A rozvíjení vztahu - to je na celý život. V církvi se nabízí: společná modlitba manželů, různá setkávání v rámci hnutí či farností, manželská setkání, manželská společenství atd. Manželství potřebuje mnoho inspirace, a ta se nabízí. Škoda, že ne všichni ji zavčas používají. Mají dojem, že vše zvládají, a když pak přijdou obtíže, už může být pozdě. Pár, který se v manželství od první chvíle nevěnuje prohloubení spirituality svátosti manželství a neinspiruje se různými radami, jak vztah žít, ohrožuje kvalitu své rodiny. Celý život je třeba se učit druhého milovat!

Žehná

P. Jenda

 Milá Magdo,

super, že se ptáš. Není to až tak obtížné. Je třeba, abys překonala obavy a zašla na nějakou faru. Zajděte tam třeba i s Tvým snoubencem. Nebo se podívejte na webu na okolní farnosti, zda někdo nebudou pořádat tzv. Kurz Alfa. Nebo se seberte a zajeďte na nějaké diecézní centrum živtoa mládeže. Kdybych věděl, kde bydlíte, mohl bych doporučit i něco přesnějšího. Bude třeba, abyste v nějaké farnosti prošli kurzem, který vás postupně připraví na přijetí svátosti smíření, eucharistie a biřmování. Pak můžete absolvovat i kvalitní přípravu na manželství (super je tato:http://snoubenci.ascczech.cz/ + www.lpp.cz) a po svatbě se můžete zapojit do nějakého společenství rodin, kde budete svou víru rozvíjet.

Když takoví lidé jako jsi ty přijdou na faru a žádají o poznání víry, to je pro nás kněze vždy veliká radost. Sám jsem se s takovými lidmi scházel během celého školního roku pravidelně každý týden a byla to setkání, na která jsme se všichni těšili. Tak žádné obavy. 

Správně vnímáš, že společné bydlení a intimní život je pro manželství. Pokud jste v tomto ohledu udělali chybu, můžete ji přece napravit a do svatby žít odděleně a ve zdrženlivosti. Asi to nebude snadné, ale možné to je, s Boží pomocí určitě.

Milá Stydlivko,

Tvoje otázka se nedá úplně zobecnit, protože každého upoutá něco trochu jiného. Nic ale určitě nepokazíš úsměvem, milým vystupováním, lehce tajemným chováním, tím, že ho občas upřímně pochválíš a také tím, že budeš pomáhat ostatním, kde je potřeba, povzbuzovat ostatní, radovat se z maličkostí,... Na táboře k tomu je spousta příležitostí. Nic totiž neupoutá kluka na holce tak, jako její milé srdce.

A ještě něco. Pokud se s tebou nebude chtít bavit, měla bys to respektovat a do ničeho jej nenutit. Svoboda je pro každého člověka hodně důležitá, jak pro nás samotné, tak i pro ty druhé.

Přejeme, ať se tábor vydaří!

Milá tazatelko,

v první řadě bychom Tě chtěly ujistit, že pocity, které prožíváš, jsou úplně normální. Je Ti 14 let, cožje věk, kdy se začíná probouzet stud. Ten byl do Tebe vepsán už dávno, ale právě prvotní zamilovanost a postupné uvědomování si sebe sama, ho v nás spouštějí. To vysvětluje, proč jsi se dříve s klukama normálně bavila a kamarádila a najednou máš problém i s pozdravem a úsměvem. Podobné pocity jako ty zažívá v tomto věku miliony dívek po celém světě. 

I když se Ti to možná nelíbí, stud je moc důležitý. Chrání nás a pomáhá nám dozrát. Sama cítíš, že nejprve musíš získat sebevědomí (podívej se do prázdninového IN!, kde najdeš typy, jak si sebevědomí posílit). Teprve potom budeš schopná oslovit klidně i neznámého kluka.

Další věc je, že většinou máme velkou trému a stydíme se před těmi, do kterých jsme zamilované, protože nechceme něco udělat špatně a ukázat se ve špatném světle. I to je normální a v pořádku. Taková tréma se ale dá postupně překonávat. Chce to trpělivost, ale jde to. Jenom nesmíš chtít hned všechno naráz. Nepodařilo se Ti na toho kluka hezky usmát dneska? Zkus to zítra znovu! A taky pozítří,... Neutíkej před situacemi, které v Tobě vzbuzují trému, ale naopak - vystavuj se jim. Chce to trénink, "léčbu šokem" a pevnou vůli. Uvidíš, že když začneš více poznávat sama sebe a toho, čeho si na sobě můžeš vážit, a k tomu přidáš trénink úsměvů a pozdravů, časem ta největší svázanost opadne. I velmi silná zamilovanost trochu poleví. A ve správný čas, až budeš na vztah připravená, budeš moct jednat podle toho, jak se cítíš.

