OtĂĄzka: Co znamená "věnovat se sám sobě" při duchovní obnově? Ahojky, co znamená, kdy se řekne \"věnovat se sám sobě\"? Mám na mysli konkrétně duchovní obnovy či exercicie.... Někdy jsem někde četla a i mi bylo řečeno, e kdy se tam takhle jede, tak e se tam můe člověk věnovat sám sobě a mě by zajímalo, co si mám pod tím představit, a jak se to \"dělá\"? Jak nemyslet na vední věci, na trápení a tak, kdy mě přijde, e právě tyhle chvíle jsou pro to ty nejrizikovějí (být někde sama v klidu a tichu..to má potom mozek hody)... P.S. Nové stránky jsou super!! :-)
Tess, 19 let
OdpovÄÄ:
Milá Tess.
No, to je právě ono. Jakmile se ztiíme, začneme ve, co v sobě máme, jakoby převykovat. K tomu se začnou v naem nitru vynořovat i různé mylenky. Věnovat se sobě v duchovním významu představuje to, e se člověk více setkává s Pánem. Exercicie či duchovní obnova je taková delí návtěva u Jeíe. V takovém čase se více modlíme – spíe sedíme a Pánu nasloucháme. Tomuto ztiení se před Pánem se ale učíme. Někdy to jde, jindy moc ne. Co dělat, kdy přijdou různé mylenky? Jsou-li úplně hloupé (myslet na řízek k obědu, myslet na film) necháme je být a opět se soustředíme na Pána. Zneklidňuje-li nás něco minulého – ihned říci v duchu: Pane, dávám to do Tvého milosrdenství. Napadne-li nás mylenka na současnost či budoucnost, ihned říci v duchu: Pane toto, tuto osobu, tuto událost, Ti odevzdávám do Tvé lásky. Ty se o ve postarej. A pak během exercicií a duchovní obnovy je nám k dispozici kněz a s ním je třeba mylenky, které se v nás vynořují, konzultovat. Říká se tomu duchovní rozhovor. Můe se toti stát, e se v mylenkách začínáme ubírat patnou cestou (pokuení) nebo se v nich začne vynořovat nějaké Boí slovo právě pro nás, třeba nějaké povolání.
Jan Balík
OtĂĄzka: Jak se dívají muslimové na Pannu Marii a jaký je pohled muslimů na křesany? Zajímalo by mně, jak se v islámu dívají na Pannu Marii? A vůbec, jaký je pohled muslimů na křesany z hlediska věrouky, kdy mají stejné kořeny? (Abrahám atd.)
M, 20 let
OdpovÄÄ:
Milá M,
islám je velice sloitý, protoe je to náboenství, které si vybralo z idovství a z křesanství jen to, co se zakladatelovi zdálo dobré.
Pannu Marii vzývají jako matku významného proroka (Jeíe). Ale ne jako matku Boha. A ctí ji velice.
Jejich pohled na křesany není moc pozitivní. Je to dnes zvlátě proto, e oni nedokáou rozliovat západní kulturu (mnohdy upadlou – rozpad rodiny, zabíjení dětí) a křesanství. Spojují to pospolu a tak berou mnohé negativní rysy naí západní kultury (třeba západní války proti nim, viz. Irák) jako projev křesanství.
Bohu díky, dnes je doba, kdy je ze vech stran moné vnímat touhu po komunikaci. Není to pochopitelně snadné, ale touha představitelů náboenství po dialogu a míru ve světě je důleitá. Stačí vzpomenout na nedávnou modlitbu papee za mír s idy i muslimy v Římě (tedy kadý se modlil zvlá).
Jan Balík
OtĂĄzka: Jaký je názor církve na film ifra Mistra Leonarda? Ahoj redakce :) Chtěla bych se zeptat na vá názor a názor církve na film ifra mistra Leonarda. Je na tom filmu něco patného? Předem dík :)
M, 16 let
OdpovÄÄ:
Milá M., názor církve? Oficielní neexistuje, protoe církev počítá s tím, e máme rozum a umíme ho pouívat. Obecně se dá o tomto filmu říci, e je tam děj vymylený, pouívají se tam historické omyly a nepravdy a ve se tváří jako skutečnost. V tom je trochu problém, protoe mnoho lidí si nedá práci, aby zjistilo opravdové historické zkutečnosti a prostě si řeknou: bylo to ve filmu, tak je to pravda. Ale takového mylení (nebo spíe nemylení), je obecně nebezpečné. Uvěříme snadno i hloupostem, protoe dostatečně nepouíváme kritický rozum = nezjiujeme si, zda to, co se nám předkládá, odpovídá realitě, a je tedy důvěryhodné.
