Věra Anežka (30.11.2017 10:29)
Ahoj Abas, Pokud se ti noví spolužák líbí a ty se mu podle kamaráda také líbíš, tak by nebylo od věci si s ním třeba občas popovídat,nebo mu ukázat jak to u vás ve škole chodí. Prostě mu dát najevo,že se na tebe může obrátit,když bude nejistý.A to že ti ho chce druhá holka znechutit, kvůli tomu že se líbí její kámošce je blbá situace. Ale v tomto případě bych ti poradila jedno,. Dej mu najevo,že se ti líbí. Choď do školy oblečená tak aby ses cítila dobře.A hlavně netlač na pilu. je jedna věc že se líbí jiný holce,ale je otázka jestli se ta holka líbí jemu. Moje rada je. Buď přirozená a na nic si nehraj. Kluk,který je ve třídě nový se potřebuje rozkoukat. Přeju hodně štěstí a držím palce,ať se to vivine dobře. Opatruj se. Věra Anežka

B. (30.11.2017 16:56)
Ahoj, já mám také podobný problém... I když přece jenom jiný... U nás ve třídě je kluk, se kterým se znám od 1. třídy... vždycky jsem ho brala jako kamaráda, ale teď se mi někdy zdá, že se mu možná líbím... ale je to takový divný pocit. Mám ho docela ráda, ale asi spíš jako kámoše... poradíte mi prosím, co mám dělat???

Gabi (04.12.2017 20:58)
Ahoj, na pleť veľmi pomáhajú bylinkové čaje, najviac harmančekový. Zvyknem ho piť ráno, ku raňajkám a niekedy aj večer, lebo tiež pomáha upokojiť a zrelaxovať. Najlepšie je popri pití ho ešte aj inhalovať (teda vdychovať jeho vôňu), to mu pridá na účinku. :) Maj pekný deň

Bea (29.11.2017 20:53)
Ahoj Jojo! Já jsem s karate začala v podobným věku (8. třída) a jsem za to ráda. Každý trenér je jiný, takže i tréninky vypadají trochu jinak. Náš trenér se pokouší přízpůsobit tréninky nám, takže tam dělame kromě karate taky posilování, sebeobranu a kvůli menším i různé hry. U nás musíme chodit na tréninky v kimonu (jsme už pokročilí), což je oblek na karate a jiné bojové sporty. Určitě ti to doporučují a jestli si nejsi jistá, tak se klidně někde jdi podívat, jak to tam vypadá.

Jojo (30.11.2017 15:10)
Ahoj Beo! Moc děkuju a určitě to zkusím!

Věra Anežka (27.11.2017 10:53)
Ahoj Májo, České moře mi příjde jako úplná blbost a jako nerealistický projekt.Chápu to tak,že se někdo chce za každou cenu zviditelnit. I když na druhou stranu jsme národ, který má všechny možný nápady. I ty šílený. Ono proč ne. Měj se. Věra Anežka

Magda (16.12.2017 19:35)
Ahoj Májo, České moře se mi nezdá moc reálný projekt, ale samozřejmě by to mělo své výhody a myslím, že by se to všem líbilo. Prostě si myslím, že by se Česká republika neměla předělávat a nechat tak, jak je. Přeju ti hezké Vánoce. Magda

Maruška (01.12.2017 15:23)
Ahoj Bětko, a jak to vnímá ta Tvoje kamarádka? Považuje se za tu lepší a Tebe za tu "horší" nebo Tě taky v něčem obdivuje? Klidně bych se s ní o tom pobavila, že jí závidím. Třeba by mi dala na sebe jiný pohled a upozornila na přednosti, které sama nevidím.

Bětka (04.12.2017 20:34)
Moc děkuji za reakci! Moc nevím, jak to vnímá... Já... prostě... já to tak asi cítím i kvůli tomu, že se jí líbí (nebo líbil) stejný kluk jako mě, tak jsem začala hledat v čem je lepší - v čem by se mu mohla víc líbit... strašně ráda bych se s ní kamarádila, ale jsem taky dost stydlivá, na to, abych se s ní nějak víc bavila. Já vím, že mi asi není pomoci, ale prostě se z toho potřebuji vypsat... :-) Ještě jednou moc děkuji!

dárek (20.11.2017 17:23)
já sjem svojemu tanečníkovi koupila hrnek, a byl nadšený. nebo pkud často chodí na tančírny a různé společenské akce, koupila bych mu nějakého krásného motýlka...

