzn. nenechat si ubližovat. Fandíme ti a držíme palce. M.

Milá K.,

děkujeme ti za tvůj dotaz. Když někdo okolo nás mluví často sprostě, tak nás to může ovlivnit v tom, jak mluvíme my. V první řadě je proto  důležité myslet a nezapomínat na to, že mluvit sprostě není v pořádku, a nebrat to jako samozřejmost. Soustřeď se na to, co říkáš a snaž se v tomhle nenechat ovlivnit kamarádkami. Potom můžeš zkusit svoje kamarádky postupně čas od času lehce upozornit, že mluvit takhle není úplně vhodné. Možná jsou na to kamarádky tak zvyklé, že si ani neuvědomují, co říkají. Taky záleží na tom, proč tak kamarádky mluví: mluví se tak u nich doma, takže je to pro ně normální, nebo se snaží udělat na někoho dojem, protože si myslí, že tak budou vypadat víc cool? Klidně se zeptej: "Proč pořád říkáš to a to?" A pak třeba: "Já si myslím, že není slušné mluvit takhle ani mezi kamarádkami." Martina

Milá Hanko,

děkujeme ti za tvůj dotaz.  Kamarádské vztahy někdy bývají složité, často se mění tím, jak poznáváme další nové lidi, takže s nekterými kamarádkami už se pak nebavíme tolik jako dřív. Myslím, že s Barčou pořád jste kamarádky, jenom ona by se také chtěla bavit i s jinými lidmi a v tuhle chvíli má třeba se Zuzkou víc společného, než s tebou, proto s ní tráví víc času. Chápu, že tě to mrzí a cítíš se odstrčená, ale ke kamarádství nejde někoho nutit. To ti ale nebrání zkoušet se dál zapojovat, bavit se s nimi, hledat společná témata atd. Důležité je také umět přijmout takovou situaci a neupínat se jen na jednu kamarádku. Poohlédni se po třídě, určitě tam máte spoustu skvělých lidí, se kterými se můžeš přátelit. Při seznamování a budování přátelství by ti mohl pomoct třeba náš článek Jak být holkou do nepohody: https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm :) Martina

Milá Marky,

děkujeme ti za tvůj dotaz a za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Chápu, že je těžké cítit se dobře někde, kde tě ostatní neberou jako tak úplně sobě rovnou. Důležité ale je, abys byla se svou situací (s tím, v jaké jsi třídě) v první řadě srovnaná ty. Z mnoha různých a oprávněných důvodů jsi v té třídě, ve které jsi, a je to tak naprosto v pořádku. Víš, je přece úplně běžné, že někdo jde do školy o rok později. Stejně tak je v pořádku, když jde někdo dřív, i když to není tak časté a spolužáky to možná mate a je to pro ně těžké přijmout. Na nějakém tom roku ale vůbec nezáleží, můžete být i tak kamarádi a mít pěkný a fungující kolektiv.

A jak to říct ostatním? Ono vždycky záleží na tom, jaká je to narážka. Někdy stačí jen říct, že chodíš do šestky a máš tu být, někdy je zase lepší nějaké narážky přejít a nechat je být. Tím tak dáš najevo, že není potřeba obhajovat svoji pozici, protože jsi tam, kde jsi, právem a nemusíš nic vysvětlovat :) Martina

Milá M.,

píšeš, že se ti kabát, který jsi dostala, celkem líbí, ale asi hodně podléháš tomu, co si myslí okolí. Chápu, že tě mrzí, když místo pochvaly nové věci přijdou ne úplně pěkná slova. Zamysli se nad tím, jestli ti vůbec názor lidí, kteří ti něco takového řekli, stojí za to. Možná to byli jenom nějací spolužáci, třeba i z jiných ročníků, se kterými se v podstatě skoro vůbec nebavíš a mají akorát hloupé řeči... Navíc si úplně nedovedu představit, jak někdo přišel na to, že nový kabát vypadá staře a ošuntěle. Důležité je, by se kabát líbil tobě (Zkus se odprostit od toho, co říkají ostatní.), cítila ses v něm dobře a v tuhle chvíli taky aby ti v něm bylo přes zimu teplo :)

