Ahoj Melody,

popisuješ situaci, kdy máš opravdu blízkého kamaráda, který k tobě začal cítit něco víc, ale ty to úplně neopětuješ. Promluvili jste si o tom a bavíte se dál, jako by se nic nestalo. To je vlastně docela dobrá situace, vyjasnili jste si to a i pro něj je očividně vaše přátelství důležité. Pokud to opravdu pokračuje jako dřív, není ve vašem přátelství žádné dusno, tak nevidím, proč nepokračovat v zajetých kolejích a užívat si vaše přátelství.

Přátelství může mnohdy přerůst v lásku. Ale taky nemusí. Jsou lidé opačného pohlaví, kteří jsou opravdu blízcí přátelé a u toho to zůstává. Důležité je být upřímná a nedávat kamarádovi falešné naděje, že třeba někdy by to mohlo jít... Jasně, ta jiskra se může objevit. Ale taky nemusí. Jakmile bys jednou s kamarádem začala chodit, jiskra se neobjevila a vy se rozešli, jen těžko se budete vracet zpátky do fáze přátelství. Je potřeba promyslet, jestli k němu cítíš něco, co může být základ vztahu, nebo jste opravdu jen přátelé. Podle toho, co píšeš, to vypadá, že tam z tvé strany nic takového není. Určitě ale s kamarádem pokračujte v upřímnosti, když na něco takového dojde, popovídejte si o tom, jak to cítíte a tak. To je vždycky moc důležité. Martina

Milá Leo,

děvčata běžně mají kamarádky. Patří to k Tvému věku a patří to do ženského života. I když se ti kamarádka líbí, je ti sympatická, není to zamilovanost. Prostě máš k nějaké kamarádce bližší vztah, tak to prostě mezi děvčata a ženami bývá. Kamarádství je krásné a hodně v životě pomáhá. Později budeš také navazovat komunikaci s chlapci a budeš se jí více učit. Ale to přijde časem samo.

Milá Evo,

díky za dotaz a za důvěru. Je moc super, že se snažíš s těmi žárlivými myšlenkami bojovat. Chápu, že to může být náročné. V určité míře je žárlivost vlastně docela normální a pochopitelná. Někdo se nám líbí, ale motá se okolo něj jiná holka, tak nás napadne, co když... Pak ale záleží na nás, jestli se upneme na žárlivou myšlenku a budeme se tím dál užírat, nebo se žárlivosti nepoddáme.

Ať už budeš chodit s kýmkoliv, nebo až budeš vdaná, vždycky tvůj kluk/manžel bude mít další kamarády a bude potkávat jiné lidi (a to znamená že i holky) - ve škole, v práci... Je potřeba učit se nepodléhat žárlivosti, protože ta může nabourat jakýkoliv vztah s klukem, ale třeba i s kamarádkou. Důležité je si uvědomit, že žárlivost nic nevyřeší, za to může pěkně pošramotit vztahy.

Jak s žárlivostí v tuhle chvíli bojovat? Soustřeď se na všechno to hezké, co máte společného a co prožíváte s tím klukem i s kamarádkou, dohromady i zvlášť. Něco podnikněte, poznávejte se, budujte přátelské vztahy, vytvářejte si zážitky... Na škole spolu budete ještě pár let, máte možnost si ten čas užít :) Když tě napadnou nějaké takové žárlivé myšlenky, snaž se jimi moc nezabývat. Když spolu třeba oni dva jdou ze školy, odůvodni si to tím, že mají společnou cestu, takže je logické, že jdou spolu. Byl by nesmysl, aby šli každý jinudy nebo dva metry za sebou. Když se na ni usměje, je prostě milý...

Myslím na tebe a držím palce! Martina

Ahoj Weru, díky za pozdrav! Taky moc zdravíme a přejeme krásné jaro :)

A pokud jde o tvůj dotaz. Modlit se se svým klukem (nebo s kýmkoliv jiným ve společenství) je moc krásné. Vždyť i Pán Ježíš řekl: "Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni v mé jméno, tam jsem já uprostřed nich." (Mt 18,20) Jak na to je ale vždycky individuální záležitost, kterou je potřeba probrat s tvým klukem. Každý jsme nějaký a i naše způsoby modlitby se mohou odlišovat. Je to ovšem skvělá příležitost, jak se navzájem obohatit.

