Milá tazatelko,

svatokrádeží nazýváme špatný čin, který má nějakou souvislost s Bohem a věcmi, které se k němu vztahují.

Jedná se o znesvěcování nebo nedůstojném zacházení se svátostmi či jinými liturgickými úkony, osobami, předměty a místy zasvěcenými Bohu. Např.: znesvěcení eucharistie (když přijímáš eucharistii v těžkém hříchu), krádež v kostele, napadnutí biskupa kvůli tomu, že je to biskup. 

Milá Marťulindo,

Píseň 712 je oslava eucharistie. Latinský originál složil sv. Tomáš Akvinský. Lidé měli dříve za to, že pták pelikán, když je třeba, krmí svá mláďata svým vlastním masem. Proto se do básně o eucharistii dostal jako symbol Ježíše Krista, který nám dává v eucharistii jíst své tělo.

Dnes se udává, že pelikán po vylíhnutí krmí mládě natrávenou potravou vyvrhovanou z volete.

Milý tazateli,

takové věci se stávají a když je neděláme schválně, není to žádný hřích. Prostě se zasmějeme a už na to nemyslíme.

Jen hloupý by se v takových věcech vyžíval.

Milá Tess,

výtečná otázka. Je vidět, že se snažít jít do hloubky. Podívej, na cestě k manželstí je třeba růst jak lidsky, tak i duchovně. Po té lidské stránce doporučuji Kurz partnerství. Konává se na centrech života mládeže a někde ho dělají i centra pro rodinu. 

Růst ve víře může povzbudit, když společně se svým chlapcem začnete pravidelně docházet např. na Kurz Alfa nebo zajdete na přípravu na biřmování, nebo zajdete prostě na nějakou faru a poprosíte kněze, aby se s vámi setkával nebo vám někoho sehnal, kdo vám bude věnovat čas a bude s vámi o víře hovořit.

Například na centru života mládeže v Příchovicích začínají super víkednový kurz jako přípravu na biřmování. Trvá sice déle, ale je moc pěkně dělán, a hlavně je to vždy víkend i s možností si v horách oddychnout.

Nevím, odkud jste, tak nedovedu doporučit místo. Ale jistě něco najdete, jen odvahu. 

Milá tazatelko,

manželství je slib muže a ženy, že budou spolu po celý život a že svou láskou vytvoří domov pro své děti. Každé porušení manželské věrnosti je proto zrada na lásce k druhým, se kterými žijeme v rodině, zvláště na dětech. 

Když se ale stane v životě karambol, církev se snaží pomáhat. Proto tedy mají rozvedení manželé možnost dát svůj sňatek k církevnímu soudu. Musí ovšem být přesvědčeni, že když manželství uzavírali, nedodrželi něco z toho, co je pro uzavření manželství podstatné (např. chtěli manželství, ale děti ne). To se pak musí dokázat. Pak se může stát, že církevní soud vynese rosudek, že jejich manželství nebylo od počátku platné, a mohou tedy uzavřít druhý církevní sňatek.

Ale pozor! Církevní soud nic neříká o vině. Kdyby třeba bylo více snahy ze strany manželů, nerozpadlo by se a Bůh by ho bral jako platné. A také církevní soud neřeší vinu, kterou manželé na sebe berou vzhledem ke svým dětem. To je věc svědomí a patří do zpovědi. 

Manželství je nerozlučitelné, proto když někdo je katolík a uzavře první manželství v kostele, pak se rozvede a uzavře civilní sňatek, tento jeho sňatek není před Bohem platný, a proto nemůže přistupovat do vyřešení své situace k přijímání. Je to bolest. Papež František často upozorňuje, kolik utrpení musí snášet děti, když se dospělí hádají a rozvádí.