Milá Majko, chápu, že to není jednoduché a trápí tě to. Moc ráda bych tě proto potěšila. Jsou prázdniny, užívej si jich. Nemysli na třídu, ná nepříjemné pohledy a slova, která by mohla být kdyby... Jestli je Vašek faj kluk, tak je super, že se s ním znáš a že se s ním můžeš občas bavit. Příští školní rok může být vše jiné, možná  uvolněnější - budete si více blízcí, ale také třeba ne. Prosím, nic nepřeháněj a nelam přes koleno. Mnoho pěkných kamarádských vztahů skončilo jen díky  přílišnému řešení coby, kdyby a přihlouplým narážkám spolužáků a kamarádů. Snaž se chovat přirozeně, když najdete s Vaškem společné téma, tak se spolu bavte, když ne, stačí jen pozdrav a úsměv. Neřeš jestli se ti jen líbí, nebo ho miluješ. Jsi totiž ve věku, kdy se tyto pocity míchají dohromady a co je v poledne, nemusí být pravda večer. Bylo by škoda ztratit dobrého kamaráda, nějakou nerozvážnou větou, nebo citovým výlevem. Nech to plynout a raduj se, že máš ve třídě spřízněnou duši. Uvidíš, že nakonec až čas ukáže, co z toho bude :-)

Ahoj Káťo, díky za dotaz. Zrovna nedávno jsme v redakci na podobný dotaz odpovídali, vybírám to, co se mi zdá klíčové:  Kdo dostane všechno zadarmo na zlatém podnose, většinou si toho moc neváží. A tak to bohužel bývá často i v dnešních vztazích, kde je iniciativní holka a pasivní kluk, kterému to tak vyhovuje. Jenomže později se není schopný "rozhýbat" ani k žádosti o ruku, protože se doteď nemusel o nic snažit. A potom spousta děvčat pozdě lituje, že svým přístupem udělaly z Prince na bílém koni Líného Honzu. To ale vůbec neznamená, že holky musí být pasivní a  nevšímačky:). My ženy jsme mistryně v náznacích, úsměvech, vysílání signálů, že je možné nás "ulovit", ale roli lovce bychom měly nechat opačnému pohlaví. Knížky, které pojednávají o opravdové lásce, o vztazích jsou např. tyto: Láska, která za to stojí!, Umíš v tom chodit? (nakladatelství Paulínky), Sex: šlehačka na dortu (Tomáš Řehák) - ta je dokonce v elektronické podobě. Také ti z redakce přejeme hezky prožitý prázdninový čas:). M.

Ahoj Jano, díky za tvou otevřenost. J moc e dobře, že si tuto otázku kladeš, protože dnes je spoustě holek podsouván názor, že by měly kluka "ulovit" nebo "sbalit", sehnat si jeho číslo, oslovit ho jako první s návrhem na schůzku apod. My si však přesto myslíme (a odborníci na partnerské vztahy to potvrzují), že dobývat má muž a dívka má být ta, která dobývání řídí, která pootevírá nebo naopak přivírá pomyslnou bránu. To znamená, že my ženy jsme mistryně v náznacích, úsměvech, vysílání signálů, že je možné nás "ulovit", ale roli lovce bychom měly nechat opačnému pohlaví. A ještě jedna krátká úvaha: Kdo dostane všechno zadarmo na zlatém podnose, většinou si toho moc neváží. A tak to bohužel bývá často i v dnešních vztazích, kde je iniciativní holka a pasivní kluk, kterému to tak vyhovuje. Jenomže později se není schopný "rozhýbat" ani k žádosti o ruku, protože se doteď nemusel o nic snažit. A potom spousta děvčat pozdě lituje, že svým přístupem udělaly z Prince na bílém koni Líného Honzu. Měj se mo hezky  M.

Děkujeme Klárko, jsme rádi, že ti poradna pomohla:). Krásné dny. M.

Ahoj, díky za dotaz. Moc hezky ti na něj odpověděla i čtenářka Ana v Diskuzi holky holkám. Já ještě zkusím doplnit: časopis IN!dívčí svět listopad 2014 a leden 2016, rubrika INkubátor - jsou tam články, které se hodně zabývají emocemi, pocity, tím, kdo vlastně jsme a jak se cítíme v době dospívání. Moc doporučuji přečíst. A co se týká kluka, který jak píšeš, ti moc pomáhá, ale nevíš, co k němu momentálně cítíš: Podle toho co píšeš, je to bezva kluk, který tě vždy podrží. Své city k němu si ale asi budeš muset ujasnit sama. A pokud ho vidíš spíš jako kamaráda, možná by bylo fajn si s ním popovídat o tom, co k němu cítíš. Zaslouží si to. A co se týká deprese: pokud je opravdu dlouhodobá, doporučujeme z redakce svěřit se své obvodní  lékařce, a ta už ti poradí co a jak a nasměruje tě ke správnému odborníkovi. Držíme palce a klidně se zase někdy ozvi. Za redakci M.

