OtĂĄzka: Zpověď... Dobrý deň, rozhodla som sa napísa námu farárovi a poprosi ho o sv. spoveď, aby som vyznala vetko, v čom si nie som istá a čo ma trápi. Takéto veci je asi lepie riei s duchovným otcom naivo, tie chápem, e trvá istý čas, kým správa poputuje ku vám, k d. otcovi a spä ku mne. Chcela by som sa aj preto ospravedlni, e som vám písala tožko veža správ a ďakujem ak ste pri mne neprili o nervy:) Tie sa u teím na tú kniku a verím, e aj ona mi pomôe rás v Pravde a Láske. Teraz u len čakám, kým mi ná pán farár odpíe a verím e sa s ním dohodnem na spovedi, aj keď on povedal, e si myslí e netreba, ale ja viem, e ma to ete trápi. Tie mi vežmi pomáha, keď si prečítam vae predchádzajúce odpovede, pripomeniem si, e Pán Boh ma žúbi a vidí, e sa snaím. Tak ďakujem ete raz najmä za vau trpezlivos a za to, e tu pre nás ste:):):)
Mika, 16 let
OdpovÄÄ:
Ahoj Miško,
četla jsem všechny tvoje dotazy. Snaíme se odpovídat co nejrychleji, ale občas to chvíli trvá. Jsem ráda, e jsi to nakonec vyřešila tím, e jsi napsala panu faráři.
Chtěla bych ti říct, e je všechno v pořádku. U zpovědi nám jsou odpuštěny i hříchy, které zrovna zapomeneme říct. Nesmíme je schválně zamlčovat, ale pokud náhodou na nějaký zapomeneme, Bůh nám ho i tak odpustí, protoe je milosrdný a ví, co se děje v našem srdci.
A jak ti pan farář říkal, neudělala jsi nic úmyslně špatně. U hříchu je toti to hlavní, e je páchám dobrovolně a s vědomím, e je to špatně. Jak tak koukám, to u tebe v ádném případě nebylo.
Vidím, e tě tyto věci okolo zpovědi často trápí, tak kdybys potřebovala, zase napiš. Kdytak předám tvůj dotaz našemu otci Janovi :) Měj se krásně a přeji klidný poehnaný advent! Martina
redakce IN!
OtĂĄzka: Proklela jsem někoho? Ahoj! Jednou jsme měli ve spolču tematko na duičky, odpustky, smrt atd. Bylo tam taky řečeno něco o proklínání a e proklínat by se nemělo ani ze srandy. Po spolču jsem nad tím přemýlela a v hlavě mi furt znělo: proklínám tě.... A potom mě napadl jeden můj blízký člověk který zemřel. Ale vůbec jsem ho neměla v úmyslu proklít ani nemám za co mám tu osobu moc ráda, take jsem to vůbec nemyslela váně! Ale poslední dobou se mi to děje částo. Třeba se modlím take jakoby myslím na Boha a najednou zase mám v hlavě to \" proklínám tě \". Proklela jsem Boha? Bojím se e jsem tímto způsobem e na někoho myslím a nejednou mi přijde do hlavy to \" proklínám tě \" proklela spoustu lidí. Ale ale váně nemám proč je proklínat. Nechci nikoho prolínat. Bojím se e je to hřích.... Doufám e jsem je neproklela. Nevím jak se toho zbavit mám to pořád v hlavě. Jak na to tak nemyslet a pořád takto někoho \"neproklinat\" ?
D., 13 let
OdpovÄÄ:
Milá tazatelko, jistě si nikoho neproklela. Prostě se ti honí hlavou nějaká myšlenka, co se někdy stává. Co s tím? Prostě se sna tu myšlenku o proklínání, jak Tě napadne, odvrhnout, vykašlat se na ni. A k tomu můeš přidat takovou malou modlitbu za toho, o kom tě to proklínání napadlo: Pane Jeíši, poehnej tomu člověku. A pak se u víc tou myšlenkou nezaobírej a nech ji plavat. Bude to potřebovat trochu cviku, ale jistě to postupně zvládneš.
Jan Balík
OtĂĄzka: Můu zpívat koledy o adventu? Je hřích zpívat písničky, které se nehodí do liturgického období (např. zpívat vánoční písničky a koledy o adventu nebo kdykoli mimo Vánoce)?
