Ahoj Hanko,

díky za dotaz. Ptáš se, do jaké aktivity se pustit, když jsou uzavřené školy. Hodně záleží na tom, co ráda děláš a co tě baví. Dneska se dají najít na internetu návody snad na úplně všechno, takže se díky tomu můžeme z domu naučit spoustu nových věcí. Co třeba zkusit nějaký další jazyk? Nebo se pustit do ručních prací jako je vyšívání, háčkování nebo pletení? Co malování? Můžeš zkusit nakreslit vlastní komiks nebo napsat povídku. Teď je taky super příležitost pustit se do nepřečtených knih, které máš doma. Pokud bys radši trochu pohybu, tak je na internetu spoustu videí na cvičení...

Když vydržíš do pátku, vyjde přehledný článek o tom, jak se doma v těchto dnech zabavit a jak to všechno zvládnout, tak si ho nenech ujít. Zítra ho jdu psát a snad v něm najdeš další inspiraci :) Martina

Ahoj KarolIN!ko,

super přezdívka :)

Moc děkujeme za tvůj dotaz. Jsi hodná, že ti není lhostejný osud osud ostatních dětí, které v životě neměly tolik štěstí a chtěla bys jim pomoci. Je to od tebe hezké, protože takové jednání se dost často nevidí.

I malá finanční částka může pomoct, protože když dá hodně lidí aspoň měco, nasčítá se to a je toho hodně. Můžeš také o této formě pomoci říct ostatním, kteří by mohli mít zájem pomoci. Také mě napadá, že by mohla být možnost domluvit se s rodiči nebo prarodiči, aby místo nějakého vánočního/narozeninového dárku, co ti chtěli koupit, darovali peníze dětskému domovu nebo nějaké organizaci, která se o opuštěné děti stará.

Kromě finanční pomoci by mohla být možná i nějaká materiální pomoc, třeba sbírka vyřazeného oblečení nebo hraček. Než se ale do něčeho takového pustíš, požádej o pomoc někoho dospělého, domluvte se s panem farářem a především nejdříve kontaktujte vybraný dětský domov, jestli vůbec o nějakou takovou pomoc stojí a domluvte se i s nimi, zda by měli zájem něco takového uspořádat.

Pokud si nejsi jistá, jak pomoci, klidně nějaký dětský domov kontaktuj, jestli je nějaká konkrétní cesta pomoci, kterou by oni zrovna potřebovali a uvidíš, jestli je něco takového ve tvých silách.

Nepíšeš, kolik ti je let, ale pokud jsi (nebo až budeš) starší, je možné se porozhlédnout i po různých možnostech dobrovolnické služby, jestli ve tvém okolí nějaká funguje.

Nevím, jak přesně jsou na tom s potřebou pomoci dětské domovy, ale vím, že Fond ohrožených dětí Klokánek (http://www.fod.cz/) by nějakou pomoc uvítal a dá se přispět i oblečením atd. Tak to jen tak pro inspiraci, kde všude se dá pomáhat.

Samozřejmě za takové opuštěné děti můžeš prosit i v modlitbě, aby jim byla nalezena náhradní rodina, aby se mohly bezpečně vrátit do své původní rodiny atd. I to je forma pomoci.

___________________

Na webu zveřejňujeme všechny otázky a odpovědi, aby si je tam tazatelky našly. Ve výjimečných případech posíláme odpověď na email, pokud si o to někdo vysloveně řekne a jedná se o nějaké citlivé a hodně osobní téma :)

Měj se krásně, ať se ti daří! :) Martina

Ahoj Beruško,

v první řadě se zkus zamyslet nad tím, co mají snoubenci rádi, jaké mají koníčky, co je spojuje, co rádi podnikají, kde se potkali, jací jsou a tak. Popřemýšlej nad tím, jestli není nějaká věc, co by se dala vyrobit a měla nějakou souvislost se snoubenci a jejich zájmy, mohla pro ně být užitečné atd.

