Milá Kočko,

kastrace kočky hřích není. Je totiž veliký rozdím mezi člověkem a zvířetem.

Člověk je stvořen k Božímu obrazu, proto jeho tělo má zvláštní duchovní hodnotu a je určeno pro věčnost. Zvíře je také Bohem stvořeno, ale pro člověka, který s ním má zacházet odpovědně.

Milá Terko,

otázka stahování filmů z internetu patří k těm komplikovanějším. Je jasné, že pokud neexistuje možnost, že by sis mohla DVD s filmem koupit, tak máš jenom dvě možnosti: stáhnout si ho a nebo si nechat zajít chuť. Člověk nemusí všechno vidět, slyšet. Musíme se učit i skromnosti - tomu, že mít všechno, nač si vzpomeneme, není někdy možné.

Na druhou stranu má daleko větší problém (a hřích) ten, kdo na internet filmy (nebo hudbu) nelegálně umísťuje, protože tím poškozuje výrobce a vlastně ho tím okrádá o zisk. Je ale dobré mít citlivé svědomí a rozlišovat, jestli je opravdu nutné film z netu stáhnout nebo se obejdeš bez něho. Pomoci zorientovat se v této problematice by ti mohl i jeden z našich článků: http://www.in.cz/clanky/zajimavosti/nestahujes-nevypalujes-nezijes-whu.htm

Pěkný den!

Milá tazatelko,

je hezké, že o takových věcech přemýšlíš. Je vidět, že ti není jedno, jaký jednou tvůj vztah s někým bude, a chceš, aby byl krásný. Ale přiznejme si poctivě, že nikdo z nás není dokonalý, bezchybný, prostě nej, i když se ti to tak může na první pohled zdát. Proč? Protože jsme jenom lidé - chybující, hledající, a toužící po štěstí, po lásce. Někdo to může schovávat za "namachrováním", někdo za naivitou, jiný za nesmělostí, ale lásku a štěstí hledá každý. Myslíme si, že je fajn snažit se být přirozená, na nic si nehrát, i když přiznejme si to, před klukem, který si ti líbí, to k tomu asi i trošku svádí že? :-)

Takže: Nikdo nejsme dokonalý, ALE všichni bez rozdílu se můžeme stát pro druhé darem. Učit se to můžeš každý den, i když zatím ještě s nikým nechodíš. Snaž se, abys byla darem pro všechny kolem sebe - rodiče, prarodiče, sourozence, kamarády, lidi, se kterými se potkáš,... Uč se nejenom brát, ale hlavně dávat. Úsměv, povzbuzení, radost, pomoc. 

A k tomu chození: Někdy je na místě i odvaha riskovat. Tento kluk se Ti líbí, rozumíte si, ale to neznamená, že už si musíš vyhlížet svatební šaty. Tak to nefunguje. Právě dlouhé poznávávní se je moc moc důležité.

A že to třeba nevyjde? Je to prohra? Na první pohled se to tak může zdát, ale je to zase posunutí se o kousek dál. Až bolest přebolí, člověk si uvědomí, kde dělal chyby, nebo co mu třeba na tom druhém vadilo atd.

Hledání je správné, ale v tvém věku bychom se na žádný vztah 100% neupínaly. Hledáš, objevuješ, kamarádíš se, možná se i zamiluješ. To všechno k tomu patří, ale také to mít oči otevřené dokořán, třeba si o vztatích i něco přečíst (doporučujeme třeba knížu "Umíš v tom chodit?" . Paulínky)  a také důvěřovat Tomu, který má nás všechny rád nejvíc :-). K Tomu se můžeš obracet, když nevíš kudy kam, ale i když si šťastná a vše ti jde jako po másle...

Že to není jednoznačná odpověď? Ani život není úplně jedoznačný a jednoduchý, ale stojí za to se snažit ho poctivě prožívat. A k tomu Ti přejeme z redakce hodně sil a radosti.

A k druhé otázce. Svatá Rita byla uctívána jako svatá po celá staletí, ale oficielně blahořečená byla v roce 1627 a svatořečená až v roce 1900. Znáš o ní film, který dabovali na Slovensku? Moc hezký.

Milá W,
jak poznáš, že Tě Bůh slyší a jak poznáš své povolání?

Milá Májo,

v modlitě, kterou zmiňuješ z YOUCATU, je pochopitelně myšlen člověk, tedy někdo blízký a moc milý.

