Paty, 17 let

Milá Patty,

ano, mši svatou jde obětovat za druhé. Stručně řečeno: mše svatá je zpřítomnění oběti Pána Ježíše, a proto má nekonečnou hodnotu. Z každé mše má užitek ten, kdo je jí přítomen, to je pochopitelné, ale i celý svět a celá církev. A proto můžeme poprosit Pána, aby z tohoto pokladu své nekonečné milosti daroval někomu více. 

Z tohoto důvodu je zvykem, že každou mši kněz obětuje na nějaký úmysl. Můžeš to využít a na svůj úmysl nechat mši svatou sloužit. Většinou se pak dává knězi tzv. mešní stipendium - finanční částka, která slouží na pokrytí výdajů spojených s pastorací (např. benzín kněze, opravy auta). Velikost finančního obnosu bývá různá podle místa. (Klidně jen 100 Kč. Ale jsou místa, kde lidé dávají daleko více.).  

Jan Balík

Anonymní, 16 let

Minule jsem Ti radil věnovat nějaký čas četbě evangelií, službě druhým a pak jsem Tě vyzýval k životu ve společenství.
To vše je také potřeba, aby se člověk rozvíjel, nacházel vztah s Bohem a  s druhými lidmi a žil hodnotně svůj život. Tedy k tomu, aby se orientoval jako mladý v životě ve spleti života a nacházel správný směr života.
Hodně odvahy!

Jan Balík

Anonymní, 16 let

Milá tazatelko,

tvůj dotaz je velice důležitý. Jsi ve věku, kdy hledáme, jak žít. Být šťastný? Ano, to je možné, ale ve významu Ježíše, ne ve významu, jak se o tom stále hovoří. Štěstí neplyne z toho, co máme, ze zážitků a z emocí, ale štěstí je výsledek života s Bohem a života lásky. 

Co ti poradit? Pokus se věnovat ve farnosti nějakému starému člověku. Stačí jednou za 14 dní za ním dojít a poslouchat jeho vyprávění. Kam zajít, to může poradit pan farář nebo někdo z Charity.

Zkus se každý den na 15 minut setkat s Pánem Ježíšem prostřednictvím četby evangelií, po které se budeš snažit Pánu říkat to, co cítíš ve svém srdci.

Máš pravdu, že život je někdy obtížný a náročný. Podívej se na svaté. To byli lidé radosti, i když dokázali pro Boha a pro druhé hodně obětovat. 

A máš nějaké dobré společenství kamarádů, se kterými se modlíte? Pokud ne, začni jezdit na některé centrum života mládež (např. Příchovice, Vesmír...). Proč? Můžeš tam najít přátele a také tam můžeš druhým sloužit. 

Všechno skončí, ano, ale láska nikdy neskončí. Láska nás spojuje s Bohem. 

Hodně odvahy a neboj se, život je mnohem krásnější, než se někdy zdá. Třeba dnes: je krásný den, vždyť slavíme největší zázrak - početí Ježíše, slavíme Marii - jeho maminku, která se nebála říci na Boží plán ANO.  

Jan Balík

Lil, 14 let

Milá Lil,

přecitlivělé svědomí je jako bezpečnostní vázání na lyžích, které je špatně seřízeno a lyže stále vypadává. Co dělat? Správně ho seřídit. Jak se to dělá se svědomím?

Mohou Ti pomoci dvě cesty:

1) Najdi si kněze, kterého se budeš moci během zpovědi zeptat na to, co tě trápí. A poslechni jeho názor. Znamená to, že se budeš snažit netrápit tím, o čem Ti řekne, že to není hřích.

2) Zapoj rozum. Těžký hřích je: vědomé a dobrovolné přestoupení Božího zákona ve VELKÉ věci. A velkou věc neurčujeme my, ale Bůh v Písmu a vykládá to církev. Pro představu velkou věcí například je: skládat důvěru v ezoteriku, zabití nevinného (potrat, umělé oplodnění), prodej zbraní, vykořisťování zaměstnanců, antikoncepce, velikánská lež (která někoho připraví o majetek, o čest), veliká krádež, manželská nevěra. Když Tě cokoliv napadne, že je vážný hřích, použij vzoreček těžkého hříchu. Pokud rozum říká, že to těžký hřích není, usměrníš tak své svědomí.  

Jan Balík

sisi, 20 let

Milá Sisi,

případ dívky Anneliese Michel je teď známý, protože byl nafilmován, a to víš, film je vždy více na motivy příběhu, než o reálném a skutečném vyprávění toho, co se odehrálo.

Co vím, šlo o velice složitý případ v 70. letech v Německu. Jednalo se o dívku, u které se projevovaly zvláštní křeče atd. Když biskup dovolil exorcismus, ten jí pomohl, ale nakonec stejně zemřela. Odsouzeni byli rodiče a exorcisté podmíněně a to za to, že dívce nebyla poskytnuta v posledním stádiu lepší lékařská pomoc (např. umělá výživa atd.). Více o případu nevím.

