Milá Kačko,

je vidět, že jsi do toho kluka opravdu zamilovaná. Otázka je, jestli to on cítí stejně. Někdy, když jsem zamilovaní, máme totiž sklony vidět víc, než druhá strana myslí. Takže si i jeho milé chování a úsměvy můžeš trochu přikrášlovat. Možná má jenom takovou milou povahu (kterou si Tě získal) a chová se tak ke všem. 

Tím nechci říct, že o tebe nemá zájem, jenom to, že je možné obojí. Na čem u něj jsi ale nezjistíš, dokud ti to sám nedá najevo. A protože láska je trpělivá, na tvém místě bych ještě počkala. Můžeš mu zkusit třeba napsat přes chat nebo říct společné kamarádce/kamarádovi, aby mu naznačil/a, že se ti líbí, ale raději bych tomu nechala volný průběh. Zatím zkus zapracovat na vztazích kolem sebe a na poznávání sebe sama. A také na vztahu s Bohem. Odpověď přijde možná, když ji nebudeš vůbec čekat. Tak to většinou chodí.

A pokud se z jeho strany nedočkáš žádné reakce, vzdej se všech nadějí a začni se rozhlížet jinde. Zní to nejspíš tvrdě, ale je to potřeba. Jinak bys mohla nejkrásnější roky strávit marnými nadějemi a čekáním na něco, co se vůbec neuskuteční a přehlédla životní lásku, která kolem Tebe projde. 

Přejeme hodně trpělivosti, lásky a radosti!

Milá leni,

strach z něčeho neznámého je úplně přirozený. Pokud Tvému klukovi bude na Tobě opravdu záležet, bude se bát úplně stejně. ;-) Ale právě to rozechvění a nervozita je něco, na co později budete oba vzpomínat. Jednoduše to k prvnímu polibku patří. Můžeme donekonečna plánovat a přemýšlet, jak ho provést, ale nakonec to dopadne ještě úplně jinak. ;-)  Až ten okamžik přijde, uvidíš, že to opravdu není žádná věda, každý to máme v sobě.  

A že se může stát trapas? Tím nejhorším trapasem by bylo, kdyby pusa, kterou někomu dáš, nebyla z lásky. Protože polibek je velmi silné vyjádření citu, říkáš jím druhému "mám Tě ráda". 

Takže žádný strach, opravdu se není čeho bát. Měj se moc pěkně.

Milá Adele,

radíme: nikam nespěchej. Snaž se se svým kamarádem dál normálně bavit, rozvíjej vaše přátelství a všímej si, jak se chová v různých situacích. Vždyť ty nejpevnější vztahy mezi mužem a ženou vznikají právě z kvalitního přátelství.  

Přílišná snaha zjistit, jak je na tom on, by ho mohla zaskočit a stáhnul by se. Takže se vyhni přímým otázkám (Máš mě rád? Líbím se Ti? Chtěl bys se mnou chodit? apod.). Jak se říká, zamilovanost a kašel neutajíš, takže je možné, že si Tvých citů dříve či později všimne. Potom už bude jenom na něm, jak se rozhodne. 

Myslíme na Tebe!

Milá Lajlo,

smát se Ti rozhodně nebudeme. Kladeš moc důležitou otázku, kterou se možná trápí více dívek v Tvém věku. Jsi zmatená, protože nevíš, jak si vysvětlit pocity ke starší holce, na kterou často myslíš. 

Můžeš být úplně klidná. Takové zmatky do doby dospívání patří. Podle psychologů, kteří vycházejí ze zkušeností milionů dívek po celém světě, je úplně normální, když si dívka v dospívání najde blízkou kamarádku ("nejlepší", "na život a na smrt") nebo když vzhlíží k nějaké dívce (svému vzoru), se kterou sdílí (nebo chce sdílet) nejenom své zájmy, ale také své nejvnitřnější pocity. Odborně se této životní etapě říká "individuální izosexuální fáze". Je naprosto přirozené, že toužíš po "fakt dobré kamarádce" - po blízkosti někoho, kdo Ti bude rozumět, s kým si budeš moct popovídat o čemkoli, kdo Tě obejme, až Ti bude ouvej. 

Máš v sobě zmatek, protože to, co prožíváš, se trochu podobá pocitům zamilovanosti. Ale jak jsme napsaly, Tvé pocity jsou naprosto NORMÁLNÍ. Další důležitá zpráva od psychologů je totiž ta, že svoji sexuální orientaci můžeme bezpečně poznat až poté, co projdeme obdobím dospívání (u dívek cca v 18-ti-19-ti letech). Tobě je 13 let, takže je opravdu zbytečné trápit se tím, jestli nejsi "na holky". Zvlášť, když píšeš, že se Ti začínají líbit kluci. Nedej se mást tím, co se píše na internetu a jinde, tyto informace jsou velmi často zkreslené.

Přejeme Ti krsáné dny plné pohody! 

Milá K.,

děkujeme za upřesnění otázky. Samozřejmě může existovat i to, co popisuješ - nejen slepá zamilovanost, ale také jednostranná láska (spolu se zamilovaností).

Otázkou ale je, jestli má nějaký smysl se upínat na člověka, který o nás nejeví zájem a neopětuje naše city. K lásce nikoho nepřinutíme. V takových případech je nejlepší vzdát se všech nadějí (zvlášť, když takový stav trvá déle než rok) a začít se poohlížet po budoucím partnerovi jinde. A nebo na nějaký čas přestat úplně řešit vztahy a "vrhnout" se do zájmové činnosti, pomoci druhým a do jiných aktivit.

