Věra Anežka (05.11.2016 11:06)
Ahoj Ann, pokusím se ti dát pár tipů. Je dobře že se snažíte o pravidelný kontakt.Když začíná konverzace váznout a skomírat, podle mě je i mlčení, když tě obejme a vezme za ruku taky krásný.A když si není o čem povídat,tak si můžete poslat každý večer krátkou smsku. Třeba jaký jste měli den. Nebo prostě napsat něco pěknýho na dobrou noc. A pak jedna velká výhoda vztahu na dálku je ta,že si budete vzácnější a nebude hrozit takzvaná ponorka.Držím palce ať ti ten vztah vydrží. Věra Anežka

Any (02.11.2016 10:17)
Ahoj, když ty nechceš, tak mu to musíš říct dost jasně. Zkus si s ním o tom popovídat někdy v klidu, dohodnout si pravidla a ta dodržovat. O nastavování hranic si můžeš popovídat i s kamarádkou, která má zkušenost se vztahem (co je pro ně důležité, jak se k tomu staví její klkuk...). Doporučuju přešíst si slovenský projekt Milovat a ctít (na cestaplus.sk). Z fyzických projevů lásky vám nic neuteče, o to se nebooj :)

A. (02.11.2016 18:31)
Ahoj Kimi, souhlasím s Any. Určitě mu to musíš dát jasně najevo, hned asi nepanikařit, ale vyříkat si to, promluvit si o tom navzájem. Navíc pokud je věřící, jako ty, měl by to tím víc pochopit. Pokud by mu šlo jen o "tohle", i když je věřící, není to ono, nenech si to líbit. Kluk musí být taky trochu gentleman a vědět, kde jsou hranice:) Hodně štěstí ve Vašem vztahu! A. :)

rhbg (01.11.2016 15:08)
Ahoj, no pokud vím, myslím, že francouzština je velmi složitá na začátku u výslovnosti. (vyslovují se vesměs jen samohlásky). Španělštinou se domluvíš ve více zemích a je to po angličtině nejpoužívanější jazyk. Přeji ti, ať se dobře rozmyslíš :)

J. (02.11.2016 18:43)
Ahoj, já myslím, že by sis měla vybrat podle toho, co by se Ti v budoucnu více hodilo, pokud máš nějaké plány nebo co Tě zajímá... Je fajn, že si můžeš vybrat, u nás je jen francouzština, tak jsem do ní šla... Jsem v ní teď úplný začátečník, nejhorší je zvyknout si na tu výslovnost, ale vidím to tak, že každý začátek je těžký, zvlášť když s tím nemáš žádné zkušenosti. Kdybych měla na výběr, tak bych si vybrala možná spíš tu španělštinu, je fakt, že je používanější a asi i o něco jednodušší... Ale když se na to mrknu pozitivně, tak např. já mám za křestní patronku sv. Bernadetu, takže aspoň poznám její mateřštinu, i spousta jiných fajn světců nebo významných osobností je z Francie :) Rozhodnutí je na Tobě, snad jsem Ti trochu pomohla... Přeji Ti, aby ses správně rozhodla (můžeš to svěřit Duchu svatému - to taky pomůže), a abys dokázala vytrvat, i když jsou začátky těžké :D J.

mája (02.11.2016 19:28)
Ahoj doporučuji španělštinu. Učím se ji druhým rokem a vůbec bych neměnila. Je docela jednoduchá a někdy podobná češtině. Výslovnost je pravidelná (naučíš se asi deset pravidel a jsi v pohodě :)). A myslím že ji celkově využiješ lépe. Moje maminka se učila francouzsky a nikdy ji v životě nevyužila. Pokud nechceš být překladatel nebo žít ve Francii dala bych si raději tu španělštinu. Měj se hezky Maruška :)

