Milá tazatelko,

mohu tě uklidnit, určitě byla Tvá zpověď platná, i když si hřích jen zašeptala. Vyznala jsi ho. Ale už bych šeptání neopakoval, protože je to takové nijaké. Chápu, že Tě může hřích nejen mrzet, ale že se za něj stydíš. Avšak kněz Ti může také poradit, jak s hříchem bojovat. Tak třeba ten hřích napiš na papírek a knězi ho podej.

Jedna moudrá stará paní říkávala: u zpovědi se nesmí člověk šetřit. A měla pravdu. Upřímnost u zpovědi jistě přinese větší požehnání od Boha.

Konat hřích se nestydíme a vyznat ho zástupci Boha (který vše zná), se stydíme?

Hodně sil do života a Boží požehnání do boje s hříchem.

Takový člověk přijme Pána Ježíše, i když o tom neví, a občas se to opravdu stane. Když to někdo udělá z neznalosti, jistě mu Pán nějak pomůže, aby ho poznal. Boží láska je veliká. Ale kdyby někdo chodil k svatému přijímání a věděl, že nemá, tak by to pochopitelně byl hřích. Něvřící se může na přijímání eucharistie pochopitelně připravit vírou, křtěm a zpovědí.

Milá Rose,

tak za prvé. Kněz tu není od toh,o aby tě odsoudil, ale aby ti pomohl přiblížit se k Ježíši. Ježíš jeho prostřednictvím dává milost čistého srdce. Je to jen naše překážka v hlavě, co si o mě bude myslet. Takže se neboj :-)

Za druhé, pokud jsi hřích vyznala, je odpuštěn, i když nevíš zda kněz plně slyšel, či porozuměl. V případě, že máš ale v srdci nejistotu zda byl hřích správně vyznán, vyzpovídej se znovu. Tvé svědomí se upokojí a věř, že to stojí za to:-)

Kněz si rozhodně nedělá čárečky, kdo s jakým hříchem přišel a kolikrát už ho u zpovědi řekl. Díky Bohu to opravdu nedělá, to mi věř.

Takže, odvahu, a do toho!

Držíme pěsti.

Ahojky, osobně nevidím důvod se znepokojovat nad tím, že budeš jezdit do kostela na kole a budeš sportovně oblečena. S oblečním se dá totiž čarovat :-) Klasické cyklistické oblečení není tou pravou volbou do kostela, to máš pravdu. Rozhodně bys neměla být v minikraťásích a  v tílku, průsvitném a fosforovém oblečení. To je nevhodné, to jistě, ale můžeš si přece vzít do batůžku něco, co si přes sebe můžeš přehodit: kardigam, hezčí tričko, případně i neprůhledné šaty. Fantazii se meze nekladou.

Pěkný den :)

Majka

Milá tazatelko, děkujeme za Tvůj dotaz. Jak sama píšeš, léčení neplodnosti je možné a katolická církev samozřejmě je pro. Ale pozor. Léčení neplodnosti je něco jiného, než asistovaná reprodukce. Léčení hledá příčiny a odstraňuje je. Asistovaná reprodukce nic neléčí, ale hledá jiný způsob, jak počít dítě - tedy uměle, odděleně od manželského spojení. Z tohoto důvodu církev takovýto způsob početí označuje za odporující důstojnosti člověka a tedy za nesprávný.

Léčbou neplodnosti se v ČR zabývá např. CENAP a několik dalších lékařů. Ale moc jich není. Takže se dá říci, že se běžně neplodnost dnes neléčí, ale řeší se oplodněním umělým.

Neplodnost je vždy třeba léčit ve dvojici: muže a žena. Muž potřebuje vyšetření od urologa.

Spermiogram je opravdu vyžadován u asistované reprodukce. Avšak mužovu masturbaci, kterou dosahuje ejakulátu, je třeba hodnotit skutečně jako nesprávné jednání (účel nesvětí prostředky). Urolog dokáže při vyšetření určit leccos a především zda muž netrpí azoospermií - nejčastěji neprůchodností kanálků a tedy nepřítomnosti spermií v ejakulátu, což se dá operativně vyřešit. Urolog nemusí pro svá vyšetření mít spermiogram.  

Katolická církev jde ruku v ruce se skutečnou vědou, tedy tou, která zachovává důstojnost člověka a nedělá z něj jen nástroj, se kterým lze dělat cokoliv.

Milá tazatelko. Děkuji Ti za dotaz. Myslím, že sis sama velice dobře odpověděla. Odpustit je na prvním místě úkon vůle a rozhodnutí přát druhému dobro. Jen pomalu se odpuštění prožívá i citově. Co můžeš pro sestru udělat? Jistě se za ni modlit, aby sílu k tomu kroku nalezla. Napadá mě, že by jí možná pomohlo takové vysvětlení.

Neodpuštění je jako lano, které drží letadlo, jež chce vzlétnout, ale nemůže. Jakmile pilot lano přesekne, vznese se do výšin.

Neodpuštění zanáší neláskou naše srdce a ničí ho jako rakovina, kdežto odpuštění uzdravuje a srdce osvobozuje.

Odpustit neznamená, že souhlasím s tím, co ten druhý, který mi ublížil, udělal. Odpuštění znamená, že jsem se rozhodl, že k tomu člověku nebudu cítit zášť, že ho chci brát jako člověka a nechci mu přát zlo, ale dobro.

Za doby komunismu byli mnozí lidé i mnoho kněží zavřeni ve vězení jen proto, že byli věřící nebo nesouhlasili s komunisty. Byli ponižováni, mučeni. A já potkal v životě celou řadu z nich, kteří měli srdce krásné a čisté, protože svým věznitelům odpustili. To je krása! Z takových lidí vždy dýchl Boží duch.

Ahojky, podle mě, to hřích není. Ve snu neovládáš svoji vůli. Hřích je vědomé a dobrovolné.

Majka

Milá tazatelko,

každý člověk má ve svém životě začít se sebevýchvou, která zušlechťuje dobré vlastnosti a proměňuje vlastnosti špatné. A to se neobejde bez výchovy vůle - schopnosti jednat dobře. Zapřít sebe sama - to je mít pevnou vůli, tedy dělat to, co je správné, a nekonat to, co je špatné. Vůli pěstujeme malými, konkrétními a splnitelnými předsevzetími - zapíráme sebe sama (nekoupím si teď zmrzlinu a zapřu se, půjdu pěšky, pomodlím se, někomu teď pomůžu...). 

Milá tazatelko, a posloucháš i jinou hudbu? Třeba křesťanské písně (i ty anglické) nebo vážnou hudbu?

O to asi půjde, nekrmit se jen tím, co není úplně OK, ale bohacovat se i skutečnou kulturou. Písně, kde by bylo opěvováno zlo, sex a násilí, či videoklipy s takovými tématy, bych ti radil neposlouchat vůbec. I když mají krásnou melodii, působí jako odpadky, které smrdí a znečišťují.

Milá M.,

jedná se o nectnost. Pokud budeme hovořit o hříchu, pak se může jednat o hřích neovládání se, tedy o určitou slabost vůle. Sprostně hovořit je jistě vada na kráse člověka, protože se snažíme jednat kultivovaně a s láskou.

Panu Marii si nedovedu představit, že by nadávala.