Jan Balík
OtĂĄzka: Chtěla bych se na výletě zkusit pomodlit s nevěřícími spoluačkami. Jakou modlitbu zvolit? Chvala Kristu! Ve stredu jedeme na skolni vylet na 2 noci a rada bych holkam na chatce (prevazne nevericim) nabidla, aby se se mnou pomodlily. Nevim, jestli to prijmou, ale kdyby jo, nechtela bych, aby to bylo jen takove odrikavani naucenych modliteb, ktere stejne nebudou znat. Nemate nejake tipy na zabavnou modlitbu pro neverici, aby si nerekly, ze priste se uz nikdy modlit nebudou, ale naopak aby je to bavilo? Predem moc diky
Paty, 13 let
OdpovÄÄ:
Ahoj Paty, myslíme si, e úplně nejlepí bude, kdy se pomodlí vlastními slovy - na začátku můe poděkovat za dnení den, za vechno, co jste v něm mohli na výletě proít (klidně můe vyzvat i spoluačky, aby se zapojily - aby popřemýlely, co jim dneska udělalo radost a co se jim líbilo a pak za to - třeba jen stručně - poděkovaly). Potom můe poděkovat za to, e má tak dobré kamarádky a třeba i za učitele. No a nakonec poprosit za dalí den, aby se nikomu nic nestalo, abyste měli dostatek sil nebo třeba aby bylo hezké počasí apod. Také můe poprosit o ochranu pro vechny blízké, kteří jsou doma. Znova se můe spoluaček zeptat, jestli by chtěly za něco poprosit, ale nenu je, aby něco říkaly. Modlitbu zakonči jednoduchým "amen" (= staň se). Před tím, ne se začnete modlit, můe spoluačkám vysvětlit, e modlitba je rozhovor s Bohem, v kterého věří a který je vude s vámi. e takový rozhovor vede člověka k tomu, aby se učil váit si toho, co má, a zároveň si uvědomoval, e vechno sám neovlivní, ale to důleité - pokoj, radost, lásku,... - si můe vyprosit. Můe třeba i říct, e to pro tebe hodně znamená, ale e pochopí, kdy se modlit nebudou chtít a nebude se na ně kvůli tomu zlobit. (Pokud řeknou "ne", nebuď zklamaná. Víra je dar a ty se můe za své spoluačky dál modlit, aby nakonec Jeíe poznaly). Dríme palce a myslíme na Tebe.
redakce IN!
OtĂĄzka: Mám přát druhému jen tolik, kolik přeju sobě? Pěkný večer, pane faráři mohla bych se prosím zeptat, jak je to s tím, kdy druhému přeju jen do té míry kolik mám já, a víc ne? Vdy je to přeci ve shodě s přikázáním: \"Miluj bliního svého jako sebe samého.\" Třeba kdy se jednalo o zaměstnání v knihovně a měl ho dostat můj známý (jetě ho neměl), tak jsem mu to moc nepřála, aby to vylo, protoe já se nemůu uchytit, a on by se měl mít lépe ne já? Ale teď, kdy se tam dostal, tak jsem za to na druhou stranu ráda, a chci, aby se mu tam líbilo. Proč je patné druhému nepřát víc ne mám já? Vdy se o této věci ani Kristus nikde nezmiňuje - o závist ani dychtivost přeci nejde, kdy ten dotyčný \"toho\" jetě nedosáhl... Díky moc za odpověď:)
Maruka, 17 let
OdpovÄÄ:
Milá Maruko, Pán Jeí nás učí lásce, která druhým přeje dobro. To, co popisuje, jsou nae běné lidské mylenky (sobecké, moc lidsky vypočítavé), které nemají moc smysl. Moje rada je toto: jakmile tě napadnou takové mylenky, v duchu říci střelnou modlitbu: Boe, ehnej mu, ehnej jí. A je to. Co je pro druhého dobré, co je pro něj vůle Boí, to nakonec nevíme, ale ehnat (svolávat na druhého Boí dobro), to dělat máme. Nakonec nás to osvobodí od nejrůznějí nelásky, závisti atd. Přát dobro druhému, to je předevím mu přát spásu, nebe. A zde na zemi přát mu ve to, co mu ke spáse pomůe. A jetě poznámečku. Přát někomu jen do té míry, kolik mám já? To je trochu sobecké. Pán Jeí nás učí: "Blaenějí je dávat ne dostávat. Dejte a bude vám dáno!" Můeme to říci i takto: Přejte a bude vám přáno. Kdo přeje druhým, tomu přeje i Bůh.
