Milá Yuli,

máš pravdu, že záleží hodně na tom, co klukovi píšeš (a vlastně i na tom, jak s ním komunikuješ - ne všichni kluci si rádi dopisují přes chat nebo sms, někteří mají raději osobní komunikaci a jiní jsou prostě nemluvové od přírody).

Ale zpátky k tomu psaní - možná má ten kluk z tvých vzkazů dojem, že se ho snažíš "sbalit". Není potom divu, že odpovídá vyhýbavě nebo neodpovídá vůbec. Kluci v takovém věku se ještě o chození a vztahy moc nezajímají, dospívají později než my dívky.

Zkrátka, víc než na balení se soustřeď na navázání normální kamarádské komunikace. To je mnohem přirozenější a úspěšnější cesta...A také zkus raději osobní komunikaci než dopisování. Přece jenom - z monitoru počítače nebo displeje mobilu nikdy nepoznáš, jak se ten druhý tváří, jaké gesta používá, a jestli je mu komunikace s tebou příjemná nebo naopak. Můžete mluvit třeba o škole, můžeš se ho zeptat na jeho zájmy, na to, co dělal o víkendu, na co se těší, co má v plánu,... ale pozor! Pokud vidíš, že reaguje odměřeně nebo se s tebou bavit nechce, respektuj to a netlač na něj.

Krásné podzimní dny!

Milá Terez,

na Tvém místě bychom se zatím do žádného výrazného naznačování nepouštěly. Samozřejmě, že se na něj můžeš usmát, třeba jej i oslovit, pozdravit, když uvidíš, že se mu něco podařilo, tak jej pochválit. Ale je dobré si počkat na vhodnou příležitost a být trpělivá.

Nic si nedělej z řečí holek, které se chlubí tím, že měly hodně kluků. Jednak v tomto věku se nedá mluvit o chození v pravém slova smyslu, ale spíš o kamarádství - dopisování si přes chat nebo několik schůzek ještě neznamená, že s někým chodíme! (V prosincovém IN! na toto téma najdeš speciální článek). No a druhá věc - pokud tvé spolužačky střídají kluky "jako ponožky", co se tím do života naučí? Jenom jak vztah začít a brzy ukončit. Je mnohem lepší počkat si, až se ty sama budeš na vztah cítit připravená a nebudeš se trápit tím, že se stane nějaký trapas. Naučíš se tím do života něčemu hodně cennému - trpělivosti a věrnosti.

Víš, kluci v tomto věku se o holky ještě moc nezajímají, dospívají o něco později než dívky) nebo je považují za kamarádky. Ale když se nějakému budeš líbit, nechaly bychom vyjádření (i kdyby mělo přijít až za nějaký čas) na něm. Přece jen neznáme moc kluků, kterým by lichotilo, že je "sbalila" holka. Bohužel si to hodně dívek ve tvém věku neuvědomuje a vytvářejí si tak pověst "stíhačky" nebo té, která střídá kluky.

Dej tomu čas, snaž se pracovat sama na sobě, rozvíjet své schopnosti a talenty. Dělej, co tě baví - jsi v krásné etapě života, kdy tohle všechno můžeš poznávat. Kvůli klukům se zatím vůbec nemusíš trápit, ušetříš si spoustu slzí z rozchodů. I když se ti teď naše rada možná nelíbí, uvidíš, že ji do budoucna oceníš nejenom ty, ale i tvůj budoucí kluk. Pokud jsi věřící, neboj se všechny své obavy a trápení svěřit Bohu v modlitbě.

Držíme palce a myslíme na Tebe!

Milá Natko,

myslím si, že takové věci se ve vztahu neříkají. Touha po líbání musí být vzájemná, nestačí, že chce jeden z páru. Jednoduše nechej iniciativu i na něm. Víš, vztah dvou lidí, kteří se mají rádi, není jen o tom, co chci já. To je potom sobectví. Pokud tvůj kluk zatím nemá potřebu se líbat, respektuj to a hlavně jej do ničeho netlač.