Kiki (22.11.2017 17:15)
ahoj, já jsem svému tanečníkovi dávala přívěsek:)

Lenny (21.11.2017 21:30)
Ahoj. Rozhodně doporučuji Nikon D 3200. Je to velmi dobrý, ne příliš drahý foťák. Má skvělé recenze. Sama ho nemám, ale moje kamarádka ano a nesmírně si ho pochvaluje. Má plastové tělo, takže je lehoučký a dělá mimořádné fotky. Když se mrkneš na Heuréku, pečlivě přečti recenze, hodně se dozvíš. Přeji hodně štěstí s výběrem! :D https://digitalni-fotoaparaty.heureka.cz/nikon-d3200
/

Any (21.11.2017 22:42)
Ahojky, :-) sama jsem před půl rokem řešila výběr fotoaparátu, tak ti můžu dát svůj tip. Původně, jako ty, jsem přemýšlela nad zrcadlovkou, protože se mi to zdálo jako nejlepší možnost. Píšeš ale, že nemáš zkušenost s objektivy a příslušenstvím k zrcadlovkám. Já také neměla téměř žádné zkušenosti, a proto jsem po důkladném uvážení a na základě doporučení mých známých přistoupila ke koupi fotoaparátu Nikon Coolpix B700. Sice se nejedná o zrcadlovku, ale už tak je to fotoaparát lepší, vhodnější i pro profesionální fotografy. Fotí skvěle jak přírodu, tak lidi a všechno kolem nás. :-) Já osobně ráda fotím makro fotky, zaměřuji se na detaily - v tomto ohledu také hodně záleží na světle, postavení objektu a dálce, v jaké se od daného objektu nacházíš. Někdy se makro fotky povedou, někdy ne, záleží taky na štěstí a trpělivosti. Já osobně jsem s foťákem velmi spokojená a mohu ho jen doporučit. Každopádně chápu, že každý fotograf - ať už amatér nebo profesionál, má svůj vlastní styl a ne každému daný fotoaparát sedne. Někomu vyhovují zrcadlovky, někomu kompakty - každý foťák má své plusy i mínusy. Nejlepší je ale najít si různé recenze na internetu a poté zajít do specializovaného obchodu, kde už ti poradí na základě tvých požadavků. Nejsem profesionál a už v žádném případě technický typ. I přesto doufám, že jsem ti aspoň trochu nastínila mou volbu právě tohoto Nikonu, tak třeba se budeš inspirovat. Vím, že je teď "cool" mít zrcadlovku, ale věz, že někdy ti udělá lepší fotku i "obyčejný" kompakt. Záleží na tom, na jaké úrovni se chceš focení věnovat a kolik času tomu chceš dávat. PS: počítej s tím, že fotky ze zrcadlovky i z kompaktu budou chtít určitě ještě upravit, aby dosáhly dobré barvy a jasu. Opět bude záležet na tobě, v jaké míře se budeš chtít úpravě fotek věnovat. :) Přeju hodně zdaru při výběru nového foťáku, a ať se daří. Nejen při fotografování. O:-) S pozdravem Anežka

KAFÉÉÉÉ :D (21.11.2017 20:21)
Znám moc dobře a jen doporučuji!!!

Hanča (15.11.2017 15:14)
Ahoj, je mi líto co prožíváš a nevím jestli to je normální, ale myslím si že jo...Jestli Tě to uklidní tak mě je 13 (nevím teda kolik je Tobě) a mám to úplně stejně. A už to tak je docela dlouho, mám to tak od 11 let...ale postupem času to tak ubývá a já už na tom nejsem tak blbě...Tak Ti přeji aby ti to taky zmizelo...doufám že jsem Ti aspoň trochu pomohla(-:

Akii (15.11.2017 20:15)
Ahoj, neboj a modli se za to. Výkyvy v sebevědomí jsou zvlášť u některých lidí (řekla bych, že u většiny) věc, která se čas od času děje, a není to konec světa - obzvlášť v průběhu puberty. Pýcha je hřích (!), ale zároveň se nezadupávej do země - jsi stvořená k Jeho obrazu, miluje tě až tak moc, že i kvůli tobě poslal svého jediného syna na smrt. Za tebe:) Přečti si některé odkazy z Bible, které by tě podle mě mohly potěšit a poradit ti, projdi si je a zamysli se nad nimi: Žalm 139,13-15 Jeremiáš 29,11 Lukáš 12,6-7 Koloským 3,12-14 Římanům 5,8 Matouš 11,28-30 Jakub 4,6 1. Janova 3,1 (a dál) Jan 16,33 Lukáš 18,9-14 Koloským 3,1 A pokud ti můžu ještě něco doporučit, najdi si každý den klidnou chvilku a přečti si třeba aspoň jednu kapitolu z Bible (i když to bude nejdřív těžký si zvyknout a najít čas) - moc věřím, že ti to bude k užitku i radosti, protože je to slovo samotného našeho Nebeského Otce:) Přeju ti pevnou vůli v Kristu, otevřené srdce a ať se ti daří:)

R (16.11.2017 16:07)
Ahoj, myslím, že každá dívka v pubertě si takovým obdobím prošla. Myslím, že je důležité dělat to, co tě baví a naplňuje a mít kolem sebe lidi, se kterými si rozumíš. Zároveň je důležité nezapomínat na Boha- nemusíš se modlit sáhodlouhé růžence apod., stačí, když budeš myslet na to, že On na tebe čeká jako věrný přítel, který ti rozumí ze všech nejlépe, a nebát se spěchat za ním, když se necítíš zrovna nejlíp. Mluvím z vlastní zkušenosti, že On vážně pomáhá. "Neboj se, jen věř."

Orange (17.11.2017 22:59)
Ahoj, můžu Ti z vlastních zkušeností říct, že si stačí promluvit s někým z rodiny, BFF atd. Tady totiž na věku nezáleží. Já jsem dřív byla hrozná negativistka, všechno mě štvalo a tak dále. Mě moc pomohl pozitivní seriál Soy Luna. Doporučuju si najít oblíbenou věc, knihu, koníček, seriál, film,... Prostě něco, co Tě bude naplnovat. U mě je to zpívání, dorost(nábožko), knižní série Alea dívka moře a Soy Luna. Orange

Věra Anežka (21.11.2017 10:24)
Ahoj Korpus, chápu a rozumím ti jak se cítíš. A myslím že to je úplně normální. Já to mám úplně stejně.Mě osobně pomáhá,když na sebe vezmu nějakou povinnost nebo někomu pomůžu. To mám pak sebevědomí vyšší.A je mi líp.Napsala jsem ti co pomáhá mě.Ale ty možná příjdeš na jiný způsob, jak to zvládat.Pokud budeš chtít, tak můžes napsat sem do diskuze nějaké tipy jak to řešíš ty.Také potřebuju inspiraci. Díky.A opatruj se. Věra Anežka

M. (14.05.2020 20:04)
Ahoj, tohle jsem psala já před dost dlouhou dobou. Nechci nic zbytečně přehánět, ale to, co tam stojí, není pravda.

Maruška (01.12.2017 15:30)
Ahoj, věneček je prodloužená? Já jsem si je nechala šít. Vím, bylo to trochu drahé, ale máma chtěla, abych měla svoje společenské šaty. A mezi ostatními děvčaty jsem vypadala jinak, když všechny byly v saténových korzetech a já v lehké barevné krajce. Mám je napořád a přesně mi sednou.

Akii (08.11.2017 08:28)
Aplikace na mobil Duolingo :)

R (16.11.2017 16:08)
http://www.spanelstina-zdarma.cz/

Orange (17.11.2017 23:02)
Pro začátky si stačí najít něco, kde se španělsky mluví(doporučuju seriály Soy Luna a Violetta).Jsou tam písně v tomto jazyce. Nevím, jestli zpíváš, ale chci Ti pomoct. Taky se učím španělsky a nemůžu na kurzy.

mellisa (07.11.2017 23:50)
Ahoj, ja nosim rovnatka na noc uz asi ctvrtym rokem (od te doby, co mi sundaly fixni) a cistim je normalne kartackem na zuby a pastou a funguje to relativne dobre. JInak tip, co jsem dostala od svoji zubarky je, ze je muzu dat jednou za cas normalne do mycky, coz taky funguje skvele, akorat u toho pozor, jestli mas takovy ty folie na zuby a ne klasicky rovnatka, protoze ja jednou dala do mycky prave ty folie a pustila to na moc vysokou teplotu a rovnatka se zdeformovala- zkroutila (a musela jsem dostat novy). Snad jsem alespon trochu poradila, mell

Jani (08.11.2017 17:49)
Ahoj, taky nosím sundávací rovnátka a myji je kartáčkem na zuby a zubní patou každý den.

