Milá Anonymko,

sex s ochranou, tedy kondomem, není sex prožitý tak, jak by měl být podle Boha. Proto je nemorální.

Rád bych se ale zastavil u Tvé poznámky, zda je kondom proti církvi nebo ne. Církev v oblasti lidské důstojnosti nemá zvláštní učení pro katolíky. Církev pouze zdůrazňuje to, co patří k člověku jako ke stvořené bytosti. Učením o důstojnosti lidské lásky, o sexualitě a o manželství církev pomáhá lidem nalézat to, co je pro ně nejlepší, co odpovídá tomu, jak byli stvořeni. Církev tedy díky Duchu svatému nabízí návod k použití života - a to každému člověku. Příklad: Když jde žena na potrat, je to zlo a je úplně jedno, zda jde o člena církve nebo nepokřtěného nebo člověka jiné víry. Zlo je zlem. Ten, kdo žije v církvi, o tomto zlu ví, více chápe, proč se jedná o zlé jednání a když toto jednání ze slabosti udělá, ví, že se jedná i o urážku Boha, tedy o hřích.

Podobně je tomu i u antikoncepce či kondomu. Jde o zlé jednání. A proč? Protože Bůh vložil do člověka schopnost sebedarování a v manželství to znamená darovat se mezi mužem a ženou a zároveň být otevřeni novému životu (a ne se mu bránit). Proto se hovoří v církvi o tom, že je třeba žít odpovědné rodičovství = sexuální sebedarování prožívat vždy s otevřeností k životu; v případě vážného důvodu nepočít se proto zříci i tělesného sebedarování (v době plodnosti ženy). Jinak vyjádřeno: žít pravdivě a nepodvádět sebe, druhého v manželství a Boha. 

Milá Tess,

položila jsi celou řadu otázek, ale v podstatě se všechno, na co se ptáš, dá shrnout do jediné odpovědi: Kdo nic nezkusil, nic nepokazí, ale také nic nezíská. Každá zkušenost je cenná. I rozchod a trápení tě může v mnohém obohatit - většinou to člověk docení s odstupem času. Zkus vyrazit na tu akci, o které ses s někým bavila, třeba se tam potkáte. A pokud ne, můžeš tam i tak zažít mnoho zajímavého a minimálně přijdeš na jiné myšlenky. Z jednoho tance je těžké něco vyvozovat, odpověď na tvoji otázku zná nejlépe ten kluk sám.

Zatím se snaž s klukama normálně bavit a buď co nejvíce přirozená, na nic si nehraj, nepřetvařuj se. Žij přítomností a neboj se. Ten pravý se určitě objeví.

Myslíme v modlitbě.

Milá U,

to je těžká otázka. Nejdříve jsem chtěla napsat, že je určitě lepší být platonicky zamilovaná a vytěsnit tak z hlavy myšlenky na bývalého kluka. Pak mě ale napadlo, že pokud se člověk rozchodem vyloženě "neužírá", může mu i toto období dát do života spoustu cenných zkušeností. Můj kamarád třeba po rozchodu s holkou složil moc hezké písničky, které by jinak nevznikly a nepomohly spoustě lidí kolem. Také je možné se z rozchodu vypsat - napsat třeba povídku nebo krátký příběh či "vykreslit" - vytvořit koláž ze vzpomínek, namalovat obraz nebo sérii obrázků,... I když je období po rozchodu těžké, je zárodkem pro spoustu nových příběhů a zážitků. Ale pokud jsi už zamilovaná, těžko se na povel "odmiluješ".

Ať jsi na tom jakkoli, snaž se vnímat krásy každého dne a prožívej přítomný okamžik. Snaž se být šťastná a nacházet to kladné právě na té životní situaci, ve které právě jsi. 

Myslíme na tebe. 

Milá Kristýno,

láska je rozhodnutí přijmout člověka takového jaký je. Nejenom jeho vzhled, ale také povahové vlastnosti (i ty špatné), zlozvyky,... A tam bývají často větší problémy než u výšky nebo věku. Takže všechno jde, pokud se člověk rozhodne mít druhého rád a denně se snaží na tom pracovat.

Z redakce Ti přejeme hezký den. 

Milá Ann,

do tvého kamaráda sice nevidíme, ale určitě má k tobě velkou důvěru, když ti dovolil řídit své auto. Pokud k tobě cítí něco víc, jistě se to v pravý čas dozvíš. Zatím si vychutnávej tu "sladkou nejistotu", jsou to moc krásné pocity.  

Myslíme na tebe. Měj krásné dny. 