francais (03.11.2016 20:15)
Já bych ti zase doporučila francouzštinu, jazyk diplomatů. Není tak těžká a v dnešní době se opravdu lidi hrnou spíš na španělštinu, takže máš větší šanci se uplatnit jako francouzštinář. Nezapomeň, počítá se i Kanada a velká část Afriky. :)

teri (06.11.2016 10:34)
Ahojky, já osobně se španělštinou zatím žádnou zkušenost nemám, ale francouzsky se učím druhým rokem a zatím můžu jen doporučit. Je to krásná řeč a hodně slovíček je podobných s angličtinou. Já jsem teda s výslovností problém neměla, tu časem naposloucháš.:) Hodně taky záleží na učiteli, tak se zkus poptat starších kamarádů ze školy, které znáš.:) Doufám, že jsem ti trochu pomohla.

carodejka (02.11.2016 08:56)
Ahoj, Myslim si ze bys tu kamaradku nemela tak resit. Ona si zvolila se stebou nebavit(pomlouvat),ona prichazi o ty super chvile...najdes si jinou kamaradku,hlavne se na ni neupinej...

K (31.10.2016 15:37)
Jejda, buď ráda! Užívej "svobody" , že nemusis řešit velikosti, drahé sportovní podprsenky a každý den se s tím "otravovat". Osobně to nevidím jako vůbec žádnou výhru,mít prsa brzo,spíš přesně naopak. Stejně to nijak opravdu neurychlis, tak hledej pozitiva:)

prostějá (31.10.2016 17:48)
Kámo, já nemám prsa ještě v 17, tak klid :D A zoufalá jsem taky! :/

:+) (01.11.2016 11:50)
Ahoj, myslím že není důvod to řešit, každému prsa vyrostou jinak a jinou dobu, tak se tím nezneklidňuj. Taky se dočkáš:-). Zatím se můžeš soustředit na něco jiného, já mám taky malá prsa a žiju:-).

?!? (01.11.2016 14:14)
Moc děkuju za názory, budu si jich vážit a méně to řešit.

rhbg (01.11.2016 15:09)
Vůbec to nemusíš řešit. Všechno má svůj čas. Užívej si života a uvidíš, porostou ti, ani se nenaděješ :)

mája (02.11.2016 19:34)
Ahoj mě začaly růst asi v šesté třídě. Já v tom až zase tak velkou výhru nevidím. Podprsenka není až zase tak pohodlná, pořád si musíš něco hlídat a při tělocviku mi spíše překáží :). Navíc nevidíš úchylné pohledy od kluků tak často. Měj se a užívej si svobody. Maruška

M. (07.11.2016 19:29)
Taky jsem co se týče tělesného dospívání byla docela pozadu za ostatníma holkama v mém věku a bylo mi to líto, ale teď vím že to byla blbost. Holka, vím že je to asi těžké, ale zkus se tím tolik nezabývat :) buď ráda, že jsi zdravá :))

rhbg (01.11.2016 15:06)
Co třeba kuchyňskou zástěru s vlastním potiskem? Nebo kup jednobarevný hrnek a něco na něj napiš speciálním fixem, zkus uplést čelenku/ponožky/čepku/náramek apod. Pro taťku možná pracovní rukavice :) vyrob jim vlastnoruční přání k Vánocům, záložku na knihu, vlastní bonbonieru atd. Možností je hromada! :D

Olga (02.11.2016 19:29)
Ahoj, ja to delam tak, ze se nejprve tech lidi zeptam, co by chteli, a podle toho se zaridim. Pokud ti lide nevi, co by chteli, neco vymyslim. Pro rodice treba salu/prispevek na neco drazsiho/poukaz. Pro kamaradky napr. sladkosti do sklenice/zapisnik/blok/knihu/sperky. : ) Poradila jsem ti alespon trochu? ; )

rada (25.10.2016 14:29)
Ahoj, můžeš si zkusit břicho zahřívat třeba hřejícími polštářky a pít hodně teplého čaje. Já to třeba dostanu většinou po tom, když dělám nějaký sport, nebo když se tělo prostě hýbe. Řekni to ale pro jistotu mamce, nebo někomu komu věříš. Přeji hodně zdaru!