Polož si otázku: Jak dobře svého kluka znáš? A s ní související: Co o něm vlastně víš? Jaké má záliby, jak vychází se svou rodinou? Jak se chová k ostatním lidem kolem sebe - k vrstevníkům, ke starším,...  Je věřící? Dokáže respektovat tvoji víru? Jaké má schopnosti, povahové vlastnosti? Je něco, co ti na něm vadí?

Proč bys měla znát odpovědi na tyto otázky? Protože chození není jenom o fyzických projevech - držení se za ruce, pohlazení a líbání, ale je hlavně o poznávání toho druhého. Začínat příliš brzo s poznáváním těla toho druhého, když se ani pořádně neznáte, přináší často bolest a zklamání po rozchodu. Takže platí, že se vyplatí si počkat. Všechny projevy tělesné intimity (což může být i už zmíněný stisk ruky či pohlazení) mají být vždy vyjádřením hloubky a opravdovosti partnerského vztahu. Pokud tomu tak není, vztahy se vyvíjí nerovnoměrně nejen v oblasti citové, ale i fyzické.

Čekat není jednoduché, zvlášť ne v dnešní době, kdy jsme zvyklí mít všechno hned. Ale stojí to za to, věř mi.

Přejeme hodně trpělivosti!

Milá tazatelko,

vztahy jsou složitá věc, a zvlášť, když je jeden zamilovaný a ten druhý ho bere "jenom" jako kamaráda. 

Zkus dát svému kamarádovi najevo, jak to s ním myslíš, protože kamarádství je skvělá věc. Můžeš mu třeba ve vhodné chvíli říct, že si vašeho přátelství moc vážíš, protože máš pocit, že vydrží nadlouho, možná i na celý život, zatímco přelétavé lásky ve vašem věku většinou brzy končí. Můžeš zmínit i nějaké příklady - třeba mu vyprávět o některých kamarádech svých rodičů, jejichž přátelství začalo právě ve vašem věku apod. 

Snaž se k němu být co nejupřímnější, aby pochopil, že to, co říkáš, myslíš vážně. Promluv si s ním otevřeně a citlivě o tom, jak to cítíš. Je možné, že potom bude vaše přátelství ještě hezčí, je ale také možné, že skončí. V přátelství je důležitá svoboda, a proto máme respektovat vzájemná rozhodnutí, i když jsou někdy bolavá. 

A kdo ví? Třeba se do něj časem také zamiluješ. Život je plný překvapení. :-)

Z redakce Ti přejeme krásné dny!  

Milý Petře,

Milá Alino,

my v redakci se můžeme jenom domýšlet, zda je to signál jeho zájmu o tebe a nebo projev zvědavosti. Jediný, kdo to ví, je ten kluk. A možná, že i on má v sobě zmatek a přesně neví, co chce. To je v tomto věku normální. Kluci se o dívky začínají teprve zajímat, na první zamilovanost možná teprve čekají. Zatímco my dívky v tomto směru dospíváme přibližně o dva roky dřív. To je dobré si uvědomit a nechat klukům svobodu, aby nás mohli oslovit sami, až přijde ten správný čas, neuhánět je a do ničeho netlačit.

Užívej si tohoto krásného období zamilovanosti, kdy přesně nevíš, na čem jsi, můžeš snít a přitom nikoho nezranit. Říká se tomu období "platonických lásek" a je to jedno z nejhezčích období v životě. Byla by škoda se o něj sama okrást tím, že něco uspěcháš. Prostě tomu nech volný průběh. Pokud o tebe kluk bude mít opravdu zájem, nech na něm, aby ti to dal jasně najevo.

Přejeme krásné podzimní dny!

Milá anonymko,

popřát mu určitě můžeš, na tom není nic špatného. Třeba jen úplně jednoduše, že se na něj usměješ a řekneš "všechno nejlepší k svátku". Nemusíš mu nosit žádné dárky, tohle si myslíme bohatě stačí.

Buď však připravená na to, že pokud tě odmítne nebo nebude reagovat moc pozitivně, budeš se muset smířit s tím, že tě opravdu nemusí a přestat si dělat marné naděje. Bohužel, ne vždycky se člověk zamiluje do někoho, kdo jeho city opětuje. Aspoň budeš vědět, na čem jsi. 

