Ahoj Maruško, díky za dotaz. Píšeš, že máš kamaráda, který se nedávno rozešel s přítelkyní. Teď spolu trávíte více času, ty ho máš raději a raději, ale on ti sám řekl, že žádný vztah nechce a bude se věnovat škole a práci. Co s tím? Jeho odpověď je jasná. Nevím, proč se spolu rozešli, ale asi si teď chce od všeho odpočinout, nezačínat nic nového, chce čas... Zdá se mi (ale možná se pletu), že tě bere jako dobrou kamarádku, které se může svěřit. A zřejmě vůbec netuší, že ty to vnímáš jinak. Jestli jste opravdu dobří kamarádi, ale být a mluvit s ním jako s kamarádem ti dělá čím dál větší potíže, tak to zkus, a řekni mu, jak ho vnímáš ty, že je to pro tebe těžké, bavit se s ním jako s kamarádem, protože k němu cítíš něco víc. Třeba spolu přijdete na nějaké řešení, v každém případě se mezi vámi vyjasní. Víš, někdy je to moc těžké přijat i fakt, že ten druhý to cítí jinak, že není připravený, že... Ale tak už to někdy je. Přejeme ti z redakce hezký podzimní čas. M.

Ahoj Jano, díky za dotaz. Jsi teď ve věku, kdy to snad bez zamilovanosti ani nejde. Neznamená to ale, že hned musíš s někým chodit nebo se snažit, aby láska byla oboustranná. Většinou se totiž stává, že se zamilujeme do toho, kdo zrovna chodí s někým
jiným. A k lásce nemůžeme nikoho přinutit. Je to sice smutné, ale k tomuto věku zklamání z často neopětované lásky tak nějak
patří. Za několik let uvidíš, že tě to mnohému naučilo. Naše rada zní: Nepořádej žádný "hon na kluka". Prostě ho nech být a dělej to, co tě baví. Rozvíjej svoje zájmy, navazuj nová kamarádství, každý den si něčím udělej radost. A také druhým. Třeba právě to, že budeš v pohodě, se mu na tobě zalíbí. Víš, my ženy jsme mistryně v náznacích, úsměvech, vysílání signálů, že je možné nás "ulovit", ale roli lovce bychom měly nechat opačnému pohlaví. Z redakce přejeme krásný den.
 

Ahoj K, děkujeme za dotaz. Píšeš, že s přítelem jste se rozešli kvůli rozdílnosti názorů na sex před manželstvím. On potom byl s jinou slečnou, ale rozešli se a chtěli byste to opět zkusit znovu. Pro tebe je předmanželská čistota priorita, on ale se svou přítelkyní sexuálně žil, a ty bys pro něho chtěla něco udělat, aby neměl pocit, že mu ve vztahu něco chybí.... A co teď s tím? Jak poradit? No, je hezké, že na svého chlapce tak myslíš, ale myslím, že to si musí srovnat v hlavě on. Buď mu za to opravdu stojíš a počká nebo ne.  Vím, není to jednoduché, ale co za něco stojí, to něco stojí! Můžeš se modlit za vás oba, předcházet pro něj těžkým situacím, to všechno můžeš, ale chtít a snažit se musí také tvůj chlapec. Moc hezká knížka, kterou jsem tady už mnohokrát zmiňovala je Sex, šlehačka na dortu, zde v elektronické podobě: https://tom.wbs.cz/Sex_-slehacka-na-dortu.html. Doporučuji si ji společně přečíst. A moc myslím na vás oba. M.

Dobrý den paní Janko, děkuji za dotaz. Pro své děti bychom chtěli všichni to nejlepší, to je jasné. Myslím si, že v tomto případě je opravdu nejlepší lék čas. Sama píšete, že ho má dcera sice pořád hodně ráda, ale rozešla se s ním proto, že jí nedokázal opětovat lásku, tak jak ona by si představovala. Vždy je těžké ztratit někoho, na kom nám záleží, ale na druhé straně, byla by šťastná, kdyby ve vztahu pokračovala? Když spolu dva lidé chodí, poznávají jeden druhého a někdy se stane, že přijdou na to, že to prostě nepůjde, že mají odlišný názor na různé věci atd. Na tom není nic špatného. Myslím, že nejlépe své dceři pomůžete, když bude vědět, že jste tu pro ni, a že se na vás může kdykoliv obrátit. A určitě pomůže také modlitba. Hezký den. M.