Pokud jde o nějaké obecné dary, tak mě napadá namalovat jim třeba hrnečky, misky na snídani... Existují speciální barvy na keramiku/sklo, které se nesmývají a neslupují, ale drží permanentně. Nejsou příliš drahé a návod na přesné použití je na nich napsáno. Namalovat speciálními barvami na textil (Seženeš v každém lepším papírnictví a návod na použití je uvedený na nich.) nebo třeba vyšít jim můžeš i trička nebo nějaký památeční polštářek. Hezký by mohl být i nějaký ručně zdobený, originální rámeček, do kterého jim dáš nějakou jejich fotku, nebo tam necháš místo, aby si tam oni pak dali svoji svatební fotku. Jako různé motivy na vyrábění můžeš použít jejich jména, společné přijímení, datum svatby, siluetu kostela, kde se berou, jejich zjednodušené portréty něbo něco, co mají rádi. Třeba takové hrnečky s nápisem pan Novák a paní Nováková, datum svatby a nějaký drobný obrázek by mohly být hezký dárek, který snoubenci i využijí. Možností je však spousta :)

Pokud by jsi pořádně nevěděla, co jim vyrobit, zkus hledat inspiraci na internetu. Třeba na Pinterestu je spousta nápadů, které by ti mohly pomoct vybrat ten správný dárek :) Martina

Ahoj Shirley, díky za dotaz. Každý majitel by se měl o svého psa (i jiné zvíře) správně starat. To také znamená, že by pes neměl pobíhat např. na vesnici nebo ve městě volně bez vodítka, právě proto, aby někomu neublížil, aby někoho nenapadl a za to odpovídá majitel. Jestliže se ale majitel ke svému psu choval tak jak píšeš (i přesto, že utekl), je to špatné, a pokud je ten pes hluchý a neslyší, tak je to ještě horší a hlavně smutné, úplně ti v redakci rozumíme. M.

Milá Nino,

díky za tvoji důvěru, se kterou se na náš obracíš. Být nemocná v tomto období není vůbec jednoduché. Chápu, že ti není dobře, a tak slyšet něco takového od svojí maminky opravdu zabolí. Je super, že se snažíš uzdravit. Určitě dodržuj nařízení lékaře a drž se dál od ostatních členů rodiny, abys co nejvíc snížila riziko, že od tebe něco chytnou, u když je to "jen" nachlazení. Bohužel to chce čas a z ničeho se člověk neuzdraví jen tak. Když na to přijde, určitě se maminky zeptej na nějaké tipy, co bys ještě mohla pro své zdraví a imunitu udělat. Také jí můžeš říct, co pro své uzdravení děláš, aby věděla, že to opravdu nebereš na lehkou váhu a děláš maximum.

Důležité je také snažit se pochopit toho druhého, proč reaguje tak, jak reaguje. Zkus se na chvíli vžít do role rodičů. Splácí hypotéku, musejí se postarat o rodinu a do toho je opravdu nejistá situace kvůli koronaviru. Pro rodiče to pak může být v mnoha ohledech stresující, proto se do popředí víc než kdy jindy dostává otázka peněz. Dost často k tomu stačí třeba náročný den v práci a najednou člověk řekne něco, co druhému ublíží, i když to ani nebylo záměrem. A když tobě navíc ještě není dobře, dokáže to zasáhnout ještě víc.

Pak by bylo fajn si s maminkou, popř. s oběma rodiči o všem popovídat. Kominikace je důležitá. Vím, že to občas není lehké a o spoustě věcí se nám špatně mluví. Pokud ale druhým neřekneme, jak se cítíme, většinou na to oni sami nepřijdou. Určitě rodičům nezapomeň poděkovat, že máte nový dům, ve kterém můžete bydlet, a říct, že si vážíš toho, co pro vaši rodinu rodiče dělají, a že chápeš, že to pro ně ne vždy je snadné. Neboj se jim svěřit se svými pocity, že ve chvíli, kdy jsi nemocná a není ti dobře, tak tě mrzí, když se vše točí okolo peněz a jsi z toho smutná atd.

Myslím na tebe, ať jsi brzy zdravá a doma je všechno v pořádku :) Martina

Milá Sáro,

díky za tvůj dotaz. Je super, že o těchto věcech s maminkou mluvíš. Právě komunikace je v tomhle moc důležitá :)

Na odstraňování chloupků jsou dvě základní metody: Depilace odstraňuje viditelnou část chloupku (Je to tedy i holení, ale třeba také depilační krémy.). Epilace vytrhává chloupek i s kořínkem. Každý způsob má nějaké výhody i nevýhody a každému bude vyhovovat něco jiného. O holení se právě dost často říká, že po něm chloupky ztmavnou a zhoustnou. Je to ale spíš subjektivní pocit. Holením se seříznou silnější i slabší chloupky, takže když začnou dorůstat, zdá se, že jich je víc a jsou tmavší. Pokud doopravdy začnou chloupky tmavnout a začne jich růst více, je to dáno dospíváním, hormonálními změnami atd. Je ale pravda, že jakmile si člověk jednou začne holit chloupky, tak je to většinou potřeba dělat pořád. Ale stačí získat určitý cvik a není to něco zase tak strašného, co by otravovalo.

