Ahoj Třeba Terez, na podobný dotaz jsme odpovídalo nedávno. Zkus si ho přečíst. Je v Poradně v rubrice Láska a má název Potřebuju poradit. Krásný den. M.

Milá Patricie, náš názor na homosexualitu se shoduje s názorem Bible a církve. Je popsán v Katechismu katolické církve. Bible hovoří o tom, že homosexuální sexuální vztahy jsou špatné (ne lidi, kteří mají takové cítění). Proto nelze očekávat, že by církev Kristova těmto vztahům žehnala či je uznala za manželství. Např. Gn 19,1-29; Řím 1,24-27; 1 Kor 6,9-10, 1 Tim 1,10. Homosexuální sexualita je mimo normu podobně jako je špatná heterosexuální sexualita mimo manželství.

Čistota a homosexualita v katechismu:

2357 Homosexualita označuje vztahy mezi muži nebo ženami, kteří zakoušejí pohlavní přitažlivost, výlučně nebo převážně, k osobám téhož pohlaví. Během staletí a v různých kulturách se projevuje velmi rozmanitými způsoby. Její psychický zrod zůstává z velké části nevysvětlitelný. Tradice, opírající se o Písmo svaté, které představuje homosexuální vztahy jako těžkou mravní spoušť, vždy prohlašovala, že "homosexuální úkony jsou vnitřně nezřízené". Odporují přirozenému zákonu. Odlučují pohlavní úkon od daru života. Nejsou plodem ryzího citového a pohlavního doplňování se. V žádném případě nemohou být schvalovány.

2358 Nezanedbatelný počet mužů a žen má vrozené homosexuální sklony. Ti si nevolí svůj homosexuální stav; pro většinu z nich je to zkouška. Proto mají být přijímáni s úctou, soucitem a jemnocitem. Vůči nim je třeba se vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace. Takové osoby jsou povolány naplnit Boží vůli ve svém životě, a jsou-li křesťany, spojit těžkosti, s nimiž se mohou setkat v důsledku svého stavu, s obětí Pána na kříži.

2359 Homosexuální osoby jsou povolány k čistotě. Skrze ctnosti sebeovládání, jež vychovávají k vnitřní svobodě, skrze občasnou podporu nezištného přátelství, modlitbou a svátostnou milostí, mohou a mají se postupně a rozhodně přibližovat ke křesťanské dokonalosti.

Můžeme Ti doporučit knihy od ANGE, Daniela, které vyšly v Karmelitánském nakladatelství. A pak zajímavou skupinu na Slovensku, která věřícím lidem majícím citovou přitažlivost ke stejnému pohlaví, nabízí setkávání, společnou modlitbu a vzájemnou podporu a to ve smyslu toho, co je popsáno výše.

Linka Valentín

http://www.seminarhom.sk/linka-valentin

valentinskespolocenstvo@centrum.sk

Ahoj Nejistá, díky za dotaz. V první řadě by sis měla ujasnit svůj postoj k němu. Máš pravdu, že měnit názor ze dne na den není úplně dobré. Je také pravda, že když spolu dva lidé chodí, je pak dost těžké být zase "jenom" kamarádi. Možná by bylo dobré se nějakou dobu nevídat, ujasnit si myšlenky, mít odstup, a třeba to spoustu věcí ve vašem vztahu vyřeší. Možná jsi čekala jasnou, jednoduchou radu, ale tu pro tebe nemáme. Každý vztah je totiž naprosto jedinečný, a nakonec si to přece jenom budete muset vyřešit vy dva. Z redakce na vás moc myslíme. M.

Ahoj Elo, díky za otevřenost a upřímnost. Chápu tě, někdy je člověk všeho tak plný, že to musí ven:). Jestli to bylo ale dobré rozhodnutí nebo ne, to nevím, to ukáže čas. V každém případě máte mezi sebou ale jasno. On ví, co k němu cítíš, a ty o něm to víš také - bere tě (zatím) jako dobrou kamarádku. Chápu, je to pro vás oba teď asi složitá situace. Na tom, že jsi se svěřila kamarádovi s tím, co k němu cítíš, není nic špatného. Ale stejně jako jsi ty měla právo říct mu, že jsi do něj zamilovaná, on měl právo říct, že ne, což udělal.