Ahoj K, díky za dotaz. Víš, dnes je spoustě holek podsouván názor, že by měly kluka "ulovit" nebo "sbalit", sehnat si jeho číslo, oslovit ho jako první s návrhem na schůzku apod. My si však přesto myslíme (a odborníci na partnerské vztahy to potvrzují), že dobývat má muž a dívka má být ta, která dobývání řídí, která pootevírá nebo naopak přivírá pomyslnou bránu. To znamená, že my ženy jsme mistryně v náznacích, úsměvech, vysílání signálů, že je možné nás "ulovit", ale roli lovce bychom měly nechat opačnému pohlaví.

Způsobů, jak nám kluci dávají najevo, že se jim líbíme, je spousta - v jednom z článků jsme se je pokusily zobecnit. Víc najdeš tady: http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/diagnoza-zamilovanost-gnp.htm

Ještě jedna krátká úvaha: Kdo dostane všechno zadarmo na zlatém podnose, většinou si toho moc neváží. A tak to bohužel bývá často i v dnešních vztazích, kde je iniciativní holka a pasivní kluk, kterému to tak vyhovuje. Jenomže později se není schopný "rozhýbat" ani k žádosti o ruku, protože se doteď nemusel o nic snažit. A potom spousta děvčat pozdě lituje, že svým přístupem udělaly z Prince na bílém koni Líného Honzu. Z redakce ti přeju hezké dny. M.

Ahoj B, díky za důvěru. Začnu od konce tvého dotazu. Jasně, že modlitba je moc důležitá, a to v každé situaci, doporučuji pokračovat dál:).... A k tomu svědectví holky, která zažívala něco podobného: Milé čtenářky IN! Já měla děsný problém, že s nikým nechodím. A protože jsem dívka činu, rozhodla jsem se, že do sedmnácti to zvládnu a pak budu jednat. A když jsem i měsíc po sedmnáctinách byla stále sama, víceméně náhodně jsem odpověděla na inzerát se seznamky. Můj požadavek na druhou polovičku byl po dlouhém čekání jasný: bude to pěknej kluk a bude bydlet blízko... Ozval se kluk, co bydlel blízko. Bylo to úžasné. Celý týden vždycky večer volal a mě strašně bavilo poslouchat jeho životní příběhy a smát se jim, protože byly od mého života úplně odlišné. Ano, týden jsem se smála, jak se můj drahý po večerech opíjí, padá opilý ze schodů, jezdí jak šílenec na motorce, nechodí do školy, nechal se vylít ze střední školy na učňák. Po týdnu se smál on mně, že chodím do kostela, občas se doma učím a nechodím v postní době na diskotéky.Za dva týdny jsme měli první vážnou neshodu: nějak neuměl pochopit, že teď, po dvou týdnech chození s ním opravdu nebudu spát. Pak jsem se s ním rozešla... Došlo mi, že mi nejde o to mít kluka, ale mít někoho, kdo mě bude mít rád. A že si radši počkám do osmdesáti než ztrácet čas s někým takovým. Najednou mi bylo strašně dobře. A bylo mi dobře - mně samotné. Bavilo mě chodit na diskotéky s holkama, se třídou chodit do kina nebo jen tak sama jezdit na výlety na kole... A když mi bylo nejlíp, tak se to stalo. Potkala jsem se s NÍM. Byl hezký, milý, věřící a zažila jsem s ním nejkrásnější prázdniny. Sice jsem si na tu první opravdovou lásku musela počkat, ale stálo to za to. Takže jednoduchá rada: nikdo nepřijde, když člověk sedí doma a užírá se, že je sám. Nejdůležitější je začít být šťastná sama se sebou, učit se radosti ze života a pak jde všechno.

Na webu v rubrice Vztahy a podrubrice Kluci a holky si můžeš přečíst další články na toto téma. Z redakce ti přejeme krásný, naplněný život.