Jan Balík
OtĂĄzka: Co říct někomu, kdo namítá, e kdyby byl Bůh, nebyly by války a nemoci? Ahoj, mám takový problém... spoustu lidí mi říká e nechápe jak můu věřit v Boha... odůvodňují to tím, e přece kdyby byl Bůh tak nejsou války a nemocní lidé... co jím mám na to odpovídat? díky Ada
Ada, 15 let
OdpovÄÄ:
Ahoj Ado, tato otázka bývá opravdu častá. Dokonce na ni odpovídal P. Jenda Balík i do časopisu. Tak Ti jeho odpověď tlumočíme:
Proč je bolest na zemi a proč trpí nevinní (např. děti)? Na to je jediná odpověď víry: nejnevinnějí byl sám Jeí a ten smrt na kříi, bolest a utrpení přijal dobrovolně z lásky, aby dal vemu lidskému utrpení smysl. S Jeíem se můe kadý trpící sjednotit - prostě si říci: moje bolest je i Tvoje, Jeíi. Bůh otec milovat nejvíce Jeíe a přesto byla jeho vůle, aby Jeí jako člověk byl umučený a umřel. Je to tajemství velikosti Boí lásky. Avak v Jeíově smrti nacházíme jetě jeden rozměr a objev. Smrtí lidský ivot nekončí, ale začíná se nová etapa - věčnost. Jeíovo zmrtvýchvstání je pro nás lidi nadějí, e i my budeme po své smrti ít v přátelství s Bohem. Utrpení je pro lidi temné a tajemné, ale ve víře v Jeíe nalézáme odpověď. Proto i mnoho svatých volilo raději smrt a ivot věčný s Bohem, ne si zachránit ivot, ale za cenu zrady Boha. Jak toto vysvětit spoluákům? Vede snad jen jedna cesta: nenechat se odradit neúspěchem a vyprávět jim o Jeíovi a jeho smrti a zmrtvýchvstání. Prostě jen vyprávět Jeíův příběh a zdůrazňovat, e jeho smrt byla opravdovou láskou, kterou Jeí milovat nás lidi. Kdy bychom hovořili o zlu ve světě např. válkách, pak lze pouít i tuto mylenku: Bůh touí po tom, aby se lidé měli rádi, odpoutěli si, byli k sobě tolerantní - tedy, aby ili v míru. Ale lidé často vůli Boí přestupují a dělají druhým zlo, tak vnikají hádky, nepřátelství i války. Mnoho utrpení ve světě je tedy důsledkem toho, e lidé neberou Boha váně a slouí svému egoismu. Shrnuto: Jeí nikdy neřekl, e přiel bolest zruit. Nepřiel ji zruit, přiel dát bolesti a lidskému utrpení smysl. A se Ti daří ve vem, co Tě čeká.
Jan Balík
OtĂĄzka: Je patné koukat na Hru o trůny? Ahoj,myslíte,e je patné koukat se na Hru o trůny?Díky!
Mía, 16 let
OdpovÄÄ:
Ahoj Mío, protoe tento seriál sama nesleduji, zeptala jsem na názor kamarádky, která má větí přehled. Řekla toto: "Záleí na tom, kolik člověku, který seriál sleduje, je let, a co si z toho odnese. Já osobně bych to určitě doporučila a tak od 15 let. Je to sice fantasy dobře a čtivě psaná, ale je to hodně o násilí, sexu, hře bez pravidel. Jde tam o získání moci a větinou vítězí ten, kdo je lstivějí, prohnanějí, víc bez ohledů na druhého a větina těch, co jsou aspoň trochu dobří, velice brzo umírá. Je to rozhodně určené spí pro dospělé. Záleí, co si z toho kdo odnáí. Pokud by to mělo někoho vést k nějakým násilnostem nebo to v něm vzbuzovat nějaké představy atd., pak je lepí se tomu vyhnout, jako kadému jinému pokuení. Pokud někoho baví ten příběh, pak to podle mě můe klidně sledovat, ale asi a od určité vyzrálosti." Zbytek nechám na Tvém uváení, je dobře, e nad takovými věcmi přemýlí a nesleduje něco jenom proto, e to "sledují vichni". Z redakce Ti přejeme hezký den! ***
redakce IN!