 Milá Tanečnice, 

vážíme si toho, že k nám máš takovou důvěru. Je dobré, že přemýšlíš předtím než se rozhodneš někomu otevřít své srdce. V redakci jsme uvažovaly nad tím, co odpovědět. Na jedné straně jsi ještě hodně mladá, na druhé straně to, že s někým chodíme, ještě neznamená, že si ho musíme později vzít.

Na tvém místě bych začala kamarádstvím (i když ti bude nabízet něco víc). Tak poznáš, jestli o tebe má skutečně zájem nebo jestli si vůbec rozumíte. Píšeš, že o tom klukovi víceméně nic nevíš (my také ne - ani kolik je mu let, což je dost důležitá informace. My holky totiž dospíváme dřív než kluci, takže pokud je mu stejně jako tobě, zřejmě ještě není na vztah dost zralý.). Je zbytečné dělat si starosti něčím, co zatím není. Třeba po prvním setkání zjistíš, že si vůbec nerozumíte, že máte úplně odlišné zájmy a vyznáváte jiné hodnoty a nakonec nedopadne ani to kamarádství. To dopředu nevíš. 

Je ti šestnáct let, celý život máš ještě před sebou a vůbec není kam spěchat. Snaž se žít přítomným okamžikem, nedělej si příliš starosti s tím, co bude zítra nebo za sedm let a raduj se z toho, že můžeš být se svými příbuznými a kamarády.

Myslíme na tebe v modlitbě! 

Milá Kájo,

myslím, že máš dobré svědomí, které se ozývá, když děláš něco, co není zcela OK. 

Petting je dnes dost rozšířen a propagován. Jedná se o dotýkání se navzájem erotogenmních zón včetně pohlavních orgánů, avšak bez sexuálního spojení. Jde o jednání, které už vyjadřuje sexuální funkci. Toto jednání může být součástí předehry či dohry skutečného a plného sexuálního spojení.  

Pokud jste se společně dohodli, že se sexuálním životem začnete až po svatbě, jednáte správně; moc vám gratuluji a přeji odvahu a sílu vytrvat. Ovšem nahrazovat sex pettingem není správné. Před manželstvím je třeba žít v sexuální zdrženlivosti. Proč? Protože doba známosti je od toho, aby se chlapec a děvče učili mít se rádi ve všech různých rovinách: názorové, rozumové, citové, zájmové... a pokud dojdou k přesvědčení, že jsou opravdu hodně propojeni a ochotni vstoupit do manželství, uzavřou svatbu a pak začne doba sjednocování v oblasti sexuální. Jinak se snadno stane, že se snoubecnům jeví, že jsou sjednoceni v sexu, ale ostatní oblasti zaostanou a jednou zjistí, že si vlastně v mnoha oblastech nerozumí. Proč se učit zdrženlivosti v době známosti, má i jiné důvody. Například i ten, že naučit se být zdrženlivý se bude jednou v manželství hodit. Ne vždy spolu manželé mohou mít sex, ne vždy je vyžadování sexu v manželství projevem lásky. Zvlášť muž jednou v manželství přivítá, když se v době známosti naučí odolávat své sexuální touze a fyzické přitažlivosti těla ženy, bude se mu pak snadněji žít, když sex s manželkou nebude možný.

Nebojte se tedy upustit od pettingu a o to více spolu mluvte, čtěte zajímavé knihy, něco dělejte pro druhé ve farnosti atd.

A že nechceš chlapce ztratit? Jasně. Ale musíš si ho také "vychovávat". Muž, který se dokáže zapřít pro lásku, to je skutečný muž.  

Milá Veroniko,

s láskou bývá často trápení - zvlášť v době dospívání, kdy se rychleji zamilováváme - jak kluci, tak holky. Bohužel to někdy nejde udělat tak, abys nikomu neublížila, i kdybys hodně chtěla. I proto je často lepší si na chození trochu počkat, protože se ve většině případů nevyhneš slzám a zklamání. Jediné, co teď můžeš ovlivnit, je tvoje rozhodnutí. Myslím si, že by bylo dobré, aby ses rozhodla jenom pro jednoho z těch kluků. Pokud totiž budeš dávat naděje oběma, uškodíš tím sobě i jim. Pro toho z kluků, kterého odmítneš, bude mnohem snazší, když mu dáš jasně a důrazně najevo, že už spolu nechodíte. Protože v zamilovanosti se chytáme každého náznaku šance, a tak by si mohl řeči o tom, jak mu nechceš ublížit ani ho ranit, vyložit tak, že k němu pořád cítíš něco víc (i kdyby to byla pravda, nezapomínej, že láska je ROZHODNUTÍ a zamilovanost je jenom jednou z jejích součástí, která navíc časem vyprchá). Nemůžeš chodit s oběma najednou. A pokud bys jednomu z nich pořád dávala nějakou šanci, tak by se dostával z rozchodu mnohem déle. Všechno naštěstí časem přebolí a člověk si i z nepovedeného vztahu odnese cennou zkušenost, která ho posílí. Můžeš se za toho kluka modlit, aby neprováděl žádné hlouposti a aby se s tvým odmítnutím rychle vyrovnal.