Černý kabát je takový univerzální kousek, dá se zkombinovat v podstatě s čímkoliv, a to jaké zvolíš doplňky a ostatní oblečení taky může ovlivňovat celkový dojem z kabátu. Ideálně se vyhni tomu, abys byla celá oblečená v černé nebo jiných tmavých barvách. Můžeš si na kabát pořídit nějakou pěknou brož (klidně i víc a střídat je), k tomu nějaký hezký šátek, nebo šálu (teď letí takové obrovské, co trochu vypadají jako deka, ale hřejí a jsou skvělým doplňkem), čepici a rukavice, které barevně sladíš... Myslím, že by pěkně a nadčasově mohly vypadat nějaké světlejší barvy, třeba béžová nebo nějaké pastelové. Pokud tvůj kabát nemá pásek, zkus si ho pořídit a stáhnout kabát v pase, trochu to pozmění jeho střih. Pokud kabát pásek má, zkus, jak to bude vypadat, když ho sundáš, nikde není psáno, že ho musíš nosit. Zapátrej na internetu po outftech z černým kabátem, najdi si co nejpodobnější střih toho tvého a podívej se, s čím a jak by se dal zkombinovat. (Pro větší výběr inspirace zkus hledat i v angličtině "black coat outfit"). Martina

Ahoj Anonymko,

děkujeme ti za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Jsi hodná, že máš o svou kamarádku starost a chtěla bys jí pomoci. Sice nepíšeš, o jaké problémy se jedná, ale je potřeba hned na začátek říct, že ty sama osobně problémy u kamarádky doma nemůžeš vyřešit. A co teda můžeš dělat, abys kamarádce pomohla jinak? Měj s kamarádkou trpělivost, ať se u nich doma děje cokoliv, je to pro ni těžké období, což se projevuje i tím, že je podrážděná a hnusná na svoje okolí. Pokud se kamarádka nechce bavit o tom, co se děje u nich doma, nenuť ji a nech ji, až začne mluvit sama. Ono pomáhá se vypovídat, ale ne každý má otevřenou a sdílnou povahu. Ukaž kamarádce, že tu pro ni jsi, že se na tebe může spolehnout a může se ti svěřit. Spíš se ji ale snaž přivést na jiné myšlenky, něco podnikněte, bavte se o škole, společných zájmech... Možná má starostí až dost doma, tak na ně nechce myslet ještě s kamarádkou. Podle toho, co se u nich doma děje, jí pak můžeš nenápadně a nenuceně navrhnout, jestli by se nechtěla obrátit na někoho dospělého (např. ve škole), kdo by jí mohl pomoct, ale je potřeba udělat to citlivě a ve vhodnou chvíli a tak, aby neměla pocit, že ji do něčeho nutíš. Kdybys ještě potřebovala, klidně zase napiš a zkus se třeba víc rozepsat :) Martina

Ahoj,

trochu mě ve tvém dotazu zaráží slovo "neznámeho" a úplně nevím, co si pod tím takhle z jedné věty představit. Tak nějak mám pocit, že je to někdo úplně cizí, co si na tebe někde počkal, aby mohl jít s tebou... Což je to dost zvláštní a rozhodně bych v první řadě patrála po tom, jak na tebe přišel a byla opatrná, protože opravdu těžko říct, jaké má úmysly. Nechci tě hned strašit, možná ses mu jenom zdála sympatická a on neví, jak tě oslovit, protože je nesmělý. Ale možná má trochu jiné úmysly a při komunikaci s cizími lidmi je potřeba dávat pozor.

A jak se k němu chovat? Pokud je ti jeho přítomnost nepříjemná, určitě mu naznač, nebo radši rovnou přímo řekni, že nechceš, aby tě doprovázel a čekal na tebe. Bývá mnohem lepší utnout takové věci hned na začátku a ne to nechávat být s tím, že to přejde. Ono to většinou nepřejde, dotyčný si to začne vykládat všelijak, hlavně jako důkaz zájmu, což je přesný opak. Kdyby tě nějak obtěžoval, sledoval, nebo pronásledoval, určitě se svěř někomu ve svém okolí (rodičům,učitelům...) a řeš to dle situace.