Amálka (25.10.2016 17:01)
Ahoj :) taky záleží kolik ti je..pokud je ti do šestnácti, čekala bych..mě je 16 a ve 14 už to bylo jakštakš pravidelné ale potom z nenadání jsem to měla třeba až po 3 měsících, po půl roce, pak někdy třeba po 14 dnech..a do teď to není stálé. Zdravotní problémy jsou nezjištěné-u doktorky jsem byla. Prostě a jednoduše to teď neřeším a nějak to bude. Takže v pohodě, můžeš se na to třeba zeptat, ale mě nijak neporadili... jen čekat...Tak ti držím palce! :-)

J. (27.10.2016 11:29)
Ahoj, mně se to taky stává, že mi přichází nepravidelně, někdy i o dva týdny nebo dokonce o víc později. Má to tak i moje kamarádka. Myslím, že se nemusíš bát. Mělo by to být v pořádku, prostě to tak je, já vždycky čekám, až to přijde :) Měj se hezky, J.

Ups (27.10.2016 15:23)
No, je mi 15. Menstruaci mám od 12 :/. Zatím byla cca pravidelná. Bojím se že mám "nějakou infekci" nebo jsem prostě nějak nemocná. K doktorce se bojím. Byla jsem u ní jen jednoua to byl jen ulteazvuk. Celý tenhle týden mám bolení hlavy. A bolí mě i břicho, jako před menstruací. Ale taky mě bolí níž, níž než obvykle. A třeba to jen někdy jen tak štípne...

J. (01.11.2016 16:43)
Pokud jsi byla teď s tímhle u doktorky a ultrazvuk byl v pořádku, tak nevím, snad jedině počkat... Ale pochopila jsem Tě tak, že jsi teď u doktorky nebyla. Myslím, že by bylo možná lepší za ní zajít... Nevím, jakou máte u Vás doktorku, ale menstruace je normální věc, kvůli které se nemusíš stydět a zvlášť, když s tím máš nějaký problém. Navíc by Tě měla pochopit jako žena (u nás je muž) a měla by Ti poradit. Klidně se domluv s mamkou - může tam jít s Tebou, na tom taky není nic špatného. Je to na Tobě, každopádně držím palce!!! A neboj se... :) J.

Any (24.10.2016 13:18)
Ahoj, nejlepší co můžeš dělat je zůstat kamarádka - trávit s ní volný čas a dělat normální věci. Zeptat se jí jak se jí daří, ale "neprudit"co se nemoci a jídla týče (to dělají jiní a určitě ráda přijde na jiné myšlenky - zároveň pokud má nějaký speciální režim, nesmí něco dělat, bere prášky, tak ji podpoř v dodržování), jeslti je v nemocnici, zeptej se, jeslti ji můžeš navštívit. Prostě zůstaň s ní, podpoř ji i když bude třeba vlivem nemoci a léků unavená nebo nepříjemná.

Věra Anežka (28.10.2016 20:18)
Ahoj Čaver, mrzí mě že máš takové starosti.Osobně si myslím že nejlépe kamarádce pomůžeš, když se pokusíš přivést ji na jiné myšlenky.Vymysli nějaký zábavný program aby se odreagovala. Prostě buď s ní a dej jí najevo,že je pořád tvoje kamarádka a že její nemoc neovlivní vaše kamarádství. Přeju ti ať máš sílu pomoct kamarádce,která tvou pomoc potřebuje.Myslím na tebe.Věra Anežka