Janka (14.11.2017 20:04)
Moje ortodontistka mi radí je jednou za čas ponořit na pár hodin do octa. Funguje to ;)

Hej (16.11.2017 18:35)
Já jsem na ně měla takový tablety, co používají starý lidi na umělý zuby :D

J. (06.11.2017 18:27)
Ahoj :) Já si myslím, že záleží hlavně na vašem vztahu. Píšeš, že jsi se zamilovala, takže spolu ještě asi nechodíte, že? Možná bych to nechala na něm... nebo, jestli spolu nějak víc kamarádíte, tak se třeba sblížíte více... nemám s tímhle moc zkušeností :), ale myslím že kluk by měl začít první, že on by měl dívku oslovit, protože jsou i případy, kdy kluk holku nepochopí nebo takřka odkopne a ona se pak přinejmenším cítí trapně..., ale tím tě zas nechci nějak strašit, spíše bych prostě ten první krok čekala od něj. A jinak k samotnému chození s mladším klukem - podle mě to nevadí, pokud to nevadí vám samotným a máte se rádi, jak už jsem psala, hlavní je ten vztah... Možná ještě narážíš na to, aby se ti třeba neposmívaly kamarádky, ale myslím, že pokud byste spolu opravdu chodili, tak by to měly nějak vzít a ty by ses tím neměla nějak moc trápit. No, nevím, jestli jsem ti poradila, ale každopádně ti přeji hodně štěstí, a kdyby něco nevyšlo, tak se tím moc netrap, určitě přijde někdy někdo jiný :D Měj se hezky, J.

Kristýna (06.11.2017 19:42)
Ahoj, pokud se máte rádi, nevidím problém :). Jistě že to má cenu. Na věk nehleď, přeji vám mnoho štěstí :)

Olga (06.11.2017 19:54)
Ahoj, myslím si, ze ten rozdíl je mezi vámi moc velký. Také většinou kluci okolo 14, 15 let vůbec nemysli na to s někým chodit a brát to vážně. Nechci hi nějak shodit, ale ve většině případu to tak je; nepopírám však možnost, ze on by byl výjimka a bral by skutečnost, ze se někomu líbí a chce s nim někdo chodit, vážně a nevysmál by se ti. :) Takže podle mého názoru bych mu nic nerikala a snažila se nedávat najevo, ze se ti líbí; chápu ze je to těžké, ale myslím, ze je to lepší než potom se vyrovnávat se zklamáním nebo smutkem, když by zareagoval jinak než jak bys mohla čekat. Myslím, ze si musis vystačit jen si s nim povídat jako s kamarádem. Napadlo mě, jestli třeba nemáte nějakého společného kamaráda (asi lepší by byl kluk), se kterým se znáte oba velmi dobře a s nimž by sis mohla o něm popovídat a on by se třeba portál jeho, jestli o něčem jako chození a líbení se uvažuje atak. :) A poslední věc: pokud byste spolu chodili, nepokladala bych to za vztah, jaký je mezi klukem a holkou ve tvém věku (když jsou minimálně stejně staří), protože přece jen s nim si nemůžeš popovídat o věcech jako s klukem stejně starým jako ty. Chápeš? Takže závěrem: chození s nim by ti myslím nic nepřineslo, protože on neuvažuje o stejných věcech a problémech jako ty; myslím, ze by tě ničím neobohatil. Samozřejmě nechci ho shazovat nebo z něho dělat nekoho hloupého, ale vycházím z chování většiny kluků v jeho věku. Promiň, jestli jsem ti způsobila smutek nebo tě nějak zklamala... ;) Doufám, ze i když se rozhodneš jakkoliv, nebude to nakonec špatné.

