Maky (7.11.2017 07:42) Ahoj holky, kdybyste chtěly tip na Vánoce pro Vai maminku/ starí ségru, která u má děti - za 180 Kč k vyzvednutí v Olomouci v Centru pro rodinný ivot: kníka fejetonů MÁMA NA ROZTRHÁNÍ od Magdaleny Strejčkové (http://www.magdalenastrejckova.cz/tvorba/), která píe i do rodinného ivota :). Já její kníky četla a jsou plné nadhledu a humoru k mateřství :) Můete se na dárek sloit se sourozenci :) www.hithit.com/cs/project/4266/mama-na-roztrhani-knizka -fejetonu | |
Anna (6.11.2017 21:35) Zdravím vechny! Nosím u 4 měsíce rovnátka na noc, která si kadý večer nasazuji a rano sundavam, přičem si je vdycky umyju. Ale stejně se trochu zanáí, nevím čím to je. Nosíte je taky některá? A jak je čistíte? Co pouíváte a co je osvědčené, ze je spolehlivé umyje úplně? Páni zubarka mi říkala, ze stačí voda a mýdlo. Díky vem :) | |
mellisa (07.11.2017 23:50) Ahoj, ja nosim rovnatka na noc uz asi ctvrtym rokem (od te doby, co mi sundaly fixni) a cistim je normalne kartackem na zuby a pastou a funguje to relativne dobre. JInak tip, co jsem dostala od svoji zubarky je, ze je muzu dat jednou za cas normalne do mycky, coz taky funguje skvele, akorat u toho pozor, jestli mas takovy ty folie na zuby a ne klasicky rovnatka, protoze ja jednou dala do mycky prave ty folie a pustila to na moc vysokou teplotu a rovnatka se zdeformovala- zkroutila (a musela jsem dostat novy). Snad jsem alespon trochu poradila, mell | |
J. (06.11.2017 18:27) Ahoj :) Já si myslím, e záleí hlavně na vaem vztahu. Píe, e jsi se zamilovala, take spolu jetě asi nechodíte, e? Moná bych to nechala na něm... nebo, jestli spolu nějak víc kamarádíte, tak se třeba sblííte více... nemám s tímhle moc zkueností :), ale myslím e kluk by měl začít první, e on by měl dívku oslovit, protoe jsou i případy, kdy kluk holku nepochopí nebo takřka odkopne a ona se pak přinejmením cítí trapně..., ale tím tě zas nechci nějak strait, spíe bych prostě ten první krok čekala od něj. A jinak k samotnému chození s mladím klukem - podle mě to nevadí, pokud to nevadí vám samotným a máte se rádi, jak u jsem psala, hlavní je ten vztah... Moná jetě naráí na to, aby se ti třeba neposmívaly kamarádky, ale myslím, e pokud byste spolu opravdu chodili, tak by to měly nějak vzít a ty by ses tím neměla nějak moc trápit. No, nevím, jestli jsem ti poradila, ale kadopádně ti přeji hodně těstí, a kdyby něco nevylo, tak se tím moc netrap, určitě přijde někdy někdo jiný :D Měj se hezky, J. | |
Olga (06.11.2017 19:54) Ahoj, myslím si, ze ten rozdíl je mezi vámi moc velký. Také větinou kluci okolo 14, 15 let vůbec nemysli na to s někým chodit a brát to váně. Nechci hi nějak shodit, ale ve větině případu to tak je; nepopírám vak monost, ze on by byl výjimka a bral by skutečnost, ze se někomu líbí a chce s nim někdo chodit, váně a nevysmál by se ti. :) Take podle mého názoru bych mu nic nerikala a snaila se nedávat najevo, ze se ti líbí; chápu ze je to těké, ale myslím, ze je to lepí ne potom se vyrovnávat se zklamáním nebo smutkem, kdy by zareagoval jinak ne jak bys mohla čekat. Myslím, ze si musis vystačit jen si s nim povídat jako s kamarádem. Napadlo mě, jestli třeba nemáte nějakého společného kamaráda (asi lepí by byl kluk), se kterým se znáte oba velmi dobře a s nim by sis mohla o něm popovídat a on by se třeba portál jeho, jestli o něčem jako chození a líbení se uvauje atak. :) A poslední věc: pokud byste spolu chodili, nepokladala bych to za