Ježíš nám rád odpouští. Podstatnou součástí z naší strany je lítost, která není vnějším citem, ale jasným vyznáním - Bože odpusť, jsem hříšná.
Zpověď je privilegovaným místem, kdy nám Bůh odpouští.
Ve zpovědi je třeba vyznat všechny těžké hříchy. Kdyby člověk na nějaký těžký omylem zapomněl, tak ho prostě vyzná při příští zpovědi. Kdyby člověk ale těžký hřích zamlčel schválně a věděl, že jde o těžký hřích, pak by to byl další těžký hřích. Ale i tak, jakmile by to u zpovědi vyznal, Pán mu to vše rád odpustí.

Jak je to s lehkými? Ty běžně vyznáváme také - je to doporučené, vyznáváme ty, na které si vzpomeneme. Kdybychom si na nějaký lehký vzpoměli, že jsme ho nevyznali, vyznávat ho opět nemusíme.

Proč to tak je?
Těžký hřích je dobrovolné a vědomé přestoupení Božího zákona VE VÁŽNÉ VĚCI - tedy veliký hřích (např. potrat, veliká krádež, předmanželský sex). Jeho důsledkem by bylo odloučení od Boha, peklo. Těžký hřích znamená havárii takových rozměrů, že auto je mimo silnici a je zcela rozbité, už nejede.

Lehký hřích je jakoby taková zátěž, kámen, který si hodíme do batohu. Sice nás od Boha neodvádí, ale ztěžuje nám cestu k Bohu. Je to malá havárie, kdy má auto jen škrábanec, ale jede dál.

Když nevíš, zda je něco hříchem nebo ne, zda je něco těžký hřích nebo lehký, je třeba se zeptat kněze nebo to nastudovat z katechismu.
Mladý člověk se potřebuje ptát na takové otázky, jako píšeš, protože se začíná orientovat ve svém svědomí. K tomu potřebujeme radu církve, kterou ti zprostředuke právě kněz nebo katechismus.

A ještě přidávám jednu vážnou větu. Pokud chodíš s chlapcem, který je alkoholik, je to moudré? Život s takovým člověkem je velice těžký a náročný nejen pro manželku, ale také pro děti. Kolik neštěstí udělá alkohol. Ať jde na dlouhodobé léčení. Většinou je vhodné se s takovým mužem zavčas rozejít. Dostat se z alkoholismu je i přes různá léčení docela zázrak. A zázraky se dějí, ale není dobré na ně spoléhat.

Milá tazatelko,

je moc dobře, že hledáš pravdu a přemýšlíš. Děkujeme za Tvoji otázku. Myslíme si, že mezi vírou v existenci mimozemšťanů a vírou v Boha je velký rozdíl. Zatímco totiž o existenci mimozemšťanů opravdu nemáme žádné důkazy a nikdy je nikdo neviděl, Boha ano. Konkrétně Božího syna, Ježíše Krista. Jeho současníci o tom zanechali i písemnou zprávu v Bibli - konkrétně v evangeliích - a je dokázáno, že muž jménem Ježíš opravdu žil na této zemi v době, z níž písemné zvěsti o jeho působení pocházejí. Existuje také spousta lidským rozumem nevysvětlitelných jevů (zázraků), které Ježíš konal a dodnes se dějí - vyhánění zlých duchů, uzdravení z nevyléčitelných nemocí,... A v neposlední řadě někdy stačí podívat se na to, jak promyšlené jsou mechanismy v přírodě, třeba na mozaiku z miniaturních zrníček na motýlích křídlech. Je potom těžké věřit tomu, že to všechno vzniklo jen náhodným seskupením hmoty, bez nějakého tvůrce. Možná to nejsou přímo vědecké důkazy, ale v tom je právě podstata víry - kdyby se dala stoprocentně vědecky dokázat a objasnit, už by to nebyla víra, ale čistá věda. 

Je pravdou, že člověk může věřit čemu chce, protože má svobodu. Proč ale věřit v něco vzdáleného a mlhavého, co není ničím podloženo a s námi to nijak nesouvisí? Proto nám to připadá trochu jako hloupost. Rozhodně jsme nechtěli urazit nikoho, kdo v existenci mimozemských civilizací věří, jen jsme vyjadřovali svůj názor.

Měj se moc hezky a pokud Ti něco nebude jasné, klidně se ptej. 

Milá Terezo,

pokrytec je ten, kdo jedná neupřímně, přetvařuje se, navenek něco dělá, ale v nitru smýšlí jinak. Pán Ježíš označil za pokrytce farizeje, protože to byli lidé, kteří přikazovali druhým do podrobností, co mají dělat, jak se chovat, ale sami často ve svém životě jednali opačně.