OtĂĄzka: Horoskopy a já Ahoj!
Nedávno jsem na youtubu viděla video,
jmenovalo se znamení podle oblíbenosti ve třídě.No a já jsem byla poslední.A najednou mi to vechno takzvaně dolo a já se z kolektivu odděluju sama.Vím, e to je horoskop, a e to není pravda ale u se nebavím skoro s nikým.
Jak z toho ven?
♀, 12 let
OdpovÄÄ:
Ahoj, díky za dotaz. Je fajn, e víš, jak píšeš, e je to horoskop a e to není pravda. Od toho bychom se mohli v této odpovědi odpíchnout.:) Horoskopy jsou nesmysly a je dokázané, e nefungují. Člověk si v nich najde to, co tam chce vidět, pak se s tím ztotoňuje a věří tomu a úplně zbytečně se trápí... Kadý člověk má svoje kladné i záporné vlastnosti. Souhlasíš? A je dobře, kdy se snaí ty horší vlastnosti vylepšovat. A je na kadém, jestli to dělá nebo ne, jestli se snaí, protoe kadá snaha se počítá, kadá! Příklad ze školy: můeš se rozhodnout, jestli se na své spoluáky usmíváš nebo mračíš, jestli někomu poradíš nebo ne, jestli se někomu posmíváš nebo se ho zastaneš, jestli někoho s úsměvem pozdravíš, nebo si ho nevšímáš, jestli.... Takových jestli je kadý den fůra a nejenom ve škole, ale v ivotě kadého z nás. A někdy jsou dny super, kdy se všechno daří a ani se nenaděješ a je večer a můeš jít spokojeně spát a někdy jsou dny těké a dají jednomu pořádně zabrat. Jestli chceš, můeš si přečíst tento článek z našeho webu, je tam pár tipů, jak se stát bezva parákem/paračkou ve škole i jinde. A není to úplně zadarmo, to je jasné. Chce to odříkání a pevnou vůli, ale pak to stojí za to. Moc bych ti přála,aby ses dokázala správně rozhodovat a byla spokojená a šastná. Hezký den. M.
OtĂĄzka: Jak se mít ráda taková jaká jsem? Zdravím! Moc prosím o radu. Mám jedno trápení. Jsem na osmiletém gymnáziu v pátém ročníku. A vůbec si nerozumím se třídou. U kluků by mi to bylo jedno, ale já si nerozumím ani s holkama. Oni mají jednu velkou partu, kde se spolu baví, ale já v té partě nejsem. On je tu toti jeden problém. Od toho co jsem nastoupila se bavím s jednou holkou, se kterou jsem se znala u z dřívějka. Na začátku to bylo v pohodě, normálně jsme se spolu bavili jenom my dvě, ale asi dva roky zpátky se to hrozně zvrtlo. Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale začala jsem ji hrozně závidět povahu a to jak se chová. A ona se jetě ke vemu začala bavit s tou partou holek a se vemi ostatními spoluáky a prostě jí mají vichni rádi, smějou se vemu co řekne, ve vem s ní souhlasí. Čím víc se projevuje ona, tím méně se projevuju já. S nikým se moc nebavím, a nikdo se nebaví se mnou, ale hrozně tím trpím a trápí mě to. Protoe bych taky chtěla patřit do nějaké party. Mít lidi, kterým na mě záleí. Kterým bych scházela. Hrozně mě to trápí. Prosím, co mám dělat? Jak se té závisti zbavit? Jak se mít ráda taková jaká jsem? Jak si najít partu přátel? Jak zapadnout do třídy i jinde? Děkuji mockrát. A promiňte za tak dlouhý dotaz. Díky moc.