Zatím si užívej období platonických lásek, rozvíjej své talenty, piš, zpívej, hraj, sportuj, tvoř,... jsou to jedny z nejkrásnějších chvil života.

Měj se moc krásně!

Milá Míšo,

to je ale zapeklitá situace. Nevíme toho zase tak moc, abychom Ti mohli dát nějaké konkrétní rady. Ale z Tvého dotazu je nejvíc patrné, že:

- se ti bratranec tvého kluka líbí (zřejmě jsi do něj i zamilovaná?) a možná se líbíš i ty jemu

- oba chodíte s někým jiným (ty s jeho bratrancem, on s holkou, se kterou se znáš osobně)

Důležité je ujasnit si několik věcí: Pokud se ti líbí bratranec tvého přítele, tvůj současný vztah asi nebude (aspoň z tvé strany) tak úplně v pořádku. Jestli ti jenom lichotí, že se o tebe jeho bratranec zajímá, a máš svého kluka pořád ráda, měla bys jeho bratranci dát důrazně najevo, že chodíš s někým jiným a že mu žádné lichotky a zkoumavé pohledy nebudeš tolerovat, protože ti tím motá hlavu. Protože tímto chováním nejenom (v duchu) podvádíš svého přítele, ale narušuješ i vztah jeho bratrance.

Víš, on své pohledy a zájem vůbec nemusí myslet tak, že tě chce "sbalit". Kluci jsou víc vizuálně zaměření a rádi se na dívky dívají. Tak to prostě je. Ale když se do někoho zamilujeme, všímáme si najednou toho druhého mnohem víc a vnímáme každý jeho pohled, každé jeho slovo (máme oči jenom pro něho, jak se říká). Pokud budeš mít možnost, abyste byli společně mezi více lidmi, pozoruj, jak se chová k ostatním dívkám. Někteří kluci prostě motají holkám hlavu, i když si to vůbec neuvědomují.

Jiná situace nastane, když zjistíš, že s tebou opravdu flirtoval a k ostatním holkám se chová jinak. V takovém případě se budeš muset rozhodnout mezi svým současným vztahem a jím. Bylo by ale dobré, kdyby sis předtím, než se do něčeho vrhneš, ujasnila, jestli ti stojí za to rozbít vztah se svým klukem kvůli někomu, kdo chodil s někým jiným a přitom sbalil tebe (kde máš jistotu, že to samé neudělá po čase i tobě?). Láska, to nejsou jenom povrchní city, kdy se nám někdo líbí a musíme na něj pořád myslet. Tyto pocity časem vyprchají. A co potom? Láska je rozhodnutí se pro toho druhého, i přesto, že svět je a pořád bude plný hezkých kluků, kteří se nám budou líbit. Přemýšlej nad tím.

Myslíme na Tebe a přejeme pěkné prádzniny!

Milá anonymko,

trápí Tě, že tvůj kluk je menší a mladší než ty a spolužáci se vám kvůli tomu posmívají. Víš, vždycky se najde někdo, kdo je sám se sebou nespokojený, a tak se posmívá druhým. Nikdy se nezavděčíš všem. Ale jak jsme už napsaly, nikdy se neposmívá ten, kdo je se sebou vyrovnaný a spokojený. To, že se někdo druhému posmívá, znamená většinou, že má sám nějaký problém a "vybíjí" si ho na jiných. Proto spolužákům neodplácej zlým, tím nic nevyřešíš. Buď jejich poznámky ignoruj nebo se k nim na oplátku chovej hezky. Třeba Ti jenom závidí.

Pokud se se svým klukem máte rádi, na několika centimetrech výšky nezáleží. Navíc je (vzhledem k jeho věku) pravděpodobné, že ještě povyroste a může Tě lehce předrůst. Takže se netrapte a radujte se z každého dne. 

Přejeme krásné prázdniny!

Milá Delphy,

pozváním do cukrárny nic nezkazíš (pokud mu na něm nezačneš hned vyznávat lásku, ale pojmeš to jako kamarádnské posezení). A i kdybys to už nestihla nebo nesebrala odvahu, pokud mu nejdi lhostejná, určitě na Tebe přes prázdniny nezapomene. A jestli ano? Pak by stejně váš vztah dlouho nevydržel a ušetříš si jedno trápení.

Každopádně přejeme krásně prožité léto plné úžasných prožitků a radosti z volných dnů! Myslíme na Tebe.

