Milá Dono,

z tvé otázky není úplně jasné, co znamená, že si na tebe učitelka matematiky zasedla. Znamená to, že ti dává z testů horší známky než ostatním (když si porovnáš odpovědi a body, které jsi dostala)? Nebo to, že tě zesměšňuje před druhými? Nebo tě okřikuje, ať nevyrušuješ, i když to neděláš? Zkus si charakterizovat, co to je pro tebe "zasednutí".

O svém problému můžeš říct někomu ze třídy a zeptat se, zda by ti nemohl nějak pomoct - věděla bys, že v tom nejsi sama. Dobré by také bylo, kdyby ses svěřila někomu dospělému - nejlépe rodičům. Pokud jsi věřící, můžeš se za vztahy s učitelkou modlit.

Víš, někdy se stane, že si učitel na žáka zasedne, i když mu k tomu nedá žádný důvod. Prostě něčím učitele provokuje. Připomíná mu možná někoho konkrétního z jeho života (vlastností, způsobem chování,...). To není omluva pro učitelku, ale spíš útěcha pro tebe, že možná opravdu za nic nemůžeš.

Napadá nás jedna věc - zvaž, jestli by se dala uskutečnit. Zdá se ti možné, abys za učitelkou zašla a řekla jí mezi čtyřma očima, že máš dojem, že jí na tobě něco vadí, a zeptala se, co můžeš udělat pro to, aby to tak nebylo?

Držíme palce a myslíme na tebe!

Milá Leňo,

poprosila jsem o odpověď na Tvoji otázku jednu věřící kamarádku, která v lékárně pracuje. Tady je:

Ahoj Leňo,

práce v lékárně je krásná a určitě sis nevybrala špatně. Samozřejmě má i své stinné stránky, asi jako všechno. Až si budeš hledat práci, zkus se poohlédnout, jestli ve Tvém okolí nebude nějaká lékárna, která se přímo nespecializuje na homeopatika. V dnešní době jsou sice k dostání skoro všude, ale v některých lékárnách je jejich sortiment omezený. Můžeš se taky zkusit domluvit s vedoucím, abys tyto přípravky nemusela prodávat. A když Ti v tomto nevyjdou vstříc, zkus aspoň lidem nabízet něco jiného. A pokud i tak budeš muset něco z toho prodat, tak se můžeš za ty konkrétní pacienty v duchu pomodlit. Možná to bude užitečnější, než kdybys jim řekla, že jim to nevydáš a oni by přešli jenom ke druhému výdejnímu místu, kde by jim to vydala Tvoje kolegyně.

Myslíme na Tebe, aby ses správně rozhodla!

Milý Otáleči,

tomu, co Tě trápí, se odborně říká prokrastinace a je to poměrně rozšířený zlozvyk. Co na něj platí? Jednoduché heslo: začni hned! Ne od zítřka, ne za hodinu. Jakmile si vzpomeneš na úkol do školy nebo uvidíš rodiče, jak něco dělají, bez rozmýšlení se zvedni a jdi to udělat. Jde jen o to přeučit se chování, které máš naučené. A to musíš pilovat každý den, než se dopracuješ k tomu, že si nejdříve splníš povinnosti a potom si dáš za odměnu nějaký seriál apod.

Napadá nás, že může být řešením pořídit si lepicí poznámkové papíry a napsat si na ně různé vzkazy, které si potom přilepíš na monitor počítače nabo na obrazovku televiz e(např. Už sis udělal úkol?" nebo "Nejdřív pomůžu doma, pak teprve Facebook" atd.). Jakmile takový lísteček uvidš, bude to pro Tebe signál hned teď se zvednout a jít to udělat. Všechno jde, když je vůle. A pevná vůle se musí trénovat.

Moc Ti fandíme, aby se Ti dařilo překonávat sebe samu a vlastní pohodlnost.

Milá tazatelko,

zajímavá otázka. Znám vysoké školy, které začínají výuku (zimní semestr) už 1. 9., a na druhé straně i takové vysoké školy, kde výuka začíná až na začátku měsíce října. Začátek a konec výuky totiž může mít každá univerzita jiný, začátky semestrů a prázdnin stanovuje rektor. Důvody mohou být různé, ale nemyslím si, že by to bylo kvůli zářijovým maturantům (zápisy ke studiu, kam student musí přinést kopii maturitního vysvědčení, totiž probíhají většinou na konci měsíce srpna). Snad jsem Ti alespoň částečně odpověděla.

Hezký zbytek léta!

Milá Studentko,

nejspíš Tě zklameme, ale opravdu nevíme. Různých nabídek je spousta, ale protože nemáme žádnou ověřenou, netroufáme si doporučovat. Většinou to funguje tak, že si za studia buď zaplatíš (a není to levná záležitost) nebo se Ti přes nějaké programy podaří získat stipendium. Jednodušší je to na vysoké škole, kde často přicházejí nabídky na studium v zahraničí přímo od univerzity. 

Zkus se poptat učitelky či učitele angličtiny na vaší škole, zda by Ti něco konkrétního nedoporučil/a. Držíme palce!  

Milá tazatelko,

píšeš, že se s učitelkou angličtiny dokážeš normálně bavit, máš ji ráda, ale v hodinách tě shazuje natolik, že sis k tomuto předmětu vytvořila jakýsi blok. Možná by stálo za to popovídat si o tom s někým z tvých blízkých (s kamarádkami mimo vaši školu nebo s rodiči - s někým, kdo celou situaci uvidí z odstupu). Možná máte ve škole výchovnou poradkyni nebo školní psycholožku. Můžeš se svěřit i jim, jistě Ti ochotně poradí.

