Milá Šárko,
hledání životního povolání je dobrodružství. Jsi ve fázi života, ve které je toto hledání intenzivní. Kdekdo v Tvém věku uvažuje tak, jak uvažuješ ty. Jak povolání poznat? Vycházíme z toho, že každého Bůh osobně miluje a vysnil pro něj svůj plán. Avšak tento plán není něčím nalinkovaným, ale vyžaduje spolupráci člověka. Kdo chce pozvat své životní povolání, bude se na prvním místě za světlo Ducha Svatého modlit. Třeba každý den ráno a večer jednou Zdrávas Maria na úmysl: Pane, dej mi na přímluvu své matky Marie dar, ať poznám, kde mě chceš mít. Jednou za rok je dobré vykonat nějakou pouť na mariánské místo, kde své hledání svěříš do rukou Panny Marie. Zároveň ale člověk musí aktivně rozvíjet to, k čemu má vlohy, kráčet za tím, co ho vnitřně přitahuje. Kdo se modlí a kráčí, ten si může být jistý, že pokud obdrží dar povolání k zasvěcenému životu, pozná ho. Bůh má dost síly na to, aby Ti dal pozvat, že Tě volá k zasvěcení. Tedy žádné obavy. Jdi odvážně s modlitbou v srdci svým životem. A ještě jednu inspiraci. Máš nějakého kněze, se kterým občas o svém duchovním životě povídáš? Pokud ne, je vhodné někoho takového najít.

Milá Madlo,

je správné, že uvažuješ, zda je tetování OK nebo spíše ne.

Tetování patří mezi zvyky, které byly spojeny s určitou kulturou. Do evropské a křesťanské nikdy nepatřilo. Až v poslední době se stalo módou. Je třeba se tedy ptát, co tím tetováním chci vyjádřit. Co mě k tomu vede a zda to není zbytečné vyhazování financí a nebo spoutanost módou.

Zdá se mi, že tetování je v naší kultuře něčím zbytečným. Finance, které stojí by mohly pomoci potřebným lidem. Kolik dětí umírá hlady, nemůže chodit do školy a já si tady budu vyhazovat peníze za zbytečnost?

Dělám si tetotávní snad jen kvůli módě? Proč se chci podřizovat módnímu trendu a nechám si tak brát svobodu?

Dělám ho proto, že chci na sobě mít nějaké symboly? Kolik takových symbolů, kteří lidé na sobě nosí, vyjadřují spíše jakési spojení s peklem. Ale i kdyby bylo tetování samý svatý obrázek, nevidím pro to důvod. 

Mimo jiné, tetování může být i nevratné a jednou bude člověk nejspíše litovat, že  se nechal tetovat.

Závěr: moc bych jakékoliv tetování neradil. Není nutné a finance mohu opravdu darovat na potřebné.

Nenejvíš lze využít na chvíli nějakou nálepku, která není tetováním a dá se časem odstranit.

Milá Amy, máš zvídavou otázku na kterou je jasná odpověď. Bůh JE. Tedy existuje stále od nekonečna do nekonečna. Nikdo ho nestvořil. Je počátek všeho. Tak se o Bohu hovoří nejen ve filosofii, ale tak se nám představil i v Bibli, když Mojžíšovi sdělil své jméno - JAHVE - jsem, který jsem.

Milá Evčo,

je super, že přemýšlíš a ptáš se ohledně své budoucnosti. Existuje nejedno povolání, ve kterém se dostávají lidé do morálních dilemat. Může jít klidně o učitele, od kterého chtějí, aby dětem vykládal pomýlené věci o sexu, jde často o novináře, kteří mají v zájmu svého majitele v článcích lhát... jde o lékaře...a jde také o farmaceuty. Ideální by bylo neprodávat antikoncepci ani pilulky usmrcující plod dítěte. Kdyby nějaký věřící člověk vlastnil lékárnu, měl by na to dbát. Když jde o zaměstnance v běžné lékárně, měl by si vymoci tzv. výhradu svědomí, tedy že nebude v práci konat to, co odporuje jeho vnitřnímu přesvědčení, jeho svědomí. Mnozí to řeší tak, že u hormonální antikoncepce vysvětlí ženě, o jaké jde svinstvo, doporučí přirozené metody sledování plodnosti, mají na kurzy symptotermální metody letáky v obchodě, a antilkoncepci vydají. Někteří křesťané vysvětlí, ale když žena na vydání antikoncepce trvá, pak jí odkáží ke kolegům. Obtížnější je to u pilulky usmrcující oplodněné vajíčko. Tam nejde vydat, protože nejde o lék, ale o jed a vědomou smrt. Je dobré ženě žádající přípravek vysvětlit a když žena na svém trvá, předat kolegům. Ideální je, když ani lékárna takové přípravkdy nevede a neprodává. Však si žena může, když na tom trvá, dojít jinam. V praxi tedy velice záleží, jak je křesťan silnou osobností a jak je ochoten jít s kůži na trh. Znám křesťany, kteří nakonec právě kvůli konfliktům ve svědomí odešli z lekáren a pracují v jiných oblastech farmacie. Jak píšeš, jde o rozhodnutí druhé strany, ale strana druhá nějak spoluparcuje. A se zlem spolupracovat nelze. 

