Milá D,

to, do koho se zamilujeme, si často bohužel nevybíráme. A potíž je potom v tom, že čím víc se na něho snažíme zapomenout a "odmilovat se", tím víc na něj myslíme. To je Tvůj případ. Pokud vnímáš, že Tvoje zamilovanost vašemu přátelství ubližuje a navíc i Tvůj kamarád sám navrhl, že byste omezili kontakt, udělej to. Pročistíš si hlavu, budeš trávit čas s jinými lidmi a kdo ví? Třeba mezi nimi potkáš někoho jiného, kdo Ti padne do oka a tím se celý problém vyřeší. Čím víc se totiž budeš upínat na vaše přátelství, tím silněji poroste i zamilovanost. Jediným lékem je opravdu čas a omezení kontaktu.

Pro nás holky je totiž opravdu snadné se zamilovat do někoho, kdo nás chápe, rozumí nám, u koho vnímáme citovou blízkost. Když se budeš svěřovat někomu jinému, pouto mezi Tebou a Tvým kamarádem trochu povolí. Neznamená to, že nebudete dál dobří přátelé, jenom se váš vztah posune trochu jinam. Ale k opravdovému přátelství přece patří i oběť.

Myslíme na Tebe.

Milá T,

hned na začátek máme jednu radu: nic neuspěchej. Víš, kluci v tomto věku mají často ještě jiné zájmy než aby se zajímali o lásku a o holky. Je to tak zařízené, že děvčata dospívají přibližně o dva roky dřív než kluci a hodně kluků se potom cítí do vztahu tlačených.

Je mnohem lepší užívat si ze začátku jenom zamilovanost a snění o něm, kdy nic neprozradíš a uchováš si city k němu jako svoje malé tajemství. To, co cítíš, můžeš svěřit třeba deníku nebo piš povídky, kde bude ON v hlavní roli. Časem se prokáže, jestli to bylo jenom chvilkové pobláznění a zamilovanost do vysněného ideálu nebo jestli dokážeš mít opravdu ráda tohoto kluka i jeho chybami, které zatím nevidíš. Klidně můžete být nejdřív kamarádi, ale na chození je opravdu ještě hodně brzo. Jak pro něj, tak pro tebe. Věř nám, vyhneš se tak spoustě zklamání a pověsti "stíhačky". Takže tomu nech volný průběh.

Myslíme na Tebe!

Milá R,

lidské vztahy jsou složité. Není to jako s matematickými rovnicemi, které mají jedno řešení. Vždycky platí, že co vztah, to originál. Nedá se tedy říct jak zařídit, aby po období přátelství přerostly vzájemné sympatie v něco víc. Vztah se nedá naprogramovat, vždycky je o dvou stranách. Nemůžeme nikoho přinutit, aby nás měl (nebo neměl) rád. Ani k tomu, aby se jeho láska rozvinula postupně a nehořela od začátku jako žhavý plamen. To nejde.

Na druhé straně se Ti může po přečtení předchozích řádků zdát, že vztahy jsou velká věda. Ani to není pravda. Je důležité chovat se přirozeně, nesnažit se za každou cenu vymýšlet nějaká pravidla a definice a řešit každé slovo, jednoduše se s opačným pohlavím bavit bez toho, že bys každého z nich předem hodnotila jako možného budoucího partnera (pokud do něj už ovšem nejsi zamilovaná).

Ve Tvém případě platí, že kdo nic nedělá, sice nic nepokazí, ale ani nezíská žádnou zkušenost. Jeden citát říká: "Kdybychom čekali na setkání s ideálem, celý život bychom proseděli na lavičce." Víš, každý člověk má nějaké chyby. Já, ty, lidé kolem nás. A je přirozené, že si občas ublížíme, zklameme se. Ve vztazích jsou ale důležité jiné věci. Učit se komunikaci, vzájemnému odpouštění, řešení problémů,... Spolu konflikty a hádky překonat. 

Proto odlož strach a zbytečné obavy. Uvidíš, že řešit reálné vztahy je lepší než ty uměle vykonstruované. Moc Ti fandíme a myslíme na Tebe!

Milá čtenářko,

napadají mě tyto výhody, které jsou zároveň trochu nevýhodami. Záleží, z které strany se na to díváme:

- minimálně jedno společné téma k hovoru - škola X možná si nebudete mít co říct až budete spolu sami, když všechno proberete ve škole

- riskujete posměch spolužáků - zvlášť v tomto věku, kdy hlavně kluci jsou ještě v těžké pubertě X možná vás to naopak víc spojí a naučí překonávat překážky

- vídáte se rozhodně častěji než kdybyste se mohli scházet jen o víkendech nebo jednou za čas X je nebezpečí, že se takový vztah omrzí, přechodí, zvlášť v takto mladém věku, kdy se nebude mít kam dál posunout

Vždycky je větší jistota být nejdřív jenom kamarádi, nikam se nehnat. Mnohem lépe se poznáte, nebudete se cítit do ničeho tlačení a máte před sebou další roky, kdy si budete moct vychutnat zamilované pohledy bez přihlížení spolužáků a učitelů. Chápu ale, že srdci se poroučí těžko a pokud jsou sympatie vzájemné, je předstírání kamarádství opravdu těžké, ne-li nemožné.

Přejeme krásné zářijové dny!

Milá čtenářko,

naše rada zní: postupuj pomalu a nikam nespěchej. Přece jenom takové nenápadné pohledy a postupné "oťukávání", jestli se tomu druhému líbíme nebo ne, je jedno z nejkrásnějších období v životě. Tak se o něj nenech ochudit. Pro začátek úplně stačí, když se na něj dokážeš hezky usmát nebo mu oplatit pohled. Jsi ještě hodně mladá, tak neuděláš chybu, když zůstanete (zatím) u kamarádství. Jen tak ho můžeš opravdu poznat.