Z toho, co jsi napsala, je patrné, že sama vidíš dvě možnosti, které máš:

1) Snažit se kamarádství udržovat i za cenu toho, že to pro tebe bude bolestivé. A možná i pro něj, když bude vidět, jak se trápíš...

2) Omezit (aspoň na nějakou dobu, než odezní největší zamilovanost) vaše společná setkání na minimum a soustředit se i na jiné přátele. Dokud nebudeš schopná dívat se na svého kamaráda bez toho, že bys neusilovala o to, aby s tebou začal chodit, nejspíš vaše přátelství fungovat nebude. Možná stojí za zvážení, že se na nějaký čas přestanete vídat, než abyste se oba zraňovali a trápili (on výčitkami, ty nešťastnou láskou). Rozhodnutí je ale na tobě. Neboj se svěřit všechno P. Bohu v modlitbě,  popros o radu třeba  i někoho staršího, kdo je ti blízký, ke komu máš důvěru (příbuzného, kamarádku), aby ti řekli, jak (by) se v podobné situaci zachovali oni. Konečné rozhodnutí ale bude opravdu na tobě. Z redakce moc myslíme. M.

Ahoj Káťo, zdravím tě z redakce a děkuji za tvůj upřímný dotaz. Jsi mladá dospívající slečna, a k dospívání přesně tohle patří. Říká se tomu (jak správně píšeš) platonická láska. Někdo se ti líbí, ty o něm každý den sníš, zajímáš se o to, co dělá, co ho baví, pozoruješ, co se ti na něm líbí, představuješ si, jaké by bylo s ním chodit,... A až přijde čas (zpravidla za několik let po tomto období), dočkáš se i opravdového vztahu. Zatím si užívej těchto pocitů a do ničeho se nežeň. Bez ohledu na to, jeslti např. tvé spolužačky s někým "chodí" nebo ne, ty nejsi ani jedna z nich. Neporovnávej se s nimi, ale počkej si, až budeš připravená. Až se najde někdo, kdo bude tvoji lásku opětovat. Období platonických lásek je jedno z nejhezčích v životě, tak si ho nenech ničím a nikým kazit a prožívej každý den naplno. Určitě je spousta věcí, co tě baví. Čti si, sportuj, zajdi si do kina s kamarádkou, k babičce a dědečkovi na návštěvu, připrav rodině nějakou dobrotu:).... Je tolik možností. A když je ti někdy opravdu hodně smutno a zdá se ti, že tě nikdo nechápe? Zkus se ze všeho pořádně vypsat. Papír snese hodně:) a tobě se uleví. A pak ho klidně spal nebo vyhoď. Přeji ti hodně sil a odvahy a neboj, to zvládneš! M.

Ahoj Klárko, díky za dotaz i důvěru. Začnu od konce tvého dotazu. Jasně, že modlitba je moc důležitá, a to v každé situaci. A k tomu jedno svědectví holky, která zažívala něco podobného: Milé čtenářky IN! Já měla děsný problém, že s nikým nechodím. A protože jsem dívka činu, rozhodla jsem se, že do sedmnácti to zvládnu a pak budu jednat. A když jsem i měsíc po sedmnáctinách byla stále sama, víceméně náhodně jsem odpověděla na inzerát se seznamky. Můj požadavek na druhou polovičku byl po dlouhém čekání jasný: bude to pěknej kluk a bude bydlet blízko... Ozval se kluk, co bydlel blízko. Bylo to úžasné. Celý týden vždycky večer volal a mě strašně bavilo poslouchat jeho životní příběhy a smát se jim, protože byly od mého života úplně odlišné. Ano, týden jsem se smála, jak se můj drahý po večerech opíjí, padá opilý ze schodů, jezdí jak šílenec na motorce, nechodí do školy, nechal se vylít ze střední školy na učňák. Po týdnu se smál on mně, že chodím do kostela, občas se doma učím a nechodím v postní době na diskotéky. Za dva týdny jsme měli první vážnou neshodu: nějak neuměl pochopit, že teď, po dvou týdnech chození s ním opravdu nebudu spát. Pak jsem se s ním rozešla... Došlo mi, že mi nejde o to mít kluka, ale mít někoho, kdo mě bude mít rád. A že si radši počkám do osmdesáti než ztrácet čas s někým takovým. Najednou mi bylo strašně dobře. A bylo mi dobře - mně samotné. Bavilo mě chodit na diskotéky s holkama, se třídou chodit do kina nebo jen tak sama jezdit na výlety na kole... A když mi bylo nejlíp, tak se to stalo. Potkala jsem se s NÍM. Byl hezký, milý, věřící a zažila jsem s ním nejkrásnější prázdniny. Sice jsem si na tu první opravdovou lásku musela počkat, ale stálo to za to. Takže jednoduchá rada: nikdo nepřijde, když člověk sedí doma a užírá se, že je sám. Nejdůležitější je začít být šťastná sama se sebou, učit se radosti ze života a pak jde všechno.

