Milá Lído,

Boží slovo v sobě nese základní informaci pro člověka: Bůh Tě má rád a chce Ti darovat věčný život. Proto Ti ukazuje i cestu, jak se do nebe dostat. Jak? Věřit v Ježíše - Božího Syna a konat jeho vůli, naplňovat přikázání. Boží přikázání ale není nějaký Boží naschvál na člověka. Boží přikázání (lásky, Desatero) není nic jiného, než jasný návod k použití lidského života. Buď takový návod respektujeme a žijeme naplno, nebo na návod kašleme a život sobě i druhým kazíme.

Ano, někdy se mohou Boží přikázání jevit jako obtížná. Jsme přece lidé slabí a hříšní. Takže závěrem: je třeba brát Boží přikázání vážně a zároveň se dovolávat Božího milosrdenství - Boží lásky, která ráda odpouští. Nemusíš se bát. Bůh Tě má rád. Snaž se s Bohem potkávat v modlitbě a svátostech, pak uvidíš, že i jeho cesta přikázání je snadná, uskutečnitelná, i když někdy se na ní někdy člověk zapotí.

Ahoj Lily,

občas nám takhle utkví v hlavě nějaká písnička a my se jí nemůžeme zbavit. Stává se to dost často. Dokonce je pro to název: ušní červ. Někdy je to super, když si pobrukujeme nějakou pěknou melodii, většinou je to ale pěkná otrava, když nám v hlavě zní pořád to stejné.

Přijde mi hrozně super tady ten návod: https://www.wikihow.cz/Jak-dostat-p%C3%ADsni%C4%8Dku-z-hlavy Dávám ti rovnou odkaz, protože mi přijde zbytečné ti to tu přepisovat, tak mrkni tam. Pokud se jedná o nějakou nevhodnou písničku, tak přeskoč první část a běž rovnou na část Rozptýlení.

Po pár dnech tě určitě písnička přestane otravovat. Uslyšíš za tu dobu jiné písničky, budeš myslet na jiné věci, tak mozek tuhle tu odsune někam do pozadí. Tak ať to jde! Martina

Ahoj,

povinnost účastnit se nedělní bohoslužby je vyjádřena už v Desateru a dále ji upravuje Kodex kanonického práva, takže neúčast na nedělní mši svaté je hříchem, pokud k ní člověk ale nemá opravdu vážný důvod. Například zrušení bohoslužby v okolí a nemožnost dostat se na jinou bohoslužbu nebo nemoc jsou důvody, kdy neúčast hříchem není. Právě třeba v případě nějaké nakažlivé nemoci může být dokonce naopak hříchem v takovém stavu na bohoslužbu jít a ohrozit ostatní. Takovým důvodem, proč nejít, ale není výlet apod.: Když člověk někam jede, měl by si najít nedělní bohoslužbu v okolí. Nedělní mše svatá vždy byla, je a bude základním znamením křesťanů a pro zdravého věřícího člověka je závazná.

Za nedělní bohoslužbu se považuje i sobotní večerní mše svatá slavená v předvečer neděle, takže je možné využívat i tuto možnost, pokud člověk nemá příležitost jít do kostela přímo v neděli.

V současnosti kvůli vládním opatřením spojených s koronavirem platí pro všechny věřící dispens od fyzické účasti na mši svaté. Z důvodu omezování shromažďování není reálné, aby se všichni věřící vystřídali na nedělních bohoslužbách. V tuto chvíli tedy účast na nedělních bohoslužbách povinná není a případná neúčast není hříchem. Pokud máš přesto příležitost někdy do kostela jít, využij ji. Jinak, pokud je to možné, neděli oslavte s rodinou u online bohoslužby a třeba společnou modlitbou. Různá další doporučení, jak tuto dobu prožívat, v případě zájmu najdeš na internetu na stránkách biskupství a různých farností. Třeba i na těch vašich má pan farář něco nachystáno :) Martina

Milá Lalo,

jaký je největší hřích na světě? Odmítnout Boží lásku a blízkost a odsoudit se k věčnému zavržení. Takový hřích ale nikdo neudělá najednou, ale spíše postupně do něj sklouzává jako po nakloněné rovině.

Milá nerozhodná,

ptát se, je důležité a dobré. Za otázky se nemusíš stydět. K víře v Ježíše potřebujeme druhé, kteří nám pomáhají poznat ho. Proto se neboj hovořit s maminkou, ale i dalšími lidmi. Ptej se jich, jak se modlí, jakou zkušenost s Bohem mají... Můžeš si popovídat s knězem, ke kterému chodíš ke zpovědi. A neboj se. Naopak, jsi ve věku, kdy je běžné mít takové otázky, jaké máš ty.

