Ahoj Terko, díky za dotaz. Zrovna dnes jsme dostali do redakce jeden citát: Nebýt problémů, nikdy bychom nezjistili, jak jsme dobří... Píšeš, že kluk, se kterým je ti dobře, má z dětství z rodiny špatné vzpomínky.  Kolikrát jsou to hodně bolestivé věci, co člověk může doma prožít, ale v dospělosti se z toho může taky poučit. Např.  má díky tomut odpor k šikaně, brání slabší, je pozorný ke druhým...(viz citát) Na tvém místě bych si s tím klukem zkusila otevřeně promluvit.  Navrhni mu, jestli byste se nemohli sejít nebo využij příležitosti, když budete na nějaké akci oba spolu. A potom mu řekni, že nevíš, co si máš myslet a že tě taková nejistota už nebaví. Možná se pak ledy prolomí a on tě nebude chtít ztratit. Nebo zjistíš, že je to celé jinak. To ale dopředu nevíš. Chce to odvahu, tak se za ni můžeš modlit. I za celý ten rozhovor. Každopádně už budeš vědět, na čem jsi a nebudeš si muset domýšlet různé varianty. Myslíme na Tebe! Měj hezký den. M.

Ahoj Jani, díky za důvěru, moc si jí vážíme.. O odpověď jsme poprosili paní Mgr. Hanu Imlaufovou, a moc za ni děkujeme.

Pokud prožíváš nový opravdový vztah, ve kterém se počáteční zamilovanost začne proměňovat do opravdové lásky, budete mít s tvým hochem přirozenou potřebu otevírat se jeden druhému vice a komunikovat otevřeněji a pravdivě o všem. Konec konců otevřenost ve vztahu přináší také větší důvěru a v určité fázi vztahu má člověk potřebu co nejvíce hovořit o tom, co prostě k mé minulosti patří. Jakoby vypovědět to, co bylo v mém životě, než jsme se poznali. Pokud tě má tvůj hoch opravdu přijmout celou se vším, co k Tobě patří, musí Tě přijmout I s tím, že již nejsi panna fyzicky. Ale pozor, vaše upřímnost a snaha žít ve vztahu čistě až do svatby (pokud opravdu někdy vy dva máte spojit své životy v manželství) může vytvořit novou hodnotu, které říkáme panenství srdce / v případě mužů panictví srdce. Samozřejmě, že bude pro tebe těžké někdy ve vhodné situaci povědět to, jak jsi to měla v minulém vztahu, ale pokud se setkáš s láskyplnou odezvou a snahou Ti odpustit a důvěřovat, je to dobré znamení. Pokud bys tuto skutečnost záměrně skrývala, stejně by někdy vyšla najevo a byla by to obrovská rána pro důvěru tvého kluka k tobě. A bez důvěry se nedá stavět stabilní a dlouhodobý vztah. Tato nepříjemné zkušenost z minulosti tě naopak může ještě více posílit v tom, že hranice tělesného sbližování budeš se svým současným hochem držet pevně pod kontrolou. Přeju Ti, aby se Ti to dařilo.

Mgr. Hana Imlaufová

Ahoj lolo, píšeš, že si myslíš, že se ti líbí učitel z autoškoly. A to se stává často, že nás tkzv. zamilovanost nebo spíš zalíbení k někomu sympatickému, milému, zajímavému...najednou "pohltí" a my máme jedinou touhu - nějak se svému vysněnému idolu přiblížit, zjistit, jak to vidí on. Víš to, že je na tebe hodný a je trpělivý, může být taky jednoduše dané tou jeho profesí. Autoškola a jízdy zvlášť, jsou pro mnoho lidí stresující, tak se možná svým citlivým přístupem snaží, aby to pro vás žáky bylo pohodové. I v běžném životě je přece spousta lidí vstřícných, hodných, má citlivý přístup, jsou nám sympatičtí a my jim, ale nemusí to nutně znamenat partnerský vztah.

A důležitá poznámka: Nevíme kolik má let, a jestli není třeba i ženatý nebo tatínek od rodiny. V takovém případě je to určitě jasné. Patří manželce a dětem! 

Ahoj beruško, způsobů, jak nám kluci dávají najevo, že se jim líbíme, je spousta - v jednom z článků jsme se je pokusily zobecnit.

Víc najdeš tady: http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/diagnoza-zamilovanost-gnp.htm

Ahoj MÁJO, díky za upřímný dotaz. To, že se zamiluješ, je často proti všem pravidlům (jak se obrazně říká, často se naše srdce staví proti rozumu). Pokud se chceš zamilovanosti zbavit, platí, že nejlepším lékem je čas. Tu větu jsi určitě už slyšela a jistě ji ještě mnohokrát uslyšíš. Je totiž pravdivá. Časem silné city k tomu klukovi odezní samy. Důležité heslo pro tebe zní: ŽIJ PŘÍTOMNOSTÍ Neohlížej se zpátky ani si nevysnívej budoucnost s ním, ale žij tou vteřinou, kterou právě máš. Je ve tvém okolí někdo smutný? Zajdi za ním a naslouchej mu, napiš mu, zavolej. Je tu kamarádka, která by ráda někam vyrazila? Pozvi ji k vám, zajděte do kina, do cukrárny, na výlet! Potřebují rodiče nebo prarodiče, abys s něčím pomohla doma? Udělej to bez reptání. Nebo vymysli aktivitu (oslavu, výlet, hru) pro celou rodinu...Hlavně nezůstávej sama a neutápěj se ve svých myšlenkách. Když budeš mezi lidmi a s lidmi, nebudeš mít tolik času na něj myslet. A že si na něho vzpomeneš třeba večer před spaním? To je přece normální. Můžeš se za něj pomodlit a třeba v modlitbě odevzdat i všechny své myšlenky na něj. Uvidíš, že časem začneš vnímat i jiné kluky/muže a "dostaneš ho z hlavy". Držíme palce. M.