Takové nepříjemné pocity by se každopádně měly nějak řešit. Rodiče si o tom můžou promluvit s Tvojí učitelkou třídní nebo přímo s učitelkou angličtiny. Je důležité, aby učitel věděl, že o to, jak děti učí, mají zájem i rodiče. Když bude Tvá učitelka vědět, že rodiče zajímá, proč má jejich dcera takový odpor k angličtině, začne se možná i ona na celou situaci dívat jinak a pokusí se najít k Tobě cestu.

Otázkou ale je, zda jí Ty poté, co Tě tak dusila, dáš ještě šanci. Zkus to doma všechno probrat a potom ve škole vyřešit.

Držíme palce a myslíme na Tebe!

Milá Týno,

při výběru maturitních šatů je nejdůležitější, aby ses v nich ty sama cítila pohodlně. Pokud jde o rozparek, vždycky záleží na střihu šatů. U některých by působil divně, v jiných by ses bez rozparku nepohnula z místa. Také barva a vzor je věcí osobního vkusu.

Teď máš před sebou důležité roky, během nichž budeš svůj vlastní styl hledat. Budeš hledat, co Ti sluší, v čem se cítíš dobře, budeš poznávat samu sebe. Můžeš si o tom povídat s kamarádkami nebo s mamkou. A až potom přijde Tvůj maturitní ples, vybereš si šaty, které podtrhnou Tvou přirozenou krásu a osobnost.

Měj se moc hezky!  

Milá Leňo,

jsi velice vnímavá a inteligentní, protože si uvědomuješ rizika povolání, které bys ráda dělala. Ano, vydávat a prodávat antikoncepci a přípravky ničící klíčící život není morální. Proč? Jde o veliké riziko zabití - zničení embrya před zahnízděním v děloze nebo přímo o zabití embrya. Tomuto postoji se říká: výhrada svědomí, která ale není zákonem uznána.

Je přece mnoho povolání, ve kterých křesťan bude jednat jinak, než většina. Někdy to bude možné, někdy ho proto z práce vyhodí.

A pak, existuje celá řada povolání, ve kterých se proti životu jedná také, ale je to jaksi takové zamlžené (např. výroba zbraní a nábojů). Ani to by neměl člověk dělat. 

Velice zajímavý příspěvek si můžeš přečíst od slovenských biskupů: http://kbs.sk/obsah/sekcia/h/dokumenty-a-vyhlasenia/p/dokumenty-komisii-a-rad-konferencie-biskupov-slovenska/c/stanovisko-k-predaju-a-vydaju-pripravkov-hormonalnej-antikoncepcie

Co tedy dělat? Záleží na Tobě, protože klidně studovat farmacii můžeš a jednou můžeš hledat lekárnu, ve které budou respektovat, že některé léky nevydáváš; nebo najdeš lékárnu majitele, který takové léky z etického pohledu prostě neprodává. Nebude to snadné, ale určitě to je možné. 

Tak hodně odvahy. 

Milá Lilly,

je moc dobře, že Ti situace ve třídě není lhostejná a chceš ji nějak řešit. Posměch je velmi vážná věc a obvykle mívá nějakou příčinu. Ten, kdo se posmívá druhému, k tomu má nějaký důvod. Mohou to být komplexy, strach, závist, žárlivost nebo jen snaha se předvést nebo se ukázat jako "vtipná".

Co proti posměchu dělat?

1. Zachovej klid. I když Tě řeči spolužaček hodně mrzí a bolí, pokus se nekřičet, nebrečet, přijímat je zdánlivě v klidu.

2. Jasně a jakoby beze strachu (s pohledem do očí) se ohraď: "Nechte si ty řeči. Tohle neberu. Starejte se o sebe. To na mě nezkoušejte." Nebo mlč, pohoď hlavou a odejdi.

3. Pokus se nezůstat sama. Promysli, kdo by Tě mohl podpořit - požádej o pomoc kamarádky, spolužačky, popř. i učitele nebo rodiče (jde-li o vážnou věc).

4. Pokud máš šanci vypátrat důvod posměchu, udělej to. Pomůže Ti to lépe se bránit nebo odzbrojit své protivnice.

A na závěr si uvědom: Posměch neznamená, že jsi špatná nebo že děláš něco špatně. Obvykle posměch během života prožije aspoň jednou každý z nás a obvykle ho uneseme. Posmívající se je obvykle slaboch a sám má mnoho komplexů.

Rozhodně nic nepokazíš modlitbou za své spolužačky (pokud máš ve třídě věřící kamarádky, spojte se v modlitbě společně - je to mocná zbraň).

Myslíme na Tebe!  

Milá Bebe,

k maturitě je dobré přijít oblečená slavnostně a ve společenském oblečení - to znamená, že bys na sobě měla mít buď šaty nebo halenku+sukni nebo třeba sváteční kalhoty a halenku. Záleží na Tobě, v čem se cítíš lépe. Pokud raději nosíš kalhoty, netrap se sukní, jen by Tě zbytečně znervózňovala (platí to i obráceně). 

Také se vyhni zbytečně vyzývavému či provokativnímu oblečení (sukně výrazně nad kolena, hluboký výstřih, průsvitné šaty apod.). Nejdeš přece ukázat své tělo, ale svoje vědomosti. 

Myslíme na Tebe, ať maturitu zvládneš. Měj se moc pěkně!