Ahoj paPájo. Píšeš, že chodíš se svým prvním klukem, on tě má hodně rád, ty si myslíš, že jeho taky, ale když přemýšlíš, co se ti na něm líbí, vlastně nevíš. Možná by stálo za to zamyslet se nad tím, proč spolu vlastně chodíte. Píšeš, že on tě moc miluje. Co to pro tebe znamená? A  jak vnímáš ty jeho? Co se ti na něm líbí, pro co ho obdivuješ?  Může to být jakákoliv vlastnost, povahový rys, něco, co u druhých vůbec nevidíš, ale je to pro tebe moc důležité. Je ti s ním hezky? Cítíš se v bezpečí a v pohodě? Ráda se s ním směješ? Nebo ho spíš vnímáš jako velice dobrého a fajn, ale "jenom"  kamaráda? Zkus si položit pár takových otázek a poctivě si na ně odpověz. A možná přijdeš na to, že je tu NĚCO, proč ti na něm taky moc záleží a nebo přijdeš na to, že není. Může to být klidně první okouzlení, které pominulo, protože jsi poznala, že je to sice bezva blízký kamarád, ale chybí ti tam něco, co třeba zatím nedokážeš definovat... A nic z toho není špatně. První lásky jsou krásné, ale zdaleka nemusí být poslední. A pokud budeš mít "jasno" nebo jasněji v sobě, můžeš si o tom promluvit také se svým klukem. Vysvětlit mu, co a jak vidíš a vnímáš, a poslechnout si také jeho názor. Chození je totiž také hodně o vzájemném povídání, o komunikaci. A když jeden z vás zjistí, že to není ono, není nic špatného se ve vzájemné úctě a bez osočování rozejít. A pokud zjistíš, že je to přece jenom rodící se láska?  Láska je (především) rozhodnutí. Každý den se rozhodovat, že toho druhého budu milovat, i když je to někdy těžké. Důležité je učit se odpouštět a usmířit se. Takové přijetí toho druhého i s jeho nedostatky tě čeká v každém opravdovém a poctivém vztahu. Moc ti přeju, ať si najdeš někoho, pro koho se budeš každodenně a ráda rozhodovat. Hezký adventní čas. M.

Ahoj Marie, chápu, že tě pocity, které prožíváš, zneklidňují. A děkuji za tvoji důvěru, za to, že ses se svými starostmi dokázala svěřit. O pomoc jsem poprosila kamarádku a naši bývalou redaktorku, psycholožku Mgr. et Mgr. Anetu Hrabovskou.

Tak tedy ke tvé situaci: Píšeš, že je to tvá nejlepší kamarádka, se kterou jste vždy sdílely své každodenní starosti, pocity,... Zkus si s ní promluvit, tak jak to cítíš, tak jak to vnímáš, své obavy, všechno. Třeba zjistíš, že tvé obavy jsou zbytečné, že je to všechno jenom velké nedorozumění. Pokud je to skutečně tak blízká kamarádka a svěřujete si svoje pocity, je na místě a je bezpečné, když ji řekneš, co vnímáš, když jste spolu. Pak se to buď vysvětlí, že tě opravdu bere jako svou nej kamarádku, ale nic víc a bude to OK, anebo to OK nebude, a tím pádem to můžeš řešit např. odstěhováním z bytu, a také přemýšlením, jak to vlastně ty vidíš a cítíš. Z redakce myslíme. M.

Ahoj Helčo, díky za dotaz. Píšeš, že už nějakou dobu po sobě pokukujete s klukem, kterého potkáváš většinou jenom na 10 minutové cestě do školy. A ptáš se, co bys mu měla říct. Stačí se usmát, pozdravit, jinak nemusíš dělat vůbec nic:). Víš, my  ženy jsme mistryně v náznacích, úsměvech, vysílání signálů, že je možné nás "ulovit", ale roli lovce bychom měly nechat opačnému pohlaví. Říká se, a je v tom myslím velká pravda, že kdo dostane všechno zadarmo na zlatém podnose, většinou si toho moc neváží. A tak to bývá docela často i v dnešních vztazích, kde je iniciativní holka a pasivní kluk, kterému to tak vlastně vyhovuje. Jenomže později se není schopný "rozhýbat" ani k žádosti o ruku, protože se doteď nemusel o nic snažit. A potom spousta děvčat později lituje, že svým přístupem udělaly z Prince na bílém koni Líného Honzu. Držíme ti palce. M.

