Milý kubiku,

položím ti jinou otázku: Proč si s ní o tom nepromluvíš? Víš, takto začínají problémy ve vztazích - chybí komunikace a místo ní se dostaví pochybnosti, podezřívání, řeči za zády. Takový vztah často končí rozchodem a druhá strana někdy ani netuší proč, chybí vysvětlení. Začne to žárlivostí a podezřívavostí a na ni se nabalí postupně spousta jiných drobností, že to ze strany toho ukřivděného najednou přestane fungovat. A přitom, kdyby si to ti dva mezi sebou vyříkali (a třeba se u toho i pohádali, ale vyměnili si názory), dalo by se takovým nesmyslným rozchodům zabránit.

Zkus se vžít do její kůže: Ty svoji přítelkyni z něčeho podezříváš a ona o tom s největší pravděpodobností ani neví. Ty se cítíš zrazený a řešíš to dotazem do poradny namísto toho, aby sis promluvil přímo s ní. Ano, otevřeně si s ní o tom, co se stalo, promluvit. To je tvůj úkol. Není to přece tak těžké. Vyříkat si, co se tě dotklo, zeptat se, jak to myslela. A věřit, že to, co ti řekne, je pravda. 

Základem v jakémkoli vztahu je vzájemná důvěra a upřímnost. To je pravidlo č. 1. Pravidlo č. 2 zní: Když mám s někým problém, mám ho řešit s ním, protože tím, že s někým řeším problémy, posiluje se náš vzájemný vztah, naše pouto. Když pochybuješ o přítelkyni a řešíš to s kámošem, posiluješ pouto, které vás spojuje s kámošem, zatímco partnerský vztah tím trpí.

Takže hlavu vzhůru a s odvahou do toho! Vztahům se učíme celý život. Teď tě čeká jedna z důležitých zkoušek. Držíme palce a myslíme na vás.

Milá Tesso,

mně osobně se moc líbí biblický citát z knihy Píseň písní: "Nebuďte a neburcujte lásku, dokud nebude chtít sama." (Pís 2; 7). Lásku si na nikom nemůžeme vynutit. Pokud ten kluk nedává najevo žádný větší zájem o tebe (a to bys určitě poznala), je pravděpodobné, že tě bere jenom jako kamarádku a gentlemansky se chová třeba proto, že je tak vychovaný.

Neznamená to ale, že by časem vaše kamarádství nemohlo přerůst v hezký vztah. Ten bys ale mohla ohrozit, kdybys mu hned na začátku řekla, co k němu cítíš a on by se toho mohl zaleknout a stáhnout se. Z kamarádství se totiž běžně stává láska, ale obráceně to moc nefunguje. Lepší než se spálit, je být trpělivá a počkat. Na co? Jestli nepřeskočí jiskra také od něho směrem k tobě. Snaž se s ním normálně komunikovat, třeba jej občas pochval, když se mu něco podaří, naslouchej mu, povzbuzuj ho - tak jako se chováš k jiným kamarádům. Působí to mnohem přirozeněji než kdybys mu psala vyznání ve vzkazech nebo mu je řekla osobně. Vždyť láska má spoustu jiných podob než jenom to, že někomu řekneme "mám tě rád", "miluji tě". Právě pochvalou, pomocí, povzbuzením, úměvem mu můžeš naznačit mnohem víc a navíc nenásilným způsobem.

A ještě něco: Jestli jsi věřící, můžeš toho kluka každý den "odevzdat nebi". To znamená, že se nebudeš modlit "prosím, ať si mě všimne, ať jsme spolu", ale "ať se stane tvoje vůle, Pane". Bůh chce pro tebe to nejlepší. A pro něho také. Když si to uvědomíš, dokážeš dát i tomu klukovi svobodu a nebudeš ho do ničeho tlačit. Pěkné prázdninové dny!

