Milá Olgo, když někdo něco slíbí druhému člověku a nesplní to, je to jistě nedobré a jakýsi hřích to jistě je. Kdyby slíbil něco Bohu slavnostně před církví a porušil to (třeba manželství, řádové sliby), pak je to větší problém a větší hřích, dokonce by to mohl být i hřích těžký.

Jak má jednat herec, když ho nutí k neslušným slovům? Podívej, musí vždy zvažovat. A charakterní herec jistě některé věci neřekne a nezahraje, protože jsou proti jeho svědomí. Ano, nemusí mu pak tu roli dát. Ale nemůže se vymlouvat na to: bylo to ve scénáři. Nikdo přeci nemůže být nucen dělat něco, co je proti jeho přesvědčení. Ale jak říkám, jde vždy o konkrétní situaci a konkrétní volbu.

Milá tazatelko, moc Ti děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíš se svým problémem. O pornografii, která je dnes všude tak dostupná, se hovoří jako o dalším druhu závislosti. Co s tím? Je třeba zapojit duchovní i lidské řešení.

1) Začni se každý den modlit desátek růžence k Panně Marii s tím, že jí budeš svěřovat při té modlitbě sebe samu, prosit ji o zázrak vysvobození z této závislosti. Prostě, pro si o pomoc žít čistě.

2) Choď pravidelně ke zpovědi (Bůh v ní dává sílu) a vyznej i tuto slabost a když jdeš k eucharistii (je to Ježíš), říkej mu: Pane, když teď ke mně přijdeš, prosím, uzdrav ve mě to, co je ve mně nezdravé.

3) Na webu: http://drnespor.eu/Pomoc.html najdeš dokument: Mnoho způsobů, jak zvítězit nad internetovou pornografií. Píše to primář Nešpor, která mimo jiné napsal i super knihu: Nešpor K. Sebeovládání: stres, rizikové emoce a bažení lze zvládat. Praha: Portál 2013; 152. Jeho rady jsou velice moudré.

4) Bylo by asi dobré, kdybys někomu o svém problému řekla a mohla si s ním konzultovat své snažení. Může to být maminka, kněz. Prostě někdo, kdo Ti bude nablízku a pomůže ti v dobrých rozhodnutích.

Milá tazatelko, Bůh Tě má skutečně velice rád. Důvěřuj mu a připoj k tomu i svou snahu a uvidíš, že přijde chvíle, kdy se Ti podaří mocí Boží zvítězit.

Milá tazatelko, někdy nás zvědavost zavede k různým nápadům. Pravdou je, že svět zemřelých a náš je v Bohu propojen a proto se někdy občas takové věci, o kterých ti kamarádka říkala, stávají. Pak je nejlepší tomu nevěnovat pozornost a prostě za zemřelého obětovat mši svatou. Co máš dělat ty? Nemusíš dělat nic, ale doporučuje ve zpovědi vyznat, žes byla zbytečně zvědavá v této věci a můžeš za tu zemřelou nechat obětovat mši svatou (zajdeš za knězem a požádáš ho, však asi víš, jak nebo ti někdo poradí). A pak to pusť z hlavy.

V našich podmínkách se přistupuje ke svátosti biřmování přibližně na střední škole. Tedy jistě se na ni může připravovat a k ní přistoupit. Kdy je člověk zralý? Není to vlastně správná otázka. Biřmování je Boží dar a ten nevyžaduje nějakou lidskou zralost. V našich podmínkách se většinou chce, aby mladý člověk prožil věděomě dobu přípravy, aby si prostě nějak během přípravy obnovil a prohloubil víru. A to je střední škola. Ale biřmování je dar a proto ve světě uděluje klidně i v dětském věku. Biřmování není korunování naši lidské kvality, ale otevření se daru od Boha. Daru, který nám posiluje, upevňuje a ponouká.

Milá Domčo, pokud zpytuješ své svědomí a nepřijdeš na žádný těžký hřích, Bohu díky. Ke zpovědi pak chodíme s lehkými, kterých míváme celou řadu. Tedy buď pokojná. Není to svědomí, ale spíše ten neklid má něco společného s tvou povahou nebo prostě s určitou vyšší míry citovosti, jaká u žen bývá. V posuzování našeho jednání neustále musíme zapojovat i rozum. Píšu o tom v knížečce, která by ti mohla možná leccos vysvětlit: Balík, Jan: Máš na víc. Paulínky. Dá se koupit na DCM nebo i elektronicky u Paulínek.

