Milá Jani,

katolíci a evangelíci mají spoustu společného. V ekumenickém dialogu je pak důležité hledat to co jednotlivé křesťanské církve spojuje, ne to co je rozděluje. Katolíci i evangelící jsou všichni křesťané. Především mají společnou víru, věří stejnou křesťanskou víru v jednoho Boha a spasitele Ježíše Krista.

Rozdíly mezi nimi jsou pak v různých konkrétních věcech. Je to hlavně organizace církve, kdy ta katolická má jasnou strukturu v čele s papežem. Evangelíci jsou pak zjednodušeně řečeno víc roztříštěni. Dál jsou tu rozdíly v pojetí spásy a ospravedlnění, v průběhu bohoslužby a vztahu ke svatým. Pro evangelíky například nemá Panna Maria význam jako pro katolíky. Liší se i jejich bible. Evangelíci některé (především deuterokanonické) knihy, nepovažují za důležité.

Doufám, že takto stručně to stačí. Je to velmi obsáhlé téma, které by vyžadovalo dlouhé studium. Pokud tě toto téma zajímá, vyhledej si informace o jednotlivých církvích a pak je můžeš dál porovnávat. Martina

Milá Jani,

tvůj dotaz vůbec není divný. Je dobře, že o takových věcech přemýšlíš. I když jsme věřící, tak pořád jsme součástí nějakého státu, ve kterém existuje politika, a proto by nám nemělo být jedno, jaká politická situace v naší zemi panuje. Sám papež František v jedné své homilii vyzval katolíky, aby se míchali do politiky. To ovšem nemyslel tak, že všichni hned mají začít vstupovat do politických stran a kandidovat.

Občas (a občas hodně) jsou mezi lidmi tendence na politiku a politiky nadávat, ale to situaci nezmění. Člověk by se měl o politiku zajímat, sledovat, co se v našem státě děje, číst si volební programy politických stran, nenechat se zblbnout a ověřovat si dostupné informace, protože dneska na internet kdokoliv může napsat cokoliv. Neuškodí ani mluvit o politice s ostatními, aby se i oni zajímali a nebylo jim jedno, co se okolo nich děje. Pak je potřeba chodit k volbám (až budeš plnoletá), aby o nás nerozhodovaly hlasy jiných. Člověk by se taky neměl bát oslovit přímo politiky a apelovat na ně, pokud neplní to, co slíbili.

Důležité je hlavně se za politiky modlit, což také papež František zdůrazňuje. Hezky o tom píšou třeba na stránce pastorace.cz: http://www.pastorace.cz/clanky/katolik-se-ma-michat-do-politiky. Martina

Máš-li chuť poznat, jak to vypadá v klášteře, obrať se na s. Vincentu, která pořádá pro děvčata lecjaké pobyty v klášteřích. A tak se budeš moci lépe rozhodnout: http://www.hledampovolani.cz/ nebo S. M. Vincenta Kořínková, boromejka, email: vincenta@boromejky.cz, tel.: 723 477 525

Pokud odvahu využít svátost smířeni u vašeho klněze stejně nenajdeš, pak doporučuji, aby sis našla nějakého kněze v okolí, abys mohla k němu častěji zajet na zpověď a na popovídání. Jsi ve věku, kdy měsíční zpověď je důležitá, kdy potřebuješ, abys měla nějakého kněze, kterého se můžeš zeptat na to, co se ti honí hlavou. Tak hodně odvahy. 

Milá Jani,

konkrétně o vytrhávání obočí Bible neříká nic, protože je to opravdu velký detail a Bible se dotýká spíš naší spásy a obecných věcí.

A co si o tom myslíme my? My v redakci si myslíme, že trhání obočí je možné, hlavně když má někdo obočí opravdu nepoddajné, protože hezky upravené obočí dokáže s tvým obličejem udělat divy. Rozhodně ale nezapomínej, že méně je někdy více. Takže vytrhávej jenom chloupky, které rostou mimo a drž se svého přirozeného tvaru obočí, protože ten většinou sluší nejvíc a nedělej žádné velké zásahy ve snaze mít opravdu úzké obočí. Pokud si nejsi jistá, neboj se napoprvé zajít za kosmetičkou, aby ti poradila jak na to a jestli máš třeba nějak poupravit tvar svého obočí. Martina

Milá Lindo,

je výborné, že jsi byla u zpovědi, protože Pán Ti dává nejen odpuštění, ale i posilu, abys mohla žít dobře.

