nejde o neustálé hledání, co je hřích a co ještě ne. Jde především o to, abychom se naučili vládnout nad sebou a nad svými myšlenkami.

Vše, co píšeš, pochopitelně zaměstnává mladého člověka. Ale je třeba si uvědomit, že je třeba dosáhnout určité kvality vnitřního života. Proto vyhodnocujeme své myšlenky a pocity. Jakmile zjistíme, že jsou to myšlenky hříšné, utečeme od nich. Když si někdy nejsme jistí, zda jsme to s těmi špatnými myšlenkami už nepřešvihli, tak to svěříme jednoduše ve zpovědi Pánu a jdeme dál ve snaze žít dobře.
Více o tom našem vnitřním životě najdeš v knížečce: Jan Balík: Máš na víc, Paulínky.

ad 2) Podívej, v životě nejde o to stále někde vidět hřích, ale učit je určitému druhu ekologie myšlenek. Prostě jsou jisté myšlenky, které jsou špatné a ty se snažíme jednoduše ignorovat, zastavit a mozek zaměstnat něčím jiným. Je pochopitelné, že ne vždy se nám to povede ihned, snadno a trvale. Zvlášť myšlenky o sexualitě mnohdy otravují naši hlavu až moc. Takže je třeba usilovat o tu ekologii - čistotu myšlenek, a na to soustředit energii. Pokud má někdy člověk dojem, že to už přešvihl, stačí říci: Pane, odpusť a pak to jednoduše vyznat ve zpovědi a je to. Není třeba se tím trápit. A v takovýchto případech nepůjde o těžký hřích, takže ke svatému přijímání jít můžeš.

Mladý člověk musí takovýmto procesem projít. Více o tom našem vnitřním životě najdeš v knížečce: Jan Balík: Máš na víc, Paulínky.

Milá Karen,

podle všeho jde o velice erotické a smyslné masáže, které s východním náboženstvím mají jen málo společného, spíše skoro nic. Jedná se spíše o vzrušování těla od zaplaceného člověka. Jakási obdoba prostituce. Omluvám se, že takto jasně hovořím. 

Jaký mít přístup k východním náboženstvím? Křesťanství je vztah k živému a milujícímu Bohu, je to setkání se Zmrtvýchvstalým, který nabízí odpuštění hříchů a život věčný. Tedy nad Ježíše nic a nikdo není. Ano, může být nějaká pravda, nějaké zrnko pravdy i v jiných náboženstvích, to ano. Ale obecně Ježíš je nejvíce. Ve východních náboženstvích můžeme najít třeba ochotu k nesení bolesti, trpělivost, ale obecně jde jen o zrnka pravdy.

Milá tazatelko,

každý život je originál a každý je za něj osobně, nebo společně s manželem, před Bohem odpovědný. Lze říci jakési zásady ověřené životem druhých, ale je třeba se vždy rozhodovat spolu se snoubencem a podle Božích zásad. A hlavně - nikdy se nebát otevřít se Boží pomoci, o kterou je třeba společně prosit.  

Dnes se obecně vstupuje do manželství později, což s sebou nese dlouhou dobu zdrženlivosti. Není to snadné. Ale není ani moc dobré ono odkládání manželství. Žena je přeci jenom uzpůsobena na to, aby měla děti, když je mladší. Bude mít na ně více síly. Ano, je možné vstoupit do manželství i během studia, něbo mít i děti a studium dokončit později. Vždyť dnes bývá lidský život delší a když děti odejdou z rodiny, lze se věnovat novým činostem. Mateřství je pro ženu nejvíc. To největší, co může za život vykonat, je, když porodí a dobře vychová (spolu s manželem) své děti.

PPR je spolehlivou metodu za předpokladu, že se jí manželé naučí na solidním kurzu (www.cenap.cz, www.lpp.cz), společně si v ní pomáhají (muž spolupracuje) a hledají neustále hlubší pohled na svůj manželský život - vstupují do hloubky svátosti manželství (např. kniha Teologie těla Jana Pavla II. - ve zkrácené podobě ji vydaly Paulínky pod názvem Teologie těla pro začátečníky). 