Ahoj A, díky za dotaz. Vždy, když některá z vás napíše taková nebo jiná trápení a bolesti, je mi moc líto, že si spolu nemůžeme sednout a někde při zákusku nebo zmrzce všechno pořádně probrat. Věřím, že je ti smutno, a že nevíš co s tím. Tak to zkusíme spolu trošku rozebrat online?:)  Seznámila ses s o dva roky starším klukem, který přijel s maminkou z Ameriky, kde předtím bydleli. Tatínek tam zůstal (rozvod). Ze začátku bylo všechno skvělé, ale poslední dobou je hodně náladový, tlačí na tebe i v sexuální oblasti, a možná to všechno pramení i z toho, že jeho maminka je dost nešťastná (nová zem, rozvod, práce, kde ji nadřízený možná i vydírá..) a syn má o ni strach a samozřejmě se to projevuje i ve vašem vztahu. Rozumím tomu, že tvůj kluk může být nervózní, nešťastný, z toho, jak to u nich doma vypadá, z toho, že má o maminku strach. Ale v žádném případě ti nesmí ubližovat. Víš, každý člověk má svou jedinečnou cenu. Nikdo, nikdo, tě nemůže nutit do ničeho, do čeho ty nechceš! Je pravda, že jednu věc za tebe nikdo neudělá: doporučuji ujasnit si, co chceš a pak s tím zkusit něco postupně dělat. Protože jinak to bude takový začarovaný kruh. Napiš si např. na papír, co je pro tebe opravdu důležité, co ti vadí, atd. Když to člověk vidí napsané na papíře, tak se hned líp orientuje. A potom si myslím, že je opravdu moc důležitá komunikace. Řekni třeba svému klukovi, že si s ním potřebuješ promluvit, a potom mu zkus upřímně říct, jak a co cítíš, a proč nechceš některé věci. Jestli tě má opravdu rád, tak to pochopí. Jestli jsi věřící, zkus prosit o pomoc i P.Boha. Vím, že i ta dnešní doba je hodně náročná, zmatená, pro každého. Vyzkoušej: Každý den jednu maličkost, která ti udělá radost. Šlo by?:) Nemusí to být nic velkého, stačí opravdu maličkost, ale poctivě a každý den. A třeba si můžeš taky psát, co ti každý den udělalo radost. A když ti bude pak někdy mutno, tak si to pročítej. A zjistíš kolik dobrého jsi mohla zažít. Každý den kousíček a za týden, měsíc už to bude pořádná dávka dobra. Zkus takto poctivě jít minutu po minutě, den po dni, a když se někdy něco pokazí, nic se neděje, vstaň a běž dál. Když se člověk z nějaké chyby nebo průšvihu poučí, tak je to pro jeho další život velká diviza a postrčí ho to dál. Moc ti fandím. A klidně se zase ozvi. M.

PS: Posílám písničku: https://www.youtube.com/watch?v=P9YbcmlgONo&list=PLh8i2DPPOjUpr1r3DQtKSdjvmmslhVbNS&index=3

Milá tazatelko, děkuji za důvěru. Rozumím Tvým obavám, hledání a také jistému strachu z možného rozchodu. Nejprve je třeba si položit otázku? Proč církev tvrdí, že sex patří až na dobu po svatbě a ne mimo manželství? Proč je tedy nedobré spolu spát před svatbou či spolu před svatbou bydlet? Protože to odporuje řádu, který Bůh vložil do nitra člověka. Kdo tento řád nedodržuje, ten si škodí. Příklad: auto má jezdit po kolech a ne po střeše. Jede-li po střeše, tak je to havárie.

Boží řád vložený do člověka poznáváme svým rozumem a víra v Boha nám umožňuje poznat ho snadněji a podrobněji. Sexualita je dar Boží a má své mimořádné místo při sjednocení muže a ženy v manželství. Tam lidské tělo hovoří řečí lásky a je otevřené početí nového člověka - plodu lásky. Mimo manželství jde o nepravdu, faleš, lidské tělo lže, protože svým tělesným spojením hovoří o sjednocení, ale ve skutečnosti o žádnou jednotu nejde, jedná se jen o vyhovění pudu.

Hříšnost sexuality mimo manželství vychází i z Písma svatého. Příklad z Písma: Geneze 2,24 a slova Pána Ježíše evangelium podle Marka 10,11 a Matouše 5,27-28.

V současnosti si mladí lidé myslí, že chození s druhým skoro vždy znamená též spaní spolu. Ale co je láska? Schopnost být s druhým sladěn, být schopen pro druhého se obětovat. To nikomu nejde samo od sebe. Každý muž a každá žena se lásce musí učit. Cvičiště je známost.