OtĂĄzka: Nejsou křty knih a zvířat proti církvi? Milá redakce, mohla bych se Vás prosím zeptat, co si myslíte o tom, kdy jsou nějaké křty knih, CD, zvířat v ZOO a tak? Vdy by se měli křtít věřící lidé - nejsou ty křty knih a tak proti cirkvi? - nebo jak to vyjádřit... :) a jetě co si myslíte o tom, kdy je třeba někde např. na nějaké akci desatero jak se treba chovat nebo desatero naí třídy a takhle. Nevadi to, kdyz se to pouzije v tomto smyslu? Mne osobne to pripada trosku divne. Moc dekuji a do redakce preji krasny den a za Vasi praci dekuji! :)
Ana, 14 let
OdpovÄÄ:
Milá Ano, křest kníky je takový termín, který označuje slavnostní prezentaci kníky. myslím si, e to není nic proti víře ani proti církvi. A s tím desaterem to také není nic patného. V obojím případě pouíváme původní termíny v přenesené podobě. Protoe jsme křesané, tak je asi vhodné zbytečně tyto termíny nepouívat právě proto, abychom dávali najevo, e znamenají ve skutečnosti něco mnohem, mnohem důleitějího. Desatero? Proč nedělat pravidel více. :)) A se křtem? Já osobně, kdy nějakou kníku dávám na trh, nepouívám slova křest, ale vdy hovořím o prezentaci.
Jan Balík
OtĂĄzka: Existují duchové? Dříve jsem si myslela e duchové neexistují, ale viděla jsem dokument na tv Noe a tam bylo o vymítání ďábla atd. na křesanském táboře jsme si taky řikali, e je tu něco. Nevím co si mám o tom myslet. :/ nebo někdy čtu článek, jak se někomu někdo objevil a tak. :D děkuji snad to je aspoň trochu srozumitelně napsáno Děkuji za odpovědi
A., 15 let
OdpovÄÄ:
Duchové existují. Kromě lidí stvořil Bůh anděle. Někteří andělé od Boha odpadli, to jsou zlí duchové. Dobří andělé nám pomáhají (anděl stráný). Zlí duchové mohou člověka pokouet k odpadnutí od Boha, ke hříchu. Dobří andělé nám na cestě za Bohem pomáhají. Tedy svět andělů existuje. Modli se k svému andělu stránému, pros ho o podporu a ochranu. ij s Bohem, modli se, vyuívej svátosti, čtí Písmo. A pak se neboj zlého ducha. Ten nám vnuká patné mylenky a pokouí ke zlému. Ale kdo ije s Bohem, ije v milosti posvěcující, má kolem sebe jakoby ochrannou vrstvu, je Bohem chráněn od pokuení a má sílu pokuením, která v určité míře má kadý, odolat. Dnes se často hovoří o zvlátnostech, které se stávají zcela mimořádně. Vymítání ďábla, tzv. exorcismus, ten je třeba pouze ve výjimečných případech, kdy se prokáe posedlost. V evangeliu Jeí vyháněl zlé duchy. Je třeba si pamatovat, e svátosti (častá eucharistie a svátost smíření) působí v naem ivotě jako Boí energetická bomba a předevím tato milost Boí vyhání z naeho ivota zlého ducha. Dnes se setkáváme také s mnoha divnými knihami, které píí o andělech, světu andělů atd. Je to často jen slátanina a s vírou to nemá co společného. Take nedej na ty různé zprávy z jedné či druhé strany, neboj se, ale ij intenzivně s Bohem.
Jan Balík
OtĂĄzka: Je patně, kdy po sv. přijímání nic necítím? Chci se zeptat, zda je patně, kdy po sv. přijímání nic necítím.
Lenny, 13 let
OdpovÄÄ:
Milá Lenny, kdy po svatém přijímání nic necítí, je to normální. Nemusíme vdy pociovat přítomnost Boha. Stav, kdy se nám srdce rozzáří Boí přítomností, je spíe něčím vzácným. Proto hovoříme o tom, e věříme - na základě ujitění Pána Jeíe, e je v eucharistii on. Věříme jeho slovům, i kdy necítíme lidským citem.