., 14 let
OdpovÄÄ:
Milá tazatelko,
zpívat písničky, zvláště ty, které oslavují Pána Boha, můeme pochopitelně jakékoliv kdykoliv. Ovšem je moc dobré zvyknout si například v době adventní zpívat především adventní písně, v době vánoční koledy, a to proto, e nám pomáhají naladit se k určité atmosféře liturgické doby. Take můeš pouívat jakékoliv písničky kdykoliv (Třeba v době adventní v pátek nějakou k Pánu Jeíši Ukřiovanému.), ale na druhé straně je vhodné pochopit, proč nějaké melodie, písničky a slova patří k určité liturgické době.
Jan Balík
OtĂĄzka: Co je těký hřích? V youcatu jsem četla, e svátost biřmování můe přijmout kadý katolický křesan, který je pokřtěný a je ve stavu milosti (nedopustil se ádného smrtelného hříchu). Co je smrtelný hřích? Je to těký hřích nebo hřích ze sedmi hlavních hříchů jako pýcha, lenost.....? Co kdy někdo není ve stavu milosti (dopustil se smrtelného hříchu)? Můe jetě svátost biřmování přijmout? Je nutné před svátostí biřmování vykonat generální zpověď nebo stačí obvyklá zpověď?
....., 14 let
OdpovÄÄ:
Milá tazatelko,
co se týká svátosti biřmování, tak tu můe přijmout opravdu kadý katolicky pokřtěný křesan, který se na tuto svátost připravil a platí, e má být ve stavu milosti, bez těkého hříchu. Normálně to znamená, e před přijetím svátosti biřmování se ten, kdo k ní přistupuje, vyzpovídá, co by měl ostatně dělat kadý katolík pravidelně.
Ptáš se, co je těký hřích. Těký hřích je vědomé a dobrovolné přestoupení Boího zákona ve váné věci. Tu vánou věc poznáváme podle Pána Jeíše, podle Jeho slov a podle nauky církve. To znamená, e to nejsou zdaleka všechny hříchy, ale jsou to takové hříchy, které váně poškozují vztah k Bohu, k druhým lidem či k sobě. Např. je to potrat, mimořádně velká kráde, záliba v erotice či pornografii, nebo kdy člověk dlouhodobě setrvává v ezoterice a magii. Těký hřích nerovná se hlavní hříchy, o kterých hovoříš. Hlavní hříchy ukazují takové základní špatné sklony člověka, které vedou k hříchům a ze kterých pramení celá řada dalších hříchů.
Jan Balík
OtĂĄzka: Bylo správné vzít kamarádky na prohlídku varhan? Dobrý den. Učím se hrát na varhany a mám vlastní klíče od kůru. Jednou jsem na kůr k varhanám vzala dvě holky (jedna věřící, ale do kostela nechodí a druhá asi spí nevěřící). Podívaly se, zkusily si to, já jsem něco zahrála. A potom jsme odely. Mám z toho ale takový patný pocit. e jsem je tam neměla brát ani e se neměly dozvědět o tom, e ty klíče mám. Co kdyby tam potom někdo něco ukradl nebo by to někomu řekly. Jetě kdy nejsou tak věřící jako já, e ani moc do kostela nechodí a tak. Nebyl to hřích, e jsem je tam vzala? Vadí, kdy jsem je nechala si na to i trochu zahrát? Mám z toho trochu výčitky.
Pomeranč, 14 let
OdpovÄÄ:
Ahoj,
díky za dotaz. Nemyslím si, e by ses tímto dopustila hříchu. Ve tvém jednání nebyl ádný špatný úmysl. Chtěla ses jen s kamarádkami podělit o to, co děláš.
