Milá Lauro,

se sliby je třeba být opatrný. Sliby Bohu jsou různé intenzity a závaznosti: od takových maličkých (jako jsi udělala asi ty) až po závažné sliby mnichů. Pokud šlo jenom o malinký slib, pak je možné v modlitbě Pánu říci: Pane, odpusť, mám tě ráda, ale toto jsem neuvážila. Také je možné to probrat ve zpovědi, ne že by šlo o hřích, ale zpovědník může vážnější slib i prominout. 

Milá Bětko,

je vidět, že přemýšlíš, což je velice dobré. Poznat, že existuje Bůh můžeme právě z toho, že je svět tak fantasticky krásný a složitý. To přece nemohlo povstat jen tak nějakou energií. Za inteligencí musí být nějaká ještě větší inteligence.

Pak Boha poznáváme z Písma - hlavně pak ze slov Ježíše. Bůh má rád každého člověka, i Tebe, a všechny nás nakonec touží přijmout k sobě do nebe. Ano, je to víra, ale ta se opírá o rozumové důvody. Nejedná se o nějakou slepou víru, která nesmí používat rozum. Víra křesťanů je důvěra, že v Ježíši nám Bůh řekl to nejpodstatnější pro náš život zde na zemi i pro věčnost.

Věda je úžasná, ale někdy se ze všech poznatků může tročit hlava. Z pozice křesťana je úplně jedno, zda jsem ve vesmíru kdekoliv. Všude, i kdybychom byli v černé díře, o nás Bůh ví, má nás rád a vše, co prožíváme, je cestou do nebe. Je vhodné se zajímat o vědu, ale také je důležité naslouchat Ježíšovi - číst zvláště evangelia. Ježíš je náš bod jistoty! 

Milá Agnes,

názory na homeopatii se různí, já osobně bych ji nedoporučovala. Vždycky je dobré používat zdravý rozum. U homeopatických přípravků nebyla prokázána žádná účinná látka, ale přesto něco působí. Sami homeopaté říkají, že působí jakási "energie". To je minimálně podivné. Navíc jsou homeopatické léky velmi drahé (a člověk ani neví, za co vlastně platí). 

Slyšela jsem pěkné přirovnání: když sbíráme houby a narazíme na druh, u kterého si nejsme jistí, jestli je nebo není jedlý, raději použijeme vlastní rozum a toho hříbku se vzdáme a necháme ho tam, i kdyby nám někdo jiný tvrdil, že jsme hloupí, že to chutná moc dobře. To samé platí u alternativní léčby a homeopatie. Pokud má člověk jakékoli pochybnosti, je lepší od toho dát ruce pryč.  

Milá maki,

pokud víme, můžeš si nechat posílat úryvky z Písma na e-mail na webu http://paulinky.cz/ nebo formou sms na http://www.vira.cz/Biblicke-SMS/ Obě služby by měly být zdarma. Hezký den.

Milá Makiko,

svědomí je dar, který má každý člověk od Boha a který umožňuje rozhodovat se pro dobro a rozpoznávat, co je zlo a tomu se vyhýbat. Někdy se říká, že jde o hlas Boží v nitru člověka. Mnohdy přece vnímáme nějak v nitru, že něco není dobré, že něco nemáme dělat, či že něco dělat máme.

Ale. Není to jen nějaký vnější pocit. Proto je třeba svědomí zvláště v dospívání vychovávat (trénovat, dát mu správný program). V praxi je totiž nejčastěji svědomí rozumová úvaha: konkrétní situace + zákon Boží, evangelium = co mám tedy dělat konkrétně, abych jednal podle Krista. Aby se svědomí dobře rozhodovalo, potřebujeme znát, co učí Kristus. Svědomí je tedy nejvnitřnější svatyně v srdci člověka, kde stojíme před Bohem a přijímáme odpovědnost za své jednání. 

Milá Any,

takové věci se nám lidem stávají. Je to spojeno s psychikou a nelze se v tom vždy jasně vyznat. Co s tím? Kdykoliv Tě taková divná myšlenka napadne, řekni si: Jsem v Božích rukou. Bože Tobě se svěřuji, buď se mnou, ty se o vše postarej. A snaž se pak už na tu myšlenku nemyslet. Chce to trochu cviku, ale půjde, to.  

Milá Marťo,

správně píšeš, že před každým zásadním rozhodnutím se máme poradit s Bohem. Poprosit ho o poznání jeho vůle. Také se podívat, zda rozhodnutí, které se chystám vykonat, není v rozporu s Božím zákonem.

No a pak je důležité také se poradit s někým důvěryhodným (rodiče, kněz). Nakonec musíš rozhodnutí udělat sama v důvěře, že konáš vůli Boží. Je sice možné, že nám Duch svatý něco vnukne (rosvítí se nám) nebo nás do něčeho dokonce dostrká (vezmou tě na jinou školu, než jsi chtěla). Rozhodování je vždy výsledkem dialogu mezi člověkem a Bohem a většinou vyžaduje i jistou dávku odvahy.  

Můžeš si o tom více přečíst třeba tady: https://tajemstvi-cloveka.signaly.cz/1503/zadne-rozhodnuti-neni-spatne

Milá Sofi,

tak jsem si prostudoval infoblog, o kterém píšeš. Brrrr! Hrůza. To je naprosto nekřesťanské. Hovořit o převtělování do zvířete? Mluvit o andělech, že jsou bílí, nemají ego a křídla moc nepoužívají? To jsou přece názory (hlouposti), které se naprosto příčí Bibli, odporují evangeliu. Prosím, už tam nechoď. Je to nebezpečná cesta. 

Samozřejmě, že moje rady mohou druzí lidé napadnout. Ale já se opírám o Bibli a víru církve. Věřím, že v církvi se mohu s Bohem setkat, že Bůh ke mně hovoří prostřednictvím Bible a že jeho poselství vede ke svobodě a naději. To, co nabízí blog, to je pseudoduchovno, je to bloudění. Stačí si položit kritickou otázku: o co se opírají konstatovánín na blogu? Proč bych jim měl dát důvěru? O co se opírá učení křesťanů? Proč bych křesťanství měl dát přednost?

Mnohokrát už jsem přemýšlel nad tím, jak je možné, že dnešní lidé tolik touží po duchovnu, věnují čas a peníze kdejaké hlouposti, ale nemají odvahu jít za Ježíšem, který neklame a jako jediný stojí za námahu. 

Milá Sofi,

je vidět, že Tě nadpřirozené věci lákají a máš asi kolem sebe lidi, kteří se tím zabývají. Ale pozor! Lidé kolem Tebe mohou být  i v lecčems zmatení. Jako kněz mohu říci, že mě udivuje, kolik lidí chodí pravidelně do kostela, a přesto jsou jejich názory podivuhodné. Proto jsem psal, aby ses poohlédla po nějakém super knězi, který by Ti v tom pomohl. Třeba zajeď na nějaké DCŽM. Radil bych Ti nějakou dobu se prostě o tyto věci přestat zcela zajímat. Začni se modlit. Každý den si přečti kousek evangelia, modli se denně jeden desátek růžence, modli se k svému andělovi strážnému a také se modli jednu zajímavou modlitbu k archandělovi Michaelovi:

Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. Amen.