M. (29.10.2016 17:41)
Můžeš se za ní i modlit :)

N (30.10.2016 19:01)
Ahoj, určitě bych teď stála za ní a ukázala jí, že se na mě může vždycky spolehnout. Snaž se s ní trávit, co nejvíc času, mluv s ní o jejím problému, jestli bude chtít, přicházej s novými nápady. Chovej se jako ta nejlepší kamarádka, ukaž jí, že na to není sama. :)

Any (24.10.2016 13:23)
Ahoj, když se člověk stydí, tak se potí ještě víc... Zkus prostřídat různé značky deodorantů/antiperspirantů (deodorant nezabrání pocení, ale snaží se pot přehlušit vůní, antiperspirant potlačuje pocení, ale obsahuje nějaké aluminiové sloučeniny, které napomáhají vzniku rakoviny). Dávej si pozor na oblečení (prodyšné materiály a tmavé barvy, na kterých kruhy nejsou vidět).

Alžběta (26.10.2016 09:00)
Ahoj, já používám přírodní deodorant a ten zabírá na sto procent. Nevoní, za to ale neutralizuje pach, jde totiž o přírodní krystal a tyčinka ti vydrží i několik let.Tady je odkaz na stránku, kde ho můžeš koupit, já jsem ho ale koupila v jednom obchůdku se zdravou výživou a bylinkami. http://shop.azrelaxstudio.cz/kosmetika-z-mrt
veho-more-murnauers-1

A. (27.10.2016 11:37)
Ahojky, pokud se tak potíš normálně a ne třeba ze stresu nebo z větší fyzické námahy, pak s tím asi nic nenaděláš. Ale určitě je dobré nosit vhodné oblečení, prodyšné, z přírodního materiálu, nejlépe bavlněné. Můžeš zkusit i sprchu hned po ránu (ideálně chladnější) nebo se sprchovat třeba víckrát za den. Snad jsem ti trochu pomohla :) A.

Alžběta (22.10.2016 09:01)
Ahoj Abas, myslím si, že by ses měla obléct tak, aby ses ty sama cítila pohodlně a svá. Klukům se samozřejmě líbí, když si vezmeš takové oblečení, aby v něm vynikly tvé krásné ženské linie, hlavně prsa a zadek. Tak se mají na co dívat a také si na co sáhnout. Pokud má nějaká dívka dlouholetého přítele a oblékne se tak, nemyslím si, že je na tom něco špatného, pokud to samozřejmě nepřežene, aby nevypadala, jako striptérka. Píšeš, že se chceš líbit klukům, takže si chceš asi kluka najít. Dej si pozor, abys svým oblečením kluky nedráždila. Možná se pak o tebe budou víc zajímat, ale bude to jen díky tvé vnější kráse a nikdo z nich se nebude zajímat o tvoji vnitřní stránku. Pěkný vzhled je pro kluky velkým pokušením a my, jako holky to nesmíme zneužívat. Tím, jak se oblékáš můžeš vyjadřovat svou osobnost. Někdo si na sebe v životě nevezme černou barvu, někdo zase růžovou, někdo nosí zásadně legíny, jiný, třeba jako já, by to nesnesl, a jiná zase nenosí sukně, šaty a dlouhé svetry, protože se líp cítí v mikině a džínách. Ty si ale klidně můžeš vzít lodičky,sukni s kšandama, klobouk, nebo čepici s bambulí, nebo ouškama medvídka, nebo cokoliv jinýho. To je úplně jedno. Nedívej se na to, co nosí tvoje kamarádka, nebo na to, co by se líbilo klukům. Utvoř si svůj vlastní styl oblékání, ve kterém se budeš cítit přirozeně. Oblečení tak bude vyjadřovat i to, jaká jsi uvnitř - tvou osobnost. Určitě se to nebude líbit všem klukům, ale o to přece nejde. Ty chceš přece jen jednoho a pro toho chceš být tou jedinou, jedinečnou. Tím, že se budeš oblékat přirozeně, ušetříš si mnoho nedorozumění a špatných zkušeností s kluky. Buď svá v duchu i navenek, jen tak najdeš opravdovou lásku. Hodně štěstí.