Myslíme na Tebe

Ahoj jenifffer,

je dobře, že přemýšlíš, co v takové situaci dělat. Sama vidíš hned několik úskalí možného budoucího vztahu. Jednak váš věkový rozdíl, potom to, že chodí s jinou slečnou a konečně, že jej osobně téměř neznáš.

Pokud bych měla radit, na Tvém místě bych si toho kluka blokla a nenechala si plést hlavu někým, kdo je zadaný, a přesto to zkouší na jinou. Kde bys vzala jistotu, že se po čase nezachová stejně i k Tobě a za Tvými zády nebude psát spousty lichotek jiné holce? Raději od něj dej ruce pryč a dobře prožívej každý den a připravuj se na to, aby s jednou byla skvělou partnerkou pro někoho, kdo si Tě více zaslouží.

Krásné prázdniny!  

Milá Terri,

píšeš, že jsi klukovi, se kterým ses seznámila na léčebném pobytu, navrchla chození a on Tě odmítl s tím, že jsi na něj moc malá. Určitě Tě to hodně zamrzelo. Bohužel i takové situace se v životě stávají, že ne vždycky ostatní reagují podle našich představ. A zamilovanost je síla, kterou  jedno odmítnutí málokdy "udusí". Někdy je tomu právě naopak. Co dělat?

Nesnaž se na toho kluka za každou cenu zapomenout, ale také respektuj jeho rozhodnutí a nevnucuj se mu. Můžeš si třeba začít psát deník, kam se z pocitů, které cítíš, vypíšeš, jako bys o tom všem říkala jemu. Pokud jsi věřící, můžeš svoji rostoucí lásku sdílet s Bohem v modlitbě, ptát se Ho a hledat odpovědi. Láska je velká síla a zamilovaný člověk překypuje nápady, tak toho využij! Začni malovat obrazy, vyrábět hezké předměty, hrát na nějaký hudební nástroj, skládat písničky či básně nebo psát příběhy, tanči, sportuj, najdi si nějakého neobvyklého koníčka,... Pomáhej druhým kolem sebe, přemýšlej, čím bys je mohla potěšit, objevuj svoje dary, talenty a schopnosti a využívej je pro druhé,... stávej se holkou do nepohody - takovou, se kterou budou kluci rádi trávit čas.

Bylo by škoda, kdyby ses teď zklamaně uzavřela sama do sebe a na všechny zanevřela. I když kluk, který se Ti líbí, s Tebou (zatím?) chodit nechce, neznamená to, že bys byla špatná nebo nějak horší. Vůbec ne! Kluci se o holky prostě začínají zajímat až o něco později, tak už to na světě chodí. Je Ti krásných 13 let, máš před sebou spoustu možností, a nic Ti neuteče, když si ještě chvíli na ten správný vztah počkáš. Ne nadarmo píše sv. apoštol Pavel v listu Korinťanům, že láska je (mj.) trpělivá...

Přejeme Ti z redakce krásné léto plné opravdových prožitků, radosti a štěstí!

Milá Kájo,

děkujeme za upřímnou otázku. Je vidět, že Ti velmi záleží na kamarádce a zároveň bys ráda chodila i s tím klukem. A teď nevíš, jak se zachovat.

Podle toho, co píšeš, ten kluk zatím ani s jednou z vás nechodí. Proto se nemusíš trápit tím, že bys kamarádce "lezla do zelí", kdybys s ním trávila čas. Nechala bych rozhodnutí na něm. Pokud mu nebudeš vyloženě nadbíhat a on tě přesto někam pozve a vybere si Tebe, bude teprve doba na to začít něco řešit.

Pokud jsi věřící, zkus do své situace pozvat Boha a modlit se za jeho vedení, ať najdeš správnou cestu. Také můžeš být klidná v tom, že jsi ve věku, kdy si můžeš dovolit nechat na hledání partnera dostatek času. Nic tě nežene. Plně si užívej i stav svobody, ve kterém zatím jsi. Obojí je dar a má své místo v životě.

A ještě něco: Byla by škoda, aby se kvůli této situaci narušilo Tvé přátelství s kamarádkou, ale obě máte právo na to, aby se vám líbil stejný člověk. Není na tom nic špatného. Je ale dobré připravit se na jakoukoli variantu toho, jak to dopadne - může se stát, že ten kluk začne chodit s Tvojí kamarádkou nebo je tvá či jeho cesta něco úplně jiného nebo se z vás všech stanou kamarádi - to ukáže čas. 

Přejeme, ať se Ti daří a jsi opravdu šťastná. Hezké dny!