Začněte ideálně tím, že si popovídáte o tom, jak se modlíte a co pro vás modlitba znamená. Společně pak hledejte způsob, jak a kdy se společně modlit. Možná bude lepší začít něčím kratším.

Teď v postní době by mohlo být super vyrazit na nějaký výlet a spojit ho s modlitbou křížové cesty. Nejen okolo poutních míst bývají zastavení v přírodě. Hezkou modlitbu pro páry nabízí třeba Společenství čistých srdcí: https://www.spolcs.cz/view.php?nazevclanku=modlitba-pro-pary&cisloclanku=2012010013 Třeba se vám bude líbit. Jinak se podívejte po nějaké jiné, nebo se zkuste modlit spíše svými vlastními slovy.

Martina

Ahoj Anonymko,

rozumím tomu, že se bojíš odmítnutí, zvláště když se vídáte tak málo. Proto bych rozhodně doporučovala vytáhnout onoho mládence někam ven, zkrátka spolu chodit do cukrárny nebo na procházky a začít spolu trávit víc času. Jedině tak se totiž doopravdy poznáte a zjistíte, jestli si rozumíte. Přes obrazovku se nikdy opravdu nepoznáte, to samé platí pro tábory, které se konají jednou za čas. Proto se mu neboj navrhnout nějakou společnou akci. Základem pro zdravý vztah je komunikace – pokud se spolu nebudete nudit a budete si mít pořád o čem povídat, můžete začít uvažovat o dalším kroku, ujasnit si mezi sebou, co cítíte. Tady to bude vyžadovat trochu odvahy – může se totiž stát, že se tvůj kamarád nevyjádří jako první. Občas zkrátka musíme kluky trochu popostrčit tím správným směrem a oni pak sami převezmou iniciativu. Bohužel je tu i možnost, že tvé city nebude opětovat. Na tu se musíš před tím, než do toho „skočíš“, připravit. Můžu tě ale ujistit, že posměšky na tvůj účet nebo fakt, že o vašem rozhovoru hned půjde vykládat kamarádům, jsou znakem nevyspělosti a takové chování si u svého kluka určitě nepředstavuješ. Takže pokud se v takové zranitelné situaci zachová špatně, nemusíš z toho být smutná – i když je jasné, že tě to bude chvíli bolet. Ale hlavu vzhůru – v každém případě Ten nahoře ví, kdo je pro tebe nejlepší, a nenechá tě v tom samotnou! 😊 Přeju ti hodně odvahy a držím palce. A nezapomeň: všechno dobře dopadne. Verča  

Milá Mirko,

tvůj dotaz rozhodně není nevhodný, právě naopak – fyzické projevy lásky ve vztahu mají své hranice a je potřeba o nich mluvit. Je dobře, že sis uvědomila, že něco není v pořádku a chceš si o tom se svým klukem popovídat. Nejdůležitější je nenechat se nutit do ničeho, z čeho máš špatný pocit. Klíčem je jako vždy otevřená komunikace. Říkáš, že je tvůj kluk z věřící rodiny, takže by tvé obavy měl chápat. Svěř se mu se svými pocity a společně si vytvořte pomyslnou hranici, za kterou nezajdete. Vzájemnou dohodu tvůj kluk musí respektovat, pokud tě más skutečně rád - jinak bys byla ve vašem vztahu nešťastná a dlouho by nevydržel.

O tomto tématu moc hezky mluví knížka Tomáše Řeháka, kterou vám oběma moc doporučuju k přečtení (neboj, je vážně tenká 😊). Třetí kapitola moc hezky popisuje, jaké jsou rozdíly v tělesném prožívání vztahu u mužů a u žen, píše se tam taky přímo o líbání a na co si dát pozor, abyste nezašli příliš daleko. Zásadní je následující věta, kterou si dovolím citovat: „Jestliže se mazlíte až do chvíle, kdy je ohrožena sebekontrola jednoho z vás, potom už jste zašli příliš daleko“.