Věra Anežka (21.11.2017 10:18)
Ahoj Anonym, já jsem toto nikdy řešit nemusela.Ale myslím že je to opravdu velký věkový rozdíl. Navíc kluk, kterému je 14 let, ještě nemá představu o tom co by chtěl v životě dělat a nemyslím že by 14 letý kluk uvažoval o nějakém vážném vztahu. Asi jsem ti moc nepomohla a nepotěšila tě za což se ti omlouvám. Každopádně ti přeju hodně štěstí ať už to dopadne jakkoliv. Opatruj se. Věra Anežka

Helena (02.11.2017 19:36)
Ahoj, já jsem sice na jiný gympl nikdy nepřestoupila (teď jsem ve čtvrťáku), ale moje nejlepší kamarádka se pro přestup rozhodla v polovině druháku (měla totiž problém s matematikou). Jiný můj spolužák odešel po prváku a jeden dokonce nedáno (po třeťáku). Proto si myslím, že nikdy není pozdě na přestup. :) Je ale důležité mít pro to opravdu dobrý důvod, celou věc si pořádně promyslet. Přestup na jinou školu není vůbec jednoduchý, nesmíš zapomenout, že už naskakuješ do rozjetého vlaku. Pokud jsi již pevně rozhodnutá, odejdi co nejdříve. Čím dříve nastoupíš do nové školy, tím to bude pro tebe jednodušší. Snad jsem ti trochu poradila. :)

;-) (03.11.2017 23:09)
Ahoj. Lidi na gymplu bývají divní, ale ne všichni. Mně se samozřejmě podařilo dostat se do třídy plné lidí, se kterými takřka nejde promluvit.. Po roce jsem přestoupila na jiný gympl. A jsem tam pořád. Jsem tam spokojená a hodlám zde udělat maturitu. Myslím, že by všichni spolužáci mohli být více "lidštější", ale na gymplu to prostě tak bývá, jak jsou všichni "inteligentnější", tak je to trochu jiné. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem je začala chápat, ale teď už je to relativně OK. Takže má rada - zkus to. Prakticky nemáš co ztratit ;-). A nepředstavuj si to jako žádný ráj - očekávej, že se spolužáky budeš dobře vycházet a najdeš si dobrou kamarádku. A to stačí. Nebo alespoň mně to stačí. Jdi do toho. ;-)

MocRádaSeSměju (08.11.2017 18:14)
Zdravím Tě! :D Chápu Tvůj problém, sama jsem takový řešila. Možná rozdíl je v tom, že já chodím na osmileté gymnázium. Když jsem byla v páté třídě, naprosto jsem se pro tu školu nadchla - měla výborné výsledky, všichni říkali, že je tam úžasná rodinná atmosféra, líbilo se mi, že se jedná o církevní školu. Na gympl jsem se pro svou velikou radost dostala - ale ouvej. Nic nebylo takové, jak jsem si vysnila. Učitelé byli přehnaně přísní, a ta třída - jak příšerně jsem se v ní cítila! Většina spolužáků se mi smála, naprosto mě nepřijímali do kolektivu, nebyla jsem pro ně dost dobrá. Celé čtyři roky (prima-kvarta = 6.-9. třída) byly pro mě děs. V kvartě jsem byla až tak nešťastná, že jsem podala přihlášku na střední školu. Ale zůstala jsem na gymplu (naštěstí!). Bůh mi ukázal milion a jedna důvodů, proč zůstat (ztracené výsledky přijímacích zkoušek na střední školu, zmatek, na který obor jsem se vlastně přihlásila...), a za to Mu budu navěky vděčná. O prázdninách jsem měla hrůzu, že se vrátím zas na deset měsíců k té hrozné třídě, týden před začátkem školního roku jsem měla deprese. Pak začal nový školní rok a! všechno se změnilo. Se spolužáky si rozumím, začala jsem se bavit s lidmi, kteří se mi dřív smáli. Uvědomila jsem si tohle: Vztah, který ke svém třídě cítím není v těch lidech, ale v mně. Modli se, aby Ti Bůh poradil, On není lhostejný. Moc Ti držím palce, modlím se za Tebe. A ať se rozhodneš jakkoli, přeju Ti, abys byla šťasná. DEJ SVÉ TŘÍDĚ I SAMA SOBĚ ŠANCI :)

Helena (02.11.2017 19:44)
Ahoj, myslím, že není dobré v sobě živit zlost. Když se na ně budeš pořád zlobit, budeš tím ubližovat především sama sobě. Zkus zapomenout. Nechat je jít svou cestou. Vím, že to není jednoduché, ale dá se to zvládnout. Poradila bych ti, aby ses s nimi (hlavně zpočátku) moc nestýkala. Věnuj se jiným kamarádkám, seznamuj se s novými lidmi. Zkus se něčím zaměstnat a uvidíš, že časem už to nebude takové zlé. A jednoho krásného dne potkáš někoho, koho budeš mí taky ráda a on bude tvoje city opětovat.

