Ahoj Májo, tak se na to zkusíme společně mrknout:): s klukem z tábora jste si užili spoutu zábavy, zdá se ti, že mu líbíš, ale ty s ním chceš jenom kamarádit. Co teď s tím? Je pravda, že holka, asi nějakým svým "šestým smyslem", obyčejně pozná, jestli se jí kluk dvoří nebo ne. Pokud si myslíš, že ano a není ti to příjemné nebo se víc jak na kamarádství necítíš, zkus si s ním o tom popovídat. Upřímně, citlivě a otevřeně, tak jak ty to cítíš. Jestli se mu opravdu líbíš, asi to pro něj nebude úplně jednoduché, ale na druhé straně ocení, že ho netaháš za nos. Je taky ale možné, že v tom něco víc vidíš jenom ty. V každém případě tím, že si popovídáte, se věci vyjasní. A modlitbou před rozhovorem určitě taky nic nezkazíš. Naopak... Zkus to zvážit. Krásný zbytek prázdnin. M.

Ahoj ?, díky za dotaz. Myslím si, že na začátku je docela obvyklé, že zaujme vzhled nebo něco, co z toho daného člověka na toho druhého vyzařuje. Může to být úsměv, oči, postava, smích, ale třeba i zajímavé povídání o něčem... Až později, když už se lidé poznávají více - povídají si, zažijí spolu různé situacei, zjišťují, zda se jim líbí "obal i obsah":) toho druhého, a od toho také chození je, pořádně se vzájemně poznat, nejenom klady, ale také zápory toho druhého, protože kdo z nás je nemá?... Když někoho uvidíš poprvé, neznáš ho a nevíš, a líbí se ti např. jeho oči, ale to by pro vzájemný život bylo opravdu hodně málo, že?:) A od toho je právě to vzájemné poznávání, chození. A pokud je ti s tím druhým člověkem dobře, cítíš se s ním hezky, bezpečně... je to prostě moc fajn, tak vlastně vůbec nevadí, že má např. trošku větší nos, nebo nemá postavu snů. Protože v životě jsou důležitější úplně jiné věci. Krásné prázdniny. M.

Ahoj Muffiku, díky za dotaz. Mně se zdá, že je to dotaz, ale zároveň sis i hezky odpověděla. Píšeš, že ses zamilovala do kluka, který si tě ale  nevšímá, nejeví vůbec žádný zájem a dělá věci, které se ti nelíbí. Zřejmě je hezký a líbí se ti, ale z jeho strany žádná odezva není. Co s tím? Pár otázek k zamyšlení: Chceš se mu nějak vnucovat? Dokázala bys chodit s klukem, kterého chování ti vlastně není sympatické? Myslíš si, že ve vztahu je důležitá úcta a vzájemná přitažlivost? Jaké jsou tvé důležité hodnoty - má nějaké z nich? Nebo se ti jenom líbí jako kluk? Víš, někdy je fajn si takto popřemýšlet a klidně své myšlenky hodit i na papír. A v klidu si je párkrát přečíst a být k sobě pravdivá. A neboj, to že se ti někdo ve tvém věku líbí je úplně normální, za týden nebo za dva to může být zas někdo jiný. Takové poznávání "na dálku" je vlastně docela fajn v tom, že můžeš pozorovat, srovnávat a udělat si obrázek o tom, jaký kluk by byl pro tebe ten nej. A neslevuj. Jedno staré dobré přísloví říká, že co nic nestojí, za nic nestojí. Přeju ti krásné léto. M.

Ahoj, díky za dotaz. Je moc dobře, že se zamýšlíš nad věcmi, které by tě možná dřív vůbec nenapadly. Píšeš, že nedokážeš milovat lidi s postižením. Asi rozumím tomu, co tím myslíš - jak píšeš, nebyla jsi zvyklá se s nimi stýkat, nikdo takový nebyl ve tvé blízkosti, je to pro tebe těžké. Ale všemu se dá postupně učit. Měla jsem možnost tři měsíce pracovat s "postiženými" lidmi. Schválně dávám postiženými do uvozovek, protože oni byli jenom jiní. Ano, v něčem hodně jiní a mně hodně pomohlo dívat se na ně jejich očima, přistupovat k nim laskavě a taky se modlit za ně i za to, abych ke každé z nich uměla najít ten správný vztah. Vždycky je jednodušší být milý k tomu, kdo je milý k nám. To tak je. Daleko těžší je snášet někoho, kdo už mi tak sympatický není. A to může být prakticky kdokoliv. Asi každý z nás by někoho ve svém okolí našel.:) Když to člověk dokáže, uvědomí si, že i on sám  může být pro někoho nepříjemný, nesympatický... Tak to prostě v životě bývá, ale repektovat druhé lidi je moc fajn, a stojí za to se to učit, i když to není hned. Měj se hezky. M.