Myslíme na Tebe!  

Milý lyduško,

vážíme si důvěry, s kterou ses na nás obrátila. To je ale komplikovaný vztah, co? Píšeš, že se v tom klukovi nevyznáš - jednou si tě všímá, podruhé ne. Ať je to tak či onak, stal se v poslední době objektem tvého zájmu a často na něj myslíš, dá se říct, že ses do něj proti své vůli zamilovala. To dokládá i tvůj dotaz.

Víš, kluci v tomto věku často sami neví, co chtějí. Dospívají o něco později než my dívky a jejich city jsou během dospívání nestálé, často je to jako na houpačce. Nejspíš ani kluk, o kterém píšeš, neví přesně, co chce. Jinak by se už dávno nějak projevil. Vždyť v dnešní době není těžké napsat druhému vzkaz na chatu nebo sms, pokud se stydí říct ti o svém zájmu osobně.

Co tedy dělat? Za co se modlit? Určitě neuděláš chybu, když se začneš modlit za svého budoucího manžela - možná ho ještě neznáš, ale Bůh už ví, kdo to je.

Pokud jde o to, jak se chovat k tomu klukovi, asi bych se ho snažila pustit z hlavy. Pokud o tebe bude mít zájem, musí se trochu snažit i on sám. A když se snažit nebude, pak se nedrž marných nadějí. Vždyť po světě běhá dost jiných kluků. V některých z předchozích odpovědí radíme holkám, jak zapomenout na kluka, když o nás nejeví zájem. Podívej se na to a zkus se třeba řídit některou z rad.

Myslíme v modlitbě.  

Ahoj Dano!

Píšeš, že otázka se týká několika věcí, ale vlastně se ptáš na jednu. Mám trochu obavu, zda tě tvůj hoch nepoužívá tak trochu jako zkušební ženu na erotické prožitky. Pokud ti to totiž říkal dopředu, že byste to mohli ”zkusit”, není to spontánní.

Takzvané francouzské líbání, které spočívá v tom, že jazyk partnera mapuje ústní dutinu parnerky a naopak, zdaleka není příjemné všem mileneckým a manželským párům. A mnohé ho z tohoto důvodu vůbec nepraktikují! Pokud k němu někdy dochází, je to v situaci vášnivého líbání, tedy vzniká spontánně, jako výraz značné blízkosti a intimity. V partnerském vztahu by takovéto líbání mělo mít své místo až v opravdu vážné fázi těsně před svatbou, někdy dokonce až po svatbě.

Buď velmi opatrná, zda tvé tělo nevyužívá chlapec na jakési testování své vlastní vzrušivosti, zda k tobě, jako k mladé dívce opravdu přistupuje s úctou.

Vzhledem ke tvému věku nedoporučuji zacházet tak daleko! Váš vztah je v jiné vývojové etapě, do které toto nepatří. A je to nejen z důvodů hygienických, ale též proto, že všechny projevy tělesné intimity (což může být již stisk ruky či pohlazení) mají být vždy vyjádřením hloubky a opravdovosti partnerského vztahu. Pokud tomu tak není, vztahy se vyvíjí nerovnoměrně nejen v oblasti citové, ale i fyzické. Tomu opravdu věř, protože pracuji jako manželský poradce a často vidím, že pokud v oblasti sexuality přistupuje muž k ženě bez úcty, jen jako k předmětu uspokojení své sexuální potřeby, vždy to končí špatně. Takže se neboj svému chlapci jasně dávat hranice a buď dívkou, která má svoji ženskou hrdost a čisté srdce.

A ještě jeden postřeh. Je velmi málo pravděpodobné, že s tímto hochem jednou spojíš svůj život. Až jednou potkáš opravdu někoho, s kým budeš chtít spojit svůj život, mohlo by tě mrzet, že jsi s někým úplně jiným prožívala tak důvěrné erotické zážitky.

Mgr. Hana Imlaufová