Tvoje maminka si našla způsob, který jí vyhovuje, proto to chce předat i tobě, protože pro tebe chce to nejlepší. Myslím, že by bylo fajn, kdyby sis s maminkou v klidu sedla, popovídaly si o tom a podívaly se na různé možnosti odstraňování chloupků. Pak se zkuste domluvit, že bys nějaký způsob vyzkoušela a uvidíš, jak ti to bude vyhovovat. Pokud to nebude nic pro tebe, můžeš zkusit něco jiného. Určitě s maminkou najdete způsob, který ti bude vyhovovat a ona nebude proti :)

Pokud jde o vyrážku po jakémkoliv odstraňování chloupků, je to docela častý jev. Může se vyskytnout po epilaci, ale klidně i po holení. Důležité pokožku, která je po odstraňování chloupků podrážděná, šetrně ošetřit. Doporučuje se neparfemované tělové mléko, přírodní olej nebo třeba panthenol. Tady ti dávám odkaz na článek, kde si můžeš přečíst víc, ale najdeš jich na internetu hodně: https://www.prozeny.cz/clanek/pupinky-zarudla-kuze-zarustajici-chloupky-dejte-stop-podrazdeni-po-holeni-9001

Měj se pěkně! Martina

Ahoj,

dotaz se dostane sem k nám do redakce a pak na web, až je hotová odpověď. Pokud dotaz napíšeš tak, aby se v tom rodiče nepoznali, určitě to rodiče neuvidí a nepochopí, že je to zrovna konkrétně o nich. Naše poradna je anonymní, zveřejníme tu jen vaši přezdívku a věk, který stejně poslední dobou většina tazatelek ani neuvádí. Ostatní informace se nikam jinam než k nám do systému nedostanou, takže se nemusíš bát, že by se to dostalo k tvým rodičům. Nevíme, jak by měla vypadat ještě tajnější poradna :) Martina

Ahoj B.,

díky za dotaz. Sebevědomí se dá trénovat. Napíšu ti tu pár tipů, které by ti mohly pomoct :)

- Nauč se pochválit sama sebe, i kdyby to mělo být za nějakou maličkost. Každá maličkost se počítá.

- Nemluv o sobě negativně, neříkej si, že jsi hloupá, neschopná nebo cokoliv jiného. Ani to neříkej o sobě před ostatními. Když už se ti něco nepovede, přiznej si, že se to nepovedlo, ale že se to dá napravit, příště se to povede a různé chyby k životu patří.

- Každý večer si řekni nebo sepiš, co jsi ten den zvládla.

- Měj se ráda. Každý jsme nějaký, a to nás činí jedinečnými. A tak si řekni, že jsi skvělá, jde ti tohle a tohle, jen si v tuhle chvíli moc nevěříš, ale pracuješ na tom a to se počítá :) Klidně si sepiš seznam věcí, co máš na sobě ráda.

- Narovnej se a zvedni hlavu. Nejen na ostatní, ale i sama na sebe budeš působit sebevědoměji.

Ať se ti daří! Martina

Milá Radko,

díky za tvůj dotaz a tvoji důvěru, se kterou se na nás obracíš. Moc mě mrzí, že sis něco takového vyslechla od svých kamarádek, které by tě spíš měly podporovat. Napsala jsi nám velmi stručný dotaz a žádost o radu, kterou jsi blíže nespecifikovala. Zkusím ti k tématu něco napsat, a kdybys měla nějaké další konkrétní dotazy, klidně nám napiš znovu :)

Nepřemýšlej o sobě, jako že jsi "tlustá". Já to slovo nemám ráda, hrozně zraňuje sebevědomí a dává člověku takovou nepěknou nálepku. Každý jsme nějaký, máme různé typy postav, někdo je vysoký, někdo malý, někdo má útlou, spíš chlapeckou postavu, někdo má zase výraznější ženské křivky... Slečna, která pak má větší poprsí a zaoblené boku, může snadno působit, že je "tlustá", přitom má jenom určitý typ postavy a její váha je naprosto v pořádku. Ve společnosti je sice nasavený určitý standard, podle kterého se měří "krása", ale ne nadarmo se tomu říká "mýtus krásy". Je super, že poslední dobou se především na internetu, boří mýtus krásy v podobě pohublých modelek a objevují i modelky s jiným typem postav.