Ahoj Katko, díky za dotaz a hlavně upřímnost a otevřenost. Moc si toho vážíme. Píšeš, že ses už poněkolikáté zakoukala do mladšího kluka, bojíš se, že je s tebou něco špatně, stydíš se za to, ale nemůžeš si pomoct. O pomoc a názor jsem poprosila kamarádku a naši bývalou redaktorku, psycholožku Mgr. et Mgr. Anetu Hrabovskou, moc za něj děkuji. Zkusme se tedy na to společně mrknout: Co pro tebe znamená zakoukání se? Obdivuješ např. jeho dovednosti, znalosti, humor nebo účes? Protože na tom přece nic není, každému může imponovat i někdo mladší, když je na něm něco, co dokáže nějakým způsobem oslovit. Takže pokud je takový obdiv u tebe podložený něčím konkrétním,  může to být tak, že někdo  v něčem vyniká, a tobě osobně je to natolik sympatické, že si toho více všímáš. Pokud ale vnímáš, že z tvé strany je v tom nějaká vášeň nebo sexuální podtext,  tak potom by určitě bylo dobré to řešit a obrátit se na odborníky - psychology. Existují i on-line sexuologické poradny. Z redakce na tebe myslíme.

PS: Pokud vnímáš, že by ti pomohlo zase někdy napsat a popovídat si, ozvi se. V tomto případě by asi bylo dobré poslat i svoji e-mailovou adresu, kterou zde samozřejmě smažu.

Ahoj K., díky za dotaz. Myslím, že už sis v podstatě odpověděla sama. Píšeš, že k vám na osmileté gymnázium nastoupil kluk, kterému ses moc líbila na základce, ale oba jste se změnili,  a teď to vypadá, že tě vůbec nepoznal, a navíc se mu zřejmě líbí tvá spolužačka M. Představit se mu samozřejmě můžeš, třeba při jízdě autobusem:).  A uvidíš, zřejmě si vzpomene a společně si zavzpomínáte na svou tehdejší třídu a dobu, popovídáte si. A sama zjistíš, jestli to bude i po delší době, co jste se neviděli, fajn kamarád, spolužák, někdo víc nebo naopak, že už nemáte nic moc společného. Z redakce myslíme. Hezký podzimní čas. M.

Ahoj Jančo, díky moc za důvěru, i za to, že se k sobě snažíte být poctivý a otevření, to je hodně důležité. Moc si toho v INu vážíme. Přemýšleli jsme, jak nejlépe zodpovědět tvou otázku a nakonec se nám asi nejvíc líbila tato odpověď z naší INové knihy Jsem svá, z r. 2017.  Odpovídá tam na podobnou otázku P.Jan Balíik. Odpověď jsem ti přepsala. Oběma vám moc fandíme a přejeme krásný požehnaný život. M.

A zde je odpověď:

Láska muže a ženy se skládá z mnoha rovin: ze schopnosti vcítit se do druhého, z podobných životních zásad, ze společné modlitby atp. Sexualita je jednou z těchto oblastí. Úkolem známosti je postupné sjednocování ve všech rovinách. Milování před svatbou vytvoří snadno pocit sjednocení a snoubenci pak ani nepostřehnou, že v jejich životě je ještě mnoho nesjednoceného. Nikdy by nemělo v době známosti dojít k plnému milování, a k tomu co bývá k takovému milování již předehrou. Tehdy nejde o lásku, ale o sobectví. Vše bychom měli prožívat jako dar pro druhého, a ne jako uspokojování své touhy a žádostivosti.