vztah, jaký je mezi klukem a holkou ve tvém věku (kdy jsou minimálně stejně staří), protoe přece jen s nim si nemůe popovídat o věcech jako s klukem stejně starým jako ty. Chápe? Take závěrem: chození s nim by ti myslím nic nepřineslo, protoe on neuvauje o stejných věcech a problémech jako ty; myslím, ze by tě ničím neobohatil. Samozřejmě nechci ho shazovat nebo z něho dělat nekoho hloupého, ale vycházím z chování větiny kluků v jeho věku. Promiň, jestli jsem ti způsobila smutek nebo tě nějak zklamala... ;) Doufám, ze i kdy se rozhodne jakkoliv, nebude to nakonec patné. | |
Věra Aneka (21.11.2017 10:18) Ahoj Anonym, já jsem toto nikdy řeit nemusela.Ale myslím e je to opravdu velký věkový rozdíl. Navíc kluk, kterému je 14 let, jetě nemá představu o tom co by chtěl v ivotě dělat a nemyslím e by 14 letý kluk uvaoval o nějakém váném vztahu. Asi jsem ti moc nepomohla a nepotěila tě za co se ti omlouvám. Kadopádně ti přeju hodně těstí a u to dopadne jakkoliv. Opatruj se. Věra Aneka | |
:) (1.11.2017 19:44) Ahoj, mam otázku. Myslíte, e kdyz jsem teď v prvaku na gymnazium, tak neni problem přejít na jiné gymnazium? Vůbec to toti nevypadá podle toho jak jsem si vysnila. Učení mi myslim jde, ale lidi ze třídy jsou zvlátní. Dávála jsem tomu čas, ale prostě to nejde. :( Máte s přechodem převodem na jine gymnazium některá zkuenost? | |
Helena (02.11.2017 19:36) Ahoj, já jsem sice na jiný gympl nikdy nepřestoupila (teď jsem ve čtvráku), ale moje nejlepí kamarádka se pro přestup rozhodla v polovině druháku (měla toti problém s matematikou). Jiný můj spoluák odeel po prváku a jeden dokonce nedáno (po třeáku). Proto si myslím, e nikdy není pozdě na přestup. :) Je ale důleité mít pro to opravdu dobrý důvod, celou věc si pořádně promyslet. Přestup na jinou kolu není vůbec jednoduchý, nesmí zapomenout, e u naskakuje do rozjetého vlaku. Pokud jsi ji pevně rozhodnutá, odejdi co nejdříve. Čím dříve nastoupí do nové koly, tím to bude pro tebe jednoduí. Snad jsem ti trochu poradila. :) | |
;-) (03.11.2017 23:09) Ahoj. Lidi na gymplu bývají divní, ale ne vichni. Mně se samozřejmě podařilo dostat se do třídy plné lidí, se kterými takřka nejde promluvit.. Po roce jsem přestoupila na jiný gympl. A jsem tam pořád. Jsem tam spokojená a hodlám zde udělat maturitu. Myslím, e by vichni spoluáci mohli být více "lidtějí", ale na gymplu to prostě tak bývá, jak jsou vichni "inteligentnějí", tak je to trochu jiné. Nějakou dobu mi trvalo, ne jsem je začala chápat, ale teď u je to relativně OK. Take má rada - zkus to. Prakticky nemá co ztratit ;-). A nepředstavuj si to jako ádný ráj - očekávej, e se spoluáky bude dobře vycházet a najde si dobrou kamarádku. A to stačí. Nebo alespoň mně to stačí. Jdi do toho. ;-) | |
MocRádaSeSměju (08.11.2017 18:14) Zdravím Tě! :D Chápu Tvůj problém, sama jsem takový řeila. Moná rozdíl je v tom, e já chodím na osmileté gymnázium. Kdy jsem byla v páté třídě, naprosto jsem se pro tu kolu nadchla - měla výborné výsledky, vichni říkali, e je tam úasná rodinná atmosféra, líbilo se mi, e se jedná o církevní kolu. Na gympl jsem se pro svou velikou radost dostala - ale ouvej. Nic nebylo takové, jak jsem si vysnila. Učitelé byli přehnaně přísní, a ta třída - jak příerně jsem se v ní cítila! Větina spoluáků se mi smála, naprosto mě nepřijímali do kolektivu, nebyla jsem pro ně dost dobrá. Celé čtyři roky (prima-kvarta = 6.