Ahoj Kiki, díky za dotaz. Ve tvém věku je úplně normální, že se ti líbí kluci. A klukům se zase líbíte vy, holky. Ale 12.letí kluci ještě nemyslí na lásku nebo zamilování se. Spíš je to tak, že je holka něčím zaujme: úsměvem, chováním smyslem pro humor.... a tak se jim líbí. A klidně se jim může líbit i víc holek najednou, tak jako naopak i tobě se může líbit najednou víc kluků. Jeden je hodně vtipný, druhý se hezky směje, třetí je sportovec, čtvrtý rád se vším pomůže atd. Na tom není nic špatného. Setkala jsem se s řadou takových děvčat, které si myslely, že když budou mít kluka, přinese jim to štěstí. Až později pochopily starou pravdu, že pokud nejsi šťastná sama, NIKDO ti štěstí nepřinese. Nejdřív se musíš přijmout taková jaká jsi a naučit se mít ráda sama sebe. Být šťastná sama a potom štěstí rozdávat kolem sebe. Nehledat štěstí v jiném člověku, ale s ostatními štěstí jenom sdílet. :-) Jsi ještě hodně mladá, takže máš  spoustu času. Zatím se můžeš s kluky začít kamarádit a poznávat, jaké vlastnosti a chování je ti sympatické a co se ti naopak nelíbí. Kamarádství ti rozhodně přinese méně trápení než neopětovaná láska. A ještě jedna věc: Kluka v budoucnu lépe zaujmeš, když budeš mít nějaké koníčky, budeš dělat věci, které tě baví a radovat se ze všech maličkostí, které denně dostáváš - z toho, že jsi mladá, zdravá, že se můžeš zamilovávat, že máš rodinu, máš kde bydlet, můžeš chodit do školy, máš kamarády, že je venku hezké počasí, že jsi stihla přijít včas na autobus, žes mohla být na mši svaté,.... všímej si, co všechno máš, a děkuj za to v modlitbě. Tak se naučíš otevírat svoje srdce a připravíš se na pozdější vztah. Práce na sobě je sice náročná, ale stojí za to. Hezký den. M.

Ahoj Kláro, díky za dotaz. A protože je opravdu dlouhý, zkusím ho zrekapitulovat:): Minulý rok přišel na gymnázium kluk, který se ti moc líbíl. Sem tam jste se na sebe usmáli, podívali, ale z jeho strany to bylo všechno. Pak odešel ze školy, párkrát jste si psali na fb, ale tobě se pořád hodně líbí. A jsi z toho nešťastná a smutná, a nevíš co s tím...  Zamilovat se do někoho je ve tvém věku poměrně snadné. Ale to, že se ti někdo líbí, třeba i delší dobu, ještě neznamená, že mu své city musíš hned dávat najevo. Tvá situace je navíc specifická tím, že se nevídáte, ale komunikujete, a to jen sem tam, na FB. Myslím, že např. vyznat někomu lásku přes sociální síť není vhodné. Jednak neuvidíš jeho reakci a navíc se vztah velmi špatně rozvíjí bez osobního kontaktu. Pokud Ti můžu poradit, nikam nespěchej a obrň se trpělivostí. Tobě se, jak píšeš, líbí.. Otázka je, jestli to on cítí stejně. Někdy, když jsme zamilovaní, máme totiž sklony vidět víc, než si druhá strana myslí. Takže si i jeho milé chování a úsměvy, které jsi zažila na gymnáziu, můžeš trochu přikrášlovat. Možná má jenom takovou milou povahu (kterou si Tě získal) a chová se tak ke všem.

Zatím zkus zapracovat na vztazích kolem sebe a na poznávání sebe sama. A také na vztahu s Bohem. Odpověď přijde možná, když ji nebudeš vůbec čekat. Tak to většinou chodí. A pokud se z jeho strany už nedočkáš žádné reakce, začni se rozhlížet jinde. Zní to nejspíš tvrdě, ale je to potřeba. Jinak bys mohla nejkrásnější roky strávit marnými nadějemi a čekáním na něco, co se  neuskuteční a přehlédla někoho jiného, s kým by ti mohlo být hezky. Z redakce ti přejeme krásné letní dny a držíme palce! M.

Ahoj Ellis, díky za dotaz. Proč by ses ho nemohla zeptat?  Na tom přece nic není, vždyť se ho chceš zeptat jenom na to, jestli pojede na CSM... Myslím si, že to jako "dolézání" brát nebude. Měj hezký den. M.

Ahoj Rossi,  pobavit s knězem se o tom samozřejmě můžeš. Přejeme ti z redakce hezké dny. M.

Ahoj Rossi, díky za dotaz. Ptáš se, jak se vyrovnat se zradou a nevěrou kamaráda, se kterým jste si byli hodně blízcí... Věřím, že jsi zklamaná, smutná. Z toho co píšeš, se mi zdá, že jsi kamaráda viděla spíš jako kluka, se kterým chodíš, a proto tě to tak bolí. To chápu. Ale: bral to tak i tvůj kamarád? Co když tě bral jako bezva kamarádku, sice možná pro něho hodně důležitou, ale opravdu "JENOM" kamarádku? A do toho se prostě a obyčejně zamiloval do někoho jiného? Nemůže to být třeba tak? Možná by bylo fajn, kdybyste si spolu o tom popovídali. Jedině tak se totiž dozvíš, jak to vidí a prožívá i ta druhá strana. Komunikace je v každém vztahu (kamarádském, přátelském, manželském pracovním...) moc důležitá. Myslím si, že kdybychom spolu více mluvili, byli bychom všichni mnohem spokojenější a radostnější. Proč? Protože mnohé nedorozumění a starosti bychom vyřešili hned v zárodku. Nechceš to zkusit? Myslíme na tebe. M.