Může to být někdo z rodičů, nejlepší kámoška, snoubenec...

Milá Nini,

o odpověď na tuto otázku jsme poprosili budoucí paní psycholožku, Anežku. Dostalo se nám tohoto vyjádření:

Povaha se dá jinak pojmenovat jako temperament (1) a charakter (2) člověka.

1) Temperament je vrozený (možná jsi se ož setkala s pojmy: cholerik, melancholik, sangvinik, flegmatik). Nikdo většinou není "čistý" cholerik či melancholik, protože se tyto temperamenty navzájem prostupují a doplňují - existují tedy kombinace vrozených povah.

I když je temperament vrozený a nedá se tedy změnit od základu, dá se usměrňovat. Zkušenost, výchova a další činitelé postupně opracovávají projevy temperamentu tak, aby byly přijatelné pro společnost a také pro člověka samotného.

2) Naopak charakter je souhrn získaných vlastností, norem a hodnot. Osobnost člověka přirozeně směřuje k naplnění potřeb lásky a tvořivosti. Pokud člověk miluje a má možnost žít autenticky a tvořivě, směřuje ke zdravé osobnosti. Některé vlivy však tento vývoj mohou narušit. Základem je výchova rodičů. Poskytování kladných emocí, bezpečí, něhy. Pokud je výchova restriktivní, nelaskavá, nepřijímající, člověk si buduje mentální krunýř, jímž se uzavírá ostatním lidem a stává se úzkostným, izolovaným. Uspokojování základních potřeb je potřebné už v kojeneckém věku - láska, bezpečí, blízkost něha, potrava. Negativně působí přílišná benevolentnost rodičů, kteří dítěti vše povolují, dítě se naučí dosahovat svých cílů nevhodnou formou (fyzickou silou, kousáním), tyto vzorce poté uplatňuje i v dospělosti (i když v jiné formě - verbální agrese).

Důležité jsou také jakékoliv vztahy - se spolužáky, pozitivní zkušenosti úspěchu, učení se od druhých vhodnému chování, vzory dospělých. Zkrátka dítě napodobuje své nejbližší (nejvíce rodiče) - vědomě či nevědomě. Tip pro Tebe: Zkus se zamyslet nad tím, v čem jsi si se svými rodiči (více zřejmě matce) podobná. Chování, reakce, názory, hodnoty, chování ve společnosti, komunikace verbální i neverbální...

A na závěr ještě jedna poznámka z redakce: Z toho, co sis přečetla, vyplývá, že se nedá říci, že by někdo měl úplně "nešťastnou povahu". I když podmínky, ve kterých vyrůstal, nebyly třeba ideální a temperamentově je spíše melancholik, povaha se dá usměrňovat a vždycky záleží na rozhodnutí konkrétní osoby, jak bude k událostem v životě přistupovat. 

Zdravíme z redakce a přejeme krásné dny!

Milá T.,

1) Popelec

Označení, které člověku připomíná na začátku doby postní, že lidský život pomíjí. A přesto nekončí, protože je zde Bůh plný lásky, který nám nabízí život věčný. Věčnost s Bohem předpokládá, že zde na zemi žijeme podle jeho učení. Proto je tedy třeba i prosit Boha o odpuštění, neboť děláme chyby, jsme hříšní. Takže popelec je vyjádření i našeho přiznání: jsem hříšný. Bože plný lásky, prosím, odpusť.

2) Bázeň Boží

- česky bychom řekli: "komu čest, tomu čest". Prostě s Bohem je třeba jednat jako s Bohem, s úctou. Máme vnímat jeho lásku, ale zároveň si uvědomovat, že on je zdroj všeho, má moc nade vším, je Pánem vesmíru. Prostě není to jen takový kámoš. Proto mimo jiné někdy při modlitbě klečíme - padáme na kolena, abychom i svým tělem vyznali: Pane, věřím v Tvou lásku a vnímám svou nepatrnost před Tebou.

3) Kněz ve zpovědi

je pochopitelně člověk, ale zároveň zastupuje i Boha. Když dává rozhřešení, tak jeho slova slyšíme, ale odpouští sám Bůh, tedy zastupuje Boha. Když nám ve zpovědi radí, jistě je provázen Duchem Svatým, ale je to člověk, který radí ze své zkušenosti, dle svého vzdělání atd.