eeee, 15 let
OdpovÄÄ:
Ahoj eeee.:) Díky za dotaz. Úplně na začátku moc doporučuju přečíst listopadový IN, str. 14-15, název článku: Abych byla oblíbená, (NE)musím... Je tam spousta dobrých nápadů a vychytávek, jak na to. Chápu, e je ti smutno a chtěla by ses zapojit ve třídě, mít partu kamarádů nebo spoluáků. Víš, asi neexistuje ádný 100% návod, jak být oblíbená, ale existují pravidla, která se vyplatí dělat. Moc hezky je to popsané např. v tomto článku na webu: https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm Jasně, e to není o tom, e někdo mávne kouzelnou hůlkou a stane se oblíbeným. Je to práce na sobě, někdy pořádná makačka, ale myslím, e stojí za to. K těm šesti klíčům na webu bych přidala ještě dobrou komunikaci. Můe se stát, e jeden řekne něco, druhý to špatně pochopí a problém je na světě. A kdy se neřeší, tak přetrvává a trápí se tím obě strany. Moná by stálo za to si s kamarádkou, (které jak píšeš, závidíš její povahu) zkusit popovídat. Třeba někde v cukrárně, kde bys ji mohla pozvat a svěřit se s tím, co tě trápí, a moná ji poprosit o její názor, jak to vidí ona, jak vidí tebe, jak to vidí ve třídě, jestli byste nemohly třeba společně něco vymyslet, do něčeho se zapojit... Myslím na tebe a drím palce. M.
redakce IN!
OtĂĄzka: Dyslexie a spoluáci Dobrý den, já i brácha máme dyslexii, proto ve kole dostáváme zkrácené testy ATD. Ostatní spoluáci si o nás, ale myslí, e jsme jen líný a závidí nám různé úlevy v učení. Hrozně mě to tve, protoe bych si to s nimi ráda vyměnila a dyslexii neměla. Dá se něco udělat s tím aby mě přestali povaovat za línou a zjistili, e dyslexie není nic příjemného?
Marie, 14 let
OdpovÄÄ:
Ahoj Marie, díky za dotaz. Chápu tě a rozumím ti a na druhé straně trošku chápu i ty tvé spoluáky.:) Hned vysvětlím. Ty víš, e máš dyslexii, e to pro tebe není nic příjemného, e sis to nevymyslela a e ti tyto "úlevy" v učení pomáhají. Nejsem si ale jistá, jestli tohle všechno ví i tvoji spoluáci. Jestli vidí jenom to, e máš podle nich "jednodušší" texty, tak prostě závidí, protoe neví. Nebylo by moné domluvit se s paní učitelkou, vysvětlit jí co a jak a poprosit ji, jestli by si o tom s vámi všemi někdy nepopovídala? Některé věci bereme všichni tak nějak samozřejmě, a teprve potom, kdy nám něco chybí nebo je trošičku jinak, tak jsme schopni se na to i jinak dívat. Většina neporozumění je spíše z nedorozumění, z nepochopení, ze špatné komunikace. Moná by stálo za to to změnit. V redakci dríme palce! M.
redakce IN!
OtĂĄzka: Sebepokozování Máme strach o nai spoluačku , která se sebepokozuje(kvůli známkám a asi i kvůli tomu, e se jí rozvádějí rodiče). Jak jí můeme pomoct
Stázka a Sára, 12 let
OdpovÄÄ:
Ahoj holky, díky za dotaz. Je hezké, e máte o spoluačku starost a chcete jí pomoci. Sebepoškozování je váná věc, vaše spoluačka se trápí, je ve stresu, a tu bolest a všechno okolo zřejmě ventiluje takto. Jak jí můete pomoct? Být s ní a pro ni. Ale nejdůleitější je poprosit o pomoc někoho dospělého, komu věříte!! Paní učitelka, školní psycholog? Na webu máme článek, který se této problematice věnuje, nevím, jestli by si ho chtěla vaše spoluačka přečíst, ale nabídnout jí to můete. Tady je:https://www.in.cz/clanky/rodina/kdyz-tece-krev-neboli-duse-tjz.htm. Existuje také bezplatná linka bezpečí, kde by se mohla spoluačka svěřit a popovídat si: https://www.linkabezpeci.cz/
Z redakce moc myslíme, klidně se zase ozvěte. M.
redakce IN!
