Ahoj Lído,

chápu tvoje pocity i to, že tě můžou trápit. Nejdřív ze všeho bych ale chtěla říct, že tvůj přístup je úplně přirozený a nemusíš se za něj nijak stydět. Každá jsme úplně jiná, a i když to vypadá, že všichni kolem tebe jsou cílevědomí a chtějí mít všechno perfektní, ve svém okolí bys určitě našla i ty, kteří věci zkrátka tolik „nehrotí“. Mně samotné se taky často zdá, že jsou kolem mě samí spolužáci, kteří jsou dychtiví po vzdělání a seberozvoji a klidně by učení věnovali mnohem víc času, než by mně samotné bylo milé. S takovými lidmi se budeme potkávat celý život, takže si na jejich pohled na věc prostě musíme zvyknout. To ovšem neznamená, že ten náš je špatný. Právě naopak. Každá z nás má odlišné životní hodnoty, jiné koníčky, každá z nás ráda tráví volný čas jinak a má jiný vztah ke škole. Tím pádem bychom všechny měly žít tak, aby nám samotným to vyhovovalo. To ale samozřejmě neznamená, že by ses měla přestat snažit o dobré známky, ty o nás vypoví mnoho dobrého.  Ale rozhodně není potřeba být vždycky ve všem nejlepší. Z tvého psaní jsem pochopila, že tě znervózňují kamarádky, které si dělají vyšší jazykové certifikáty. To určitě neznamená, že by ses měla cítit provinile, když si stejný taky neuděláš – tvé kamarádky mají své priority zkrátka nastavené jinak a možná ten certifikát budou v budoucnu potřebovat k naplnění svých cílů. A samé dobré známky jim třeba dělají radost, proto se zkrátka učí víc.  Proto nemá smysl se s kamarádkami nějak porovnávat nebo něco udělat jen proto, že to dělá někdo jiný. Zkus se pokaždé, když budeš na pochybách, sama sebe zeptat: je to mně osobně k něčemu dobré? Udělá mi to radost? Zužitkuji to v budoucnu nějak?

Nejdůležitější je žít tak, abys se sebou byla sama spokojená a nelitovala toho, že svůj čas strávíš tak či onak. I když to někdy vypadá, že jsou všichni kolem tebe na jiné vlně, neznamená to, že ty jsi ta „divná“. Jen jsi prostě JEDINEČNÁ :) Verča

Ahoj Veve,

chápu, že máš obavy. Z toho, co píšeš, mi vyplývá, že by mohlo jít o strach z mluvení na veřejnosti. Zkus se o celé věci poradit s rodiči a navštívit vašeho školního psychologa/školní psycholožku, případně odborníka mimo školu. Možná by bylo dobré pouvažovat taky o vyšetření hlasivek na foniatrii - jen pro jistotu. Vůbec se nemusíš bát svěřit se někomu druhému – určitě nejsi první ani poslední, koho podobný problém potkal. Odborníci ti se vším pomůžou nejlíp, od toho tam koneckonců jsou. Držím palce, ať vše dobře dopadne! Verča

Ahoj Ambar,

zkus začít u toho, co tě baví a co ráda děláš ve volném čase. Jaké máš koníčky a co jsou tvé oblíbené předměty? Klidně si je sepiš na papír. Trochu ti to pomůže zorientovat se v tom, jaká jsi a co by tě při dalším studiu a při tvém budoucím povolání mohlo bavit.

Nápady můžeš objevit i při hledání samotné školy a oborů, které nabízí. Dostali jste ve škole nějaký katalog středních škol v okolí? Většinou ho dostávají deváťáci a hodně jim to pomáhá. Na přehled středních škol ale můžeš mrknout třeba na https://www.atlasskolstvi.cz/stredni-skoly nebo https://www.stredniskoly.cz/. Udělej si první takový výběr, kdy vyškrtáš školy, o kterých už teď víš, že nebudou nic pro tebe, a uděláš si kratší seznam škol, které by mohly přicházet v úvahu. Vybrat hned jednu je těžké, takže si jich na začátku vyber víc a z nich pak budeš vybírát dál. Při výběru mysli také třeba na tyto věci:

- Obor s maturitou nebo bez? Pokud s maturitou, zjisti si, z jakých předmětů se ve škole maturuje.

