Milá Terko,

myslím, že o tom říkat nemusíš. Rodiče vědí, že děti jsou někdy zvědavé. Tak i s takovými úlety jistě počítají.

I když není povinnost rodičům takovou věci říkat, na druhou stranu, říci jim to můžeš. Jak? Třeba tak, že až půjdeš příště ke zpovědi, zajdeš za nimi a řekneš jim: Milí rodiče, jdu ke zpovědi a tak bych chtěla i vás poprosit za odpuštění za to a to a také za zvědavost, když jsem kdysi četla vaše sms. Ještě jednou zdůrazňuji, že říkat o tom nemusíš, ale můžeš.

Milá cestovatelko,

máš svkělý nápad jet na setkání Taizé do Valencie. Vezmi další kamarádky a jeďte. Asi bude sice cesta dražší, ale setkání bude jistě krásné. Je třeba sledovat web bratří a pak se přihlásit.

Bývá zvykem, že z ČR organizuje někdo autobus. A to vše lze najít jen a jen na webovkách bratří: http://taize.fr/cs  

Milá Amy,

tvoje otázka souvisí s posuny, které díky mediální masáži prodělává společnost. Světce, který by byl homosexuální orientace, neznám. Ale je možné zvolit si jakého koliv světce a toho si vybrat jako pomocníka.

Nemohu ale nedodat, že skuteční odborníci (např. Trapková - Chvála v knize Žena a muž v rodině) říkají, že tato orientace vzniká pokroucenou výchovou a že ji tedy je možné ovládat a usměrnit. Náklonnost - to je emoce - a tu mohu rozumem a vůlí ovládat. A tak každý světec jistě může být příkladem, protože bez sebeovládání nelze žít a nelze se stát svatým. 

Milá nik,

to je krásné, že se staneš kmotrou. Je to přijetí závazku, že jí budeš pomáhat na cestě k Pánu Ježíši. Proto jistě bude vhodné, když se za ni budeš každý den modlit.

A co zařídit? S tou dětskou Biblí bych asi počkal, až neteř trochu vyroste. Jako památka na křest je třeba pěkné darovat kvalitní obrázek Panny Marie či anděla strážného a na zadní stranu napsat, při jaké příležitosti byl darován. Ale i křížek na krk se dává. 

Milá devátačko,

zpověď je nutná, když máme těžký hřích a je doporučená, když máme lehké hříchy. Svátost smíření je na odpuštění hříchů a na posilu. Je to setkání s Kristem, které dává sílu - je to dovolený doping, energetický duchovní nápoj. Proto se doporučuje, abychom chodili ke zpovědi tak jednou měsíčně.

Už jsme ale v životě vyzkoušel, že v období krize je dobré chodit i častěji, protože ta Boží pomoc je pak cítit. Tedy, choď poctivě každý měsíc a říkej si vždy: ve zpovědi se setkávám s Kristem, to je super! A k tomu dostanu vnitřní posilu. Krásné, že?

A ještě jednu poznámku. Je výborné, když najdeme kněze (třeba na DCŽM), který nám rozumí a můžeme se ho s důvěrou i na leccos zeptat. Pak se jedná nejen o zpověď, ale i o takové duchovní doprovázení.

Milá T.,

v mnoha knížkách najdeme vyslovování jména Božího nadarmo. Pokud jsou takové knížky jinak hodnotné, proč bychom je nečetli.

Já třeba, když v knížce najdu jméno Boží, které je vysloveno zbytečně, tak ho nečtu. A je to.

Milá T.,

ptáš se na situace, které jsou ve škole, kde tak trochu táhneme jeden za všechy a všichni za jednoho. Tedy, lhát se nemá a máme se snažit opravdu nelhat ani v takovýchto maličkostech. Přidat se k většině, která lže, není dobré a byla by to zbabělost.

Na druhé straně hned vše aktivně "prásknout" asi nebude také vhodné. Proto bych radil na takové otázky prostě neodpovídat, nepřídávat se k hulákajícím spolužákům. Kdyby se tě ale učitelka přímo zeptala: "T., viděli jsme to?" Pak bych řekl: "Možná, asi, snad..."   