Tereza (22.10.2016 15:50)
Nejprve ze všeho, naučit se pravopis :)

Abas (28.10.2016 08:02)
Dík :D

N (30.10.2016 19:04)
ahoj :) myslím si, že každému klukovi se líbí, když si věříš, ale zároveň jsi skromná. Nevím, jak to je, ale přijde mi, že každý kluk to tak nějak vycítí. Taky není dobře mluvit sprostě nebo tak, znáš to. ;) co se týče oblečení, podle mě se každému klukovi líbí něco jiného, ale když se tomu klukovi fakt líbíš, je mu jedno, co máš na sobě. ;)

Lucy (21.10.2016 01:27)
A čím ses zabývala? Věnuj se aspon něčemu a uvidíš že v tom najdeš zalíbení jako kdysi. Já zase neměla koníčky vůbec žádné a napadlo mě kreslení. Kreslím sice teprve týden ale nadchlo mě to natolik že když mám chvilku času kreslím si. A co sport? Cvičení? A co se týče ostatních?, každej je v něčem lepší než ten druhej. Ty můžeš být také v něčem lepší než někdo jiný a třeba ani o tom nevíš ;)

Alžběta (22.10.2016 10:15)
Ahoj Elizabeth, naprosto tě chápu. Sama teď takové období zažívám. Nic se mi pořádně nedaří, u ničeho dlouho nevydržím. Nemyslím si, že je na tom něco špatného. Každého to někdy potká. Ale samozřejmě se s tím musí něco dělat a hlavně se musí chtít. A ty chceš! To je to hlavní. Takže jsi na velmi dobré cestě. Člověk musí mít pevnou vůli a výdrž, aby se mohl seberealizovat, často se musí přemáhat a nikdy se nesmí vzdávat. Proti tomu taky bojuješ. Taky je dost důležitý, abys nesoutěžila s ostatními. Přej jim to, že vynikají, nedělej svoje koníčky pro nikoho jinýho než pro sebe. S nikým se nesrovnávej. Nezanech svých koníčků jen proto, že je někdo lepší! To je přece naprosto zvrácený. Představ si nejlepšího klavíristu na světě. Kvůli tomu, že hraje nejlíp ze všech, přece celý svět nepřestane hrát, že? Nesmíš se ohlížet na ostatní. Nedělej něco pro to, abys byla lepší, než někdo jiný. Dělej to proto, že to chceš dělat, protože tě to baví a dělá ti to radost. Když budeš dělat věci jen tak pro radost, budeš mít veškerý svůj um k dispozici. Když si tohle budeš uvědomovat pravidelně, často si to připomínat, možná ti to pomůže vrátit se ke svým koníčkům. A nebo si najdi nové. V tomto případě je důležité se zamyslet, co by tě zajímalo a naplňovalo, jestli to má být něco kolektivního, nebo individuálního. Tvůj koníček nemusí být velký, stačí nějaká drobnost a nemusíš o něm nikomu říkat. Můžeš chodit do sboru, nebo do zpěvu, teď letí scénický tance, nebo focení, sbírání vršků pro nemocné, postižené-o tom jsi určitě slyšela, bojová umění, nauč se šít, nebo jiným ručním pracím, nebo se nauč dobře vařit, nebo péct, vyhledávej speciality, v restauraci si objedávej zajímavá, gurmánská jídla starej se o květiny, vytvoř si svoji zahrádku, nebo zahrádku léčivých bilinek, choď do skautu, začti se do duchovních knížek, sleduj přírodovědné filmy, zdokonaluj se vjazyce, začni chodit do jazykovky, sleduj filmy v cizím jazyce, s titulkama, čti knížky v jiném jazyce, hraj na hudební nástroj, vyráběj náušnice, náramky a jiné doplňky, maluj obrazy, namaluj to, co cítíš, choď do přírody, navštěvuj nová místa, choď do divadla, věnuj se domácímu mazlíčkovi, něčemu ho nauč, nauč se nové účesy, pořiď si o tom knihu, staň se expertem na čaje, ochutnej spoustu druhů, piš povídky, hraj v divadelním kroužku, s někým si dopisuj, zajímej se o hudbu, choď na koncerty, začni cvičit... Je toho spousta ale stejně si třeba tady z toho seznamu nic nevybereš. Psala jsem co mě napadalo, ale nechtěla jsem sem vypisovat jednotlivé sporty a nástroje. To napadne každýho. Může to být totiž něco netradičního. Je to hodně individuální, pro někoho je starání se o kytky zábava, pro druhýho děsná nuda.Neznám tě, takže si stejně musíš něco najít sama. Věřím, že na něco přijdeš. Buď nápaditá, odvážná a neohlížej se na ostatní. Hodně štěstí. :)