Milá Šárko,

to víš, při hádkách a naštvanosti toho lidi napovídají. Někdy je to pak dost mrzí.
Určitě bylo fajn, žes za kamarádkou šla a nenechala ji samotnou s bolestí.
Na druhé straně, můžeš s ní někdy v klidu o tom, co řekla, popovídat.

Jsi ve věku, kdy se stavíš na vlastní nohy. Proto i Tvé víra potřebuje rozmach. Že by Bůh neexistoval? A kde by se vzala ta všechny krása přírody, touha lidí po lásce a štěstí? Už jsi ěkdy četla z YOUCatu? Nebo Tweetuj s Bohem? A čtes si pravidelně v evangeliích? Víš, Pána Ježíše poznává nejvíce ten, kdo se o něj zajímá a setkává se s ním v osobní tiché modlitbě.

A jen poznámka. Naopak, většina lidí ve světě v Boha - nějakého - věří. Je to prostě rozumné. To jen u nás a v zemích, kde je blahobyt lidé jsou k němu spíše lhostejní.

P. Jan

Milá Beo,

můžeš to udělat různě. Třeba to nejdříve říci mamince a připravit s ní, jak to říci tatínkovi.
Nebo připrav pro rodiče pěknou večeři a během ní jim to řekni.
Je vhodné, aby na to byla klidnější chvíle.

Tvá touha je jistě velice ušlechtilá. Ale bude ještě třeba dost času na to, aby se Tvé povolání upevnilo nebo abys poznala, že Tě Pán nakonec vede jinou cestou. Máš nějakého kněze jako duchovního průvodce? Máš nějakou řeholní sestru, s kterou se duchovně radíš? Je dobré si takového důvěrníka najít. P. Jan

Kněží získávají obživu v každé zemi různě. Jsou země, kde žijí z toho, co jim lidé dají za mše, svatby, pohřby a křty. V České republice dostává každý kněz mzdu od svého biskupství.

A pak je třeba dodat ještě jedno: Lidé jsou na kněze hodní. Proto mu kolikrát donesou darem například jídlo.

Ve křtu je každý napojen na Boha; provázán s Bohem; Bůh ho vnitřně změnil. Křest má dopad především na jednotlivce. Biřmování toto napojení posiluje a uschopňuje člověka, aby byl hlasatelem evangelia - tedy je spíše darem pro službu druhým. Duch svatý je nám dán ve křtu pro nás a u biřmování dostáváme dary Ducha svatého pro službu druhým, pro evangelizaci. U nás  je běžné, že jsou křtěné malé děti a proto se biřmování stává spečetěním  toho, že opravdu a dobrovolně věřím v Ježíše Krista a příjmám dary Ducha svatého.

Milá tazatelko, děkujeme Ti za otevřenost a za důvěru, kterou k nám máš. To, o čem píšeš, je jistě obtížné. Na druhou stranu to bývá někdy spojeno s dospíváním. Proto bude nejlepší, když si najdeš nějakého kněze, ke kterému máš důvěru, a poprosíš ho o setkání. Pak si s ním v klidu popovídej o všem, co prožíváš. Stejně tak by bylo dobré popovídat o svých pocitech s někým, ke komu máš důvěru - maminka, babička. Ale určitě zajdi za knězem. Takovéto věci se dají říci pochopitelně i ve zpovědi. Jen tam někdy není dostatek času.

A ještě jedno: Bůh Tě má opravdu osobně rád. Věř tomu. Má Tě rád takovou, jaká si. To, že se cítíš divně, špinavě atd., to mu nevadí. Má Tě rád a chce Tě v životě provázet. Dokonce má zájem na tom, abys byla šťastná. Možná by Ti pomohla i knížka, kterou jsem před časem napsal: Máš na víc. Je k dostání i elektronicky u Paulínek. Modlím se za Tebe. P. Jan Balík