Nápomocný může být taky článek Není pusa jako pusa z našeho webu.

Držím vám palce, abyste dokázali ve vašem vztahu najít tu správnou rovnováhu, která povede ke vzájemné spokojenosti a čisté lásce 😊 Verča

Ahoj Aničko,

jsem ráda, že zmiňuješ odvahu, kterou ti dodává víra v Boha. Odevzdej mu všechny své pochyby a starosti a modli se za odhodlání k tomu, co tě čeká, za volbu správných slov a klid v duši. Vyznání svých citů rozhodně není jednoduché a právě proto je potřeba, abychom se o tu tíhu s někým tam nahoře podělily 😊 Základ každého kvalitního vztahu je dobré přátelství. Pokud si tedy spolu rozumíte tak, jak píšeš, určitě se neboj posunout váš vztah někam dál. Bohužel neexistuje žádná univerzální cesta, jak co nejlépe vyznat někomu své city a ani by nebylo dobré, kdybych ti nějaká konkrétní slova vkládala do úst. To nejkrásnější na lásce totiž je, že vychází přímo z nás samotných. A právě proto nedokáže nikdo jiný než ty sama lépe vystihnout, co se skrývá ve tvém srdci. Tvůj kamarád je s tebou rád pro to, kým jsi, jak se chováš a projevuješ. Proto se nemusíš bát, že bys řekla něco špatně nebo se dokonce ztrapnila. Nádech, výdech - a pak bez ostychu a s klidnou myslí nech slova plynout tak, jak je budeš sama cítit. Chápu, že se nejspíš bojíš jít se svými pocity ven hlavně kvůli strachu ze ztráty jeho přátelství, pokud by tvé city nesdílel. Pokud ovšem stojíš o to, aby se váš vztah posunul směrem, kterým bys chtěla, musíš „skočit“ a zkusit to – nebo vyčkat, jestli své city časem nevyjeví on. Z vlastní zkušenosti ale můžu říct, že vyspělého a správně smýšlejícího kluka rozhodně podobná situace neodradí od vašeho přátelství. Pamatuj také na to, že i kdyby to vám dvěma nevyšlo, Bůh pro tebe chystá někoho ještě lepšího, s kým budeš souznět na ještě vyšší úrovni. Přeji ti hodně síly, aby ses nebála „skočit“. Občas se vyplatí, když vezmeme věci do vlastních rukou - mnohdy stačí jen malé popostrčení a kluci seberou odvahu k činům 😊 Myslím na tebe! Verča

Ahoj Monis,

ještě před tím, než kamarádčina bratrance oslovíš, je potřeba si uvědomit, že byste vedli vztah na dálku se všemi jeho riziky a úskalími. Tvůj kluk by u tebe nebyl vždy, když bys ho potřebovala. Byli byste odkázaní na občasné návštěvy, hovory a zprávy. Proto je napřed potřeba si rozmyslet, jestli bys byla v takovém vztahu dlouhodobě šťastná. Nemohli byste spolu trávit společný čas a pořádně se poznávat, chodit na procházky, na kávu, do kina. Osobní setkávání je v každém vztahu základ, a tady by hodně chybělo. Pokud sis tohle vše pořádně promyslela a o vztah skutečně stojíš, pak se ho neboj oslovit. Začněte si psát nejprve se poznávejte jako kamarádi. Pak se zkuste potkat. Pokud si budete rozumět i naživo, zkuste si promluvit o tom, zda spolu chcete být a co jste pro to ochotní obětovat, jak si každý z vás vztah představuje. Pokud jde o to, jestli si tě pamatuje, tak to sama časem zjistíš během vaší konverzace. Minulost je ale přece jen minulost a často se na své minulé přešlapy upínáme víc my sami než kdokoli jiný – takže si dost možná nic negativního s tebou vůbec nespojuje. Každopádně to, jak situaci vnímá on, zjistíš jen vzájemnou komunikací. A když už jsme u komunikace - rozhodně bych před ním netajila fakt, že jsi nejlepší kámoška jeho sestřenice a žiješ v Česku. Sám by na to po čase přišel a pokud mu cokoli z toho bude vadit, aspoň víš, že by váš vztah stejně nedopadl v budoucnu dobře. Držím pěsti! Verča