- Jak je škola daleko od tvého bydliště - jak dlouho budeš dojíždět, zvládneš být na internátu?

- Budeš chtít jít pak ještě na vysokou? (Jasně, teď asi nevíš přesně a možná se to ještě změní, ale zkus to trochu promyslet a udělat si aspoň nějakou představu, abys věděla, jestli budeš mít uplatnění jenom se střední školou, když na vysokou chtít jít nebudeš, nebo jestli budeš mít možnost ještě chvíli ve studiu pokračovat.)

- Co s vystudovaným oborem budeš dělat? Bude tě to bavit? Jaké budeš mít uplatnění?

Prohlédni si stránky vybraných škol, podívej se na jejich rozvrhy, zjisti si, jaké škola nabízí mimoškolní aktivity a kroužky. Moc doporučujeme vyrazit na dny otevřených dveří a nebát se v případě nejasností do vybraných škol napsat dotaz. Nech si čas na rozmyšlenou a přemýšlej o vybraných školách, zkus si sama sebe představit, že tam studuješ a děláš takové povolání...

Možná to všechno zní děsivě, ale neboj :) Prober to s rodiči, podívejte se na nabídku škol ve tvém okolí a zkuste popřemýšlet o tom, co by mohla být nejlepší volba pro tebe. Neboj se poradit i ve škole s třídní učitelkou (učitelem) nebo poradcem, kterého ve škole pravděpodobně máte. 

Moc ti držíme palce, abys našla nějakou školu, kde tě to bude bavit :) Martina + Verča

Ahoj N,

z toho, co píšeš, mi připadá, že problém je někde jinde než ve škole. Zkus popřemýšlet nad tím, odkud se tvoje pocity berou – děje se teď ve tvém životě něco nepříjemného? Doma, mezi kamarádkami – nebo skutečně jde jen o školu? Než s problémem začneš pracovat, je potřeba ho pojmenovat, určit si sama pro sebe, co přesně tě trápí. Pololetí teprve začíná, nasbíráš během něj ještě spoustu známek, takže se nemusíš bát, že bys propadla, pořád je spousta času si průměr zlepšit. Takže z toho špatné pocity mít nemusíš. Píšeš, že se cítíš unavená a nemůžeš spát. Proto je důležité si připomenout důležitost odpočinku a odreagování od učení. Jakkoliv moc potřebuješ dohánět známky, je potřeba si udělat čas nejen na školu, ale i na své koníčky a dát si zkrátka pauzu. Učení s čistou hlavou bude navíc mnohem efektivnější. Mnohem lepší než se z náhlého pocitu viny z neúspěchu snažíme všechno dohnat během jednoho večera a pak kvůli plné hlavě myšlenek nemůžeme usnout. Z toho důvodu navrhuju se před spaním neučit, ale naopak si udělat čas pro sebe a nějakou klidovou aktivitu – čtení, seriál, poslech relaxační hudby a tak dále. Pokud budou špatné pocity nebo únava přetrvávat dlouhodoběji, neboj se promluvit si o nich s odborníkem, klidně přímo ve škole. Od toho tam přece jsou 😊Takže nádech – výdech. Všechno zvládneš, o to se nebojím. Verča