OtĂĄzka: Mám velkou trému Ahoj, jsem v devítce a čekají mě příjmačky. S četinou problém nemám, ale z matiky mám docela strach. Matika mi vdycky la, měla jsem jedničky, nanejvý dvojky, ale teď kdy vidím vechny ty zkuební testy z aritmetiky a hlavně geometrie, furt dokola se mi v hlavě honí \"to nedá, to nedá, to nedá...\" Ale největí problém mi dělá čas. Nikdy jsme testy nedělali s krátkým časem, a kdy jsme teď začali, vůbec mi to nejde tak, jak bych chtěla. Kdy ke konci učitelka začne odpočítávat kolik sekund nám zbývá, taky to nepomáhá - najednou mám v hlavě černou díru a musím se nutit pokračovat dál. Navíc se mi stres z příjmaček z matiky dostal z vyučovacích hodin i do běného ivota - vdy, kdy si na ně vzpomenu, mám stranou trému (jakou mám třeba před vystoupením) a nemůu dlouho spát, protoe na ně myslím. A jetě něco - nae třída má z minulého kolního roku obrovský skluz, jetě jsme ani nezačali dělat rovnice.
Nevím, jak to mám řeit. Děkuji
V.
V., 15 let
OdpovÄÄ:
Ahoj V, díky za dotaz. Jak na trému? Posílám ti odkaz na naše dva články na webu, zkus si je pročíst, je tam spousta dobrých rad. A co se týká matematiky, píšeš, e ti matematika vdycky šla, zdá se mi, e jde spíš o časový pres. Zkus si doma nastavit čas např. na mobilu a počítej si příklady nebo trénuj příklady z geometrie, Pokud si zvykneš na určitý krátký časový limit doma, kde se cítíš v bezpečí, myslím si, e by ti to mohlo jít líp a hlavně ve větším klidu i ve škole. Můeš si také zkusit domluvit nějaké doučování. Ale z tvého dotazu mám spíš pocit, e potřebuješ překonat stres a vnitřní neklid. Z redakce moc myslíme, A klidně se zase ozvi. M.
OtĂĄzka: Veho se bojím Ahoj In!, vůbec jsem nevěděla kam to zařadit, tak jsem to zařadila sem.
Mám takový problém. Hodně se bojím.
Bojím se své budoucnosti, jak to bude s globálním oteplováním, válkou, budou sucha, málo deů, tornáda, ... Je toho spousta.
Nebo teď. ijeme v rodinném domku na vesnici. Máme zahradu a já se večer vdycky bojím e tam někdo je.
Nemůu ani spát. Nemáte prosím nějaké tipy co s tím?
Děkuju
Delfín, 12 let
OdpovÄÄ:
Ahoj Delfíne, díky za dotaz. Píšeš, e se hodně bojíš a nevíš co s tím. Ono to trošku můe souviset i s tím, e začínáš dospívat, při dospívání se nemění jenom tělo, ale můeš být i citlivější a vnímavější ke všemu okolo sebe. Globální oteplování, tornáda, málo dešů nebo naopak hodně asi moc neovlivníš, ale co můeš ovlivnit je, zbytečně si takové články nečíst. Často jsou i zbytečně nafouklé a nepřesné a tebe to pak zbytečně trápí. Víš strach, jako takový, není špatný, je to emoce jako kadá jiná. A v lecčems ti můe i pomoct, např. strach z některých zvířat v ZOO je důleitý, proto jsou zabezpečené a tebe strach vlastně ochrání, protoe nepřelezeš zábradlí, nestrkáš do klece prst.... Proč bys to dělala? Víš, e by se ti mohlo stát něco špatného. Ale pak jsou strachy, které jsou zbytečné, a je lepší se jich pomaličku zbavovat. Jak? Pomáhá si o tom, co tě trápí, si s někým popovídat (moná i tím, e ses tu z toho vypsala, se ti trošku