Milá Týno,

Tvoje kamarádka si správně uvědomuje, že tentokrát nezáleží jenom na ní, jestli "udělá chybu" nebo ne. Vztah je totiž vždycky o dvou stranách a rozhodnutí kluka ovlivnit nemůže. Je naprosto přirozené, že zažívá strach, když se vrhá do něčeho nového, neznámého. A ví, že má dvě možnosti: Buď tomu klukovi dát najevo svůj zájem a riskovat případné odmítnutí a nebo o něm zatím jenom snít a užívat si období tzv. "platonických lásek". Nemusíš jí hned říkat, že to možná nevyjde, klidně se raduj z její zamilovanosti a nekaž jí sny černými scénáři. Pokud k odmítnutí opravdu dojde, bude si to Tvá kamarádka muset "odžít" tak jako tak. 

To už jsme nakously možnost, že Tvoje kamarádka projeví klukovi svůj zájem  (pohledem, úsměvem, vzkazem, při rozhovoru mezi čtyřma očima,...) a "nedopadne to". V tom případě bude pro Tebe moc důležité, abys ji podržela, pomohla jí. Víš, kluci ve třinácti letech ještě nejsou tak vyzrálí jako stejně staré dívky a její idol nemusí být na vztah vůbec připravený. Možná, že ho její vyznání jenom zaskočí, kdoví. Za dva, tři roky, až dospěje do fáze, kdy se začne ohlížet po holkách, už by jí nejspíš odpověděl něco jiného. Klidně jí něco podobného řekni, dovol jí, aby se ze všeho vybrečela a vypovídala a potom ji zkus přivést na jiné myšlenky - podnikněte nějakou bláznivou akci, zasportujte si, začněte si vést knihu vašeho přátelství a zážitků, zahrajte si nějakou hru, společně se pomodlete za vaši životní cestu apod.

Odmítnutí od kluka sice zabolí, ale je to dobrá zkušenost do života a po nějakém čase Tvá kamarádka zjistí, že to zase nebylo tak strašné, jak se ze začátku zdálo.

Držíme palce, aby se, ať už to dopadne jakkoli, Vaše přátelství upevnilo! 

Ahoj Já:),

tak se na to zkusíme společně mrknout:): Poslední dobou tě začal doprovázet jeden kluk od vás ze spolča domů a Tobě se zdá, že by tím možná mohl myslet i něco víc, ale tobě se nelíbí... Co teď s tím?

Nevím, jak moc se znáte, jestli si spolu povídáte, jestli si ho dovedeš představit "alespoň" jako kamaráda nebo je ti spíš protivný. Je pravda, že holka, asi nějakým svým "šestým smyslem", obyčejně pozná, jestli se jí kluk dvoří nebo ne. Pokud si myslíš, že ano a není ti to příjemné, zkus si s ním o tom popovídat. Upřímně, citlivě a otevřeně, tak jak ty to cítíš. Jestli se mu opravdu líbíš, asi to pro něj nebude úplně jednoduché, ale na druhé straně ocení, že ho netaháš za nos. Je taky ale možné, že v tom něco víc vidíš jenom ty. V každém případě tím, že si popovídáte, se věci vyjasní.  A modlitbou před rozhovorem určitě taky nic nezkazíš. Naopak.

Držíme palce ;-).

Milá Heyil, díky za otázku.

Nevím úplně přesně, co tím myslíš. Konkrétního kluka nebo nějakého kluka obecně? V obou případech je ale asi nejlepší být SVÁ, taková jaká opravdu jsi, na nic si nehrát před ostatními ani před sebou. Upoutat můžeš různě - milým úsměvem, nakažlivým smíchem, přátelským přístupem a ochotou pomoci druhým, ale taky např. roztomilou pihou na nose... Každému klukovi se totiž na holce líbí něco jiného.

Moc hezky se o tom píše např. zde: http: //www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/jak-najit-toho-praveho-npk.htm. Myslíme na tebe:)!

Milá Lajlo,

 z Tvého vzkazu vidíme, že jsi teď v životním období, kdy hodně přemýšlíš, sníš, zkoumáš sebe samu. Jak už jsme psaly v předchozí odpovědi, přesně tyto pocity zmatků a prudkých citů k Tvému věku patří a souvisí s hormonálními změnami, které se ve Tvém těle odehrávají.

To ale neznamená, že musíš jenom sedět a brečet a čekat, až trochu "povyrosteš" a tyto prudké emoce samy odezní. Jsou věci, které můžeš začít dělat hned teď: zkusit prohloubit vztah s Bohem, zapojit se více do farního společenství, přihlásit se na nějakou víkendovou akci na diecézní centrum života mládeže (DCŽM), najít si nové koníčky nebo se více věnovat těm současným, uspořádat výlet nebo oslavu či setkání pro Tebe a pro Tvé přátele nebo náhlý nápor prudkých citů ventilovat tak, že začneš psát básně nebo povídky (klidně nám svůj výtvor pošli i do redakce), malovat, fotografovat, skládat hudbu, vyrábět šperky nebo drobné dárky, naučit se hrát na hudební nástroj apod.

Možností je spousta. Hlavně nezůstávej sama a pokud Tě znovu přepadne "krizovka" zkus si o svých pocitech popovídat s někým, komu důvěřuješ - s kamarádkou nebo s někým z rodiny, můžeš vyhledat i kněze na duchovní rozhovor.

Myslíme na Tebe, měj se moc pěkně!   

Milá Kačko,

je vidět, že jsi do toho kluka opravdu zamilovaná. Otázka je, jestli to on cítí stejně. Někdy, když jsem zamilovaní, máme totiž sklony vidět víc, než druhá strana myslí. Takže si i jeho milé chování a úsměvy můžeš trochu přikrášlovat. Možná má jenom takovou milou povahu (kterou si Tě získal) a chová se tak ke všem. 