Ahoj milá pisatelko,

chápu, že se lyžáku kvůli svým pocitům stesku bojíš. Na stesk se většinou z pochopitelných důvodů díváme jako na nepřítele, ale zkus se na něj podívat i z té druhé stránky. Je to právě on, kdo nám doopravdy prozradí, že nám na někom záleží, že ho máme rádi. Současně se díky němu více těšíme na toho, kdo nám zrovna chybí, a když se pak vrátíme, čas s ním je nám dražší. Takže to není až takový strašák 😊 Bylo by dobré si před odjezdem s mamkou (klidně i s oběma rodiči) o tvých pocitech promluvit. Vím, že se možná bojíš, ale kdo jiný ti s nimi dovede pomoct lépe a dokáže tě uklidnit? Za stesk se nemusíme vůbec stydět, právě naopak – jak už jsme zjistily, dokazuje, že nám na druhých záleží. To ale neznamená, že se s ním nemusíme učit pracovat. Zkus brát lyžák jako osobní výzvu k překonání svého strachu. Každé další odloučení pak bude postupem času jednodušší. Důležité je se nějak zaměstnat, abys na domov pořád nemyslela. Povídej si s kamarády, díky lyžáku máš jedinečnou možnost se s nimi ještě víc sblížit a trávit s nimi hezké chvíle. Pokud máš ve třídě nějakou dobrou kamarádku, na kterou je spoleh, svěř se jí se svými obavami, ať v tom nejsi sama. Určitě tě ráda rozveselí, když bude potřeba – hlavně večer, jak říkáš. Pokud se to ani po lyžáku nezlepší, zkus po poradě s rodiči navštívit odborníka, který ti ukáže další cesty, jak se steskem pracovat. Budu na tebe moc myslet, ať si lyžák co nejvíc užiješ a dokážeš zdárně bojovat se smutkem. Verča

Ahoj Anet,

jasně, zkusím ti tu dát pár tipů, které by ti mohly pomoct při rozhodování a výběru školy :) Je to těžké rozhodování, vybíráš si školu, na kterou budeš chodit další tři nebo čtyři roky, ale nemusíš se bát. Určitě to zvládneš! Někdo ví, co by chtěl v životě dělat, a tak je pro něj výběr střední školy docela snadný. Pro někoho je to trochu náročnější, ale je pochopitelné, když člověk ještě ve čtrnácti, v patnácti neví, co by chtěl dělat celý život.

Zkus začít u toho, co tě baví a co ráda děláš ve volném čase, jaké máš koníčky a co jsou tvé oblíbené předměty? Klidně si je sepiš na papír. Trochu ti to pomůže zorientovat se v tom, jaká jsi a co by tě při dalším studiu a při tvém budoucím povolání mohlo bavit.

Dostali jste ve škole nějaký katalog středních škol v okolí? Většinou ho dostávají deváťáci a hodně jim to pomáhá. Na přehled středních škol ale můžeš mrknout třeba na https://www.atlasskolstvi.cz/stredni-skoly nebo https://www.stredniskoly.cz/. Udělej si první takový výběr, kdy vyškrtáš školy, o kterých už teď víš, že nebudou nic pro tebe, a uděláš si kratší seznam škol, které by mohly přicházet v úvahu. Vybrat hned jednu je těžké, takže si jich na začátku vyber víc a z nich pak budeš vybírát dál. Při výběru mysli také třeba na tyto věci:

- Obor s maturitou nebo bez? Pokud s maturitou, zjisti si, z jakých předmětů se ve škole maturuje.

- Jak je škola daleko od tvého bydliště - jak dlouho budeš dojíždět, zvládneš být na internátu?

- Budeš chtít jít pak ještě na vysokou? (Jasně, teď asi nevíš přesně a možná se to ještě změní, ale zkus to trochu promyslet a udělat si aspoň nějakou představu, abys věděla, jestli budeš mít uplatnění jenom se střední školou, když na vysokou chtít jít nebudeš, nebo jestli budeš mít možnost ještě chvíli ve studiu pokračovat.)

- Co s vystudovaným oborem budeš dělat? Bude tě to bavit? Jaké budeš mít uplatnění?

Prohlédni si stránky vybraných škol, podívej se na jejich rozvrhy, zjisti si, jaké škola nabízí mimoškolní aktivity a kroužky. Moc doporučuju vyrazit na dny otevřených dveří a nebát se v případě nejasností do vybraných škol napsat dotaz. Nech si čas na rozmyšlenou a přemýšlej o vybraných školách, zkus si sama sebe představit, že tam studuješ a děláš takové povolání...

Možná to všechno zní děsivě, ale neboj :) Prober to s rodiči, podívejte se na nabídku škol ve tvém okolí a zkuste popřemýšlet o tom, co by mohla být nejlepší volba pro tebe. Neboj se poradit i ve škole s třídní učitelkou (učitelem) nebo poradcem, kterého ve škole pravděpodobně máte. Je normální že v tomhle věku přesně nevíš, co bys chtěla studovat a je to zřejmě první velké rozhodnutí, které deláš, ale určitě máš okolo sebe lidi, co ti pomohou s rozhodováním.