ulevilo). Mohla bys to zkusit? S maminkou, takou nebo babičkou? S kýmkoliv, komu věříš. A večer u je fajn se zklidnit, tzn. ádné napínavé seriály, dlouhé zírání do mobilu, přecpávání se brambůrkami nebo něčím sladkým, ale spíš hezká kníka nebo film, poslouchání oblíbené hudby... A teď mě napadá ještě jedna důleitá věc: pobyt na čerstvém vzduchu. Kdy je člověk např. nemocný a musí leet, tak po týdnu, no často i dřív,:), u to obyčejně nikoho nebaví, a i ten, koho to normálně moc nebaví, se u ven moc těší. A takový kadodenní pobyt venku dělá divy. Jízda na kole, procházky, nejrůznější míčové hry, brusle, plavání, cokoliv, u čeho se člověk příjemně unaví. Protoe pak večer u obyčejně nad ničím nepřemýšlí, hupsne do postele a spí a do rána.:) Pokud jsi věřící, tak moc doporučuji také kadodenní modlitbu a stačí úplně jednoduše: Pane Jeíši, víš, e mám nejrůznější strachy, prosímtě buď se mnou, pomoz mi se jich zbavit, a můu proívat radostný a naplněný den. Moc ti to z redakce přejeme. M.
redakce IN!
OtĂĄzka: Co mám dělat? Ahoj, u delí dobu často přemýlím o jedné věci a nevím si rady, tak mě napadlo, e by jste mi tady mohli aspon nějak poradit, tak snad. U rok se potýkám s psychickými problémy zpusobeny ruznymi událostmi a věcmi, co se mi staly a dějou, hodněkrát jsem chtěla svůj ivot vzdát, ale jsem jetě pořád tady a snaím se nějak bojovat. Ted jsem dokončila osmou třídu(měla jsem odklad), jsem na osmiletym gymnáziu a měla jsem dost patné známky, i mi hrozilo e neprojdu, nedokáu se absolutně na nic soustředit, nespím, jsem unavená, take zadne učivo nedokazu do hlavy dostat. Moje třída mi dost ublíila, nikoho tam nemám a jsem tam sama, necítím se s nima dobře a proste bylo pro me dost teke do koly chodit, říkala jsem si, e to jetě přítí rok zvládnu a pak pujdu na střední nebo na učnák, na gympl nemám ani kdybych la na jiný, ale nejsem si jistá zda to tam jetě příti rok zvládnu, přemyslela jsem o přestupu, ale na rok na jinou zakladku mi to nepřijde dobre, ani se s nikym nechci seznamovat a celkove si s lidmi myho veku moc nerozumim, nevim co mam dělat. Díky moc a omlouvám se, e vás s tím tady otravuju.
An, 15 let
OdpovÄÄ:
Ahoj An, díky moc za dotaz. U jsme si spolu o všem psali minulý rok v prosinci, e? To co jsme napsala tehdy, platí i dnes. A co se týká školy? Asi by bylo fajn si o tom promluvit s rodiči. Šlo by to? Sednout si spolu třeba při odpoledním kafíčku rodičů a probrat to spolu, prostě si popovídat, co si o škole, učení a svých schopnostech k učení myslíš ty, jak to vidí oni, a třeba na něco přijdete společně... A s tím seznamováním máš pravdu, přijít do nového kolektivu je ze začátku náročné asi pro kadého, přece jenom třída u se vzájemně zná a nováček je vdycky víc na očích. Ale tak je to všude, kde přijdeš poprvé. Na webu máme prima článek na toto téma: Jak být holkou do nepohody, můeš si ho přečíst.https://www.in.cz/clanky/pratelstvi/jak-byt-holkou-do-nepohody-ddv.htm. A vůbec neotravuješ, klidně zase napiš.:) Hezké prázdniny. M.
redakce IN!
