Ahoj NIkčo, jsme moc rádi, že o takových věcech přemýšlíš. Díky za to. Podle toho, co píšeš, předpokládám, že už jsi tady v Poradně hodně názorů na toto téma přečetla. Zkus si přečíst  tuto knížku, je opravdu hodně krátká, ale bohatá svým obsahem. A její autor tam píše dost jasně a výstižně:). Můžeš nám po jejím přečtení napsat, co si o ní myslíš, a jestli ti pomohla. Budeme se v redakci těšit:). Tady je ni odkaz v elektronické podobě: http://www.tom.wbs.cz/Sex_-slehacka-na-dortu.html

Hezky prožité prázdniny. M.

Ahoj H., díky za dotaz. Život je krásný právě v tom, že se skládá z řady období a každé z nich je hezké něčím jiným. Období přichází postupně a každé má svůj čas. A nevyplácí se nějakou etapu překočit, protože pak už se ta doba nikdy nevrátí. Například pro tebe a tvoje stejně staré kamarády je důležité hledat si nové kamarády a učit se kamarádství rozvíjet - naslouchat druhým, odpouštět si, ocenit druhého, pomáhat si navzájem, komunikovat spolu. Protože když se to člověk nenaučí v kamarádství, nebude to umět ani později během chození. Možná už tušíš, kam tím mířím. Než začneme s někým chodit, měli bychom se naučit vycházet s kamarády a rozvíjet kamarádství (jasně, že i s klukama:)). Vždyť právě z přátelství můžou časem vzejít i hezké partnerské vztahy, na které máš ale zatím spouuustu času:)... Nenech se o žádné období života okrást a dobře prožívej každý den, protože už se nikdy nevrátí. Přeji ti krásné prázdniny plné nových dobrodužství. M.

Ahoj Maruško, díky za dotaz. Píšeš, že ses na táboře před rokem seznámila s klukem, a pak jste si občas psali, více ze tvé iniciativy. Odmlčel se, ale pak ti napsal, a tobě se zdálo, že je v tom něco víc, a pak měsíc a půl zase nic. A ty nevíš, co si o tom myslet. To naprosto chápeme. Možná je stejně zmatený, a neví, co vlastně chce, možná je to jeho způsob komunikace, možná flirtuje, možná...těžko říct. A neuvidíte se zase někde na táboře i tento rok? Nebo někde jinde? Navíc si myslím, že pokud o tebe bude opravdu stát, tak si způsob, jak se setkat nebo nějak jinak spojit,určitě najde, neboj! Asi i v tomto případě platí, že čas ukáže. A navíc začínají prázdniny. Nová přátelství, nová dobrodužství, a zážitky, a možná, kdo ví:)... Přejeme ti z redakce, ať jsou tvé prázdniny naplněné a krásné.M.

Ahoj Petro, díky za tvůj upřímný dotaz. Píšeš, že žárlíš na svého kluka, i když sama píšeš, že všechno je skvělé a žárlit vlastně nepotřebuješ, ale je to „větší“ než ty a nevíš co s tím. Tak se na to spolu podíváme:). Kdykoli chceme jakýkoli zlozvyk odstranit, musíme mu nejprve porozumět, pochopit ho. Žárlivost je jako kterákoli jiná obava, která nám bere sebevědomí a vede ke vzteku, nejistotě. Chodíš s bezva klukem? A co když s ním chce chodit i Jana, Pavla, Martina,... Chápeš? Tvá představivost začne pracovat proti tobě, vytváříš „katastrofické scénáře“. Ztrácíš půdu pod nohama, vidíš něco, co vůbec není. Někde jsem četla moc hezké přirovnání: Důvěra je lepidlo, které všechno drží při sobě. Nedůvěra je ředidlo. Všechno slepené se rozpadne... Jak by vlastně vypadal svět, kdyby si lidé vůbec nedůvěřovali? Kdyby jeden druhého neustále podezíral? Žárlivost je bacil živený nízkou sebedůvěrou. Kdykoli se ohlížíme po druhých a snažíme se hledat, v čem zaostáváme, najdeme to. Protože kdo hledá, najde:). Možná si říkáš: Jak někdo může milovat někoho takového, jako jsem já? Janča i Martina jsou o hodně hezčí. Jestliže tě má někdo upřímně rád, jsi pro něj bezkonkurenční, protože nikdo nedokáže být jako ty. Jsi totiž originál, tak jako každý z nás. A další moudro: Jestliže neumíme přijmout své přednosti i slabiny a milovat sebe pro to, jací jsme, nikdy nedáme šanci nikomu dalšímu, aby nás upřímně miloval. Protože by musel milovat někoho, kým se snažíme být, ale nejsme. Kdykoli si připadáme nedostateční, srážíme svou hodnotu, kterou máme. Jen proto, že ji nevidíme, neznamená to, že ji nemáme. Z redakce ti fandíme a věříme, že to zvládneš, protože už tím, že jsi to napsala, je vidět, že o to, zbavit se žárlivosti moc stojíš. M.