A ještě něco. Pokud se s tebou najednou nebude chtít bavit, měla bys to respektovat a do ničeho jej nenutit. Svoboda je pro každého člověka hodně důležitá, jak pro nás samotné, tak i pro ty druhé.

Krásné podzimní dny!

Milá Magdo,

bohužel takové věci se v životě stávají. Někdo se nám líbí, jsme z něho celé pryč, ale on nejenom, že naše city neopětuje, ale navíc se mu líbí někdo, kdo o něj nejeví zájem. Vztahy jsou prostě zamotané a složité.

Čemu je ale lepší se vyhnout: Pokud se nechceš zbytečně ponižovat a ztrapňovat, už mu nepiš ani s ním sama nevyhledávej kontakt. Prostě ho ignoruj. Kluci se v tomto věku teprve pomalu začínají o holky zajímat, jsou v tomhle zhruba o dva roky "pozadu". Takže se běžně stává, že si vás častěji prohlížejí, ale takové pohledy většinou neznamenají nic jiného než obyčejnou zvědavost.

Můžeš o něm klidně snít (říká se tomu platonická láska), ale rozhodně nedávej nic najevo. Až bude mít někdo zájem o Tebe, dá Ti to vědět sám, neboj se. Být příliš hrrr se nevyplácí, často to kluky odradí.

Myslíme na Tebe!

Milá Diki,

zkus tomu nechat volný průběh. Tvoje chování svědčí o tom, že jsi ještě nepotkala toho pravého. Ale až to přijde, věř nám, že Tě jeho zájem rozhodně neodradí. Naopak - rozbuší se Ti srdce, budeš mít nesmyslnou trému a suverénní lovkyně bude najednou ta tam.

Zatím si na opravdovou lásku musíš počkat, ale není kam spěchat. Prožívej každý den naplno a těš se na to, co přinese!

Měj se moc hezky!  

 Milá kimo,

nesprávným jednáním a hříchem je především spát s někým před svatbou, tedy mimo manželství. Používat kondom je také špatné a hříšné. 

Proč? Protože manželská láska (včetně sa sexu) má dva cíle: aby manželé prožili vzájemnou lásku a aby darovali život. Život je dar Boží. Ale nelze se milovat a životu bránit. To bychom sex žili jen a jen konzumně, ale ne odpovědně. Člověk se má milovat v manželství tehdy, když je to výraz vzájemné lásky (ne jen pudu - tzn. potřebuji ukojit svou sexualitu a ten druhý je jako takový nástroj; když druhého nemám, použiji na ukojení nástroj jiný - umělý, nevěstinec atd.) a když je možné se otevřít početí.

Mimo jiné, žít před svatobou sex znamená, že se neučíme ovládat. A ovládání k lásce přece ptaří. Jak pak vydržíme v manželství věrnost, a to i dlouhá období, kdy je nemožné spolu se milovat (nemoc, rizikové těhotenství..)?

Milá Anykje,

chápu, že Tě pocity, které prožíváš, zneklidňují. A děkuji za Tvoji důvěru, za to, že ses na někoho obrátila.

Tvrdit, že jsi "na holky", je podle mě předčasné. Je ti teprve 18 let a dospíváš, všechno se postupně mění. Podle psychologů, kteří vycházejí ze zkušeností tisíců dívek po celém světě, je úplně normální, když si dívka v dospívání najde blízkou kamarádku ("nejlepší", "na život a na smrt"), se kterou sdílí nejenom své zájmy, ale také své nejvnitřnější pocity. Odborně se této životní etapě říká "individuální izosexuální fáze" a nastává ještě před tím, než se u dívek vytvoří zájem o opačné pohlaví (než se začnou zajímat o kluky). Je také běžné, že se nejlepší kamarádky chytí za ruce nebo si dají pusu a zažívají při tom pocity, jaké později budou zažívat s kluky, muži. Protože je to všechno nové a vzrušující a všemu se vlastně "učí".

Pro nás ženy je ve vztahu také důležitá citová blízkost - to, že nám někdo rozumí a sdílí s námi naše přání, touhy, radosti i bolesti. Není proto divu, že dívky v tomto období mluví o svých kamarádkách, které všechno toto splňují, jako o někom, koho "milují"... Protože je jim spolu dobře, věří si, sdílí spolu všechno, co je potká a učí se poznávat své tělo a jeho reakce, emoce a také hodnoty, které jsou pro ně důležité a které budou dál v životě hledat a rozvíjet.

Je také důležité, v jakém prostředí jsi zvyklá se pohybovat. Píšeš, že si s klukama rozumíš. Pokud jsi např. mezi kluky i vyrůstala nebo se pohybuješ od malička spíš mezi kluky a kamarádíš se více s kluky, není divu, že jsou pro Tebe jiné dívky něčím "neznámým". A co neznáme, z toho máme přirozeně strach, ostych. To ale neznamená, že jsi "na holky". Sexuální orientace se podle odborníků dá bezpečně poznat až po skončení období dospívání. 

Proto si myslím, že je předčasné dělat závěry typu "nikdy se mi nebudou líbit kluci". Zůstaň klidná a prožívej tuto dobu jako součást svého života. Všechno se dá zvládat postupně a věřím, že když se budeš pomalu osmělovat, dokážeš se brzy i s holkama bavit úplně přirozeně. Nemá cenu se znepokojovat a trápit předem něčím, co může být nakonec úplně jinak. 

Myslíme na Tebe a přejeme krásné dny!