Věra Anežka (22.10.2016 12:43)
Ahoj Elizabet, já bych zkusila nějaký koníček, věc která tě bavila. A na tu bych se zaměřila. A třeba zjistíš, že tě to baví vlastně pořád. Každý je v něčem lepší než ostatní. A každýmu jde něco jinýho. Přeju ti ať najdeš něco co tě bude naplňovat a bavit. Držím palce a myslím na tebe. Věra Anežka

N (30.10.2016 19:08)
ahoj :) asi bys hlavně měla místo hledání nějaké činnosti, ve které jsi nejlepší, se srovnat s tím, že jsou lidé, kteří umí nějaké věci líp než ty. A to vůbec nevadí, naopak je to úplně normální. ;) Můžeš přece dělat i věci, ve kterých nejseš tolik dobrá, jde hlavně o to, aby tě to bavilo a naplňovalo. K tomu v tom nemusíš být nejlepší. ;) doufám, že jsem tě neurazila, přeju ti, abys našla, co hledáš a byla šťastná :)

Sovička (19.10.2016 18:27)
Ahoj, můžeš zkusit spolčo, jestli ho teda ve vaší farnosti máte, nebo se podívej na stránky vaší diecéze, kde by to mělo být vypsané. Stránky Ostravsko-Opavské diecéze jsou např. dcm.doo.cz A nebo mrkni na signály.cz, tam určitě najdeš něco, co by tě mohlo zaujmout:) Hodně štěstí!

dJAR senior (19.10.2016 19:23)
zkus třeba chvály Havelnice apod....

B. (22.10.2016 12:33)
Ahoj, určitě to zkus na vašem diecézním centu mládeže. Pořádají se různé akce pro mladé. Měj se. :)

Akdis (19.10.2016 17:07)
Ahoj, u nás se třeba hodně dávaly klukům řetízky s přívěskem, třeba čtyřlístek nebo počáteční písmeno jeho jména...

Maru (19.10.2016 17:30)
Ahoj :), já jsem absolvovala taneční minulý rok a taky jsem na závěrečné prodloužené dala svému partnerovi motýlka. Ne klasického černého, ale s mamkou jsme vybraly takového "lepšího" šedého - v odstínu jeho obleku. A líbil se mu. :) Taky jsme se poznali až v tanečních, teď se jen zdravíme ve škole. Ještě mu můžeš dát rámeček s vaší společnou společnou "taneční" fotkou, pokud se budete fotit až na závěrečné, tak třeba s nějakým milým vzkazem, ať si ji pak sám zarámuje. A ještě inspirace od kamarádek - jedna si se svým partnerem vyměnila Kinder vajíčko, druhá tomu svému koupila kyblík Nuttely. Ale to byly spíše případy, kdy si páry moc nesedly - protože tancovat celý jeden tanec s kyblíkem Nuttely zavěšeným na ruce, která udržuje ten správný postoj... to není jen tak. :D Užij si parádně všechny lekce, co Tě ještě čekají, protože na tohle se pak ještě dlouho vzpomíná! ;)

