Milá Aničko,

pokud Ti maminka říká, že se člověk vyvinul a Bůh mu vdechl duši, jistě se nemýlí. Z Písma víme, že Bůh stvořil svět z ničeho, prostě proto, že chtěl. Ale jak ho stvořil, to nevíme. To zjišťuje fyzika, astronomie a další vědy. Zatím existují ve vědeckém světě samé hypotézy, tedy více či méně přesné dohady. Ti, co říkají, že se vše vyvinulo z ničeho, samovolně, náhodou, ti patří spíše do říše pohádek. Normálně víme, že když se něco děje, má to příčinu. Auto samo nesjede do příkopu, bábovka se sama nespálí. Tedy i za vznikem světa a člověka musí logicky být příčina - Bůh stvořitel. A to nám říká jasně Bible.

Člověk je vrcholem stvoření právě proto, že byl stvořen k podobě Boží. Když Bůh stvořil člověka, spojil hmotu s duchem. Kdykoliv je počat nový lidský život, Bůh tvoří novou originální duši. Jak Bůh stvořil prvního člověka, nevíme přesně. Proto můžeme klidně zastávat názor, který má tvá maminka. I kdyby se hmota vyvíjela a vyvíjela, bez vdechnutí duše od Boha by se člověkem nestala. 

Milá Johanko,

díky za Tvůj dotaz. Tradičně ministrovali a ministrují chlapci. Řekněme, že je to taková jejich služba. Děvčata zase více zpívají ve schole. Dříve nebylo možné, aby děvče bylo u oltáře jako ministrant. V současnosti je už dívčí ministrování častější záležitostí. Záleží na biskupovi a panu farářovi, jak se k dané otázce postaví. Pokud ministruješ a tak pomáháš při liturgii, je to pěkné. 

Někteří nevidí děvčata u oltáře rádi proto, že se pak kluci často o ministrování moc nehlásí, prostě ho přenechají aktivnějším dívkám. Druhý důvod spočívá v tom, že se občas stane, že některá děvčata se u oltáře předvádí a nekonají svoji službu nezištně. 
Do kdy ministrovat jako děvče? To není nikde stanoveno. Asi bude dobré se poradit s panem farářem, rodiči a také bráchou. Nevidím žádný problém v tom, kdybys ministrovala do konce základní školy a pak se už jako větší začala angažovat zase jinak. Třeba by ses ve farnosti mohla starat o mladší děti, dělala pro ně minispolčo, starala se o scholu atd.  

Milá Májo,

to máš tak. Ježíš přece vícekrát sám říkal, že on položí život z lásky k nám lidem. A že jako pronásledovali jeho, budou pronásledovat i jeho učedníky.  "Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi." (Mt 5, 11-12, podobně např. Mk 13,19).

Jedná se tedy o jakési tajemství Boží. Křesťané následují Krista a jejich mučednictví je znakem Božího království. Položit život pro Krista je nakonec nejvyšší znamení lásky k Bohu, kterému vděčníme za vše, a je to také jasné vyznání víry v život věčný.  

Milá Kari,

běžně se dnes uznává věk 18 let. Do té doby stejně není možné nic bez souhlasu rodičů. Do té doby je možné kláštery navštěvovat a seznamovat se s jejich způsobem života a modlit se za poznání, k jakému povolání Tě Pán volá. 

Milá Klárko,

bohatství není něco, co dělá člověka lepším nebo šťatsnějším. Svatý Pavel říká: umím žít v nedostatku i v dostatku. Ano, bohatý má své zdroje také proto, aby mohl darovat druhým.

Chudší může být spokojenější, protože má např. méně starostí. Sám zastávám názor: mít vše, co potřebuji. A raději o něco méně. Proč? Protože pak musíme očekávat i pomoc od Pána Boha. Takže přej kamarádce to, co má, a raduj se zase z toho, co máš ty. Zamysli se třeba nad tím, co vše ti dává tvoje rodina.

Milá Klárko,

když je někdo dítě, je pochopitelné, že "věří" v nějaké bytosti jako víly atd. Když se stane dospělým a začne přemýšlet, zjistí, že je to hloupost. Stát se vílou? To je opravdu jen v pohádkách. Zajímat se o duchovno? Proč ne. Ale určitě ne v tom významu, o jakém píšeš. Mohlo by se to stát nejen nebezpečné, ale postupně i hříšné. Ďábel se snadno "převléká" za dobrého anděla. Takže opatrnost určitě je na místě. Víš co? Když se chceš zajímat o duchovno, zajímej se o Pána Boha, o Ježíše, o svaté a o svého anděla strážného. Duchovní svět existuje, ale nejsou to víly, strašidla a kdoví co dalšího. Jsou to andělé a duše v nebi.

Ahoj Kačko,

neznám přesnou odpověď. Vím, že někdo něco podle Faustiny založil, ale ona sama žila v Kongregaci Matky Božího milosrdenství. Těm se dnes říká Faustinky a jsou i v ČR. Pokud tedy chceš vědět více, spoj se s nimi.
www.kmbm.cz

Milá tazatelko,

máš-li o některé sestry zájem, musíš za nimi zajet a navštívit je. Sestry Matky Terezy žijí hluboce modlitební a chudý život. Jsou obdivuhodné. Pracují v Praze: 284 693 513, 284 693 689, Zenklova 195.  

Obrátit se můžeš též na sestru Boromejku Vincentu Kořínkovou, která má na starosti tzv. pastoraci povolání a umí poradit: 
vincenta@boromejky.cz  

Milá kelly,

blahoslavení chudí v duchu? Jedná se o to, že Pán Ježíš ukazuje, jak je důležité žít v důvěře k Bohu. Blahoslavený v duchu byl například sv. František, který to vzal po svém a plně se spolehl na Boha. Blahoslavená v duchu byla bl. Chiara Luce Badano, když přijala svou smrtelnou nemoc z rukou Boha a pak po celou dobu nemoci byla radostná a rozdávala naději a radost druhým.

Blahoslavení chudí v duchu jsme tehdy, když v životě spoléháme na Boha více, než na sebe, když se o Boha opíráme, když žijeme s důvěrou jako Boží děti. Chudí v duchu = mají srdce otevřené dokořán pro Boha.