-9. třída) byly pro mě děs. V kvartě jsem byla a tak neastná, e jsem podala přihláku na střední kolu. Ale zůstala jsem na gymplu (natěstí!). Bůh mi ukázal milion a jedna důvodů, proč zůstat (ztracené výsledky přijímacích zkouek na střední kolu, zmatek, na který obor jsem se vlastně přihlásila...), a za to Mu budu navěky vděčná. O prázdninách jsem měla hrůzu, e se vrátím zas na deset měsíců k té hrozné třídě, týden před začátkem kolního roku jsem měla deprese. Pak začal nový kolní rok a! vechno se změnilo. Se spoluáky si rozumím, začala jsem se bavit s lidmi, kteří se mi dřív smáli. Uvědomila jsem si tohle: Vztah, který ke svém třídě cítím není v těch lidech, ale v mně. Modli se, aby Ti Bůh poradil, On není lhostejný. Moc Ti drím palce, modlím se za Tebe. A a se rozhodne jakkoli, přeju Ti, abys byla asná. DEJ SVÉ TŘÍDĚ I SAMA SOBĚ ANCI :) | |
vaitelmiivai (31.10.2017 21:54) Nazdar cérky....řekla jsem si, e bude fajn, kdy napíu právě vám a to z toho důvodu, e jsem následující věc uzavřela před svými BFF. Víte, jde o jednoho chlapa. A o jednu slečnu. Ta slečna je jedna z mých nejlepích kamarádek. A ten chlap s ní chodí a ne jen tak ze srandy. Je pro něj ta vybraná. A zároveň ten chlap se mi předtím tři roky líbil, věděl o tom a ta kámoka o tom taky věděla. A právě jí jsem se ohledně něj nejvíc svěřovala. Jí ale obletovalo straně moc kluků , které ona odmítala a o chlapa, který s ní teď chodí spočátku ani neměla zájem. Já mám ale podezření, e měli mezi sebou hlubí vztah u předtím, ne spolu začali chodit. A o tom mi nic neřekla. Celkem se na ní zlobím. Je v tom dosti věcí. Například to, e já úplně nemohla ovlivnit, zda ho milovat, nebo s tím seknout. Nemohla jsem se toho vůbec zbavit, ačkoliv jsem věděla u kdy se mi líbil prvním rokem, e chce ji...nebo alespoň jsem to tuila. A dost blbé taky je, e ona je komunikativní, vichni ji mají rádi, protoe se jí můou se vím vypovídat. Ona má toti tu výhodu, e neumí mluvit o sobě a přirozeně ji zajímají spíe druzí. Zatímco já pro nikoho z kluků nebyla jedinečná a myslím, e je to, protoe nejsem moc komunikativní. Zajímají mě druzí, ale dokáu i hodně mluvit o sobě. Myslela jsem si, e u jsem z toho venku. e u jsem tu svou situaci nějak přijala. e on si vybral ji. Ale kdy vedle mě ti dva sedí, hrdličkují spolu-ruí při programu v kostele, zatímco já bych si ten program ráda poslechla, znova mě to natve. Cítím tu nespravedlnost. Taky vůbec nemám chu ke komukoliv mluvit, pokud to nejsou mé nejlepí kamarádky, nebo lidi, se kterýma se alespoň trochu bavím. Lidi v církvi mi jsou nesympatičtí. A dříve, předtím, ne mě ten chlap odmítl kvůli ní, jsem byla veselá, společenská, komunikativní. S navazováním vztahů jsem to měla vdycky sloité, ale teď najednou jsem dost ve stresu, cítím se sobecká a e nic pro Boha nedělám, ačkoliv se o to snaím. Moc mě zajímají vae názory, zkuenosti Díky P.S. : Je mi osmnáct :) | |
Helena (02.11.2017 19:44) Ahoj, myslím, e není dobré v sobě ivit zlost. Kdy se na ně bude pořád zlobit, bude tím ubliovat předevím sama sobě. Zkus zapomenout. Nechat je jít svou cestou. Vím, e to není jednoduché, ale dá se to zvládnout. Poradila bych ti, aby ses s nimi (hlavně zpočátku) moc nestýkala. Věnuj se jiným kamarádkám, seznamuj se s novými lidmi. Zkus se něčím zaměstnat a uvidí, e časem u to nebude takové zlé. A jednoho krásného dne potká někoho, koho bude mí taky ráda a on bude tvoje city opětovat. | |