Kiki (19.10.2016 17:55)
Ahoj jsem na tom podobně. :)Do tanečních chodím též.. Kámoška říkala že mu nakreslila obrázek a pod to věnování mě napadlo koupit velkou milku a oblepit papírem,na to mu napsat hezký zážitky z tanečních nebo tak něcoo :D

květina (17.10.2016 20:38)
Ahoj:)Ty máš na mysli tu nakladatelskou na Vinohradech v Brně, že ano? Před pár lety jsem uvažovala o přesně stejné škole.Dokonce jsem na ni měla podanou přihlášku, ale nakonec jsem na ni nešla.Pokud vím, tak se jedná o soukromou školu, platí se tam školné. Už si nevzpomínám, kolik tisíc ročně to je. Už si to moc nepamatuji, ale myslím, že je tam průměrně ve třídě tak cca 15 studentů, převážně ženský kolektiv. Bohužel neznám nikoho, kdo by tam studoval nebo cokoliv o ní věděl.:( Ale jestli můžu doporučit, sežeň si aktuální katalog všech středních škol v republice. Tam všechny informace najdeš. A zajdi si na veletrh středních škol(měl by být teď v listopadu na brněnském výstavišti). Tam by ta škola měla mít svůj stánek, kde ti všechno ochotně vysvětlí. Já mám teda vystudovanou střední odbornou školu knihovnickou v Brně (Kotlářská 9, Brno). Jedná se o školu zakončenou maturitní zkouškou a můžeš z ní v pohodě pokračovat na vysokou. Jedná se o státní školu, žádné školné se tam neplatilo. Fyzika a chemie tam byla pouze v prváku (byl brán ohled na to, že nejsme "technické typy", matematika tam byla celé čtyři roky dvě hodiny týdně. A opět byl brán ohled na to, že nejsme početní obor a matematika byla mnohem "osekanější" než třeba matematika, jakou má obchodní akademie. Jazyky, které se tam vyučují (AJ, NJ se dají zvládnout). Přijímačky na tuto školu byly z AJ, ČJ a všeobecného rozhledu(zaměř se mj. na EU, NATO, euro a politickou situaci). Z matematiky se maturovat nemusí (ale můžeš si to zvolit). Maturuje se tam z češtiny, cizího jazyka (nebo matematiky, to si zvolíš sama), dvou odborných předmětů (týkají se knih) a ještě z praxe(napíšeš něco na počítači ve Wordu). Tak ať si dobře vybereš a ať už si zvolíš jakoukoliv školu, tak ať se ti tam líbí!:)

K.A.M. (14.10.2016 22:40)
Ahoj, těžko se v takové situaci radí, když jsem ještě žádný rozchod nezažila. Přesto ti chci napsat pár slov. Neboj se! Odevzdej sebe do Boží náruče. Dej Bohu i svý smutný a utrápený já. A věř, že Bůh má s tebou a se tvým životem úžasný plán. Třeba ještě není vše ztraceno. Možná časem zjistíš, že na tebe někde čeká ještě úžasnější kluk. Myslím na tebe.

Věra Anežka (19.10.2016 18:12)
Ahoj K.A.M. Děkuji za radu a podporu.Díky tobě jsem to dokázala odevzdat Pánu Bohu během dnů,kdy mi bylo špatně. Už se nebojím. Vím že se stane co se má stát. A i když mi Pán Bůh žádného kluka nepošle, tak se také nic nestane. Navíc si pořád opakuju větu. Všude je zem Páně. Bez jeho vůle mi nespadne z hlavy ani vlas.Ještě jednou díky. Ať ti Pán Bůh žehná a naplní tě pokojem. Věra Anežka