Milá Destiny,

myslím, že přímo o hřích nejde. Jedná se však o neopatrnost. Vše, co do sebe nasáváme z okolí, to na nás nějak působí. Tedy i každá píseň zanechává v našem nitru jakousi stopu. Pokud je tedy píseň přisprostlá nebo opěvuje násilí a sex, pak do našeho podvědomí vstupuje informace, která není pozitivní a může nás v budoucnu negativně ovlivnit. Co dělat? Nejde sehnat písničku jen s hudbou, tedy bez textu?

Milá tazatelko,

mohu tě uklidnit, určitě byla Tvá zpověď platná, i když si hřích jen zašeptala. Vyznala jsi ho. Ale už bych šeptání neopakoval, protože je to takové nijaké. Chápu, že Tě může hřích nejen mrzet, ale že se za něj stydíš. Avšak kněz Ti může také poradit, jak s hříchem bojovat. Tak třeba ten hřích napiš na papírek a knězi ho podej.

Jedna moudrá stará paní říkávala: u zpovědi se nesmí člověk šetřit. A měla pravdu. Upřímnost u zpovědi jistě přinese větší požehnání od Boha.

Konat hřích se nestydíme a vyznat ho zástupci Boha (který vše zná), se stydíme?

Hodně sil do života a Boží požehnání do boje s hříchem.

Takový člověk přijme Pána Ježíše, i když o tom neví, a občas se to opravdu stane. Když to někdo udělá z neznalosti, jistě mu Pán nějak pomůže, aby ho poznal. Boží láska je veliká. Ale kdyby někdo chodil k svatému přijímání a věděl, že nemá, tak by to pochopitelně byl hřích. Něvřící se může na přijímání eucharistie pochopitelně připravit vírou, křtěm a zpovědí.

Milá Rose,

tak za prvé. Kněz tu není od toh,o aby tě odsoudil, ale aby ti pomohl přiblížit se k Ježíši. Ježíš jeho prostřednictvím dává milost čistého srdce. Je to jen naše překážka v hlavě, co si o mě bude myslet. Takže se neboj :-)

Za druhé, pokud jsi hřích vyznala, je odpuštěn, i když nevíš zda kněz plně slyšel, či porozuměl. V případě, že máš ale v srdci nejistotu zda byl hřích správně vyznán, vyzpovídej se znovu. Tvé svědomí se upokojí a věř, že to stojí za to:-)

Kněz si rozhodně nedělá čárečky, kdo s jakým hříchem přišel a kolikrát už ho u zpovědi řekl. Díky Bohu to opravdu nedělá, to mi věř.

Takže, odvahu, a do toho!

Držíme pěsti.

Ahojky, osobně nevidím důvod se znepokojovat nad tím, že budeš jezdit do kostela na kole a budeš sportovně oblečena. S oblečním se dá totiž čarovat :-) Klasické cyklistické oblečení není tou pravou volbou do kostela, to máš pravdu. Rozhodně bys neměla být v minikraťásích a  v tílku, průsvitném a fosforovém oblečení. To je nevhodné, to jistě, ale můžeš si přece vzít do batůžku něco, co si přes sebe můžeš přehodit: kardigam, hezčí tričko, případně i neprůhledné šaty. Fantazii se meze nekladou.

Pěkný den :)

Majka

Milá tazatelko, děkujeme za Tvůj dotaz. Jak sama píšeš, léčení neplodnosti je možné a katolická církev samozřejmě je pro. Ale pozor. Léčení neplodnosti je něco jiného, než asistovaná reprodukce. Léčení hledá příčiny a odstraňuje je. Asistovaná reprodukce nic neléčí, ale hledá jiný způsob, jak počít dítě - tedy uměle, odděleně od manželského spojení. Z tohoto důvodu církev takovýto způsob početí označuje za odporující důstojnosti člověka a tedy za nesprávný.

Léčbou neplodnosti se v ČR zabývá např. CENAP a několik dalších lékařů. Ale moc jich není. Takže se dá říci, že se běžně neplodnost dnes neléčí, ale řeší se oplodněním umělým.

Neplodnost je vždy třeba léčit ve dvojici: muže a žena. Muž potřebuje vyšetření od urologa.

Spermiogram je opravdu vyžadován u asistované reprodukce. Avšak mužovu masturbaci, kterou dosahuje ejakulátu, je třeba hodnotit skutečně jako nesprávné jednání (účel nesvětí prostředky). Urolog dokáže při vyšetření určit leccos a především zda muž netrpí azoospermií - nejčastěji neprůchodností kanálků a tedy nepřítomnosti spermií v ejakulátu, což se dá operativně vyřešit. Urolog nemusí pro svá vyšetření mít spermiogram.  

Katolická církev jde ruku v ruce se skutečnou vědou, tedy tou, která zachovává důstojnost člověka a nedělá z něj jen nástroj, se kterým lze dělat cokoliv.