Věra Aneka (03.11.2017 10:37) Ahoj, chápu e tě to tve.Ale je potřeba se na to podívat s nadhledem. Neví jak by to s tím klukem třeba dopadlo.Chápu e to vnímá jako podraz od nejlepí kamarádky.Ale věř tomu,e to určitě mělo nějaký smysl.A rozhodně bych v sobě neivila natvanost.Tím ublíí sama sobě.A pak jetě má ivot před sebou a určitě jetě nějakýho kluka potká.Dej tomu čas.A ono se to časem srovná.Drím palce a to zvládne.Je to těký sama jsem zaila zradu od kamarádky.Tak vím jakou bolest proívá a co cítí.Ahoj Věra Aneka | |
Buď trpělivá (05.11.2017 15:55) hej ale on si ji nevybral, protoe by byla lepí ne ty, hezčí nebo víc komunikativní. O tom láska vůbec není. (Myslím taková ta trvalejí, ne na jednu noc samozřejmě). Nejvíc jde o charakter a o pocit jak se teď říká: soulmate :D Chápu tě v tom, e kvůli němu se cítí být jiná (od té doby, co se ti líbí, jak jsi psala, e jsi začala být míň veselá atd.). Já to mám toti stejně. Sna se na něho nemyslet, dávat svůj ivot do jiných věcí a hlavně nebuď smutná, kdy to nepůjde hned. Protoe nejvíc vyléčí čas . A Bůh. Tomu to ve dávej. Myslím na tebe, ne e bych neměla stejný problém :DD | |
Akii (05.11.2017 21:55) I VY VICHNI SINGLE I VE VZTAHU, NAJDĚTE SI TAKY PÁR MINUT A PŘEČTĚTE SI TOHLE, PROTOE TO JE MYSLÍM DŮLEITÉ I PRO VÁS!:) Posly - teď je to pro tebe těký, ale právě tak je důleitý, jak se k tomu bude stavět. Věř tomu nebo ne, mně je taky osmnáct a před nějakým tím měsícem moje nejlepí kamarádka začala chodit s mým kamarádem. Oba jsou znovuzrození a berou to hodně zodpovědně. Jetě před tím, ne tahle situace nastala, jsme se dost let s mojí bff o tématu chození atp. fakt hoooodně moc bavily, a probíraly jsme i to, jaký je to kdy spolu chodí někdo takovým způsobem, e to je pro ty ostatní a nepříjemné. V podstatě, to, co by měli dělat je, e ve společnosti dalích lidí (v církvi, v mládei, na společných akcích atd.) by se měli chovat tak, jako by spolu vlastně nechodili (nemyslím, e by měli dělat jakoe se vůbec neznaj nebo nemaj rádi nebo tak, to vůbec, ale prostě dejme tomu tak, jako ke kadé jiné sestře a bratru). Můe to znít divně, ale má to dobrý důvod. A ano, není to pro ně vůbec lehké, ale tím, e to dělají, to zbytečně neztěují těm ostatním, kteří jsou single nebo tam toho druhého nemají. Moná ti to bude znět íleně, ale je to dost zásadní věc pro vztah mezi tím párem a ostatními. Dalí důleitá věc je, e by se ti dva neměli od ostatních izolovat, aby byli non-stop jen spolu (i kdy by třeba rádi povídali jen spolu) - neříkám, e spolu nikdy nemůou na procházku nebo jen tak sami, tak to není. Ale oddělovat se příli od společenství v Pánu Jeíi hrozně kodí. Je potřeba udrovat přátelství kolem. Izolace je nebezpečná. Zrovna tak by i lidi kolem neměli tu dvojici oddělovat sami (jakoe se jim budou vyhýbat "aby měli soukromí". To je taky patně, je to kontraproduktivní - naopak, seberte se a na společných akcích je aspoň do určité míry obklopte, aby viděli, e je nikdo neodřezává a e o ně máte zájem. Ti moji dva blízcí přátelé, o kterých jsem mluvila, to právě berou zodpovědně jak po fyzické stránce vztahu (samozřejmě čekají) ale i v tom, e jsou právě ohleduplní vůči ostatním kolem sebe (i vzhledem k předchozím zkuenostem s páry kolem nás, které tak ohleduplné nebyly, a teď si z nich můeme brát příklad tím, e tudy správná cesta nevede). Take se snaí se začlenit do kolektivu a i to tak říkají ostatním, take se nikdo v jejich společnosti nemusí cítit jako křen:) (ádný hrdličkování, jak říká, kdy jsou v kolektivu) Taky je důleitý, e a se člověk