Milá kkkometko,

z toho, že chodíš doma, když jsi sama, málo oblečená, se nemusíš zpovídat, protože to není hřích. Avšak! Je vhodné si uvědomit, že nám Bůh daroval tělo a že tělo normálně oblékáme. Mimo jiné i proto, abychom vyjadřovali k němu úctu. Přeci jenom po dědičném hříchu nás někdy tělo svádí k zneužívání (přílišná soustředěnost na tělo, sebeukájení... u mužů zvláště chlípné pohledy na ženské tělo ...). Patří tedy k dobrým zvykům, že se vhodně oblékáme. Doma jistě můžeme být pohodlně oblečeni, ale myslím si, že je dobré nad tím přemýšlet i vzhledem k budoucnosti Tvého života. Pokud uzavřeš manželství a budeš mít rodinu, je dobré, aby rodina měla svoji kulturu. Aby rodina nechodila doma neoblečená nebo v nějakých cárech. Naopak, aby jednotliví členové i svým oblečením vyjadřovala úctu jeden k druhému. 

Milá tazatelko,

je výborné, že nemluvíš sprostě a ani nehceš. Také si myslím, že je to odporné.

Jak jednat? Zaleží na tom, jak se cítíš. Pokud chceš být věrná svému rozhodnutí, nabízí se jedna možnost. Když Tě paní učitelka určí, abys četla, můžeš sprostá slova prostě vynechat. Když se Tě bude ptát proč, tak odpovíš, že je ti odporné takto hovořit. Myslím, že to ona pochopí. Samozřejmě, že se Ti budou spolužáci asi smát, ale myslím, že nakonec si Tě bude více lidí vážit. Musíš to ale pak ustát a nedělat si nich z posměchu, který bývá nepříjemný. Druhému se ale vysmívají slaboši a nebo se smějí jen proto, že se smějí druzí. I ten, kdo se směje spolu s dalšími, může ve skrytu závidět, tomu, komu se směje, že je charakterní.

Milá Májo, pokud se člověk rozhodne vstoupit do kláštera, vykoná slib chudoby, tedy zříká se majetku. Ten buď věnuje řeholi nebo jej přenechá před vstupem do kláštera někomu jinému. U hypotéky je problém. Bylo by asi nutné ji zrušit, tedy prodat třeba byt a splatit ji. Ale o tom je vždy třeba se poradit s představenými konkrétní řeholní společnosti, do které bys chtěla vstoupit.

Milá Aničko,

pro každého je pěkná modlitba nějaká jiná, takže záleží na tom, co by sis představovala :)

Základní modlitby a nejen ty najdeš úplně na začátku v kancionálu a všechny jsou krásné.

Přehled modliteb na internetu je třeba zde: http://www.modlitba.cz/modlitba-v-zivote/seznam-modliteb/ Navíc tam jsou i praktické informace k tomu, jak se modlit.

Zajímavé modlitby najdeš i na Signálech, třeba na této stránce: https://modlitba-navlne.signaly.cz/rubrika/modlitby-inspirace Pěkné modlitby jsou třeba u Matky Terezy a na stránce také najdeš i nějaké další věci týkající se modlitby.

Pak ještě můžeme doporučit YouCat - Modlitební knížka pro mladé (Hnědý/šedý YouCat), který vydalo Karmelitánské nakladatelství. V něm najdeš spoustu nových a neokoukaných modliteb zaměřených na mladé lidi. Knížka je koncipovaná jako modlitební knížka na dva týdny, ale můžeš si z ní vybrat jen modlitby, které tě zaujmou a nějak tě osloví. A samozřejmě i tady je pár rad, jak se modlit. Martina

Milá Aneto,

velice náš těší důvera, kterou k nám máš.
Rád odpovím na Tvé otázky.
1) Do kostela na mši můžeš bez obav zajít. Katolické kostely jsou otevřené komukoliv.
2) Když se lidé v kostele při mši chovají slušně (např. neruší bohoslužbu), pak se nemusíš bát, že by někdo vnímal Tvou přítomnost rušivě.
3) Popis mše najdeš na: http://www.liturgie.cz/mse-svata/mesni-rad-v-celku/

Když přijdeš so kostela, vezmi si v lavici Kancionál = zpěvník, kde kolem strany 53 najdeš mešní řád - tedy průběh mše.

4) Do kostela se snažíme chodit oblečeni slušně, což je zvláště důležité v letních měsících. Tedy zahalená ramena a sukně pod kolena. Ale dnes mnoho lidí chodí oblékáno všelijak a tak i do kostela jdou lidé oblečeni i ne příliš vhodně.
 

Milá Aneto, je moc hezké, že máš chuť jít do kostela. Neboj se. Když tam přijdeš, uvidíš, jak to tam chodí. Nejlepší je jít do kostela v neděli, kdy se v něm schází více lidí. A ještě jedno upozornění. V kostele se někdy sedí, jindy stojí či klečí. Můžeš dělat to, co ostatní nebo prostě zůstaneš buď sedět, když ostatní sedí, a jinak budeš stát. Tak hodně odvahy.

Milá Lili,

je zcela logické, že když máš kmotra, musí být o krůčet před tebou. Proto biřmovací kmotr musí být nejen katolicky pokřtěn, ale i biřmován. Ale je možné to udělat i tak, že je biřmován najednou s tebou, jde první a pak přistoupí k tobě a stane se kmotrem. 

Milá Májo, máš dobrý postřeh. Ten žalm se zpívá proto, že sám Ježíš ho citoval na kříži. Ježíšova smrt na kříži je jistě projev Boží lásky k nám lidem, ale zároveň se jedná i o tajemství. Bůh na sebe vzal lidskou podobu a obětoval se na kříži. V tu chvíli sám Bůh vstoupil do hrůzy hříchu a jakoby v té temnotě byl opuštěn od Boha, prostě Ježíš prožil ve své duši hrůzu oddělení člověka od Boha. Ale lidsky to pochopit moc nejde. Ale sama dobře víš, že díky smrti na kříži můžeme říci, že Ježíš vzal na sebe všechny naše hříchy a bolesti a proměnil je.

Milá Jani,

máš krásný nápad. Myslím si, že můžeš zkusit klášter, kde by mohla být s Tebou jistě i babička:

Klášter Naší Paní nad Vltavou

Poličany – Křečovice 10

257 56 Neveklov

Česká Republika

email: sestrytrap@gmail.com (dům pro hosty)

          tartaralucia@volny.cz (Matka představená)

Telefon: 00420/731 604 168

             00420/312 312 004

Nebo napiš sestře, která Ti jistě poradí a mimo jiné pořádá i různá duchovní setkání pro děvčata:

S. M. Vincenta Kořínková
boromejka
Pustkovecká 29, Ostrava - Pustkovec, 708 00
vincenta@boromejky.cz
Tel.: 723 477 525

Milá Jani,

předpokládám, že se ptáš na písničku Milovaná do poslednej slzy. Když se zaposloucháš do celého textu, ulyšíš, že to znamená, že Bůh nás miluje bezpodmínečně, kdykoliv a za jakékoliv situace. Samozřejmě je to písnička, tedy nějaké umělecké vyjádření a tím pádem i trochu metaforické. Martina