Na webu si můžeš přečíst i další dva články

http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/vsichni-uz-s-nekym-chodi-jen-ja-porad-nic-fjg.htm

http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/ja-uz-chci-kluka-kej.htm

Přejeme ti z redakce krásný, naplněný život.

Milá Verčo, především Ti děkujeme za důvěru, kterou k nám máš.

Máš několik otázek. Najprve je třeba poznamenat několik zásadních poznatků:

- Každý chlapec a každé děvče postupně dospívají do své plné identity muže a ženy. Určitá nevyváženost se tedy může v mládí objevit: takové to promýšlení jsem na kluky, jsem na holky je normální, ale nic moc neznamená. Prostě to patří k dospívání.

- Děvčata mají daleko více než kluci vzájemné přítelské vztahy. Kluci tvoří party, ale děvčata mají kamarádky, prostě ty, se kterými sdílí svůj svět. A fyzické obejmutí mezi děvčaty k tomu patří a není to v zásadě nic divného. Pochopitelně, když jde o projevy, které vyjadřují přátelství a nepřejdou do sexuálních vztahů, což normálně nepřejdou.

- Dnes se často hovoří, že podle citů poznáme, zda jsem hetero nebo homosexuální. Je to ale lež. Homosexualita se dnes podává, jako další alternativy normality. Proto je lákavá a proto o ní více přemýšlíme. Ale lidí, kteří opravdu mají nutkavou přitažlivlivost ke stejnému pohlaví, je málo. A k tomu to mívá často jasné důvody vyplývající z rodinných situací atd. A k tomu, cit je něčím prchavým.

Lze se tedy domnívat, že jsi stále v etapě, kdy dozrává Tvá identita jako ženy. Je to hledání, které často potřebuje posílit. Jak?

- Čti knihy, které Ti mohou pomoct. Např. Daniel Ange: Tvé tělo je stvořeno pro lásku; Daniel Ange: Tvé tělo je stvořeno pro život - obě knihy vydalo Karmelitánské nakladatelství; Úchvatná

https://luxor.cz/popularne-naucna/uchvatna--95637/

A vztah s tím mladším děvčetem? Myslím si, že ona v Tobě rozhodně vidí někoho staršího, vzor, důvěrnici, starší sestru, možná mámu. Bylo by zajímavé zjistit z jaké je rodiny. Funguje dobře? Pokud ano, pak je to normální hledání starší kamarádky. Pokud ne, může to být touhy najít za chybějící vztahy v rodině někoho jiného. Doporučuji ten vztah držet na úrovní přátelství, ale trochu zdrženlivosti v prokazování blízkosti bych doporučil. 

A na závěr. Velice bych Ti doporučoval rozhovor s kvalitní psycholožkou. Ale to je problém. Mnoho psychologů je dnes v těchto oblastech nespolehlivých. Za sebe mohu doporučit pouze paní Mgr. Hanu Imlaufovou z Prahy:

https://www.kppp.cz/o-nas.html

Pokud se rozhodneš se k ní objednat, prosím, napiš, že máš typ od INu. Nebo máš někoho jiného důvěryhodného? Nějakou starší zkušenou ženu? Ale do Prahy to zase není až dak daleko, ne?