sám dostane jednou do ivotního vztahu, e se na tyhle rady atd nevykale a nebude ztěovat ivot zas ostatním. Ani neví, jak to můe bejt báječný, kdy se můu parádně bavit se svojí nejlepí kámokou a dobrým kamarádem bez problému zároveň - a nikdo v tom necítí ádný problém, ani kdy se bavíme jen ve třech, protoe o tomhle tématu mluvíme otevřeně a vidíme to stejně. Jejich vztah je postavený na pevném základu - na Pánu Jeíi Kristu - a to jim dává správný směr. Samozřejmě se za tenhle vztah on i ona i lidi kolem pořád modlí:) No a teď k tobě konkrétně. První věc: komunikace. Vadí ti, "hrdličkování" - naprosto tě chápu. Neohleduplný. Jak to vyřeit bude moná trochu náročné, ale posly, pokud je to opravdu dobrá kamarádka, bude chtít taky k tobě být ohleduplná. Řekni jí, jak se cítí, jestli by to mohli nechat na jindy a nebudou ve společnosti ostatních, kteří zrovna dvakrát nepotřebují být toho svědky. Řekni jí ty věci, co jsem psala nahoře - o vyčleňování se, ohleduplnosti, vztahu který je před Bohem čistý, postavený na Pánu Jeíi a nikoho nepohoruje. Řekni jí aby o tomhle tématu mluvili společně s jejím budoucím manelem. To je moc důleité. A si představí být v kůi ostatních kolem. Věc druhá: Pokud je ona pro něj ta pravá (a on pro ni ten pravý), to znamená (a teď ti to moná bude znít a íleně), e není ten pravý pro tebe, čili vlastně můe být astná, e sis s ním něco nazačala, protoe by to nebylo správně. Znamená to, e můe dál pokračovat v trpělivém čekání na Toho, kterého ti pole Bůh - a to bude ten, který jediný bude stát za to, aby sis ho vzala - hlavně hledej ví silou Boí vůli. Modli se za svého budoucího manela. Měj ráda u teď svého budoucího manela, i kdy jetě neví, kdo to je, a moná jsi ho jetě ani nepotkala. Buď věrná svému budoucímu manelu u teď. Nezapiň se věcmi, se kterými byses pak styděla před něj předstoupit. Místo soustředění se na hledání ivotního partnera se soustřeď na prohlubování svého vztahu s Bohem. Čti jeho Slovo a mluv s ním, a se stane tvým nejlepím přítelem. A je v tvém ivotě Bůh na prvním místě, protoe to tak má být i a bude v manelství; jedině kdy Boha ty i ten druhý budete mít jako #1, bude vae manelství pevné a stálé. Uč se ít s Bohem kadý den a uč se ho vpoutět do vech oblastí svého ivota, i kdy to bude těké, protoe to bude stát za to. Neboj se vůbec, e jsi málo komunikativní (Já jsem introvert jak Brno:D), protoe tohle na to nemá vliv. Nehledej, tvůj Bůh toho Pravého za tebou pole, jen Mu věř:) Chápu, e má velký zmatek v hlavě, i já jsem nejdřív byla nějakou dobu trochu mimo, ne jsem si to s Boí pomocí dala vechno dohromady. Taake, pokud bysis chtěla popovídat o tom, jak se cítí a tak (o vztazích i o nespravedlnosti, jak ti to připadá, o lidech v církvi a přátelích, prostě o čemkoliv co tě trápí), tak mi klidně napi na adresu: ankasirka888@gmail.com (můe být zveřejněna) Ráda se s tebou o tom pobavím, myslím, e sdílení se můe v tomhle ohledu dost pomoct, take se nestyď klidně napsat;) Akii (P.S. Kdyby někdo měl podobné problémy tebo tak, tak můete taky napsat:)) | |
J. (06.11.2017 18:56) Ahoj Akii, musím ocenit tvůj příspěvek. Nemám se vztahy nějaký problém, vlastně jsem jetě nikdy s nikým nechodila, i kdy mám u 18 (kdy nepočítám nějakou tu zamilovanost v 1. třídě nebo na nějakém táboře). Ale moc mě to povzbudilo, jak jsi psala, e vlastně stačí dát Boha na 1. místo teď i v manelství a spolehnout se na Něj, e On mi pole do cesty toho pravého a e je hlavní Boí vůle. Jetě jednou díky za krásný příspěvek a vstřícnost poradit jiným. Měj se hezky a a ti Pán ehná. :) J. | |