Pro příště bych ale doporučovala být opatrnější. Dostala jsi velkou důvěru od pana faráře, e máš vlastní klíče od kůru, abys mohla cvičit hru na varhany. Je proto potřeba chovat se podle toho s patřičnou zodpovědností a dobře rozmýšlet, jestli a koho pustíš dovnitř. Jistě víš, e varhany nejsou zrovna levná záleitost. V některých kostelích mají navíc varhany nevyčíslitelnou historickou hodnotu, protoe jsou něčím jedinečné. Varhany jsou úasný nástroj a jen málokdo na ně umí hrát, take zajímají i nevěřící. Na mnoha místech je běné, e se konají různé prohlídky varhan a jejich představení. V případě nějakých tvých dalších exkurzí k varhanům by bylo vhodné poprosit o svolení a domluvit se s panem farářem, kostelníkem nebo hlavním varhaníkem, aby věděli, kdo se v kostele pohybuje, popřípadě šel někdo pro jistotu s vámi.
Měj se krásně a a se ti daří hraní :) Martina
OtĂĄzka: Nejspí mě oslovil někdo ze sekty Sinčchondhi... Ahoj asi mi napsal někdo z té sekty sinčchondi. Psal mi e mě objevil na nějaké stránce pro věřící, kdy jsem se ptala na jaké, řekl e si to nepamatuje. ( U to je divné) Ptal se mě na 8 otázek ohledně víry a a já jsem v tý době vůbec nevěděla o co jde a tak jsem odpověděla. Kontaktovali mě přes instagram. Mám s tím něco teď dělat nebo to jen vzít jako poučení a u se tím dál nezabývat? U jsem si toho člověka zablokovala. Děkuju moc
Bety, 16 let
OdpovÄÄ:
Ahoj Bety,
moc díky za důvěru a sdílení tvé zkušenosti. Udělala jsi dobře, e jsi dotyčného člověka zablokovala. V podstatě není u nutné dělat nic dalšího. Ignorovat takové lidi je nejjistější.
Pokud bys chtěla, můeš svoji zkušenost napsat do zprávy instagramovému účtu @pozor_sekta, který je prověřený a věnuje se právě varování před Sinčchondhi. Jestli chceš, můeš se s nimi podělit o to, kdo ti co psal a e to odpovídá právě jednání této sekty. Moná u účet znají, moná před ním budou moci varovat ostatní.
Kdybys ohledně toho ještě něco potřebovala, ozvi se! Měj se krásně :) Martina
OtĂĄzka: Nejsem si jistá, jestli můu jít k příjmání... Dobrý deň, vežmi pekne ďakujem za odpoveď, ja som vak u sobotu bola na omi a keďe ma to trápilo, opýtala som sa pána farára (bol to síce iný, ne ten čo ma spovedal, ale opísala som mu o čo ide). On mi povedal tie veža pekných mylienok a e je to vlastne na mne, či som sa prila vtedy úprimne vyspoveda alebo sa snaila niečo zataji. Ja som síce vedela, e som sa chcela úprimne vyspoveda a vyzna, no stále som mala niekde tú mylienku, e mohla som vtedy napríklad skoči pánu farárovi do reči alebo niečo tak... Pán farár potom povedal e mi dá rozhreenie a ja som sa opýtala či mám vyzna hriechy. On potom povedal, e to u bude ako normálna spoveď, tak som sa teda vyspovedala ete raz a znovu povedala vetky hriechy z tej predchádzajúcej. Nepripravovala som sa na túto, lebo som bola pripravená ete z minulej, no ožutovala som, asi nedokonalo, ale áno, v tom priestore po vyznaní. Po spovedi som sa ete opýtala e keby bola aj tá spoveď predtým platná, či vadí e som sa spovedala znovu. Pán farár odpovedal e nie. A tak chodím teraz na sv. prijímanie. No pre zmenu mám výčitku, e som sa druhýkrát spoveda nemusela/nemala a či som tým nepohrdla Boím milosrdenstvom a teda či práve to nie je aký hriech... Snaím sa si uvedomi, e Pán Boh ma žúbi a verím, e Jeho Telo mi pomôe rás v láske a dôvere, no zároveň mám obavy z tej druhej spovede a malej dôvery. tvrtok idem do kostola číta a rada by som tie ila na prijímanie, no chcem sa uisti, či je to v poriadku alebo som naozaj Boím milosrdenstvom pohrdla a je to aký hriech? Viem, e píem viac otázok, no vežmi mi pomáha usmernenie. Ak by bolo moné, bola by som rada za odpoveď do tohto tvrtku poobedia. Ďakujem krásne ete raz za vetko.
