Ahoj MÁJO, díky za upřímný dotaz. To, že se zamiluješ, je často proti všem pravidlům (jak se obrazně říká, často se naše srdce staví proti rozumu). Pokud se chceš zamilovanosti zbavit, platí, že nejlepším lékem je čas. Tu větu jsi určitě už slyšela a jistě ji ještě mnohokrát uslyšíš. Je totiž pravdivá. Časem silné city k tomu klukovi odezní samy. Důležité heslo pro tebe zní: ŽIJ PŘÍTOMNOSTÍ Neohlížej se zpátky ani si nevysnívej budoucnost s ním, ale žij tou vteřinou, kterou právě máš. Je ve tvém okolí někdo smutný? Zajdi za ním a naslouchej mu, napiš mu, zavolej. Je tu kamarádka, která by ráda někam vyrazila? Pozvi ji k vám, zajděte do kina, do cukrárny, na výlet! Potřebují rodiče nebo prarodiče, abys s něčím pomohla doma? Udělej to bez reptání. Nebo vymysli aktivitu (oslavu, výlet, hru) pro celou rodinu...Hlavně nezůstávej sama a neutápěj se ve svých myšlenkách. Když budeš mezi lidmi a s lidmi, nebudeš mít tolik času na něj myslet. A že si na něho vzpomeneš třeba večer před spaním? To je přece normální. Můžeš se za něj pomodlit a třeba v modlitbě odevzdat i všechny své myšlenky na něj. Uvidíš, že časem začneš vnímat i jiné kluky/muže a "dostaneš ho z hlavy". Držíme palce. M.

Ahoj Terezo, to víš, že se s ním můžeš normálně bavit, když bude, jak píšeš, nějaká příležitost. Trapasy i menší trapásky se stávají kdekomu:). A i když ze začátku ti to připadá "STRAŠNÉ!!", tak za pár dnů či měsíců se tomu zasměješ. Ať se ti daří. M.

Ahoj Pájinko, s klukama je to občas komplikované a zvláště ve věku, kdy se teprve učíš vyznat se sama v sobě a svých pocitech. Dojem nejlépe uděláš tak, že se nebudeš moc snažit žádný dělat a budeš přirozená - budeš rozvíjet své zájmy a věnovat se tomu, co tě baví, rozvíjet vztahy s kamarádkami a kamarády, posilovat své sebevědomí a učit se přijímat se taková jaká jsi a učit se být ženou a radovat se z toho. Radostní a milí lidé, kteří se dokážou zasmát sami sobě, mají totiž v sobě něco, co druhé přitahuje. Třeba si toho všimne i kluk, který se ti líbí. Každopádně bych zatím nikam nespěchala a snažila se s klukama spíš kamarádit. Ušetříš si tím hodně trápení a zranění. Všechno má svůj pravý čas. Měj se hezky. M.

Ahoj Dido, díky za dotaz. Víš, lásku, dokonce ani kamarádství si na nikom nemůžeme vynutit. Pokud ten kluk nedává najevo žádný větší zájem o tebe (a to bys určitě poznala), je pravděpodobné, že tě bere jenom jako známou holku od vás z paneláku. Snaž se s ním normálně komunikovat, když se naskytne vhodná příležitost, když se mu něco podaří, můžeš ho pochválit,  naslouchej mu, povzbuzuj ho - tak jako se chováš k jiným kamarádům. Působí to mnohem přirozeněji, než kdybys mu psala vyznání ve vzkazech nebo mu je řekla osobně. A ještě něco: Jestli jsi věřící, můžeš toho kluka každý den "odevzdat nebi". To znamená, že se nebudeš modlit "prosím, ať si mě všimne, ať...", ale "ať se stane tvoje vůle, Pane". Bůh chce pro tebe to nejlepší. A pro něho také. Když si to uvědomíš, dokážeš dát i tomu klukovi svobodu a nebudeš ho do ničeho tlačit. V redakci držíme palce. M.

Ahoj Maruško, to je těžká otázka a mám pocit, že to tak sama i cítíš. Rozlišila bych dvě situace:

- holka zadanému klukovi aktivně nadbíhá, flirtuje s ním, sama mu píše nebo volá a jinými způsoby se ho snaží "sbalit"

- holka nedělá nic z výše uvedeného, normálně se s klukem baví (bez úmyslu, že by ho chtěla jeho slečně přebrat), je ráda, když je šťastný v současném vztahu a přeje mu ho, i když se jí třeba líbí a je to pro ni těžké... a kluk se do ní přesto zamiluje a rozejde se kvůli ní se svou současnou holkou.

Ve druhém případě bych řekla, že takový je život a od toho je doba chození - abychom zjistili, s kým se cítíme dobře, kdo nám vyhovuje. Ale úmyslně se snažit kluka přebrat, i když vím, že to té holce ublíží? To už bych tak v pohodě neviděla. Určitě vidíš sama ten rozdíl. Z redakce ti přejeme, ať se celá situace brzy vyjasní. Klidně nám do redakce napiš, jak to dopadlo. M.