Pokud by se ti zdál sympatický a chtěla jsi ho víc poznat, rozhodně buď i tak opatrná, nesvěřuj se mu s ničím důvěrným, neříkej mu, kde se pohybuješ, nechoď s ním místy, kde nejsou žádní kolemjdoucí atd. Doufám, že ti taková odpověď bude stačit. Kdyžtak se ještě ozvi a trochu víc se rozepiš, jak to je. Takhle z jedné věty je opravdu těžké něco usuzovat :) Martina

Ahoj květino,

sociální sítě ovlivňují naše životy a proměňují vzájemnou komunikaci víc, než bychom chtěli, při tom mnohem důležitější je život ve skutečném světě a setkávání tváří v tvář. Takže proč ti nepotvrdí žádost o přátelství na facebooku někdo, s kým si rozumíš ve skutečnosti? To opravdu nejde tak jednoduše říct. Každý může mít jiné důvody, každopádně nehledej problémy u sebe, pokud si rozumíte ve skutečnosti, je to fajn. Pravděpodobně jde o to, že lidé už si dneska dávají pozor a chrání si svoje soukromí, takže někteří z nich netouží po tom mít stovky a stovky přátel na facebooku, přidávají si jenom lidi, se kterými se znají delší dobu, nebo jsou s nimi v kontaktu víc, mají facebook jako hodně osobní a soukromou zónu pro pár nejbližších... Polož si otázku, proč vlastně chceš mít všechny ty lidi v přátelích na facebooku a proč přijímáš žádosti od lidí, se kterými se tolik neznáš? Facebook změnil (možná by se dalo i říct, že překroutil) definici přátelství. Schválně se podívej do svého seznamu přátel: Kolik z těch lidí přijde, když budeš potřebovat obejmout? Kolika z nich bys byla schopná svěřit se s nějakým trápení? Na kolik z nich se můžeš na 100 % spolehnout? Přátelství není o tom, kolik máš lidí na facebooku, můžeš jich tam mít třeba tisíc a stejně si nebudeš mít s kým popovídat. Přátelství je o tom, s kým si můžeš popovídat ve skutečnosti, zasmějete se, rozumíte si... A tohle ty s těmi lidmi přece zažíváš, a to je super, ne? Tak proč se trápit tím, že vaše přátelství nemáš potvrzené na nějaké sociální síti? :) Martina

Milá Pavlo,

děkujeme ti za tvůj dotaz. V první řadě je třeba říct, že není potřeba v komunikaci s kluky hledat žádnou vědu. Navíc se setkáváte na tanečních, kde společenská situace vyžaduje, abyste spolu mluvili. Možná máš obavy a jsi nervózní, ale není z čeho. Buď milá a přirozená, usmívej se, poslouchej, o čem kluk mluví, a zajímej se tím, že se doptáš atd. Zároveň se ale nevnucuj, nebuď vlezlá a příliš zvědavá, aby neměl pocit, že je u výslechu. Taky není moc fajn, když budeš mluvit jenom o sobě, je potřeba najít nějaký střed.

Co se pak týče témat, na které zavést řeč, tak je spousta možností: škola (pokud jste ze stejné školy, můžete probrat všechno možné, pokud je z jiné školy, zeptej se, jak to u nich funguje, co má rád za předměty, jaké mají mimoškolní akce...), koníčky (co ho baví, jak se k tomu dostal, co to všechno obnáší...), rodina (kolik má sourozenců, jak spolu vychází, co dělají jeho rodiče...), hudba (co poslouchá, jestli slyšel tu a tu novou písničku...), filmy a seriály... Pokud je dotyčný ukecaný, konverzace se rozproudí a bude to fajn. Zároveň si ale nedělej nic z toho, pokud ti s nějakým tanečním partnerem bude komunikace trochu váznout. Možná jsi narazila na někoho, jako jsi ty, kdo je taky trochu stydlivý a neumí moc mluvit s holkami, to je ve vašem věku dost časté...

Přeju ti krásné taneční a spoustu nových zážitků a kamarádů :) Martina