Exorcismus je Boží dar, který má církev: vyhánět zlé duchy. Někdy, spíše mimořádně, může být člověk posedlý ďáblem. Za to ten člověk nemůže, ale je někdy prostě přemožen silou zlého ducha. Bůh to musí dopustit z nějakého důvodu, který neznáme. Například v době Ježíšově proto, že se tím ukázala moc Ježíše. Posedlost se projevuje velice různě a rozpoznat, o co se jedná, bývá dosti obtížné. Většinou je třeba komplexní péče: psycholog, psychiatr, lékař a exorcista.

Jan Balík

Lil, 14 let

Milá Lil,

to je krásné, že se modlíváte doma tak krásnou modlitbu Anděl Páně a že se jí modlíš i sama. Většinou se modlí ráno, v poledne a večer.

Nevím, jak to děláš ve škole. Ale můžeš se ji pomodlit klidně i dříve, než bude zvonit. Pokud se někdy pomodlíš ne úplně soustředěně, nevadí, důležité je, že se chceš spojit s Pánem. O soustředěnost se máme snažit, ale ne vždy to jde. Podstatné je, že si aspoň na chvíli uvědomíme: teď jsem naplno s tím, který mě nesmírně miluje.

A střelné modlitby? Ty jsou super a je dobré je používat. Závěrem: pomodlit se ráno, v poledne a večer Anděl Páně a během dnes střelné modlitby. Prostě využívat všech možných způsobů, jak milovat Pána.

Jan Balík

Marti, 12 let

Milá Marti,

slovo pokorný vystihuje vlastnost člověka, který je sám k sobě pravdivý. Tedy děkuje Bohu za vše, co od něj dostává. Je Bohu za jeho dary vděčný. A na druhé straně si je vědom, že bez Božího požehnání nic není. Já jsem nic, Bože, a ty jsi všechno.

Kdo je pokorný, dává se do služeb druhých lidí a do služeb církve; nabízí své dary, ale zároveň stále vnímá, že Bůh je ten hlavní. Pokorný své dary též rozvijí, protože ví, že je Bohu za ně též odpovědný. Pokora tedy nemá nic společného se sebepodcěňováním, s tím, stát někde v koutku a stále říkat, že na nic nemám a do ničeho se nepouštět. Pýcha je naopak vnitřní přesvědčení, že jsem dobrý, že jen já jsem vyznamenán, že mám vždy pravdu.

Jan Balík

Leny, 21 let

Milá Leny,

Křesťanské společenství je církev, která vznikla v ČR a založil ji evangelický pastor Dan Drápal ke konci komunistického období. Jedná se o církev letničního rázu, tedy církev, která prožívá velice dynamicky vztah k Duchu Svatému a staví na Bibli a na vylití Ducha.

Jsou to menší skupiny velice dynamických křesťanů. Jak říká sám papež, od takovýchto skupin, se můžeme učit mimo jiné bratrství. Nežijí totiž v takové anonymitě jako někdy my katolíci. Ale jinak je třeba říci, že i když osobně lidé z KS jsou nadšení pro Boha, jsou v lečcem ochuzeni: nemají svátosti kromě křtu (tedy nemají eucharistii atd.) a Písmo sice milují, ale jejich výklad záleží od názoru jednoho každého pastora.

Jan Balík

Terka, 15 let

Milá Terko,

díval jsem na na webové stránky paní, o které píšeš. Upřímně řečeno, radím Ti, vůbec tomu nevěnovat pozornost. Jedná se o uctívání andělů, které je sice v módě, ale jde spíše o ezoteriku a nemá to s křesťanstvím nic společného. Takže je nejlepší se o takové divné věci nezajímat. Chceš-li vědět něco více o andělech, podívej se do Katechismu katolické církve nebo si přečti knížku od P. Kubíčka "O svobodě", která vyšla v Matici cyrilometodějské nebo knížku Můj anděl půjde před tebou (autor: Georges Huber). 

Jan Balík

TS, 16 let

Milá TS,

ptát se na smysl života je velice důležité. Proč? Protože je důležité žít se smyslem, který dává životu směr, pomáhá dělat dobré volby a nakonec dojít až do nebe. Filosofové o tom mnoho napsali, ale někteří také docela dost bloudili.

Základní smysl života nám ale vysvětlil Ježíš. Proto má veliký význam číst evangelium a u Ježíše hledat smysl. Řečeno jednoduše: smyslem života je žít v přátelství s Ježíšem a nakonec dojít do nebe, kde bude možné s Ježíšem žít na věky. 

Jan Balík