Kristýna (13.10.2016 10:46)
Milá akvabelo, jako čerstvě vdaná (3 měsíce) ti můžu s radostí odpovědět, že ano, poprvé jsme se takto vzájemně odevzdali až po svatbě. Vím, že to už v dnešní době není moc "in" ani mezi křesťany, ale myslím, že to je velká škoda. Protože jsem byla první a jediná i mého manžela, bylo to pro nás oba o to vzácnější. Rozhodně nelitujeme, že jsme si to museli několik let odříkat (ano, často, jsme si museli přímo rozumově říkat NE, abychom nezašli někam, kde nechceme (ač to bylo těžké a ne vždy se to dařilo podle našich představ), hlavně v posledních měsících, kdy jsme k sobě měli stále blíž - bydleli jsme totiž spolu ve studentském bytě s dalšími kamarády, takže jsme se vídali prakticky denně). Je to něco úžasného vědět, že jsem jeho jediná a on můj, že nemusíme řešit, s kolika, kdy a jak, jestli jsem dost dobrá... Možná si řekneš, že to v dnešní době nejde, ale jde! Můj první kluk (věřící) mě opustil kvůli tomu, že jsem s ním nechtěla spát. Byla jsem zoufalá, říkala si - kdybych mu dala, co chtěl, měl by mě rád, vždyť já ho tolik milovala! Ztratila jsem motivaci čekat do svatby a pak možná udělala pár chyb, kterých do dnes lituju... Pak jsem ale poznala svého manžela a i díky němu opět našla svoji cenu.. Víš, opravdový kluk na tebe počká. Vím, že to zní jako klišé a univerzální "katolická rada", ale je to opravdu tak. Kluci často neberou sex jako nejhlubší vyjádření lásky, jako projev odevzdávání a přijímání se, je to pro ně prostě jenom sex. Chvilková rozkoš, uvolnění napětí. A je na nás holkách, abychom jim ukazovaly i druhou stránku. Kluci jsou založeni více rozumově a prakticky, dívky citově a emočně. A je to tak dobře, protože se vzájemně mohou doplňovat a ukazovat si svůj svět. Věřím, že kdo si počká, ten se dočká. A rozhodně nebude litovat. Protože ten správný kluk to navíc ocení (i když třeba bude zpočátku tvrdit něco jiného, ale pravda je často taková, že když se s ním holka vyspí, nemá už ani zájem ji poznávat dál.. nemá důvod s ní zůstávat, vždyť ji má přece celou! Zní to možná krutě, ale z vlastní zkušenosti a z vyprávění kamarádů to mohu jen potvrdit) a vztah se bude moci rozvíjet i v dalších - mnohdy důležitějších rovinách (člověk se přeci i po fyzické straně mění a časem, když se 2 nebudou již tělesně přitahovat, co jim zbyde? Možná pak zjistí, že se vlastně neznají. Nevědí, co 2. udělá radost, co ho baví, neumějí si spolu povídat, spolu se smát, spolu se modlit...) Držím vám, holky, všem palce, ať nikdy neděláte věci, kterých byste později mohly litovat!

Lina (13.10.2016 20:58)
Ahoj, ještě se nevdávám, ale s přítelem (jsme oba věřící) jsme zajedno v tom, že spolu nebudeme spát. I když je to těžké a člověk musí mít opravdu pevné zásady. Jinak znám z okolí minimálně šest párů, kteří spolu před svatbou nespali, jedni spolu chodí skoro pět let a nespí spolu.

Lala (15.10.2016 15:59)
Ahoj, nedávno jsem na toto téma "sex po svatbě" objevila skvělou knížku. Je fakt moc dobrá, moderní.... a krásně vysvětluje, v čem jsou výhody toho, když si člověk počká... Není to žádný moralistický kázání. Je od zpěvačky Rebeccy StJames, moc doporučuji a přidávám odkaz. Jmenuje se "Čekej na mě" http://www.databazeknih.cz/knihy/cekej-na-me-60363