Ahoj Adélo, díky za dotaz. Pokud se na nějakého kluka např. častěji podíváš, usměješ se na něho, není vůbec nic špatného. Špatné by bylo, kdybys to dělala jenom proto, že by ses tím bavila, a chtěla mu nějak ublížit, ale to myslím není tvůj případ:). Na webu máme článek, který o flirtu píše víc. Mrkni:

https://www.in.cz/clanky/kluci-a-holky/flirt-nezavazna-zabava-nebo-klam-jzx.htm

Hezký den. M.

Ahoj Jančo, děkujeme za tvoji důvěru a upřímnost. Pojďme se společně zamyslet nad tvým problémem. Bojíš se něčeho, co jsi nikdy nedělala a co neznáš. To je úplně přirozená reakce. Většina lidí (včetně mě) se bojí neznámého, toho, co nikdy předtím nezkusili. Ale když se na to podíváme trochu rozumově, strach se začne postupně zmenšovat. Je dobré zamyslet se nad tím, čeho se vlastně bojíš a co nejhoršího by se mohlo stát. Bojíš se, že budeš u líbání vypadat hloupě a že se ztrapníš? I takové situace k životu patří a časem se tomu určitě zasměješ. Je dobré učit se dívat na sebe samu s odstupem, s nadhledem, nebrat se až tak vážně. Nebo se bojíš toho, že se s tebou kluk kvůli tomu, že neumíš líbat, rozejde? Pokud se opravdu někdo takový najde, pak ho nebude žádná škoda.Nebo se bojíš něčeho úplně jiného? Líbání je krásný prožitek, dar, který můžeš druhému dát. Je o postupném objevování toho, co dělá tomu druhému radost. Nejde ani tak o techniku, protože každému se líbí něco jiného. Je vyjádřením nejhlubších citů, intimním prožitkem. Při prvním polibku bývají většinou nervózní obě strany, takže tvůj budoucí kluk bude možná prožívat to samé, co Ty. A není nic hezčího než se líbání učit společně. :-) Jsou to ale krásné chvíle, na které potom budete dlouho vzpomínat. I kdyby se stal nějaký trapásek, to mi věř. Vztah je o budování vzájemné důvěry a postupném odhalování svých strachů, nejistot a pocitů tomu druhému. O tom, abyste se naučili přijímat jeden druhého i se všemi jeho nedostatky. Strach z líbání je jen jednou z mnoha "položek", kterou budeš se svým klukem jednou sdílet. Časem se objeví spousta jiných (v té chvíli důležitých) věcí, které budete společně překonávat a na své obavy z líbání si už ani nevzpomeneš. Teď můžeš svůj strach odevzdávat třeba každý den v modlitbě a uvidíš, že tvůj první polibek bude nakonec moc hezký, když si jej "schováš" pro někoho, koho budeš mít opravdu ráda a on tebe. Možná, že to bude tento kluk, ale možná že ne. To sama časem poznáš. Fandíme ti. M.

Milá tazatelko, na Tvou otázku mohu odpovědět stručně takto: církev se na plastické operace dívá tak, že jde většinou o věc morálně nelišnou, tedy ani dobrou ani špatnou. Záleží na tom, jaký cíl má operace. Pokud někdo operaci potřebuje, třeba po popáleninách, jedná se o operaci OK. Pokud se někdo nechá předělat z muže na ženu, není to správné. Nechat si operovat nos patří k těm operacím, které považujeme spíše za OK.

Rád bych Ti ale nabídl dvě úvahy:

- nemít v 19 kluka není nic divného, nos za to určitě nemůže, každý jsme originál, tedy i Ty, dnes mnoho mladých lidí, zvláště děvčat, trpí, protože nejsou dle posledních módních trendů. Ale pozor. Televize i fotky ukazují postavy žena a mužů idealizované, nepravdivé.