Vychutnejte si krásu malých krůčků: podání rukou, sezení vedle sebe… časem přijde pohlazení a po delší době třeba i políbení. A hlazení? Když se snoubenci pohladí po vlasech, po tváři, není to jistě nic špatného. Avšak takové hlazení, které přímo a záměrně vzrušuje, není správné. Proč? Při takovém jednání vstupujeme až příliš do intimity druhého a není pak snadné odolat touze po plném sexuálním setkání. V každém případě pomáhá, když si spolu dva mladí snoubenci jasně řeknou, kde je jejich hranice v tělesných projevech, a snaží se to dodržet. Když svědomí ukáže červenou, je třeba ho poslechnout.

Projevy tělesné lásky by měly jít ruku v ruce s dalšími rovinami člověka. Projevuje-li se láska náruživě v tělesné oblasti, ale modlitba zaostává, pak je někde chyba. P.Jan Balík

Ahoj L, díky za dotaz. Ptáš se, jestli máš čekat a tiše doufat, když ti kluk napsal, že nemáš čekat víc než přátelství, protože bydlí daleko a navíc se znáte jenom chvíli... Myslím si, že odpověď jsi už právě od toho kluka dostala. Píšeš nám do poradny, tak předpokládám, že se ti líbí, možná jsi do něho i zamilovaná, ale na chození, zamilovanost i lásku musí být dva. A jeho odpověď znáš. Věřím, že se trápíš, cítíš bolest nebo jsi naštvaná, na druhé straně, ten kluk si na nic nehrál, a na "férovku" ti napsal, jak to cítí, a netahal tě za nos ani ti nesliboval nic, co by nemohl splnit. Když budeš čekat a dělat si marné naděje, budeš se jenom trápit, a možná přehlédneš někoho, kdo o tebe bude opravdu stát. Moc na tebe v redakci myslíme. M

Milá Hanko,

někdo najde svého životního partnera brzy, někdo později a někdo se nevdá/neožení a je pro něj připravená jiná cesta. Bůh má pro každého z nás plán a měli bychom mu důvěřovat. Neznamená to ale, že má člověk sedět doma a čekat, až se něco stane. Je potřeba být aktivní a hledat nové příležitosti a tak trochu jít svému štěstí naproti.

Píšeš, že nemáš moc možností poznávat nové lidi. Co takhle si nějakou příležitost najít? Vím, že někdo je třeba introvertní, tak je pro něj seznamování těžší, zároveň chápu, že i času bývá málo, a někde těch příležitostí opravdu tolik není, ale možnosti jsou různé a určitě si najdeš nějaký způsob, jak nové lidi poznat. Existuje spousta duchovních obnov, setkání, akcí na diecézních centrech pro mládež... Podívej se ve svém okolí na centrum mládeže a jeho program nebo na nabídky řeholních společenství, které také často nabízí různé akce. Určitě i ve vaší farnosti nebo v nějaké okolní se tu a tam bude dít nějaká akce, na kterou bys mohla zajít třeba sama, s kamarádkou nebo s někým z rodiny. Nemusí to ale být jen křesťanské akce, můžeš navštívit nějaký koncert, divadlo, výstavu... Nebo to můžou být nějaká pravidelná setkávání, třeba zájmové skupiny, dobrovolnictví, sport a cvičení. Záleží, co tě baví a zajímá. Také můžeš poprosit kamarády, jestli by tě třeba nevzali někam se svými kamarády, abys mohla poznat někoho nového atd. Neboj se ani případně nějakou akci sama zorganizovat (třeba nějakou pouť nebo výlet ve farnosti).

Nepřistupuj k tomu ale tak, že si tam jdeš hledat budoucího partnera, a nedělej z toho neustálé obíhání různých akcí. Ber to jako příležitost něco zažít a poznat nové lidi - holky i kluky, se kterými bys třeba mohla někdy někam zajít a skrze ně poznat další lidi... Vyber si akci nebo způsob trávení volného času, co tě zajímá a kde bys mohla potkat vrstevníky podobného smýšlení. Nemá cenu se do něčeho nutit a chodit někam, kde tě to nebude bavit a zajímat.