Nejsem schopen jasně říci, jak se na předmanželskou čistotu dívají různá náboženství zcela konkrétně. Ale obecně si jí váží a vnímají její důležitost. 

Milá moucho,
fantazie obecně znamená, že v mysli rozvíjíme nějaká témata. Někdy může jít o plodné přemýšlení, ale často začneme bezděčně rozebírat a představovat si nějaké téma, které nás může dostat na scestí - např. závidět druhému něco. Běžně je třeba se naučit zastavit tyto myšlenky ve chvíli, kdy si uvědomíme, že přemýšlíme o něčem špatném. Obyčejně se to podaří tehdy, když do našeho rozumu vložíme jiný "program", tedy jiné téma (i kdyby to mělo být počítat po třech). 

Samozřejmě, že se do naší mysli dostanou i témata sexuality. Proč není dobré se jim věnovat? Mohou nás dostat až do takového stavu, kdy je začneme prožívat až tak intenzivně, že se začneme sebeukájet. 

Obecně platí, že dokus s fantazií nesouhlasím, není to hřích, ale jakmile to přepísknu a fantazii moc popustím uzdu, může se z toho někdy hřích stát (např. začnu opravdu závidět druhému, sebeukájím se).  

není tak snadné, aby někdo tvrdil, že se mu zjevují andělé. Může se jednat o jeho subjektivní omyl, klidně může jít o duševní nemoc, také lze uvažovat, zda to není klamání zlého ducha a nakonec, může jít o jakési zážitky, které jsou zcela přirozené, protože má dotyčný citlivost na duchovní svět. A jen ve velice malých případech jde skutečně o setkání s anděly či svatými.

Takže, když někdo říká, že má zjevení andělů, Panny Marie atd., vždy velí zkušenost velikou opatrnost. Proč jsem se vyjádřili tak, jak jsme napsali? Protože je dnes kontakt s anděly v módě a protože se o něm často píše tak, že to odporuje křesťanské víře a Bibli. Jedná se tedy o problematické autory, kteří spíše lidi matou a od skutečné víry v Boha je odvádí.

Máš-li zájem se o andělech dozvědět něco solidního, přečti si příslušnou část v katechismu.

Milá tazatelko,

máš na mysli seznam sedmi hlavních hříchů. Nejde o 7 těžkých hříchů, ale o jakési základní kořeny lidských hříchů. A lenost patří mezi ně - ano, je zdrojem, ze kterého pak hříchy lehké a i těžké mohou snadno ponenáhlu a nepozorovaně vyrůst. Takže bojovat proti lenosti i v takových malých věcech, jak píšeš, a přemoci se, je velice moudré.

Milá Terez,

především jde o to, že takovými filmy a scénami necháváš do svých myšlenek a do svého nitra vnikat něco nezdravého, tedy duchovně neekologického, je to duchovní smog.  

O hříšném jednání by se dalo uvažovat tehdy, když by člověk na takové scény hleděl se zalíbením a souhlasil by s ním. 

Tedy závěrem: jistěže člověk občas takové filmy zahlédne, ale není moudré je vyhledávat  a zbytečně na ně koukat. 

Milý tazateli,

je moc krásné, že se snažíš z hříchu sebeukájení vymanit. Není to snadné, ale jistě poznáš Boží pomoc. 

Na Tvou otázku bych asi prakticky odpověděl takto: u další zpovědi řekni, že bys chtěl zahrnout celý život, protože jsi v minulosti občas ten hřích nevyznal a pak byl u eucharistie a že už v tom máš zmatek. Prostě a jednoduše, svěř ve zpovědi vše minulé a Pán Ti vše odpustí a bude to. Tak uděláš jasnou tečku za minulostí, kterou vložíš do Božího milosrdenství. No a pak se nemusíš trápit něčím minulým, ale v důvěře v Boží pomoc se dej do boje s hříchem. Je to boj, který vedeš i pro svou budoucí ženu nebo pro své budoucí duchovní povolání. 

Nenech se odradit nezdary a důvěřuj v Boží lásku.