Mika, 16 let
OdpovÄÄ:
Ahoj Miško,
četla jsem oba dva tvoje dotazy. Pořád platí, jak u psal otec Jan minule, nemusíš se bát, opravdu ti bylo odpuštěno. Dostala jsi rozhřešení a Bůh viděl tvoji lítost a touhu se sním smířit. Všechno tedy platí. Můeš jít bez obav na bohoslubu i k přijímání a uít si Boí přítomnost :)
Přemýšlíš o tom, jestli jsi neudělala špatně, kdy jsi šla po druhé ke zpovědi. Určitě neudělala. I pan farář ti říkal, e nevadí, e jsi šla po druhé. Nebyla sis jistá, tak jsi šla po druhé. Z tvé strany to nebylo ádné pohrdání Boím milosrdenstvím. Z tvé strany to byla touha být smířená s Bohem a mít jistotu, e můeš přimout eucharistii.
Z tvých dotazů vidím, e o těchto věcech hodně přemýšlíš, nejseš si vdycky jistá a pak se trápíš. Stává se to. Jak dospíváš, tak se mění i tvoje původně dětská víra, objevuješ nové věci, přemýšlíš jinak a hlouběji poznáváš víru i učení církve. Zřejmě jsi citlivá a přemýšlivá a hodně ti záleí na tvém vztahu s Bohem, proto se občas trápíš, jestli jsi něco neudělala špatně.
Jsou dvě takové základní poučky, které ti pomůou se orientovat:
1. Hřích je „svobodné a vědomé porušení Boího zákona". To znamená: Vím, e je něco špatně a stejně jdu a dobrovolně to udělám. Těký hřích, po kterém člověk nesmí přijímat eucharistii, je pak toto provinění v nějaké opravdu závané věci. Po lehkém hříchu můeme přijímat eucharistii, na začátku bohosluby je svěříme Bohu při zpytování svědomí. U hříchu je tedy důleité, e je spáchaný dobrovolně a s vědomím, e je to špatně.
2. Při zpovědi je nám odpuštěno, i kdy něco zapomeneme nebo něco řekneme nepřesně. Důleité je nic schválně nezamlčovat a snait se vše vyznat. Někdy se ale stane, e i navzdory přípravě na něco zapomeneme nebo něco řekneme nepřesně. Bůh ví, jak to je doopravdy.
Moc bych ti chtěla doporučit následují:
- Mrkni na kníku, kterou ti doporučoval otec Jan: Jan Balík - Máš na víc.
- Bylo by moné, abys měla stálého zpovědníka a chodila na zpověď k jednomu knězi, který tě bude znát a bude ti pomáhat se v těchto věcech orientovat, aby ses naučila správně rozlišovat?
Bůh tě má rád a vidí, jak se snaíš být s ním usmířená. Chtěla bych tě povzbudit, aby ses zkusila tolik nezaměřovat na to, jestli jsi náhodou neudělala něco špatně. Zkus se víc zaměřovat na to, co můeš udělat a co u děláš dobrého, e miluješ Boha a lidi okolo sebe a Bůh miluje tebe. My lidé nejsme dokonalí a občas děláme chyby. Dokonalý je jenom Bůh a miluje nás, i kdy my nejsme dokonalí. Důleité je milovat Boha i lidi okolo sebe, dělat věci s láskou, být tu pro druhé, snait se... Přeji ti, abys dokázala krásně proít dnešní bohoslubu :) Martina
redakce IN!
OtĂĄzka: Mám strach ze svátosti smíření... Dobrý den, mám dost velký problém se svátosti smíření. U od doby, kdy nás připravovali k prvnímu svatému přijímání mám velký strach k ní chodit. Přitom ani pořádně nevím proč. Nás pan farář, který nás připravoval, byl naprosto skvělý a straně milý, říkal nám, e se nemáme čeho bát. Svých hříchů vdycky lituju, a před zpovědí vdycky s Bohem mluvím a prosím ho o sílu. Ale vdycky, kdy mám jít do zpovědnice, zpanikařím tak, div e nezačnu na místě brečet. I kdy vím, e se nemám čeho bát, a e mé hříchy budou snad odputěny, tak se mi prostě příčí představa, e bych o nich měla před pánem farářem mluvit. Nevím jestli je to jen můj veobecně hloupý strach z mluvení před lidmi nebo něčím jiným, ale opravdu mě to moc trápí. Ráda bych chodila na svátost smíření pravidelně, ale pokadé je to pro mě straně těké se přinutit tam jít. A navíc mě to mrzí i kvůli mé víře, vdy odputění a přijetí Pána je přeci to nejhezčí co můe být. Omlouvám se za moná hektickou otázku, ale u opravdu nevím co mám dělat, abych se toho snad a skoro panického strachu zbavila. Moc vám předem děkuji za případnou odpověď a přeji krásný podzim.