Milá Sofi,

děkujeme za důvěru, se kterou se na náš obracíš. Duchovní svět je složitý, daleko složitější než velevysoké hory. A do hor nechodíme sami, abychom nezahynuli, ale bereme si zkušeného průvodce. A i s ním jsme velice opatrní. Třeba neděláme ve vysokých horách hlouposti a do něčeho se nepouštíme jen proto, že to může být nebezpečné. 

Jsi v podobné situaci. Jako před dospívající dívkou se postupně před tebou otevírá duchovní svět. Kdo je průvodce? Jistě jediný je spolehlivý - Kristus a církev, ve které žije (v ní třeba nějaký dobrý kněz). Proto ti radím nezkoušet nic, co ti nějaký zkušený kněz neschválí. Třeba s tou aurou. I když lze předpokládat, že každý člověk něco kolem sebe vyzařuje, není dobré chít to vidět a za každou cenu o tom něco zkoumat atd. Je to nebezpečné asi tak jako jít do Himalájí v teniskách a bez rukavic. Podobě i s tou zápalkou a jejím zhášením. Je to jistě možné, jak píšeš, ale zase, je to zacházení se silami, které nejsou vždy bezpečné. Proto bych to prostě nědělal, přestal bych se o to zajímat. 

O duchovním světě víme z Písma a od světců, že se v něm snadno převléká zlý duch za anděla dobrého. Proto ta opatrnost, o které píšu.

Najdi si kněze, s kterým o tom můžeš hovořit. A zvol si nějaké svaté, se kterými budeš v modlitbě komunikovat a buď dobrá kamarádka se svým andělem strážným. To jsou bezpeční přátelé.

A že vše, co děláme s láskou, je dobré? Ano, ale záleží na tom, co si pod láskou představujeme. Klidně se přece může stát, že někdo mluví o lásce, ale ve skutečnosti jedná sobecky. Takže s touto větou je třeba zacházet velice opatrně.

Milá K,

když se rozvedou rodiče, je to vždy pro jejich děti veliká bolest, kterou jen tak snadno nespracují. Tvoji rodiče od sebe odešli ve chvíli, kdy ty sama jsi ve velice náročně životní etapě. 

Co dělat? Poprat se s tím, co se stalo. Bylo by špatné podlehnout smutku, bolesti, nelásce atd. 

Co tedy dělat? 

Určitě se modli a každý den si chvilku přečti něco z Nového zákona - je to dopis od Pána, který Tě má rád.

Bude pro Tebe velice důležité, abys našla věřící kamarády, společenství věřících, kteří se schází, společně hovoří, modlí se atd. Pokud takové ve farnosti nemáte, pak zkus hledat v okolí. V každém případě můžeš začít jezdit na nějaké diecézní centrum života mládeže (např. Příchovice, Vesmír, Rajnochovice). Tam najdeš přátele a podporu pro svůj život. Ve společenství se snadněji léčí naše bolesti a obtíže. 

A neboj se ptát kněze na své otázky.

Moc na Tebe myslím a modlím se za Tebe, abys překonala obtíže, které prožíváš, rodičům odpustila a osvobodila se tak postupně od prožívané bolesti. 

A ještě vzkaz z redakce: Pokud se budeš cítit špatně, neboj se hledat pomoc také u odborníků. Obrať se (přes telefon, skype, chat nebo e-mail) anonymně na linku důvěry: http://www.modralinka.cz/?page=ld 

Myslíme na Tebe!

Milá Terko,

super, že poznáváš Pána Ježíše. Pán jistě Tvou modlitbu slyší. Ono je to jako s každým vztahem. Ne vše prožíváme i citem, mnohdy musíme používat rozum (např. když sloužíme nemocnému).

Modlitba nakonec je setkání lásky, tedy často jen to být s Pánem a spočívat v jeho blízkosti. Možná bude dobré, když se zastavíš na nějaké faře a budeš tak chodit na popovídání ohledně víry a postupně se za nějakou dobu ke křtu připravíš. Budeš se moci pak kněze ptát na mnoho otázek a on Ti je rád zopdoví. 

A ještě druhá otázka, že se ti občas vyplní představy. To je normální psychologický jev. A mimo jiné ženy mají dar určité předtuchy. Ale moc na to nespoléhej a neber to jako hlavní motiv pro rozhodování. Ideální je, když zapojujeme k rozhodování i rozum a vůli.