Milá L.,

je dobré, že se na to ptáš. Ruční masáž poštěváčku zpravidla vyvolává pohlavní vzrušení. Masturbace (autoerotika) je dráždění vlastních pohlavních orgánů - a účelem je právě zmíněné vyvolání pohlavní rozkoše. Takže odpověď zní: ano. Je dobré se takovým technikám vyhnout, protože se z nich snadno stane návyk, kterého se těžko zbavuje. Masturbace, pokud se z ní stane zlozvyk, zbavuje člověka svobody a navíc ho vede k sobectví, ne k lásce. Svému budoucímu partnerovi (manželovi) tím vlastně vzkazuješ, že ho nepotřebuješ, že si vystačíš sama. A to není dobrý základ pro budovaní šťastného vztahu, to nám věř. Takže radíme s ruční masáží klitorisu přestat co nejdříve to půjde. Chce to pevnou vůli, trpělivost a ochotu znovu a znovu se zvedat po pádech. Myslíme na Tebe a přejeme pěkné letní dny.

Milá Anonymko,

na tuto otázku si musíš odpovědět ty sama: Jestli ti na tom klukovi záleží a ráda bys s ním udržovala nějaký kontakt, pak si s ním klidně piš. Ale neočekávej, že byste spolu hned začali chodit. Ber ho jako kamaráda a toto kamarádství se snaž rozvíjet. Zajímej se o něho, o to, co ho baví, co zrovna prožívá, jak se mu daří. Co bude dál, se ukáže až časem. Třeba vás psaní  omrzí (oba nebo jen jednoho z vás) a kontakt se postupně vytratí. A nebo se naopak budete chtít potkávat i osobně - třeba na nějakých dalších setkáních či akcích.

Pokud ale cítíš, že chat s někým není úplně to pravé a nenahradí to osobní komunikaci, pak bych s psaním ani nezačínala. Záleží na tobě, jak se rozhodneš. Zvaž všechna pro a proti, klidně si je i napiš. Všechno má svá plus a mínus, ale něco vždycky převládne. To poznáš sama. Myslíme na tebe. 

Milá Kajuško,

způsobů, jak nám kluci dávají najevo, že se jim líbíme, je spousta - v jednom z článků jsme se je pokusily zobecnit. Víc najdeš tady: http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/diagnoza-zamilovanost-gnp.htm

Přejeme krásné léto!

Milá S.,

položím Ti trochu jinou otázku: Kdybys měla možnost si vybrat mezi láskou nebo sobectvím - co zvolíš? Předpokládám, že lásku, protože po lásce my lidé běžně toužíme a k ní i směřujeme. Ale často se nám do ní vkrádá právě zmíněné sobectví.  Tak je tomu i v případě masturbace (sebeuspokojování, autoerotiky).

Zamysli se: Svět, ve kterém žijeme, hlásá prostřednictvím nejrůznějších médií, že masturbace je normální, běžná, dokonce zdraví prospěšná. Ale je tomu opravdu tak? Nezapomínej na to, že dnešní svět je uzavřený sám do sebe, že hlásá hesla jako "Užívej si! Žiješ jenom teď! Měj vždycky a za každou cenu to nejlepší!" Stačí se chvíli dívat na reklamy nebo bilboardy u cest. Někam se vytratila víra ve věčný život, zájem o druhé lidi, hodnoty jako je nesobecká láska, která se dává druhému a chce jeho štěstí. Když to trochu přeženu: Ze všech stran na tebe denně útočí: "JÁ! JÁ! JÁ!" - "JÁ si budu užívat", "JÁ se budu bavit", "JÁ si vystačím sám", "JÁ budu budovat kariéru",... a ostatní mě nezajímají. A tomu se říká sobectví, sebestřednost.

Ptáš se, všechno, co tady píšu, souvisí s masturbací? Jednoduše: Také masturbace je zaměřená jenom na člověka a jeho vlastní zájmy, je to v podstatě sobecká rozkoš, která nás odděluje od druhých. Často se jedná o návyk, který lidi uvězňuje v nich samých. Masturbace možná neublíží tělesnému zdraví, ale ubližuje našemu zdraví psychickému. Jak? Masturbaci často provází sebelítost, strach opustit sám sebe pro druhého a pocity odloučení. Člověk nepotřebuje dělat šťastným druhého, protože je příliš zaměstnaný tím, že dělá "šťastným" sám sebe. Stává se sobcem. A kam sobectví vede? K osamocení a strachu ze vztahů, ze závazků, k rozpadům vztahů a manželství, rozpadům rodin.