Ahoj legolas, díky za dotaz. Píšeš, že ses seznámila s klukem, začali jste spolu chodit a v posledních týdnech je to intimnější emocionálně ale i fyzicky a ty nevíš, jak se k tomu postavit, jak se máš cítit, jak by ses cítit měla... a jestli jsou takové pocity normální. No, vypadá to tak, že ses zamilovala. A je toho najednou na tebe moc - moc emocí, moc zážitů, moc prožitků. A je to normální, je to v pořádku. Možná by bylo fajn si o tom se svým klukem popovídat, jak to vnímáš ty, určité situace, věci, jak to vnímá on...
Láska je krásná, nádherná, ale má svoje pravidla a při chození i určité limity, které, i když se ti může zdát, že tě o něco
krásného ochuzují, tě naopak chrání a připravují na dobře prožitý vztah v manželství. Myslím, že by se ti/vám mohla líbit sice
útlá knížka, ale bohatá obsahem: Sex, šehačka na dortu, kde její autor moc hezky vysvětluje, co a jak:). Existuje i v
elektronické podobě. Je tam moc hezky napsané, jak zamilovanost i lásku  prožívají kluci, jak to všechno prožívají holky. Tady je: http://laska.xf.cz/prirucky/slehacka.htm. Přeji ti krásné Vánoce i celý další rok. A klidně se zase ozvi. M.

Ahoj Joe, díky za dotaz. Píšeš, že jste se seznámili na svatbě kamarádky, znáte se měsíc a půl a už si plánujete budoucnost. Oba jste už před tím zvažovali i kněžství a řádový život. Je ti 19, on je o rok a půl starší.Nechcete vztah uspěchat, ale na druhé straně se vám zdá např. tříleté chození příliš dlouhé, plánujete hodně dětí i domeček u Prahy, jedním dechem ale dodáváš, že jste ještě mladí, a vlastně nevíte, co tedy máte dělat. Když se dva lidé do sebe zamilují, je to moc krásné, to by určitě potvrdil každý, kdo už to zažil. Je tam ale jedno velké ALE. V té době zamilovaní vidí všechno růžově, nic není problém, všechno je super, prostě TOP. A tady si myslím, že je právě důležité to chození, i když nemáte rádi ten název, tak prostě poznávání jeden druhého.A to v různých oblastech. Nejenom když venku svítí sluníčko, ale taky když leje, když není nálada, když je vám zima nebo máte hlad...Prostě i v nepohodě. Tam se totiž dost tříbí vztahy a člověk toho druhého poznává daleko víc a hlouběji. A to není hned, to chvíli trvá, některé zdroje právě uvádí ty dva až tři roky... Přece jenom, když se lidé berou, tak se berou, nebo měli by, na celý život. A ten nemusí být a ani nebývá vždy jenom jednoduchý a růžový. Tak ta prostě je. Proto je ta doba chození nebo poznávání, na názvu asi nezáleží, tak důležitá. A když jste oba dva věřící, tak moc doporučuju se za váš společný vztah společně modlit a také prosit o to, aby jste poznali, co je dobré a co ne, ať můžete žít hezký a naplněný život. Krásné dny. M.

