Milá tazatelko,

je vidět, že jsi vnímavá čtenářka Bible a že se snažíš nad věcmi přemýšlet. To je jistě správné.

Víra není slepé papouškování a ani se netýká mnoha skutečností, které popisuje Starý zákon. Věříme především v to, že Ježíš Kristus je Bůh a přišel, aby nám otevřel cestu do nebe.

Starý zákon je knihovna, která obsahuje celkem 46 knih. A jsou to knihy velice rozmanité. Od vyprávění zcela obrazných, přes básně až po modlitby atd. A je jasné, že jinak se snažíme pochopit báseň a jinak obrazná vyprávění. Nehledáme v Bibli knihu historickou, ani poznatky z fyziky či biologie. Zvláště první kapitoly 1. knihy Mojžíšovi, o kterých se zmiňuješ, nejsou vědeckým popisem historie, ale obrazným vyprávěním, ve kterém jsou podány ty nejzákladnější pravdy o Bohu, světě a člověku.

Moc ti doporučuji pročíst si knihu Bible youcat a knihu Youcat. Tam je mnoho poznámek, abys Bibli lépe rozuměla. Obě knihy vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Milá Zuzka,

kdepak sebepoškozování; ti, kteří měli skutečně pravá stigmata je dostaly během modlitby jako dar od Boha. Bylo to většinou při hluboké mimořádně intenzivní modlitbě, která je vedla k intenzivnímu sjednocení s Bohem. Říká se tomu hluboký mystický prožitek. V životě pak prožívali mimořádné sjednocení s Ježíšovou obětí, intenzivní sjednocení s láskou Boží.   

Ahoj Dano,

díky za dotaz. Co je to vlastně hřích? Hřích je vědomé porušení Božího zákona. Důležité je tam to slovíčko vědomé - to znamená, že dělám něco a vím, že je to špatně. Ty ses podívala na rodinný film, což byla podle mě rozumná volba, protože to je film, kde by člověk žádné sexuální scény nečekal. Jenže tam jedna byla. To se bohužel v dnešní době stává. Žádný hřích jsi ale v tomhle případě nespáchala. Vybrala sis film, který měl být v pořádku, a neměla jsi v úmyslu na takovou scénu koukat a schválně jsi ji nevyhledávala.

Martina

Milá Zuzko,

ptáš se na stigmata. Církev uznala stigmata jako pravé jen u několika lidí: sv. František, sv. Pio (20. století). Pokud jde o pravá, pak se jedná o zvláštní Boží milost, kterou se dotyčný člověk více sjednocuje s Kristem a nese na svém těle jeho rány, svým utrpením se spojuje s Ježíšovým utrpením, které nás vykoupilo a zachránilo od hříchu a pekla. Avšak církev je k stigmatům velice nedůvěřivá, protože nejednou může jít pouze o nevysvětlitelný jev psychického původu a ne o Boží zásah. Se stigmaty se nikdo narodit nemůže.

Milá Ivčo,

jak začít s křesťanstvím? Dobrá otázka. Je třeba začít poznávat osobu Ježíše Krista. To se děje především v srdci člověka. Zkus si s ním povídat - tomu se říká modlitba. Například: Pane Ježíši, pokud existuješ, prosím, dej se mi poznat.

A pak si opatři Nový zákon a začni číst třeba evangelium podle Lukáše. Tam se o Ježíšovi dozvíš mnoho zajímavého.

A do třetice. Je dobré vyhledat nějaké další mladé věřící. Víra se vždy žije s druhými.

Milá tazatelko,

zda je hřích vybarvovat mandaly? Řekl bych, že to hřích není, ale zároveň musím konstatovat, že existuje jistě daleko lepších možností, jak křesťan může trávit čas. Vem si, že by nějaký budhista vybarvoval postavy svatých. Závěr: vybarvíš-li si občas nějakou mandalu a bereš to jen jako hezkou grafiku (a ne jako meditaci a pronikání do božstva), proč ne, ale jinak hledej jiné možnosti, jak se rozvíjet.

Duchovní přijímání je modlitba touhy, nejedná se o přijímání eucharistie. Proto se před touto modlitbou nemusí dodržovat hodinový půst jako před přijímáním eucharistie. Nemusí! Dobrovolně, třeba v době koronaviru, kdy na mši někteří nemohou a místo toho sledují liturgii na obrazovce, může být hodinový půst projevem úcty a zbožnosti. Ale jde o dobrovolný úkon lásky k Ježíšovi. 

Ahoj,

nejít v neděli k přijímání není velký hřích. Přijímání Ježíše v eucharistii je něco mimořádného a vyžaduje čisté srdce. Hříchem by tedy bylo jít k přijímání po nějakém těžkém hříchu, ze kterého se člověk ještě nevyzpovídal. Je tedy v pořádku za takových okolností v neděli k přijímání nejít. Moc ale doporučuju pravidelnou zpověď i přijímání jako takovou duchovní posilu. Pokud je to tedy možné.Teď v období karantény je poněkud obtížné se k přijímání i ke zpovědi dostat. Kněží sice nabízí různé individuální možnosti svatého přijímání a svátosti smíření, ale ne vždy je to pro všechny dostupné. Jestli máš ale ve svém okolí nějakou takovou možnost, využij ji. Klidně i přijímání ve všední den.

Martina

Milá tazatelko,

duchovní svaté přijímání je způsob modlitby, proto může tuto formu používat každý, i ten, kdo má hřích. Skutečné přijímání Ježíše v eucharistii, to je opravdu něco mimořádného a vyžaduje čisté srdce.

Milá Adélo,

je moc dobře, že přemýšlíš. Víra v Ježíše není přijmout nesmysly, ale rozumem a vůlí přitakat Boží pravdě. A tu poznáváme postupně. Starý zákon je Boží plán spásy, který Bůh uskutečňoval v konkrétních historických a etických etapách lidstva. Bůh je pedagog, který jde postupně. Proto ve Starém zákoně nacházíme mnoho věcí, které jsou dobové. Ježíš naplnil zákon - tedy zákon lásky, desatero a smysl Božího jednání, které bylo přeci jenom ještě ve SZ jaksi zatemněno, bylo nejasné. Zákon chápaný jako systém příkazů a zákazů, který dal Mojžíš pro Izraelity, ten přestal existovat, když Ježíš podstoupil oběť za nás lidi - byl přece po Ježíšově smrti několik desetiletí zničen Jeruzalémský chrám. Proto jsme svobodní od mnoha příkazů SZ. Ježíš naplnil vše do nejvyšší míry, ale zároveň naplnil to, co bylo vždy jen a jen Boží a ne to dobové a lidské.