Věra Anežka (03.11.2017 10:37)
Ahoj, chápu že tě to štve.Ale je potřeba se na to podívat s nadhledem. Nevíš jak by to s tím klukem třeba dopadlo.Chápu že to vnímáš jako podraz od nejlepší kamarádky.Ale věř tomu,že to určitě mělo nějaký smysl.A rozhodně bych v sobě neživila naštvanost.Tím ublížíš sama sobě.A pak ještě máš život před sebou a určitě ještě nějakýho kluka potkáš.Dej tomu čas.A ono se to časem srovná.Držím palce ať to zvládneš.Je to těžký sama jsem zažila zradu od kamarádky.Tak vím jakou bolest prožíváš a co cítíš.Ahoj Věra Anežka

Buď trpělivá (05.11.2017 15:55)
hej ale on si ji nevybral, protože by byla lepší než ty, hezčí nebo víc komunikativní. O tom láska vůbec není. (Myslím taková ta trvalejší, ne na jednu noc samozřejmě). Nejvíc jde o charakter a o pocit jak se teď říká: soulmate :D Chápu tě v tom, že kvůli němu se cítíš být jiná (od té doby, co se ti líbí, jak jsi psala, že jsi začala být míň veselá atd.). Já to mám totiž stejně. Snaž se na něho nemyslet, dávat svůj život do jiných věcí a hlavně nebuď smutná, když to nepůjde hned. Protože nejvíc vyléčí čas . A Bůh. Tomu to vše dávej. Myslím na tebe, ne že bych neměla stejný problém :DD