Kdybys ještě potřebovala, klidně zase napiš. Moc ti držím palce, abys našla nějakou školu, kde tě to bude bavit :) Martina

Ahoj Collen,

díky za aktuální dotaz. Tohle je téma, které určitě řeší víc holek. Někdo ví, co by chtěl v životě dělat, a tak je pro něj výběr střední školy docela snadný. Pro někoho je to trochu náročnější, ale je to pochopitelné, když člověk ještě v patnácti neví, co by chtěl dělat celý život.

Hledáš nějakou školu, která tě bude bavit a nebude tam fyzika. Hned na začátek tě trochu zklamu, protože fyzika asi bude skoro všude. Otázkou je spíš, kolik tam té fyziky bude. Jak píšeš, na gymnáziu jí bude hodně, ale jsou střední školy, kde nebude v takovém rozsahu.

Soustřeď se spíš než na fyziku na to, co tě bude bavit a co bys ráda v životě dělala. Fyzika je vlastně jenom jeden předmět a pokud to nebude stežejní předmět tvého studia, dá se to vydržet. Byla by škoda, kdybys přišla o fajn studium kvůli fyzice :)

Doporučovala bych mrknout na nějaké stránky s přehledy středních škol. Třeba https://www.atlasskolstvi.cz/stredni-skoly nebo https://www.stredniskoly.cz/. A vybírat školy podle těchto kritérií:

- Obor s maturitou nebo bez? Pokud s maturitou, zjisti si, z jakých předmětů se ve škole maturuje.

- Jak je škola daleko od tvého bydliště - jak dlouho budeš dojíždět, zvládneš být na internátu?

- Budeš chtít jít pak ještě na vysokou? (Jasně, teď asi nevíš přesně a možná se to ještě změní, ale zkus to trochu promyslet a udělat si aspoň nějakou představu.)

- Co s vystudovaným obojem budeš dělat? Bude tě to bavit? Jaké budeš mít uplatnění?

- Pokud tě baví cizí jazyky a chtěla bys žít v USA, je vhodné zaměřit se ještě na to, jaká je nabídka cizích jazyků na dané škole. Je možné podívat se i na nějaké jazykové školy, ale ty bývají soukromé.

Prohlédni si stránky vybraných škol, podívej se na jejich rozvrhy (a omrkni, jak to tam mají s fyzikou, s jazyky), zjisti si, jaké škola nabízí mimoškolní aktivity a kroužky. Moc doporučuju vyrazit na dny otevřených dveří a nebát se v případě nejasností do vybrané školy napsat dotaz.

Možná to všechno zní děsivě, ale neboj :) Přizvi na pomoc rodiče, podívejte se na to společně a neboj se poradit i ve škole s třídní učitelkou (učitelem) nebo poradcem, kterého ve škole pravděpodobně máte.

Ve výsledku se musíš rozhodnout sama, ale podle toho, co píšeš, mě napadá, že by ses mohla zkusit mrknout na nějaké školy cestovního ruchu: budou tam jazyky a fyzika tam určitě nebude hrát hlavní roli. Podívej se a uvidíš, jestli tě to zaujme :)

Pokud jde o to, kdy se začít připravovat na přijímačky, záleží na tobě. Čím dřív začneš, tím víc času budeš mít a můžeš se připravovat ve větším klidu. Takže klidně pokračuj v tom, že se na to sem tam mrkneš :)

Kdybys ještě potřebovala, klidně zase napiš. Moc ti držím palce, abys našla nějakou školu, kde tě to bude bavit :) Martina

Ahoj Miško,

díky za zajímavý dotaz. Je moc super, že si vážíš svého učitele. Učitelé mají takovou trochu nevděčnou pozici, kdy si jich studenti často neváží a dělají si z nich legraci.