OtĂĄzka: Jak si vybudovat zdravé sebevědomí? Ahojte,
potřebovala bych poradit, jak si získat, vybudovat zdravé sebevědomí. Jsem člověk, který se straně podceňuje, sama mi to řekla moje ségra i nejlepí kamarádka, se kterýma mám nejlepí vztah. Je pravda, e jsem poměrně tvrdá a přísná na sebe a nespokojím se jen tak s něčím. Mám ale problém v tom, e si připadám naprosto zbytečná ve vem a jakkoli neuitečná do budoucna. V této době bych měla být téměř rozhodnutá o tom, co budu studovat za výku. Ale čím víc nad tím přemýlím (a to u delí dobu), nenacházím, co by bylo pro mě, abych na to měla, bavilo mě to a byla bych uitečná pro okolí. Mám pouze velice úzký profil toho, co by mě relativně zajímalo, ale věc dalí je ta, e povahově se člověk stále vyvíjí a jaký je dneska, tak zítra můe být úplně jiný a nic není jistého. Nevím, jak se racionálně v tomhle rozhodovat, kdy mám největí problém sama se sebou a ani nevím pořádně, co chci a za čím si jít. Nemám vytyčený ádný cíl nebo motivaci, čeho bych chtěla dosáhnout a jakého člověka ze sebe chci vybudovat. Děkuji moc za jakoukoli vai reakci nebo radu!!! :-)
anonymka, 18 let
OdpovÄÄ:
Ahoj anonymko, díky za dotaz. To, o čem přemýšlíš, je moc důleité, a myslím, e to tak nějak proíváme v určitých okamicích svého ivota všichni a je to dobře. Co je dobře? e se snaíš přemýšlet o svém ivotě, e ho chceš hezky proít a ne jenom tak nějak přeít... Tak se nad tím spolu zkusme zamyslet a pojďme hezky od začátku:. Co je to sebevědomí? Znamená to, e si mám uvědomovat sebe samu, to, co proívám, co cítím, co potřebuji... Uvědomuji si své dobré vlastnosti, to co umím, to co znám, ale zároveň také moc dobře vím, e mám i své chyby (jako kadý člověk) a spoustu věcí neumím. Ale i to je v pořádku, nejsem robot, jsem člověk a můu se měnit, snait se být lepší. UVědomuji si svou hodnotu, to e jsem důleitá a jedinečná, nikdo na světě není stejný, kadý z nás je originál, tak to prostě je.:) I proto můe být svět okolo nás tak pestrý, rozmanitý a krásný, protoe ho tvoří jedineční lidé. A co se týká tvé budoucí školy a nerozhodnosti? Moná by ti pomohlo napsat si na papír co tě baví, a podle toho vyprofilovat i vysokou školu. Ten papír je, myslím si, docela důleitý, protoe kdy to vidíš napsané, je ti to jasnější. A najednou třeba zjistíš, e humanitní obory ano, nebo naopak ne, a tak můeš pokračovat dál a dál... Existuje i spousta testů a kníek, jak si budovat zdravé sebevědomí, ale myslím si, e to základní, ten první krůček u je za tebou. Ty toti CHCEŠ něco dělat, chceš se posunout v ivotě dál, a to je moc důleité. Klidně se zase ozvi. Z redakci přejeme hezké letní dny. M.
redakce IN!