Ahoj Terezo, to víš, že se s ním můžeš normálně bavit, když bude, jak píšeš, nějaká příležitost. Trapasy i menší trapásky se stávají kdekomu:). A i když ze začátku ti to připadá "STRAŠNÉ!!", tak za pár dnů či měsíců se tomu zasměješ. Ať se ti daří. M.

Ahoj Pájinko, s klukama je to občas komplikované a zvláště ve věku, kdy se teprve učíš vyznat se sama v sobě a svých pocitech. Dojem nejlépe uděláš tak, že se nebudeš moc snažit žádný dělat a budeš přirozená - budeš rozvíjet své zájmy a věnovat se tomu, co tě baví, rozvíjet vztahy s kamarádkami a kamarády, posilovat své sebevědomí a učit se přijímat se taková jaká jsi a učit se být ženou a radovat se z toho. Radostní a milí lidé, kteří se dokážou zasmát sami sobě, mají totiž v sobě něco, co druhé přitahuje. Třeba si toho všimne i kluk, který se ti líbí. Každopádně bych zatím nikam nespěchala a snažila se s klukama spíš kamarádit. Ušetříš si tím hodně trápení a zranění. Všechno má svůj pravý čas. Měj se hezky. M.

Ahoj Dido, díky za dotaz. Víš, lásku, dokonce ani kamarádství si na nikom nemůžeme vynutit. Pokud ten kluk nedává najevo žádný větší zájem o tebe (a to bys určitě poznala), je pravděpodobné, že tě bere jenom jako známou holku od vás z paneláku. Snaž se s ním normálně komunikovat, když se naskytne vhodná příležitost, když se mu něco podaří, můžeš ho pochválit,  naslouchej mu, povzbuzuj ho - tak jako se chováš k jiným kamarádům. Působí to mnohem přirozeněji, než kdybys mu psala vyznání ve vzkazech nebo mu je řekla osobně. A ještě něco: Jestli jsi věřící, můžeš toho kluka každý den "odevzdat nebi". To znamená, že se nebudeš modlit "prosím, ať si mě všimne, ať...", ale "ať se stane tvoje vůle, Pane". Bůh chce pro tebe to nejlepší. A pro něho také. Když si to uvědomíš, dokážeš dát i tomu klukovi svobodu a nebudeš ho do ničeho tlačit. V redakci držíme palce. M.

Ahoj Maruško, to je těžká otázka a mám pocit, že to tak sama i cítíš. Rozlišila bych dvě situace:

- holka zadanému klukovi aktivně nadbíhá, flirtuje s ním, sama mu píše nebo volá a jinými způsoby se ho snaží "sbalit"

- holka nedělá nic z výše uvedeného, normálně se s klukem baví (bez úmyslu, že by ho chtěla jeho slečně přebrat), je ráda, když je šťastný v současném vztahu a přeje mu ho, i když se jí třeba líbí a je to pro ni těžké... a kluk se do ní přesto zamiluje a rozejde se kvůli ní se svou současnou holkou.

Ve druhém případě bych řekla, že takový je život a od toho je doba chození - abychom zjistili, s kým se cítíme dobře, kdo nám vyhovuje. Ale úmyslně se snažit kluka přebrat, i když vím, že to té holce ublíží? To už bych tak v pohodě neviděla. Určitě vidíš sama ten rozdíl. Z redakce ti přejeme, ať se celá situace brzy vyjasní. Klidně nám do redakce napiš, jak to dopadlo. M.

Ahoj Marto, díky za dotaz:). Jestli čekáš, že ti napíšu, že nejlepší je začít chodit s klukem např. v 15, 18 nebo 20, tak tě asi zklamu...protože takto to nefunguje, už proto, že každý z nás je jedinečný, je originál. Víš, život je krásný právě v tom, že se skládá se z řady období a každé z nich je hezké něčím jiným. Období přichází postupně a každé má svůj čas. A nevyplácí se nějakou etapu překočit, protože pak už se ta doba nikdy nevrátí. Například pro tebe a tvoje spolužáky je důležité hledat si nové kamarády a učit se kamarádství rozvíjet - naslouchat druhým, odpouštět si, ocenit druhého, pomáhat si navzájem, komunikovat spolu. Protože když se to člověk nenaučí v kamarádství, nebude to umět ani později během chození. Možná už tušíš, kam tím mířím:). Než začneme s někým chodit, měli bychom se naučit vycházet s kamarády a rozvíjet kamarádství (i s klukama). Vždyť právě z přátelství můžou časem vzejít i hezké partnerské vztahy. Nenech se o žádné období života okrást tlakem kolem sebe a dobře prožívej každý den, protože už se nikdy nevrátí. Určitě není kam spěchat - jenom by sis to jednou vyčítala. Z redakce ti přejeme hezké dny. M.