Pomluva je těžkým hříchem ve chvíli, kdy se jedná o závažnou pomluvu  To je třeba něco, co by pana učitele křivě obvinilo z nějakého trestného činu, poškodilo by to jeho dobrou pověst atd. Takové studentské pomlouvání učitelů je pak spíš lehký hřích. A když se zasměješ něčemu, co o panu učiteli řikají spolužáci? Hodně záleží na tom, co to je, ale bude se jednat maximálně o lehký hřích. Někdy to dokonce bude jen nějaký drobný vtípek, kdy se o hřích vůbec jednat nebude.

Tady dávám odkaz na zajímavý článek o tom, jak je to s lehkým a těžkým hříchem a eucharistií: https://www.vira.cz/texty/otazky-a-odpovedi/tezky-hrich-a-sv-prijimani

Pomlouvat někoho a mluvit o něm za jeho zády v nehezkých souvislostech je špatné. Co s tím ty můžeš dělat?

- Nepřipojovat se k tomu, že taky budeš někoho pomlouvat.

- Dát spolužákům najevo, když jejich pomlouvání bude překračovat nějakou únosnou hranici nevinného vtípku.

- Nebát se pana učitele zastat. Když se mu budou spolužáci smát, že někoho přivezl do školy autem, můžeš na to třeba říct, že ti to od něj přijde hrozně milé a pozorné, protože jiní učitelé by to zřejmě neudělali. Atd.

Měj se hezky! Ať se ti daří ve škole :) Martina

Ahoj Renato,

díky za zajímavý dotaz. Přehled církevních škol najdeš tady: https://www.cirkev.cz/skolstvi/skoly Je tam i několik škol, které nabízejí i jiné obory. Většinou je to však tak, že církevní školy jsou převážně pro obory zdravotnické, pedagogické nebo sociální. Jsou to oblasti, ve kterých se církev odjakživa hodně angažuje, proto nabízí jejich studium. I když by bylo jistě super mít církevní školy pro všechny obory, bohužel tomu tak není.

Napadá mě, proč vlastně chceš jít zrovna na církevní školu? Jistě tam bude fajn společenství věřících lidí (ale i na církevní školy chodí nevěřící studenti), budete mít možnost bohoslužeb atd. Na druhou stranu mi přijde škoda nutit se do studia něčeho, co tě nebaví jenom proto, že je to na církevní škole. Přece jenom strávíš studiem tři nebo čtyři roky a pak budeš pravděpodobně i v daném oboru pracovat. Byla by škoda, kdybys nakonec dělala něco, co tě nebaví a chodíš tam s odporem...

Z tvého dotazu to na mě trochu působí, že asi moc přesně nevíš, co bys chtěla studovat. Zkus se tolik nefixovat na církevní školy a podívat se i na nabídku oborů ostatních škol. Kde budeš studovat je sice důležité, ale mnohem důležitější je to, co budeš studovat. Když nás něco baví, děláme to s láskou a dobře.

Neboj se promluvit si o tom s rodiči nebo s učiteli, výchovným poradcem nebo třeba školním psychologem. Proberte, jaké jsou možnosti, co tě baví, co bys chtěla dělat... Ještě máš čas si to všechno promyslet a rozhodnout se, kam půjdeš studovat. Moc na tebe myslím a držím palce, abys našla něco, co tě bude bavit, a mohla jsi to studovat na škole, kde se ti bude líbit. Kdybys ještě potřebovala, klidně zase napiš :) Martina

Ahoj H.,

díky za dotaz. Tenhle školní rok byl hrozně náročný v tom, že jste ho většinu strávili doma. Je hrozně těžké seznamovat se a navazovat kamarádské vztahy, když jste na online výuce a nemůžete se vídat. Když jsi v takové situaci v nové třídě, je dost obtížné, abys někoho poznala a aby někdo poznal tebe.

Čtení je super, ale zkus ve třídě tu knížku občas odložit, aby sis mohla s ostatními popovídat a dala jim tak najevo, že jsi k dispozici se s nimi bavit. Můžeš projevit zájem o to, co dělají, jak se mají a tak. Začni nejdřív se spolužáky, kteří nejsou úplně v centru třídního dění, protože s nimi se snáze navazuje kontakt.

Taky ti doporučím tenhle náš článek, mohl by ti pomoct: https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm

Teď si užij prázdniny a načerpej sílu do dalšího školního roku! :) Martina