Svoji váhu bys měla řešit především s ohledem na své zdraví, ne s ohledem na vzled a názor ostatních, kteří ti říkají, že jsi tlustá. Nepíšeš, kolik měříš a vážíš, ale pro orientační zjištění doporučené váhy se používá BMI index. Pro děti, kam ještě svým věkem spadáš, si ho můžeš spočítat třeba zde: https://www.childrenbmi.com/cs/ Ber to prosím opravdu jako orientační. Nejspíš ještě několik centimetrů povyrosteš a tvoje tělesné proporce se změní. Pokud by ti ale vycházely nějaké vysoké hodnoty pro obezitu, bylo by fajn probrat to se svým praktickým lékařem. Obezita s sebou může nést spoustu zdravotních problémů: bolesti kloubů, vysoký krevní tlak, problémy se srdcem... Teď se možná tyto problémy neobjeví, ale v budoucnu by mohly způsobovat potíže. Lékař tě prohlédne, dá ti doporučení a pomůže případnou obezitu řešit. Rozhodně se sama nepouštěj do žádných drastických diet na hubnutí. Návody na hubnutí a diety, které najdeš na internetu, jsou pro dospělé ženy. Tvoje tělo ale teprve dospívá, takže by mu takové věci mohly spíš ublížit než pomoct.

Ještě pořád jsi ve vývoji. Zřejmě ještě pár centimetrů povyrosteš a tvoje tělo se změní. Zaměř se především na zdravý životní styl a zdravou stravu, to znamená omezit sladkosti a různé nezdravé věci, třeba chipsy, a mít v jídledníčku dostatek ovoce a zeleniny. Rozhodně se nepouštěj do žádného drastického vynechávání nějakých součástí stravy, potřebuješ mít dostatek bílkovin, vlákniny, sacharidů i tuků, aby tvoje tělo správně fungovalo a vyvíjelo se. Důležitý je také dostatek pohybu. Ne každý je ale sportovně založený typ, kterého bude bavit chodit do sportovních kroužků. Najdi si formu pohybu, která ti bude vyhovovat. Počítá se i delší procházka rychlejším tempem, která by mohla být fajn alternativou. A pokud máš možnost procházet se v nějakém prostředí, kde nehrozí, že tě srazí auto (třeba park, nebo louky okolo vesnice), můžeš si pustit do sluchátek oblíbenou hudbu, podcast nebo audioknihu, a to se pak prochází jedna radost. Jen teda měj zvuk na přiměřené úrovni a nezapomeň sledovat, co se děje okolo tebe a kudy jdeš, a dbát na svou bezpečnost :)

Hlavní je, abys byla se svým tělem spokojená ty a byla zdravá. Posiluj svoje sebevědomí tím, že si budeš říkat, co máš na sobě ráda. Tvoje tělo je skvělé, protože ti umožňuje dělat spoustu věcí, jsi to prostě ty, i když máš třeba podle názoru ostatních nějaké to kilo navíc. Cítit se dobře by ti mohla pomoct i správná volba oblečení. Teď jsou například hrozně populární oversized věci, ale o několik čísel větší oblečení nelichotí všem. Někdo v něm právě může vypadat, že je hrozně velký a silný. Zkus si na internetu vyhledat "Typy postav", určit si tu svoji a inspirovat se v nápadech, jak takovou postavu oblékat. To udělá divy. Neboj se napřímit a usmívat a mít se ráda. Veselá slečna se zdravým sebevědomím bude na ostatní působit pozitivním dojmem, takže nikoho ani nenapadne přemýšlet, jestli její postava odpovídá modelkám za časopisů :)

Milá Radko, ať se ti daří a kdybys měla nějaké konkrétní dotazy, určitě nám zase napiš :) Martina

Milá Kiko,

díky za tvůj dotaz a důvěru, se kterou se na nás obracíš.

Zkoušela sis o celé věci s rodiči promluvit? Možná si ani neuvědomují, jak dané věci vnímáš ty. Nevyčítej jim, že sestře všechno dovolí a tobě ne. Zkus jim v klidu vysvětlit, že tě mrzí, že jsi nemohla jet k babičce nebo nemůžeš aspoň občas přespat u kamarádky, když může i tvoje sestra...

Někdy je potřeba o věcech si promluvit, protože když druhým neřekneme, jak se cítíme, tak oni na to většinou nepřijdou.

Myslím na tebe. Kdybys potřebovala, zase nám napiš :) Martina