Neboj se hovořit se svým chlapcem o důvodech, proč chceš změnit styl života, proč s ním nechceš bydlet před svatbou. Má-li Tě skutečně rád, i když to pro něj bude těžké, postupně pochopí. Pokud Tě nechá, i když Tě to bude bolet, nic tak vážného se neděje, jeho láska je příliš egoistická a stejně by Tě někdy v budoucnu pravděpodobně opustil.

Možná, že se Ti moje odpověď zdá tvrdá. Jen tak vypadá. Kdyby lidi dělalo šťastnými to, že spolu spí před svatbou, bydlí spolu před svatbou, kdyby to vedlo k pevným manželstvím a rodinám... ale pravý opak je pravdou: rozchody, střídání partnerů, děti bez otce...

Modlím se za Tebe a za Tvé hledání a přeji krásné setkání s Ježíšem.

Ještě nabízím několik knížek, kde se můžeš více o daru sexualita dozvědět:

Kateřina Šťastná: Umíš v tom chodit. Paulínky

Kateřina Šťastná: Jedeme v tom spolu. Paulínky

Jan Balík: Máš na víc. Paulínky

West: Teologie těla pro začátečníky, Paulínky

Heylová: Muží

Martin Kvapilík: Proč spolu před svatbou nebydlet a nespat (lze koupit na: www.knihydobrovsky.cz).

Healyová: Muži a ženy jsou z ráje. Paulínky

Ahoj Růženo, díky za dotaz. Bývají někdy ty vztahy pořádně zamotané, že? Zamilovat se, vzplanout velkou láskou, být přitahována k tomu druhému, těšit se na něj a trávit např. spoustu času před zrcadlem, abych se mu líbila, je sice krásné, ale je to pořád jenom cit. Dnes si lidé často myslí, že bez zamilovanosti nemůžou jít do vztahu. Někteří se dokonce snaží budovat vztahy jenom na zamilovanosti. Ale zamilovanost (cit) nebývá úplně dobrým rádcem. Zamilovanost je sice krásná, ale nestálá. Od zamilovanosti ke skutečné lásce (ochotě žít pro dobro druhého, sloužit druhému) je dlouhá cesta. Během zamilovanosti ti tvůj protějšek připadá skvělý a dokonalý (ne nadarmo se říká, že druhého vidíme přes růžové brýle). Pravá láska ale přichází ve chvíli, kdy jsi schopná vidět toho druhého i s jeho chybami. Přijde jakési "vystřízlivění". Najednou si všímáš více toho, že přijde na schůzku pozdě, že má různé zlozvyky, že má i špatné povahové vlastnosti, které jsi dříve přehlížela.Skutečná láska spočívá právě v ROZHODNUTÍ mít druhého rád, i s jeho chybami a nedostatky. Přijímat ho takového, jaký je. Tomu se učíme po celý život. Rozhodovat se pro druhého každý den znovu, odpouštět, budovat důvěru, otevírat své srdce. Když s někým chodím, tak ho poznávám, povídám se s ním, zažívám různé situace, a také se rozhoduji (já i on), jestli si spolu sedneme, jestli je nám spolu dobře. A někdy se stane, a není na tom vůbec nic špatného, že dva lidé, kteří spolu chodí, tak přijdou na to, že měli jiné představy, atd. A rozejdou se, to se stává a není na tom opravdu vůbec nic zlého, od toho doba chození je, abychom se navzájem dobře poznali a poznali, jestli k sobě patříme nebo ne. I toto rozhodnutí, jestli budeš se svým spolužákem chodit nebo ne, za tebe nikdo jiný nerozhodne. Ať už se rozhodneš jakkkoli, přejeme ti, ať pravou lásku ať už teď nebo v budoucnu zakusíš a ať v ní denně rosteš. Měj se moc pěkně. M.

Ahoj Terko, díky za dotaz. Myslím, že sis vlastně už i sama odpověděla: připadá ti důležité se rozejít osobně. Chápu to. Ty totiž nejlíp víš, jak silné bylo mezi vámi pouto, jak dlouho jste spolu chodili, prožívali společné krásné i méně hezké chvíle. A cítím to tak, že chceš, aby ten rozchod byl co nejméně bolestivý... To ale opravdu znamená, že budeš muset asi počkat, než se tato stávající omezení (mezi okresy) zruší. Na druhé straně máš čas zvážit všechna pro a proti, a také rozmyslet si a promyslet, jak to tvému klukovi sdělíš. 

Posílám ti také odkaz na článek na našem webu. Hezký den. M.

https://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/uz-mi-nevolej-dhz.htm