Doporučuji Ti, aby sis přečetla knihu: https://www.gimel.cz/milovane-princezne-milostne-dopisy-od-tveho-krale-db2812#desc

- plastická operace něco stojí. Není možné finance investovat lépe? Třeba pro umírající děti?

Závěr: Klidně na operaci jít můžeš, ale není jisté, zda se ti pak zase na sobě nebude líbit něco jiného. Naučit se mít rád i se svými limity (tělesnými, intelektuálními...) a nedostatky je důležité. Žije se pak radostněji. Bůh přece počítá s každým. Sv. Pavel taky nebyl žádný krasavec!

Ahoj Hanko, díky za dotaz. Nevím, jestli je to oslava ve spolču, s kamarády ze školy atd., ale asi bych se rozhodovala hlavně podle toho, kde ta oslava je. Pokud bude někde na zahradě např. i s táborákem, budou tam různé hry, tak tam se krajka úplně nehodí.:) Oblekla bych se tak, abych se cítila příjemně. Spousta holek si myslí, že k tomu, aby někoho zaujaly, stačí, když se pěkně obléknou, učešou a namalují. To je určitě fajn, ale existují ještě další super vychytávky:):  Osobně bych ještě přidala přirozené a příjemné chování, ke kterému patří i milé vystupování, úsměv a hodně nakažlivý humor.:). Tak ať se vám všem oslava vydaří. M.

Ahoj Mio, díky za otevřenost a důvěru. Moc si toho v redakci vážíme. Píšeš, že ses rozešla se svým klukem po necelém roce chození, (už od začátku vztahu jsi byla taková nejistá, měla jsi z toho závazku strach, obavy představit ho rodičům atd.) cítila jsi, že je to tak správné, ale na druhé straně máš teď pochybnosti, jestli ses neunáhlila, neublížila mu, jestli ses rozhodla správně. Víš Mio, myslím si, že když někdo s někým stráví skoro rok, i když se rozejdou v "dobrém", musí to na něm zanechat nějakou stopu, uvědomuje si pak i to dobré co spolu prožili, a cítí kromě fůry jiných emocí i bolest, to tak asi je. Ale postupem času by měla ustupovat. Sama píšeš, že jste spolu všechno probrali, a snažilii si vše vysvětlit. Tady platí, že čas je nejlepší lékař, je to sice už hodně staré, ale pořád pravdivé rčení. Věřím, že tvůj "bývalý" kluk je taky smutný, ale na druhé straně, nebylo by mnohem horší, kdybys ve vztahu s ním zůstávala jenom proto, abys mu rozchodem neublížila? Bylo by to pravdivé? Bylo by to fér k vám oběma? Myslím, že ne. Píšeš taky, že ses modlila o správné rozhodnutí. Neboj se prosit a modlit dál a věřit, že jak to má být, tak to bude. Z redakce ti moc fandíme. M.

Ahoj Jano, díky za dotaz i důvěru k nám. Je krásné, že máš takové ideály. Někdo si najde svého životního partnera brzy, někdo později a pro někoho může být připravena úplně jiná a přitom stejně naplněná, životní cesta. A teď aby se v tom člověk vyznal, že?:) Z tvého dotazu je zřejmé, že toužíš po manželství i rodině. Píšeš, že jsi hodně plachá a na různé akce si netroufáš jet sama. Existují víkendy pro nezadané, které pořádají některá diecézní centra mládeže, určitě ti rády podají informace. Víme, že i v Katolickém týdeníku je inzerce, ale vlastní zkušenost s ní v redakci nemáme. Blíží se prázdniny a různé tábory, možná někde ještě potřebují vedoucí nebo někoho do kuchyně, možná se u vás nebo někde poblíž konají nějaké akce, (poutě, výstavy,akce spolča, sportovní akce...) na které se dá zajít s kamarádkou, s někým známým. Chce to hledat různé možnosti. Vím, že teď v době určitých koronavirových omezení je akcí méně, ale určitě nějaké budou. A doporučuji zaměřit se také na sebe. Dělej, co tě baví, naplňuje, přečti si knížku, mrkni na hezký film, běž si zasportovat. Buď prostě svá a za svého budoucího manžela už teď můžeš děkovat a prosit. Myslíme. M.