Další věc, kterou je důležité udělat: říct svému současnému klukovi o tom, co se stalo o podzimních prázdninách a poprosit ho o odpuštění. Do vztahu totiž patří upřímnost. Pokud máš přes svým klukem takové tajemství, je jasné, že začínáš přemýšlet nad tím, jestli je to ten pravý. Láska totiž vyrůstá ze vzájemné důvěry. A důvěře se musíme postupně učit, dorůstat k ní. Teď máš šanci. Pros v modlitbě za to, aby to tvůj kluk dokázal přijat a také o to, abys ty přijala jeho reakci. 

Budeme na Tebe i oba kluky myslet! Přejeme, ať se celá situace brzy vyjasní. Klidně nám do redakce napiš, jak to dopadlo. 

Milá BARI19,

napadá mě otázka, proč si vlastně chceš kluka najít? Protože se holky kolem tebe chlubí, že kluka mají? Nedej na to, jsou to jenom takové řeči, aby vypadaly důležitější - často říkají chození tomu, co vůbec chození není. Můžeš se těšit na jeden z příštích IN!ů, ve kterém článek na téma "Co je a co není chození", připravujeme... Zatím se nenech nikým tlačit do toho, aby sis našla kluka. Nemáš kluka? A komu to vadí? To přece neznamená, že jsi nějak horší! Pamatuj: Je lepší kluka nemít než "chodit" s někým jenom proto, abys někoho měla. Když už začít s někým chodit, tak jedině z lásky. A láska je (mj. také) trpělivá. To znamená, že dokáže čekat. 

Nebo chceš kluka pro to, abys byla šťastná? Setkala jsem se s řadou takových děvčat, které si myslely, že když budou mít kluka, přinese jim to štěstí. Až později pochopily starou pravdu, že pokud nejsi šťastná sama, NIKDO ti štěstí nepřinese. Nejdřív se musíš přijmout taková jaká jsi a naučit se mít ráda sama sebe. Být šťastná sama a potom štěstí rozdávat kolem sebe. Nehledat štěstí v jiném člověku, ale s ostatními štěstí jenom sdílet. :-) Jsi ještě hodně mladá, takže máš na hledání kluka spoustu času. Zatím se můžeš s kluky začít kamarádit a poznávat, jaké vlastnosti a chování je ti sympatické a co se ti naopak nelíbí. Kamarádství ti rozhodně přinese méně trápení než neopětovaná láska. 

A ještě jedna věc: Kluka v budoucnu lépe zaujmeš, když budeš mít nějaké koníčky, budeš dělat věci, které tě baví a radovat se ze všech maličkostí, které denně dostáváš - z toho, že jsi mladá, zdravá, že se můžeš zamilovávat, že máš rodinu, máš kde bydlet, můžeš chodit do školy, máš kamarády, že je venku hezké počasí, že jsi stihla přijít včas na autobus, žes mohla být na mši svaté,.... všímej si, co všechno máš, a děkuj za to v modlitbě. Tak se naučíš otevírat svoje srdce a připravíš se na pozdější vztah. Práce na sobě je sice náročná, ale stojí za to. 

Měj se moc hezky! Myslíme na tebe.

Milá Klárko,

o kluky se samozřejmě zajímat můžeš, ale zatím jako o kamarády. Už teď získáváš důležité zkušenosti a děláš důležité kroky - objevuješ, co ti na klucích vadí a co se ti na nich naopak líbí. Samozřejmě, že se ti čas od času některý z nich bude líbit - bez zamilovanosti a trápení kvůli ní by ani nebylo dospívání :-), ale je to období tzv. platonických lásek, kdy o klucích zatím jenom sníš a představuješ si, jaké by to bylo s nimi chodit. To je úplně normální a většina holek v tvém věku prožívá úplně to samé. Některá už dřív, jiná později, ale každá si tím projdeme nebo jsme si tím už prošly.

Snaž se brát kluky zatím jako kamarády, a pokud ty, kteří ti úplně "nesedí" nedokážeš hned úplně odmítnout, aspoň jim vysvětli, že kamarádit s nimi můžeš, ale na chození máš ještě dost času. Je to sice těžké, ale věřím, že to dokážeš. Uvidíš, že se tak vyhneš dalšímu zbytečnému trápení.

Držíme palce!