Ahoj a, díky za dotaz. Hned na úvod bych tě chtěla uklidnit: podobně přemýšlí spousta dívek v tvém věku, dokonce  i dívky mnohem starší. Napadlo tě někdy zamyslet se nad tím, proč vlastně kluka chceš? Proto, abys nebyla sama? Ale ty přece nejsi sama! Máš rodinu, možná i nějakého sourozence, určitě i kamarády a známé. Zkus zapracovat na těchto vztazích - prohlubuj stará přátelství a seznamuj se s novými lidmi, dělej radost lidem kolem sebe. Hledej si další kamarády a uč se druhým naslouchat a mluvit s nimi. Pokud nevíš, kde hledat, zajeď si třeba na nějakou víkendovou akci na DCŽM, tam poznáš spoustu nových skvělých lidí. Postupně se tak zbavíš ostychu a začneš se bavit i s klukama. A třeba nějaké přátelství později přeroste i v lásku, kdo ví?:) Víš, všemu se musíme učit. A protože kluci dospívají později než my holky, je s tvými spolužáky a vrstevníky možná i těžká domluva. Ale za několik let se to změní, až se kluci trochu zklidní. ;-)  Všechno má svůj čas. Proč se trápit tím, že nemáš kluka - vždyť máš před sebou celý život. Já vím, že se to lehko říká, když teď s tebou zmítají různé nálady a emoce. Ale pokud se rozhodneš, že se zaměříš na něco jiného než na vyhlížení prince na bílém koni, půjde to. Můžeš se i modlit za budoucího partnera, a přidat také prosbu o trpělivé a radostné srdce. Je ti šestnáct let, celý život máš ještě před sebou a vůbec není kam spěchat. Snaž se žít přítomným okamžikem, nedělej si příliš starosti s tím, co bude zítra nebo za sedm let a raduj se z toho, že můžeš být tady a teď. Myslíme na tebe a přejeme krásné prázdniny. M.

Milá tazatelko, co se podívat na věc takto: proč hned s někým chodit? Co se s ním jen tak kamarádit v rámci kolektivu? Tak bys mohla zjistit, jaké má názory a zda jsou shodné s tvými. Taky bys ho s někým dalším mohla pozvat do kostela třeba na nějakou akci pro mladé. Prostě a jednoduše, nejprve je dobré udržovat vztah kamarádský, nezávazný. 

Otázka, zda může chodit člověk s nevěřícím? No, je to obtížné. Hlavně s ohledem na budoucí rodinný život. Bude souhlasit se křtem dětí a jejich výchovou v lásce k Ježíši? Bude s námi chodit do kostela každou neděli? Nebo bude doma ležet v posteli a smát se dětem, že jdou s maminkou do kostela? Nebude tě někdy nutit na potrat?

Vidíš. To je otázek. A ty by se měly v době kamarádství prodiskutovat.....

A pozor. Kluci hodně moc naslibují, když stojí o děvče, ale kluci jen tak slibují a neberou to vážné. Takže zkoumat kluka jakoby jen tak je vlastně výtečná metoda, jak ho fakt více poznat.

No a za rok, dva tři uvidíš, zda on je tím, který by mohl být otcem tvých dětí.

Ahoj Eliško, prohledala jsem všechny ročníky 2017/23 a nakonec se snad podařilo:). Pokud máš ještě časopisy někde doma, je to leden 2021.

Modlitba za budoucího manžela: Věrný Bože, budeš-li chtít, jednou vstoupím do manželství. Ať už je mým životním partnerem kdokoliv a ať je kdekliv, už dnes tě za něj prosím: Žehnej mu dnes i každý den, chraň ho před falešným citem a před zraněním na těle, na duši a na srdci. Dej, ať oba pozorně, klidně a s důvěrou vyhlížíme jeden druhého a podle své vůle nás sveď dohromady. Amen

Je to ona Eliško? Přeji ti z redakce hezký den. M.

Ahoj Market, dík za dotaz. Samozřejmě, že se ti čas od času bude líbit nějaký kluk - bez zamilovanosti a trápení kvůli ní by ani nebylo dospívání :-), do kterého pomaličku vcházíš. Je to období i tzv. platonických lásek, kdy o klucích zatím jenom sníš a představuješ si, jaké by to bylo s nimi chodit. To je úplně normální a většina holek v tvém věku, některá možná o něco později, prožívá úplně to samé., ale každá si tím projdeme nebo jsme si tím už prošly. Rada z redakce? Snaž se brát kluky zatím jako kamarády, protože na chození máš v jedenácti letech ještě dost času.  Uvidíš, že se tak vyhneš dalšímu zbytečnému trápení. Z redakce ti přeji krásné jarní dny. M.