Ahoj Quiki, díky za dotaz.  Způsobů, jak kluci dávají najevo, že se jim holky líbí, je spousta - v jednom z článků jsme se je pokusily zobecnit. Víc najdeš tady: http://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/diagnoza-zamilovanost-gnp.htm.

Je také ale docela možné, že ten kluk z tanečních tě bere "jenom" jako kamarádku, se kterou našel společnou řeč, rád si s tebou povídá nebo píše, prostě kamarád. Myslím, že čas všechno ukáže:). Z redakce ti přeji krásné podzimní dny. M.

Ahoj Alexo, díky moc za otázku. Píšeš, že jsi se v 5.třídě hodně kamarádila s klukem, který se ale odstěhoval a po dvou letech jste se znovu kontaktovali přes FB. Píšeš si s ním ráda, ale on by chtěl podle tebe možná víc, a ty na to nejsi připravená a nevíš co s tím, protože je to pro tebe dobrý kamarád a nechceš ho ztratit... Myslím si, že ve tvém věku je úplně normální mít spoustu kamarádů, poznávat jejich povahy, charaktery, prožívat s nimi různé akce atd., ale nikdo, opravdu NIKDO tě nemůže nutit, abys dělala něco, s čím nesouhlasíš nebo co je proti tvému svědomí, i když se jedná pro někoho "jenom" o srdíčka a zamilované smajlíky. Myslím si, že ses zachovala moc dobře. A pokud se s kamarádem potkáte? Zkus mu to vysvětlit, přesně tak jak to cítíš. Jestli je to opravdu dobrý kamarád, tak to pochopí. Držíme z redakce palce:)! M.

Ahoj Verčo, díky za tvé sdílení se s námi. Moc si toho vážíme. Píšeš, že jsi zamilovaná do kluka, on do tebe, ale rodičům se zdá, že jsi ještě hodně mladá a zakázali se ti s ním vídat. Ty ho nechceš ztratit, ale zároveň nechceš rodičům lhát. Moc v redakci oceňujeme, že jednáš s rodičema na rovinu, a nechceš jim lhát, to je moc fajn. Neznáme tebe, nevíme kolik je tvému klukovi let, ale i my si myslíme si, že vztahy ve čtrnácti letech jsou spíše než chozením v pravém slova smyslu jakýmsi bližším kamarádstvím - je to něco mezi přátelstvím a láskou. Protože se začínáte postupně měnit a poznávat sami sebe (tzv. se hledat), zjišťujete, jaké to je se zamilovat a jak je potřeba ve vztahu dávat a ne jen brát, sbíráte zkušenosti. V tomto věku je kromě prožívání prvních (platonických nebo někdy i skutečných) lásek také moc důležité hledat si blízké kamarády a postupně poznávat, jaké vlastnosti a chování se nám na klucích líbí a jaké ne. Na to se snaž nezapomínat. Je dobré si také uvědomit, že kluci ve 14 letech se teprve začínají dostávat do puberty, kdežto některé dívky mají už období nejprudších změn nálad za sebou. Tak vzniká mezi dospívajícími chlapci a dívkami téměř dvouletý rozdíl (čtrnáctiletá dívka je jednoduše vyspělejší než čtrnáctiletý kluk). A tak se může stát, že kluk, který byl ve čtrnácti letech pohodář a flegmatik, může prožít bouřlivou pubertu a změnit své chování tak, že budeš mít za rok nebo za dva roky pocit, že jde o někoho jiného. I s tím je třeba počítat.

A co máš dělat? Napadá nás zkusit si s rodičema ještě jednou promluvit. Uvař jim třeba kafe nebo si dejte nějakou oblíbenou sladkost a zkuste si spolu popovídat. Je možné, že se to mezi váma projasní, často bývá chyba jenom v nepochopení a špatné komunikaci. Věříme ale, že o tebe mají rodiče strach, a to je ve tvém věku pochopitelné a určitě pro tebe chtějí jenom to dobré, i když se ti to teď možná nezdá. Myslíme na vás na všechny.