Akii (05.11.2017 21:55)
I VY VŠICHNI SINGLE I VE VZTAHU, NAJDĚTE SI TAKY PÁR MINUT A PŘEČTĚTE SI TOHLE, PROTOŽE TO JE MYSLÍM DŮLEŽITÉ I PRO VÁS!:) Poslyš - teď je to pro tebe těžký, ale právě tak je důležitý, jak se k tomu budeš stavět. Věř tomu nebo ne, mně je taky osmnáct a před nějakým tím měsícem moje nejlepší kamarádka začala chodit s mým kamarádem. Oba jsou znovuzrození a berou to hodně zodpovědně. Ještě před tím, než tahle situace nastala, jsme se dost let s mojí bff o tématu chození atp. fakt hoooodně moc bavily, a probíraly jsme i to, jaký je to když spolu chodí někdo takovým způsobem, že to je pro ty ostatní až nepříjemné. V podstatě, to, co by měli dělat je, že ve společnosti dalších lidí (v církvi, v mládeži, na společných akcích atd.) by se měli chovat tak, jako by spolu vlastně nechodili (nemyslím, že by měli dělat jakože se vůbec neznaj nebo nemaj rádi nebo tak, to vůbec, ale prostě dejme tomu tak, jako ke každé jiné sestře a bratru). Může to znít divně, ale má to dobrý důvod. A ano, není to pro ně vůbec lehké, ale tím, že to dělají, to zbytečně neztěžují těm ostatním, kteří jsou single nebo tam toho druhého nemají. Možná ti to bude znět šíleně, ale je to dost zásadní věc pro vztah mezi tím párem a ostatními. Další důležitá věc je, že by se ti dva neměli od ostatních izolovat, aby byli non-stop jen spolu (i když by třeba rádi povídali jen spolu) - neříkám, že spolu nikdy nemůžou na procházku nebo jen tak sami, tak to není. Ale oddělovat se příliš od společenství v Pánu Ježíši hrozně škodí. Je potřeba udržovat přátelství kolem. Izolace je nebezpečná. Zrovna tak by i lidi kolem neměli tu dvojici oddělovat sami (jakože se jim budou vyhýbat "aby měli soukromí". To je taky špatně, je to kontraproduktivní - naopak, seberte se a na společných akcích je aspoň do určité míry obklopte, aby viděli, že je nikdo neodřezává a že o ně máte zájem. Ti moji dva blízcí přátelé, o kterých jsem mluvila, to právě berou zodpovědně jak po fyzické stránce vztahu (samozřejmě čekají) ale i v tom, že jsou právě ohleduplní vůči ostatním kolem sebe (i vzhledem k předchozím zkušenostem s páry kolem nás, které tak ohleduplné nebyly, a teď si z nich můžeme brát příklad tím, že tudy správná cesta nevede). Takže se snaží se začlenit do kolektivu a i to tak říkají ostatním, takže se nikdo v jejich společnosti nemusí cítit jako křen:) (Žádný hrdličkování, jak říkáš, když jsou v kolektivu) Taky je důležitý, že až se člověk sám dostane jednou do životního vztahu, že se na tyhle rady atd nevykašle a nebude ztěžovat život zas ostatním. Ani nevíš, jak to může bejt báječný, když se můžu parádně bavit se svojí nejlepší kámoškou a dobrým kamarádem bez problému zároveň - a nikdo v tom necítí žádný problém, ani když se bavíme jen ve třech, protože o tomhle tématu mluvíme otevřeně a vidíme to stejně. Jejich vztah je postavený na pevném základu - na Pánu Ježíši Kristu - a to jim dává správný směr. Samozřejmě se za tenhle vztah on i ona i lidi kolem pořád modlí:) No a teď k tobě konkrétně. První věc: komunikace. Vadí ti, "hrdličkování" - naprosto tě chápu. Neohleduplný. Jak to vyřešit bude možná trochu náročné, ale poslyš, pokud je to opravdu dobrá kamarádka, bude chtít taky k tobě být ohleduplná. Řekni jí, jak se cítíš, jestli by to mohli nechat na jindy až nebudou ve společnosti ostatních, kteří zrovna dvakrát nepotřebují být toho svědky. Řekni jí ty věci, co jsem psala nahoře - o vyčleňování se, ohleduplnosti, vztahu který je před Bohem čistý, postavený na Pánu Ježíši a nikoho nepohoršuje. Řekni jí aby o tomhle tématu mluvili společně s jejím budoucím manželem. To je moc důležité. Ať si představí být v kůži ostatních kolem. Věc druhá: Pokud je ona pro něj ta pravá (a on pro ni ten pravý), to znamená (a teď ti to možná bude znít až šíleně), že není ten pravý pro tebe, čili vlastně můžeš být šťastná, že sis s ním něco nazačala, protože by to nebylo správně. Znamená to, že můžeš dál pokračovat v trpělivém čekání na Toho, kterého ti pošle Bůh - a to bude ten, který jediný bude stát za to, aby sis ho vzala - hlavně hledej vší silou Boží vůli. Modli se za svého budoucího manžela. Měj ráda už teď svého budoucího manžela, i když ještě nevíš, kdo to je, a možná jsi ho ještě ani nepotkala. Buď věrná svému budoucímu manželu už teď. Nezašpiň se věcmi, se kterými byses pak styděla před něj předstoupit. Místo soustředění se na hledání životního partnera se soustřeď na prohlubování svého vztahu s Bohem. Čti jeho Slovo a mluv s ním, ať se stane tvým nejlepším přítelem. Ať je v tvém životě Bůh na prvním místě, protože to tak má být i až budeš v manželství; jedině když Boha ty i ten druhý budete mít jako #1, bude vaše manželství pevné a stálé. Uč se žít s Bohem každý den a uč se ho vpouštět do všech oblastí svého života, i když to bude těžké, protože to bude stát za to. Neboj se vůbec, že jsi málo komunikativní (Já jsem introvert jak Brno:D), protože tohle na to nemá vliv. Nehledej, tvůj Bůh toho Pravého za tebou pošle, jen Mu věř:) Chápu, že máš velký zmatek v hlavě, i já jsem nejdřív byla nějakou dobu trochu mimo, než jsem si to s Boží pomocí dala všechno dohromady. Taakže, pokud bysis chtěla popovídat o tom, jak se cítíš a tak (o vztazích i o nespravedlnosti, jak ti to připadá, o lidech v církvi a přátelích, prostě o čemkoliv co tě trápí), tak mi klidně napiš na adresu: ankasirka888@gmail.com (může být zveřejněna) Ráda se s tebou o tom pobavím, myslím, že sdílení se může v tomhle ohledu dost pomoct, takže se nestyď klidně napsat;) Akii (P.S. Kdyby někdo měl podobné problémy tebo tak, tak můžete taky napsat:))

J. (06.11.2017 18:56)
Ahoj Akii, musím ocenit tvůj příspěvek. Nemám se vztahy nějaký problém, vlastně jsem ještě nikdy s nikým nechodila, i když mám už 18 (když nepočítám nějakou tu zamilovanost v 1. třídě nebo na nějakém táboře). Ale moc mě to povzbudilo, jak jsi psala, že vlastně stačí dát Boha na 1. místo teď i v manželství a spolehnout se na Něj, že On mi pošle do cesty toho pravého a že je hlavní Boží vůle. Ještě jednou díky za krásný příspěvek a vstřícnost poradit jiným. Měj se hezky a ať ti Pán žehná. :) J.