Moc dobře vím, že třeba v situacích, kdy se ostatní kamarádky vdávají nebo mají děti, je těžké být sama. Je ale potřeba říct, že nemá smysl upínat všechny svoje síly na hledání partnera a myslet si, že to je ta nejdůležitější věc na světě a že budu šťastná jenom, když budu někoho mít. Z toho se pak akorát stane posedlost, která je na škodu. Zaměř se na sebe, najdi si nějakou činnost, která tě bude naplňovat a tu a tam někam vyraz, abys poznala nové lidi a kdo ví ;) V modlitbě za budoucího manžela samozřejmě pokračuj a neboj se poprosit své blízké, aby se i oni pomodlili. Myslím na tebe :) Martina

Ahoj Anet,

láska je krásná ale někdy bolí. To se říká, ale bohužel to tak někdy je. Je to náročná situace, hlavně pro tvoje vnímání lásky. Člověk má své představy a plány, jak to bude a jak se bude chovat ten druhý, jak se budu chovat já- a najednou je to jinak. Pokud svého kluka máš ráda, a fakt že, už s holkou spal, přijmeš (neplést si s odpouštěním, nebo tak něco - nemáš mu co odpouštět ani ho litovat, ani  nic jiného), takže pokud tento fakt přijmeš a v zásadě ti nevadí, ve vztahu pokračuj. A to že jsi ještě nezkušená... No a? Možná to může tvého kluka motivovat vést tento váš vztah novým směrem. Společně můžete začít znovu a lépe. Vůbec se nemusíš cítit hloupě a nepatřičně. i když chápu, že se to lépe napíše, než udělá :-) Nicméně, pokud jste k sobě takto upřímní, tak mu to klidně řekni. I to, že tě mrzí, že pokud se vezmete, nebudeš jeho první. Že se stydíš a nevíš jak se máš přesně chovat. Jsem si jistá, že tě vyslechne a možná pochopí proč se tak chováš. Nenech ho a't si domýšlí, co není pravda. Pokud o tebe stojí, toto období s tebou překoná. Ne každý kluk chce chodit se "stíhačkou" která se na něj bude věšet a vášnivě líbat na ulici, v kině, v parku a pod.  Ale váš vztah je tu nový a můžete začít znovu a tak jak se dohodnete.

Neboj se a buď upřímná.

Majka

Ahoj Klárko, díky za upřímnost, ta se cení. Víš, jedno takové moudré staré přísloví říká: Co nic nestojí, za nic nestojí. A neplatí to jenom v lásce. Když se ti např. podaří napsat písemka na jedničku, a ty víš, že ses opravdu poctivě připravovala, tak tě to potěší a máš z toho radost. (Řekla bych, že větší, než kdyby ses na přípravu vykašlala a písemku opsala z taháku a ono to zrovna nějak dobře vyšlo, protože učitelka se zrovna nedívala tvým směrem:)).Láska je krásná, nádherná, ale má svoje pravidla a při chození i určité limity, které, i když se ti může zdát, že tě o něco krásného ochuzují, tě naopak chrání a připravují na dobře prožitý vztah v manželství. Navíc ve vašem hodně mladém věku (píšeš, že tvůj kluk je jenom o něco starší) se může stát, že po nějakém čase zjistíte, že si tak úplně ve všem nerozumíte, a rozejdete se. I to se někdy stává, ale pokud je vztah "čistý", založený na vzájemném poznávání, komunikaci, úctě, přátelství, atd., je všechno daleko jednodušší. Myslím, že by se vám oběma mohla líbit sice útlá knížka, ale bohatá obsahem: Sex, šehačka na dortu, kde její autor moc hezky vysvětluje, co a jak:). Existuje i v elektronické podobě. Tady je: http://laska.xf.cz/prirucky/slehacka.htm. M.