Hezké jarní dny!  

Milá K.,

nevíme, jestli jsme správně pochopily Tvoji otázku, ale určitě existuje neopětovaná ("nešťastná") láska - tj. stav, kdy jsi do někoho zamilovaná, ale on Tvé city neopětuje. 

Hezké jarní dny!

Milá Diki,

to je složitá situace. Na tom, že jsi se svěřila kamarádovi s tím, co k němu cítíš, není nic špatného. Ale stejně jako jsi Ty měla právo říct mu, že jsi do něj zamilovaná, on měl právo Tě odmítnout, což udělal. 

Z toho, co jsi napsala, je patrné, že sama vidíš dvě možnosti, které máš:

1) Snažit se kamarádství udržovat i za cenu toho, že to pro Tebe bude bolestivé. A možná i pro něj, když bude vidět, jak se trápíš...

2) Omezit (aspoň na nějakou dobu, než odezní největší zamilovanost) vaše společná setkání na minimum a soustředit se na jiné přátele. Dokud nebudeš schopná dívat se na svého kamaráda bez toho, že bys neusilovala o to, aby s Tebou začal chodit, nejspíš vaše přátelství fungovat nebude. Osobně si myslím, že bude lepší, když se na nějaký čas přestanete vídat, než abyste se oba zraňovali a trápili (on výčitkami, Ty nešťastnou láskou). 

Rozhodnutí je ale na Tobě. Neboj se svěřit všechno Bohu v modlitbě, čti Písmo a naslouchej Božímu hlasu. Popros o radu i někoho staršího, kdo je Ti blízký, ke komu máš důvěru (příbuzného, kamarádku), aby Ti řekli, jak (by) se v podobné situaci zachovali oni. 

Myslíme na Tebe. 

Milá Miky,

podobná otázka zazněla v poradně nedávno. Odpověď na ni najdeš kousek níž (Může být první láska láskou až do smrti?). Ke Tvé otázce ještě dodávám, že není možné stanovit nějaké pravidlo, jestli váš vztah vydrží nebo ne. Důležité je, abyste se snažili dobře poznat a abyste nechtěli ve vztahu jenom brát (přemýšlet jenom nad tím, co MNĚ to dává, co ze vztahu mám), ale abyste hlavně dávali (hledali, co můžete do vztahu přinášet, jak toho druhého můžete obohatit). Skvělým stavebním kamenem vztahu je také společná modlitba. 

Jak říká slovenský kněz Marián Kuffa: Láska = 3D: Dej druhému dobro. Když se o toto budete snažit a oba poznáte, že si rozumíte, není důvod, proč by vaše láska nemohla být láskou na celý život. 

Myslíme na vás! 

Milá Františko,

to je zajímavá otázka, díky za Tvoji odvahu se svěřit. Na Tvém místě bych s dopisy a vyjasňováním citů raději ještě počkala. Možná, že to, co vnímáš z jeho strany, je "jenom" kamarádství a přílišná iniciativa z Tvé strany by ho mohla zaskočit. Přece jen to ještě není tak dlouhá doba, co se znáte a co se Ti líbí. 

Zatím bych se snažila rozvíjet vaše přátelství a více se poznávat v různých situacích. Vždyť ty nejpevnější vztahy mezi mužem a ženou vznikají právě z kvalitního přátelství. Pokračuj v modlitbě za něj i za sebe. A pokud přeskočí jiskra i z jeho strany, pak Ti zaručuji, že to poznáš. I beze slov.

Myslíme na Tebe!

P.  

MIlá Eli,

děkujeme za upřímnou otázku. Myslíme si, že vztahy ve čtrnácti letech jsou spíše než chozením v pravém slova smyslu jakýmsi bližším kamarádstvím - je to něco mezi přátelstvím a láskou. Protože se začínáte postupně měnit a poznávat sami sebe (tzv. se hledat), zjišťujete, jaké to je se zamilovat a jak je potřeba ve vztahu dávat a ne jen brát, sbíráte zkušenosti. V tomto věku je kromě prožívání prvních (platonických nebo skutečných) lásek také moc důležité hledat si blízké kamarády a postupně poznávat, jaké vlastnosti a chování se nám na klucích líbí a jaké ne. Na to se snaž nezapomínat. Společně se svým klukem se snažte trávit hodně času mezi kamarády. Všímej si, jak se chová k ostatním a v různých situacích. I když vám to může připadat těžké a raději byste byli sami, později to oba oceníte. 

Je dobré si také uvědomit, že kluci ve 14 letech se teprve začínají dostávat do puberty, kdežto některé dívky mají už období nejprudších změn nálad za sebou. Tak vzniká mezi dospívajícími chlapci a dívkami téměř dvouletý rozdíl (čtrnáctiletá dívka je jednoduše vyspělejší než čtrnáctiletý kluk). A tak se může stát, že kluk, který byl ve čtrnácti letech pohodář a flegmatik, může prožít bouřlivou pubertu a změnit své chování tak, že budeš mít za rok nbo za dva roky pocit, že jde o někoho jiného. I s tím je třeba počítat. 

Z redakce Ti přejeme hezké dny!