OtĂĄzka: Spoluáci mě neberou Ahoj Marti a Verčo, no řekla bych e se chovám tak, e se chci s holkama bavit, ale kdy holky (spoluačky) řeknou něco vtipného, zasmějou se tomu vichni Ale zase kdy já řeknu spokuačkám něco vtipného (myslím si e to je vtipné) oni třeba například řeknou: Hmmmm. To je fakt vtipný a kdo se ptal? Nikoho to nezajímá . A takový moc mě to mrzí kamarádím se nejvíc se spoluačkou která sedí přede mnou v první lavici. Mám teďka brýle asi u od 6. třídy a moji spoluáci (kluci) mi jednou řekli: Hmmmm, hezký hípízácký brýle (nevím jak se to píe pardon:)) moc si toho nevímavý ale i kdy to rěknu učitelovy/učitelce tak řeknou e si to máme řeit mezi sebou ale já se s nimi bavit FAKT NECHCI❌❌. Pomoc prosím❤😭
Elika, 13 let
OdpovÄÄ:
Ahoj Eliško,
chápu tvoje pocity, kadého by zamrzelo, e není v kolektivu přijímaný takový, jaký je. Sama jsem si něčím podobným kdysi prošla a proto vím, e je to těké. V ideálním světě by se kadý bavil s kadým a všichni by se navzájem respektovali, ale tak to bohuel vdycky není. Zkus se proto zaměřit na budování přátelství s těmi spoluáky, kteří tě berou takovou, jaká jsi. Píšeš, e jednu takovou spoluačku ve třídě máš – je fajn trávit čas hlavně s ní. Stačí mít pár skutečně dobrých přátel ne obrovskou partu, která tě ve skutečnosti ani pořádně nezná. A taky nemá cenu se snait zavděčit někomu, kdo nás z nějakého důvodu nepřijímá mezi sebe. Někdy najdeme nové přátele na místech, kde bychom to vůbec nečekaly – rozhlíej se kolem sebe ve spolču, ve farnosti, při volnočasových aktivitách, na setkáních mládee a podobně. Rozhodně se nevyplatí snait se zavděčit všem, stejně se zčista jasna objeví někdo, s kým si zkrátka padneme do noty.
A teď k těm posměškům od kluků. Jak se tomu bránit? Hlavně nesplnit jejich očekávání, oni toti čekají na to, jak se začneš rozčilovat, brečet, jak zrudneš a utečeš. Můeš ale reagovat naprosto opačně. Máš dvě monosti – nenech se vytočit a ignoruj je. Pak u pro ně tahle zábava nebude mít smysl. Uvidí, e jsi nad věcí, e jsi suverénka. Chovají se jako malé děti a ty jim to tímto způsobem dáš najevo. Druhou moností je, si to nenechat líbit. Uka jim, e se nedáš zastrašit a můeš jim nějak peprně odseknout. Často jsou posměváčky právě ti, kteří jsou si nějak nejistí a něco ti závidí nebo z tebe mají strach. Případně jsou to lidi trpící nějakým komplexem.
Kdybys ses někdy potřebovala svěřit s tím, e tě něco trápí, neváhej oslovit svou kamarádku nebo rodiče, případně vyhledat školního poradce. Neboj se být svá a obklopuj se lidmi, kteří to ocení 😊
redakce IN!
OtĂĄzka: Proč mi spoluáci říkají, e jsem divná? Proč mi občas spoluáci říkají e jsem divná? Ve kole se chovám divně, to je pravda, Ale mimo kolu se chovám přátelsky . Proč .?
Elika, 13 let
OdpovÄÄ:
Ahoj Eliško,
mrzí nás, e ti tohle spoluáci říkají. Záleí, proč se to děje, ale občas se to stává. Máme jiné koníčky ne ostatní ze třídy, zajímají nás jiné věci, a tak si se spoluáky nemáme moc co říct. Je v pořádku být svá, mít svoje zájmy a koníčky, protoe všichni jsme jedineční a nestojí nám za to se před ostatními přetvařovat.
To, e si tvoji spoluáci myslí, e jsi divná, ale v pořádku moc není - znamená to, e neumí respektovat, e je někdo jiný. Takový člověk je pak snadno označen za divného, vyloučen z kolektivu a to není úplně fajn.
Říkáš, e se chováš ve škole divně - co tím přesně máš na mysli? Zkus popřemýšlet nad tím, proč se dokáeš chovat přátelsky jen mimo školu. Máš mezi spoluačkami aspoň nějakou kamarádku? Pokud se cítíš sama, moná ti pomůe taky náš článek, který ti prozradí 6 klíčů k dobrým kamarádům.
Kdybys potřebovala, určitě se nám ještě ozvi a neboj se víc rozepsat :) Myslíme na tebe. Martina + Verča