Ahoj Mini,

chápu, že situace, kterou prožíváš, může vzbuzovat žárlivost. Vztah dvou lidí je hlavně o vzájemné důvěře – pokud chybí, může vyskočit strašák jménem žárlivost. Pokud jsi to ještě neudělala, zkus se svému příteli svěřit se svými obavami, řekni mu, že se cítíš nejistá, když jde za nějakou kamarádkou. Zeptej se ho, jak se na celou věc dívá on. Je totiž dost možné, že je zkrátka hodně přátelský, jak sama píšeš, a vůbec mu nedochází, že ty to vidíš jinak. Nebo naopak chce mít svou volnost a představuje si váš vztah jinak než ty. Právě proto je důležité si vzájemně mezi sebou ujasnit, co od vašeho vztahu každý očekáváte. Často slýcháme, že se protiklady přitahují, a tím pádem nás to víc táhne k někomu, kdo je náš přesný opak. Tohle „moudro“ je ale poněkud přitažené za vlasy, protože nelze budovat dlouhodobý vztah s někým, s kým se na skoro na ničem neshodneme. Základem pro kvalitní vztah je dobrá komunikace. Mluvte spolu, hodně a hlavně otevřeně. Nakonec možná dojdete společné dohody a tvůj přítel omezí kamarádky. Může se stát, že své chování sice nezmění, ale ubezpečí tě, že z jeho strany jde opravdu jen o přátelskost a nic víc. Pak už bude na tobě, jestli se jeho chování naučíš časem respektovat, nebo se nebudeš ve vašem vztahu cítit dobře a rozhodneš se ho ukončit. V každém případě je tady možnost odborné pomoci se společnou komunikací ve vztahu, kterou nabízí třeba Centrum pro rodinu. Přeji vám oběma mnoho síly, ať vše zdárně vykomunikujete 😊 Verča

Ahoj Kájo,

předem chci vyzdvihnout tvou snahu o otevřenou komunikaci s přítelem. Když se vztah nevyvíjí tak, jak bychom chtěly, je potřeba si o tom se svým protějškem pořádně promluvit a nedržet to v sobě. Každý člověk má své koníčky, kterým se různě často a různě dlouho věnuje. Jak se měníme my, mění se i naše záliby. Sama znám spoustu kluků, kteří jsou u počítačových her schopní strávit hodně času. Z toho, co píšeš, hraní zasahuje do vašeho společného času a zároveň kvůli němu přestal cvičit a věnovat se jiným koníčkům. Chápu, že se ti tenhle stav nezamlouvá. Je to opravdu zapeklitá situace, která nemá jednoznačné řešení. Vztah je o dělání kompromisů a vycházení si vstříc, a to musí respektovat i tvůj milý. Nejspíš se ti nepodaří ho přesvědčit, aby přestal hrát, ale můžeš se s ním pokusit o domluvu. Například určit si hodiny, kdy se bude věnovat hře, a kdy tobě. Otevřeně mu řekni, že se bojíš, aby hra nakonec nezabrala všechen jeho čas a na tebe už žádný nezbyl. Tvůj přítel by měl respektovat tvé pocity a uvědomit si, že pokud tomu tak nebude, může o tebe přijít. V každém páru by měl být prioritou číslo jedna právě ten druhý a jeho štěstí, a pokud tomu tak není, nelze budovat zdravý vztah. Zkuste si oba na kus papíru sepsat, co od vztahu každý očekáváte. Hledejte společné záliby, něco, při čem se oba setkáte a budete trávit čas společně. Pokud z jeho strany nevycítíš změnu ani potom, nemá smysl ve vztahu déle zůstávat a být poté nešťastná i v manželství. Není potřeba mít výčitky svědomí, protože jsi pro záchranu vašeho vztahu udělala opravdu vše, co jsi mohla. Pro radu se můžeš obrátit také na odborníky z Centra pro rodinu. Bude to dlouhá cesta, ale věřím, že se vám komunikací podaří společně dojít k tomu správnému cíli, ať už je jakýkoli. Držím palce a myslím na vás! Verča