Bůh je plný lásky. Chce se i Tobě nechat poznat. Zkus se častěji modlit: "Pane, prosím, dej mi poznat svou lásku."

A ještě k těm ostatním bohům - modlám, nepravým bohům. Jediný Bůh je skutečný a pravý. Jak to víme? Řekl nám to o sobě a v Ježíši se stal člověkem - ukřižovaným a zmrtvýchvstalým. Lidé vždy tušili, že existuje Někdo, kdo stojí za krásou a existencí světa. Vnímali, že jinak by svět nemohl existovat. Pojmenovali ho bohem (a pak mnoha dalšími jmény). Ale neznali ho. Až se ukázal Abrahámovi a postupně i nám v Ježíši Kristu. Proto jako křesťané píšeme slovo Bůh s velkým B. Je to skutečný a pravý Bůh.

Milá Bětko,
je super, že se snažíš číst Písmo svaté. Je to náš křesťanský duchovní pokrm. Jak ji číst? Často odkazuji na krásný materiál, který je obsažen v Bibli pro mladé, kterou dostávali účastníci celostátního setkání mládeže v Olomouci. Nebo chvilku počkej a sleduj web. Redakce pracuje na jeho zveřejnění, protože se na tuto otázku v poradnách ptáte často.
A jak se učit milovat druhé lidi? Rozhodnout se pro to a snažit se. Milovat druhého, to neznamená hned ho objímat a nebo přecházet jeho chyby a hříchy. Mít rád, je přát dobro. Učíme se to celý život. Někdy se nám to nepodaří, učíme se tedy z chyb. Náš nedostižní příklad je Ježíš, v jeho slovu se učíme, hledáme a snažíme milovat druhé. A pak nám také poslouží rady druhých a zkušenosti svatých.
Hodně sil.

Milá tazatelko,

krátká otázka, ale složitější odpověď. Každý člověk je milován Bohem. Avšak to neznamená, že vše, co člověk dělá, je dobré a pro něj prospěšné. Bůh daroval lidstvu (svému stvoření) určitý klíč k životu, program, návod k použití. A v tomto Božím zákonu tvorstva je zakódováno, že člověk se rodí jako muž či žena, že manželství je pouze a jedině spojení mezi jedním mužem a jednou ženou.

Že někteří lidé mají s přijetím své identity muže a ženy obtíže, že někteří lidé vnímají přitažlivost ke stejnému pohlaví, to je realita, která nic nemění na Božím zákoně. Takovým lidem je pochopitelně třeba pomoci.

Současná doba velice akcentuje prožitek, emoce. Lidem se říká: žij podle toho, jak cítíš; hlavně, aby ses cítil dobře. To je ale slepá cesta, která jde často proto Božímu řádu - je to, jako bychom tvrdili o mobilu, že se nemůže pádem na zem rozbít, protože je to přece zábavné házet mobil na zem. 

Milá Lily,

od nepaměti lidé vnímali, že svět nemohl vzniknout sám od sebe a že nemůže existovat bez nějaké síly, bytosti, která celý svět vytvořila a řídí. Tuto bytost obecně označovali za boha. Pochopitelně se z toho pak vznikly různě popisovaní bohové, bohové různých národů atd. Tak se může zdát, že je mnoho bohů - spíše bychom mohli říci: mnoho hodně lidských představ o skutečném jediném Bohu. 

Abrahámovi se kdysi představil skutečný Bůh a řekl mu, že se jmenuje: JHVH - já jsem, který jsem. Toto jméno nikdy židé nevyslovovali z úcty. Opisovali ho: Pán, Stvořitel.... čeští překladatelé vytvořili nádherné jméno Hospodin - hospodář, ten, který se stará.

Pravý a jediný skutečný, existující Bůh má jméno JHVH - česky Hospodin. Nádherné jméno.

Když se Boží syn stal člověkem, tak přijal jméno Ježíš.

Když se tedy my křesťané modlíme, používáme oslovení Bože, s velkým B. Ale v modlitbách (třeba v biblických žalmech) užíváme i to krásné Hospodin.

Milá Verčo,

masturbace je brána jako hřích. Konkrétně porušení šestého přikázání. Kdybys k tomu chtěla vědět ještě něco víc, najdeš tu v poradně v kategorii Víra spoustu starších otázek a odpovědí, protože je to něco, co holky docela často řeší, nebo nám klidně ještě napiš :) Martina

Milá Kačko, díky za hezkou zprávu! Vyřídím to ostatním kolegyním, se kterými jsme výzvu připravovaly. Mám radost, že se ti líbila :) Přeji ti také za celou redakci vše nejlepší do nového roku! Martina