Akii (08.11.2017 08:39)
Díky, to jsem hrozně moc ráda, J. :D

Jani (01.11.2017 08:49)
Vinnetou (I., II., III. díl), Malé ženy (I. a II. díl).

T. (01.11.2017 12:33)
Určitě Zlodějka knih. :)

Aaa (02.11.2017 16:48)
Ahoj já čtu především fantasy. Jako první doporučila bych ti Eragona(má to čtyři díly a kolem 400-600 stránek) Za druhé jsem si velmi oblíbila knihu Selekce. Za třetí ti vřele doporučuji Hraničářova učně. Pokud chceš trochu o koních doporučuji knihu Dívka v sedle. A jestli máš ráda psi rozhodně stojí za přečtení kniha Bella a Sebastian. Kdyby jsi chtěla ještě nějaké tipy stačí řici.:-) Aaginka

Helena (02.11.2017 19:45)
Jaký žánr máš ráda? :)

Eliiiii (03.11.2017 23:10)
Hunger Games.

Evanlyn (04.11.2017 21:32)
Rozhodně Měsíční kroniky od Marissy Meyer, má to čtyři díly a je to úžasné :-)

J. (06.11.2017 19:12)
Harry Potter, Jméno růže, různé knihy od Karla Maye (Vinnetou, Old Surehand...), pokud nechceš indiánky, tak moc hezká je od něj třeba série Cesta za štěstím, má to asi 12 dílů, ale mohu doporučit, je to čtivé, dobrodružné... Záleží už na tobě, co máš ráda. Já bych se asi podívala do knihovny (městské), tam se vždycky něco najde... Tak hezké vybírání. :) PS. Posílám ještě odkaz na Cestu za štěstím, je tam i stručný obsah, kdyby tě to zaujalo :) http://karel-may.majerco.net/knizni-mayovky/bibliogr
afie/cesta-za-stestim/

Orange (17.11.2017 23:04)
Fantasy a dobrodružství.

Ana (30.10.2017 13:41)
Ahoj :) sice je možné školu změnit, ale už jsi ve druháku, skoro v půlce studia. Navíc i v mateřince je potřeba VŠ. Tak aspoň víš, kam se hlásit po gymplu. Praxe je super nápad. Zkus brigádu třeba v dětským koutku nebo vést nějaký kroužek třeba při DDM.

D (30.10.2017 18:57)
Ahoj přecházet už je na nic. Můžeš pak zkusit VŠ a ve farnosti se zkus nějak angažovat vést malé holky ke zpěvu, dilnicky.

Týna (31.10.2017 17:25)
Ahoj :) Rozhodně už nikam nepřecházej, když jsi už ve druháku a celkem to zvládáš :). Po gymplu můžeš jít na pedagogickou VŠ a uvidíš, že ještě budeš ráda, žes chodila na gympl. Dřív na učitelku ve školce stačila jen střední pedagogická, ale v dnešní době se spíš všude dívají na titul a když se mají rozhodovat, tak vyberou spíš toho, kdo má VŠ. Vím, že je to na gymplu otrava (sama jsem s tím dost bojovala a to jsem na základce měla pořád vyznamenání :D), ale zase máš větší šanci se dostat na VŠ a budeš mít všeobecný přehled :D. A určitě i teď na střední můžeš zkusit někde dělat vedoucího na táborech, abys získala praxi :) Hodně mých známých dělalo vedoucí na farních táborech ještě když chodili na gympl. Měj se hezky a doufám, že ti to výjde :)

Jani (01.11.2017 09:02)
Ahoj, existují tzv. Informační a poradenská střediska pro volbu a změnu povolání (IPS). Tam by Ti určitě poradili. Je to zdarma. Nevím, z jakého jsi města, ale můžeš se podívat na tyto stránky: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/ips , vlevo na této stránce je menu krajů. Přeji hodně štěstí.

Jani (01.11.2017 13:58)
Ještě jsem našla jednu adresu na IPS: http://m.atlasskolstvi.cz/a4929-sluzby-ips , úplně dole je Kde IPS najdete.