Vrátím se zpátky k otázce "láska nebo sobectví": My lidé jsme povoláni k LÁSCE, která je opakem sobectví. Ta jediná dokáže člověka naplnit a dát mu zažít pravé štěstí. Přemýšlej nad tím a nenech sebou manipulovat, i když ti bude svět říkat cokoli. Snaž se jednat podle svého svědomí. Držíme palce a přejeme, ať se snažíš hledat opravdové hodnoty, které vedou k radosti a štěstí, a ne jejich povrchní náhražky, které směřují k sobectví, k uzavření se do sebe sama. P.

Ahoj Sklamaná, na tuto tvou otázku jsme částečně odpověděly u nedávno zaslané otázky: "Jak zapomenout na kluka a netrápit se kvůli němu". Mrkni:).  PS: A protože píšeš, že "sa na teba na omši stále pozerá...", předpokládám, že jsi věřící. Modlitbou za něho, za správná rozhodnutí určitě nic nezkazíš, naopak. Ať se ti daří.

Ahoj Jullčo,

tábory bývají super. Kamarádi, nová přátelství, parádní hry, dobrodružství, spousta zážitků...a taky bezva vedoucí, to všechno k dobrému táboru patří. Na tom, že se ti některý z vedoucí líbí, není  vůbec nic špatného. Ale od líbí až po opravdovou lásku bývá  pořádný  kus cesty, proto také spolu dva mladí zamilovaní chodí, poznávají jeden druhého v různých situacích atd.

Ty máš krásných, ale zatím pořád jenom 13 let, tak nic zbytečně neuspěchej. PS: Doporučuju pořádně pročíst i ostatní dotazy a odpovědi v této rubrice. Držíme palce a přejeme ti z redakce krásné prázdniny.  

Ahoj Moňulo:),

myslím si, že mu nemusíš říkat vůbec nic.  Zdá se ti to divné?:) Víš, někdy stačí se "jenom" usmát, když se potkáte, prohodit pár milých slov, nebo si jenom tak o něčem povídat (pokud se znáte). Tak se o druhém člověku ( a nemusí to být jenom kluk, co se ti líbí) dozvíš daleko víc. Možná pak uvidíš, že se mu líbíš i ty, ... a možná taky ne.

V patnácti letech je ale toto poznávání, povídání a vůbec řešení různých vztahů (kluci, kámošky, rodina) moc důležité. Učíš se tak poznávat, rozlišovat, odpouštět (když se něco pokazí) i radovat (když se naopak něco podaří). A to si myslím, že je pro další, nejenom tvůj, ale pro život každého člověka, moc důležité. Myslíme  na tebe!

Milá Kajuškooo,

je vidět, že tato otázka trápí více z vás. Nedávno jsme na podobný dotaz odpovídaly, tak předávám tuto odpověď i tobě:

Možná není nutné na toho kluka úplně zapomenout (vymazat si jej z paměti), protože to ani nejde. Je ale možné nemyslet pořád jenom na něho, i když je to ze začátku těžké.

Nejlepším lékem je čas. Tu větu jsi určitě už slyšela a jistě ji ještě mnohokrát uslyšíš. Je totiž pravdivá. Také se říká, že "sejde z očí, sejde z mysli". Když už toho kluka nebudeš potkávat, časem silné city k němu odezní samy. Neznamená to ale, že bys měla jenom pasivně sedět a čekat, až vzpomínky na něj vyblednou. Naopak. Důležité heslo pro tebe zní: ŽIJ TADY A TEĎ! Neohlížej se zpátky ani si nevysnívej budoucnost s ním, ale žij tou vteřinou, kterou právě máš. Je ve tvém okolí někdo smutný? Zajdi za ním a naslouchej mu, napiš mu, zavolej. Je tu kamarádka, která by ráda někam vyrazila? Pozvi ji k vám, zajděte do kina, na koupaliště, na výlet! Potřebují rodiče nebo prarodiče, abys s něčím pomohla doma? Udělaj to bez reptání. Je u vás někdo na prázdninách? Starej se, aby mu tam bylo dobře.

Hlavně nezůstávej sama a neutápěj se ve svých myšlenkách. Když budeš mezi lidmi a s lidmi, nebudeš mít tolik času myslet na toho kluka z Německa. A že si na něho vzpomeneš třeba večer před spaním? To je přece normální. Můžeš se za něj pomodlit a třeba v modlitbě odevzdat i všechny své myšlenky na něj. Uvidíš, že časem začneš vnímat i jiné kluky a "dostaneš ho z hlavy". Držíme palce!