Pokud Ti kněz doporučil něco zásadního změnit, asi šlo o závažné těžké hříchy. Pán Ježíš potřebuje Tvou lítost a touhu, aby tě zasáhlo jeho milosrdenství a dostala jsi tak sílu ke změně. Změna není výsledkem jen naší snahy a síly, ale především Boží milosti.

Pochopitelně, že je třeba, aby naše lítost byla spojena s rozhodnutím, že změníme to, co je těžkým hříchem. Ale ne vždy to jde ihned na 100% (např. vymanit se z návyku sebeukájení). Někdy je změna možná jen postupně. Snad je to i Tvůj případ. Podařil se ti aspoň krůček ke změně? Jistě ano. A tak ve zpovědi nejen vyznej hříchy, ale popros Pána, a pak i při přijetí eucharistie: "Pane jsem slabá, prosím, dej mi sílu změnit to, co je těžkým hříchem." Fér je žádat Boha o pomoc a o sílu. Myslím si, že ke zpovědi můžeš jít a pak se poraď s knězem, jak dál postupovat.

Milá tazatelko,

duchovní svaté přijímání je modlitba, která vyjadřuje touhu po Ježíšovi. Není to skutečné přijímání eucharistie, které vyžaduje milost posvěcující. Proto duchovní svaté přijímání může vykonat klokoliv - jako se kdokoliv může modlit.

Pokud píše, žes již dlouho nebyla u svaté zpovědi a svatého přijímání, velice ti doporučuji rozhovor s nějakým knězem, kterému důvěřuješ a probrat s ním svou situaci. Možná se zbytečně bojíš. Možná opravdu tvůj život zžírá červ nějakého vážného hříchu. Avšak hřích vždy potřebuje vystavit lásce a milosrdenství Božímu, abys měla sílu se s ním vypořádat. Jsou hříchy, do kterých se člověk snadno zamotá a velice obtížně vymotá (třeba masturbace). A ty nelze řešit stylem: až se z nich vymotám, mohu ke zpovědi... Uvidíš, že Ti dobrý kněz pomůže, jak a co dělat. Zajeď někam na centrum života mládeže nebo prostě vyhledej jiného kněze, ale hlavně, prosím, se nezbavuj milosti Boží, kterou tolik potřebuješ. Je to jakoby nemocný člověk řešil své problémy tím, že přestane jíst. Jak to dopadne, je jasné. 

Milá tazatelko, Pán Ježíš se od nás lidí lišil zcela zásadním způsobem. V jeho osobě došlo k spojení Boha a člověka. Ježíš Kristus je pravý Bůh a pravý člověk. Proto neudělal žádný hřích, proto mohl dělat zázraky, proto učil s autoritou Boží a o svém úkolu nepochyboval. Když čteme evangelia, poznáváme ho a noříme se do jeho tajemství. Avšak vrchol víry spočívá v tom, že umřel a třetího dne vstal z mrtvých. To je zásadní prokázání jeho božství, protože nikdo nikdy nevstal z mrtvých, tak jako on. 

Milá Krekr, to, co píšeš, je zajímavé. Třeba ten spolužák přesně ani neví, co dělá. Co kdyby sis promluvila s vašim učitelem náboženství a řekla mu to? On by si mohl s tvým spolužákem pak někdy v klidu popovídat a vysvětlit mu to. Možná je to nějaká jeho póza, protože prochází obdobím puberty a tedy vzdoru. Jinak do jisté míry platí, že to, co posloucháme, co čteme, jaké máme kamarády, takovými se stáváme. Poslouchat metal tedy může být z tohoto důvodu rizikové, zvláště, když jde o skupiny, které mají k satanismu blízko. Pokud si s ním osobně nechceš o tom povídat, občas se za něj a jeho vztah s Ježíšem pomodli. Možná si ale můžeš někdy zkusit s ním popovídat a překonat prostě obavu. Pokud nechodí do kostela, můžeš ho tam pozvat nebo ho vzít sebou na nějaké setkání mládeže.

Milá Eli, ano, kněz může být biřmovací kmotr. Ale obecně se to moc nedoporučuje, protože kněz by měl být otcem mnoha lidí, tak aby se příliš nesoustředil jen na jednoho. Když někdo o kmotrovství kněze požádá, je tedy na knězi, jak se rozhodne. Musíš být ale připravená, že zdvořile odmítne. Ideální kmotr je někdo o něco starší, s kým sdílíš svou víru, můžeš se poradit a prostě popovídat, když potřebuješ.