Tím nechci říct, že o tebe nemá zájem, jenom to, že je možné obojí. Na čem u něj jsi ale nezjistíš, dokud ti to sám nedá najevo. A protože láska je trpělivá, na tvém místě bych ještě počkala. Můžeš mu zkusit třeba napsat přes chat nebo říct společné kamarádce/kamarádovi, aby mu naznačil/a, že se ti líbí, ale raději bych tomu nechala volný průběh. Zatím zkus zapracovat na vztazích kolem sebe a na poznávání sebe sama. A také na vztahu s Bohem. Odpověď přijde možná, když ji nebudeš vůbec čekat. Tak to většinou chodí.

A pokud se z jeho strany nedočkáš žádné reakce, vzdej se všech nadějí a začni se rozhlížet jinde. Zní to nejspíš tvrdě, ale je to potřeba. Jinak bys mohla nejkrásnější roky strávit marnými nadějemi a čekáním na něco, co se vůbec neuskuteční a přehlédla životní lásku, která kolem Tebe projde. 

Přejeme hodně trpělivosti, lásky a radosti!

Milá leni,

strach z něčeho neznámého je úplně přirozený. Pokud Tvému klukovi bude na Tobě opravdu záležet, bude se bát úplně stejně. ;-) Ale právě to rozechvění a nervozita je něco, na co později budete oba vzpomínat. Jednoduše to k prvnímu polibku patří. Můžeme donekonečna plánovat a přemýšlet, jak ho provést, ale nakonec to dopadne ještě úplně jinak. ;-)  Až ten okamžik přijde, uvidíš, že to opravdu není žádná věda, každý to máme v sobě.  

A že se může stát trapas? Tím nejhorším trapasem by bylo, kdyby pusa, kterou někomu dáš, nebyla z lásky. Protože polibek je velmi silné vyjádření citu, říkáš jím druhému "mám Tě ráda". 

Takže žádný strach, opravdu se není čeho bát. Měj se moc pěkně.

Milá Adele,

radíme: nikam nespěchej. Snaž se se svým kamarádem dál normálně bavit, rozvíjej vaše přátelství a všímej si, jak se chová v různých situacích. Vždyť ty nejpevnější vztahy mezi mužem a ženou vznikají právě z kvalitního přátelství.  

Přílišná snaha zjistit, jak je na tom on, by ho mohla zaskočit a stáhnul by se. Takže se vyhni přímým otázkám (Máš mě rád? Líbím se Ti? Chtěl bys se mnou chodit? apod.). Jak se říká, zamilovanost a kašel neutajíš, takže je možné, že si Tvých citů dříve či později všimne. Potom už bude jenom na něm, jak se rozhodne. 

Myslíme na Tebe!

Milá Lajlo,

smát se Ti rozhodně nebudeme. Kladeš moc důležitou otázku, kterou se možná trápí více dívek v Tvém věku. Jsi zmatená, protože nevíš, jak si vysvětlit pocity ke starší holce, na kterou často myslíš. 

Můžeš být úplně klidná. Takové zmatky do doby dospívání patří. Podle psychologů, kteří vycházejí ze zkušeností milionů dívek po celém světě, je úplně normální, když si dívka v dospívání najde blízkou kamarádku ("nejlepší", "na život a na smrt") nebo když vzhlíží k nějaké dívce (svému vzoru), se kterou sdílí (nebo chce sdílet) nejenom své zájmy, ale také své nejvnitřnější pocity. Odborně se této životní etapě říká "individuální izosexuální fáze". Je naprosto přirozené, že toužíš po "fakt dobré kamarádce" - po blízkosti někoho, kdo Ti bude rozumět, s kým si budeš moct popovídat o čemkoli, kdo Tě obejme, až Ti bude ouvej. 

Máš v sobě zmatek, protože to, co prožíváš, se trochu podobá pocitům zamilovanosti. Ale jak jsme napsaly, Tvé pocity jsou naprosto NORMÁLNÍ. Další důležitá zpráva od psychologů je totiž ta, že svoji sexuální orientaci můžeme bezpečně poznat až poté, co projdeme obdobím dospívání (u dívek cca v 18-ti-19-ti letech). Tobě je 13 let, takže je opravdu zbytečné trápit se tím, jestli nejsi "na holky". Zvlášť, když píšeš, že se Ti začínají líbit kluci. Nedej se mást tím, co se píše na internetu a jinde, tyto informace jsou velmi často zkreslené.

Přejeme Ti krsáné dny plné pohody! 

Milá K.,

děkujeme za upřesnění otázky. Samozřejmě může existovat i to, co popisuješ - nejen slepá zamilovanost, ale také jednostranná láska (spolu se zamilovaností).

Otázkou ale je, jestli má nějaký smysl se upínat na člověka, který o nás nejeví zájem a neopětuje naše city. K lásce nikoho nepřinutíme. V takových případech je nejlepší vzdát se všech nadějí (zvlášť, když takový stav trvá déle než rok) a začít se poohlížet po budoucím partnerovi jinde. A nebo na nějaký čas přestat úplně řešit vztahy a "vrhnout" se do zájmové činnosti, pomoci druhým a do jiných aktivit.

Hezké jarní dny!  

Milá K.,

nevíme, jestli jsme správně pochopily Tvoji otázku, ale určitě existuje neopětovaná ("nešťastná") láska - tj. stav, kdy jsi do někoho zamilovaná, ale on Tvé city neopětuje. 

Hezké jarní dny!