Ahoj Marto, díky za dotaz:). Jestli čekáš, že ti napíšu, že nejlepší je začít chodit s klukem např. v 15, 18 nebo 20, tak tě asi zklamu...protože takto to nefunguje, už proto, že každý z nás je jedinečný, je originál. Víš, život je krásný právě v tom, že se skládá se z řady období a každé z nich je hezké něčím jiným. Období přichází postupně a každé má svůj čas. A nevyplácí se nějakou etapu překočit, protože pak už se ta doba nikdy nevrátí. Například pro tebe a tvoje spolužáky je důležité hledat si nové kamarády a učit se kamarádství rozvíjet - naslouchat druhým, odpouštět si, ocenit druhého, pomáhat si navzájem, komunikovat spolu. Protože když se to člověk nenaučí v kamarádství, nebude to umět ani později během chození. Možná už tušíš, kam tím mířím:). Než začneme s někým chodit, měli bychom se naučit vycházet s kamarády a rozvíjet kamarádství (i s klukama). Vždyť právě z přátelství můžou časem vzejít i hezké partnerské vztahy. Nenech se o žádné období života okrást tlakem kolem sebe a dobře prožívej každý den, protože už se nikdy nevrátí. Určitě není kam spěchat - jenom by sis to jednou vyčítala. Z redakce ti přejeme hezké dny. M.

Ahoj Zuzko, neřekla bych, že existuje láska na první pohled - existuje spíš jenom zamilovanost na první pohled, a to jak u kluků, tak u holek. Kluci jsou navíc víc zrakově založení než my holky, takže pro ně není až tak těžké, aby se jim nějaká holka začala líbit na první pohled. Taková zamilovanost na první pohled se projevuje zvýšeným zájem o druhou osobu, častými myšlenkami na ni, silným přívalem pozitivních emocí, může ji provázet i bušení srdce, pocení,... Ale: je to pořád zamilovanost, která sice může být silná, ale na udržení vztahu sama o sobě nestačí. Láska je něco víc. Je to rozhodnutí mít druhého rád takového jaký je - i s jeho povahou, chybami a nedostatky. A na to už je přece jenom potřeba "pohledů" víc. :-). Měj se hezky. M.

Ahoj Káťo, způsobů, jak nám kluci dávají najevo, že se jim líbíme, je spousta. V jednom z článků jsme se je pokusily

zobecnit. Víc najdeš tady: http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/diagnoza-zamilovanost-gnp.htm

Z redakce přejeme pěkné podzimní dny. M.

Ahoj janapo, chápu, že Tě pocity, které prožíváš, zneklidňují. A děkuji za Tvoji důvěru, za to, že ses se svými starostmi na někoho obrátila. Je ti teprve 16 let a dospíváš, všechno se postupně mění. Podle psychologů, kteří vycházejí ze zkušeností tisíců dívek po celém světě, je úplně normální, když si dívka v dospívání najde blízkou kamarádku ("nejlepší", "na život a na smrt"), se kterou sdílí nejenom své zájmy, ale také své nejvnitřnější pocity. Odborně se této životní etapě říká "individuální izosexuální fáze" a nastává ještě před tím, než se u dívek vytvoří zájem o opačné pohlaví (než se začnou zajímat o kluky). Je také běžné, že se kamarádky chytí za ruce nebo si dají pusu a zažívají při tom pocity, jaké později budou zažívat s kluky, muži. Protože je to všechno nové a vzrušující a všemu se vlastně "učí".

Možná tě podobné pocity zmátly a zneklidnily, obzvlášť, když se dnes o sexuální orientaci více mluví. Pro nás ženy je ve vztahu také důležitá citová blízkost - to, že nám někdo rozumí a sdílí s námi naše přání, touhy, radosti i bolesti. Není proto divu, že dívky v tomto období mluví o svých kamarádkách, které všechno toto splňují, jako o někom, koho "milují"... Protože je jim spolu dobře, věří si, sdílí spolu všechno, co je potká a učí se poznávat své tělo a jeho reakce, emoce a také hodnoty, které jsou pro ně důležité a které budou dál v životě hledat a rozvíjet. Je také důležité, v jakém prostředí jsi zvyklá se pohybovat. Pokud jsi např. od malička vyrůstala mezi kluky nebo se mezi nimi často pohybuješ, není divu, že jsou pro Tebe jiné dívky něčím "neznámým", což tě svým způobem může přitahovat. Ať už je to jakkoli, chtěla bych Tě především uklidnit. Sexuální orientace se podle odborníků dá bezpečně poznat až po skončení období dospívání. Proto si myslím, že je předčasné dělat např. závěry typu "nikdy se mi nebudou líbit kluci". Zůstaň klidná a prožívej tuto dobu jako součást svého života. Nemá cenu se znepokojovat a trápit předem něčím, co může být nakonec úplně jinak. Myslíme na Tebe. M.

Ahoj Terčo, díky za upřímnost:). Je moc dobře, že si to uvědomuješ, a sama cítíš, že jak píšeš "nemusíš nabalovat každého kluka, kterého potkáš":)...  Je ti čtrnáct let a postupně se z dívky začínáš měnit v ženu. K tomu přirozeně patří i to, že se Ti líbí kluci. Klidně můžeš být zamilovaná do dvou a více kluků současně, můžeš snít o tom, jaké by to bylo chodit s klukem X a o dva dny později už přemýšlet nad klukem Y. Tvoje city se v této etapě života hodně mění, jsou nestálé a rozkolísané a také si všímáš kluků mnohem víc než tomu bylo dřív. Všechno, o čem tady píšu, je zcela normální a patří to k životu. Říká se tomu "období platonických lásek" (kdy o někom jen přemýšlíme, sníme, ale nechodíme s ním!:)). A toto období a vše, co v něm prožíváš, je moc důležité. Proč? Jen tak si totiž ujasňuješ, jaké chování se ti u kluků líbí a co ti naopak vadí. Všechno to využiješ a doceníš později v životě. A pokud budeš ke svým kamarádům milá, přátelská, veselá a hlavně opravdová, budou si tě vážit a brát tě jako bezva kámošku. Tak, ať se ti daří. M.