Maki, 16 let
OdpovÄÄ:
Milá Maki,
navrhuji Ti léčbu Tvého strachu a to následovnou: před zpovědí si pročti nějakou část z evangelia, ve které Jeíše odpouští a pak si opakuj - zpověď, to je moje setkání s Jeíšem, přesně to, co jsem četla, se stane mě a Jeíš se mě láskou dotkne a uzdraví z hříchu. Uvidíš, e to pomůe.
o. Jan
Jan Balík
OtĂĄzka: Musím napravovat vechny li? Dobrý den, v Youcatu jsem se dočetla, e je kadou le potřeba napravit, i kdy je oputěna. Týká se to jen obrovských pomluv v televizi, nebo i meních lí známým a tak? A jak moc je to nutné, kdy mi u Bůh odpustil? Co by se mohlo stát kdybych tak neučinila, mohlo by to vést k věčné smrti?
Občas se pak zdá, e tu minuloat prostě odloit nemůeme. I kdy bych třeba chtěla, pak zase přijdou mylenky na hříchy, stresuji se e se musím omluvit a tak... Můete mi to prosím objasnit? Děkuji
X, 14 let
OdpovÄÄ:
Milá tazatelko,
správně jsi si přečetla, e některé hříchy musíme napravit. Ale. Ne vdy to jde. Jsme tedy vázáni k nápravě, pokud je moná. Pokud není, prostě to musíme ponořit do Boího milosrdenství. Mnohdy se jedná o malé tlachání a pomluvy, které sice jsou hříchem, ale zase ne takovým, e bychom se museli všem neustále omlouvat. Spíše bychom se měli učit o druhý vdy hovořit pěkně a nebo aspoň mlčet. A pak taková rada na ty běné drby. Kdy si uvědomíš, e jsi o někom špatně mluvila, v duchu se pomodli takto: Boe, poehnej tomu člověku. Aspoň uděláš malý dobrý skutek.
o. Jan
Jan Balík
OtĂĄzka: Bylo mi odpuěno při zpovědi? Dobrý deň, rozhodla som sa úprimne vyzna tak ako som cítila a bola som na spovedi. Povedala som, e u som sa z toho pravdepodobne spovedala, vyznala to a povedala e ma to trápilo, tak preto to hovorím a e neviem či ma to trápi preto, e len Zlý pokúa alebo je to od Boha a preto e som to zle vyznala alebo e som sa spovedala z toho a trochu neskôr... Tým som myslela e keď to bolo neskôr tak či som predtým nespáchala svätokráde. Ale nepovedala som to tak priamo, lebo potom so mnou kňaz začal rozpráva a dal mi rozhreenie. A ja sa teraz bojím či mi je odpustené, keď som to povedala len tak nepriamo...
Mika, 16 let
OdpovÄÄ:
Milá Miško, otec Jan četl oba tvoje dotazy, které spolu souvisely a přišly v jeden den, a zde je jeho odpověď:
Milá Miško,
buď si jistá, e Ti Pán Jeíš odpustil. Takové pocity, jaké popisuješ, je třeba zaplašit. Problém je jedině tehdy, kdy se někdo plánovaně a vědomě nevyzná z těkého hříchu. Take buď opravdu v klidu. Nenech se zneklidňovat, to je také druh pokušení. Je ti odpuštěno a ádnou svatokráde jsi nespáchala.
Před několika lety jsem napsal kníku: Jan Balík: Máš na víc. Doporučuji Ti ji. Najdeš v ní hodně inspirací pro takové myšlenky, které se Ti honí hlavou a mnoho dalšího.