Aaa (02.11.2017 16:48) Ahoj já čtu předevím fantasy. Jako první doporučila bych ti Eragona(má to čtyři díly a kolem 400-600 stránek) Za druhé jsem si velmi oblíbila knihu Selekce. Za třetí ti vřele doporučuji Hraničářova učně. Pokud chce trochu o koních doporučuji knihu Dívka v sedle. A jestli má ráda psi rozhodně stojí za přečtení kniha Bella a Sebastian. Kdyby jsi chtěla jetě nějaké tipy stačí řici.:-) Aaginka | |
J. (06.11.2017 19:12) Harry Potter, Jméno růe, různé knihy od Karla Maye (Vinnetou, Old Surehand...), pokud nechce indiánky, tak moc hezká je od něj třeba série Cesta za těstím, má to asi 12 dílů, ale mohu doporučit, je to čtivé, dobrodruné... Záleí u na tobě, co má ráda. Já bych se asi podívala do knihovny (městské), tam se vdycky něco najde... Tak hezké vybírání. :) PS. Posílám jetě odkaz na Cestu za těstím, je tam i stručný obsah, kdyby tě to zaujalo :) http://karel-may.majerco.net/knizni-mayovky/bibliogr afie/cesta-za-stestim/ | |
Ann (29.10.2017 18:58) Ahoj, potřebovala bych poradit. Jsem teď momentálně ve druháku na gymplu a opět si víc a víc uvědomuju, e volba této koly bylo pro mě patné rozhodnutí. Ve třídě jsem na tom sice tak nějak průměrně, ale učivo mě moc nebaví a hlavně mi nic nedává. Zvlá kdy chodím na gymnázium, kde se klade větí důraz na předměty fyzika, matika, chemie, biologie a já jsem spíe typ, který má rád humanitní vědy. Obecně mi přijde, e je to na naem gymplu docela těké a ne kadý zvládá vechno učivo. Teď ale k věci. V deváté třídě jsem se jako kadý student základky rozhodovala, kam dál. U mě zvítězila pedagogická kola, protozě chci jednou být učitelka ve kolce. Tato práce mě baví a naplňuje. Rodiče mi jasně řekli, e mi do výběru zasahovat nebudou a nechají to na mě. Já se ale poté nechala přemluvit větinou spoluáků, kteří se chystali právě na gymnázium, abych la s nimi. Stejně jako jsem se nechala přesvědčit učiteli, e mám samé jedničky, jsem chytrá, tak proč bych chodila někam jinam ne na gympl. Jak jsem psala ji v úvodu, jsem ve druhém ročníku. Nějaké předměty mě baví, take mi nedělá problém se je naučit, naopak větinu předmětů se učit musím, abych měla aspoň trojku. Kadý den v té kole přeívám a jen se modlím, aby u byl konec a já mohla jít domů. Natěstí mám bezva spoluáky, kteří mě dokáí podpořit a takzvaně mě drí nad vodou. :-) Několikrát jsem přemýlela nad změnou koly, e bych přela právě na pajdu. Vdycky jsem si ale tak nějak řekla, e to zvládnu. V poslední době mám bohuel pocit opačný a kadý den ve kole je pro mě utrpením. Teď ve druháku u mi ale přijde divné přecházet na jinou kolu, zvlá pokud bych měla začínat znovu od prváku. Máte některá z vás podobný problém? Jak to zvládáte ve kole, která vám nesedla? Případně pokud byste mi napsali nějaký tip, jak bych se já studentka na gymlu mohla angaovat do práce s malými dětmi? Ráda bych třeba o prázdninách hlídala děti nebo bych jela na nějaký tábor, kde bych mohla vymýlet něco pro děti speciálně v předkolním věku. Ráda bych získala zkuenosti k mé (pokud to vyjde) budoucí práci. Kdy u jsem patně vybrala střední kolu, tak jestli by i pro mě na gymplu byla monost věnovat se podobné volnočasové aktivitě, i kdy nemám poadovanou kolu?? Pokud máte nějaké rady a tipy, budu moc ráda, kdy napíete. Mějte se krásně a dělejte to, co vás baví. :-) :-) PS: Prosím nepite mi, e na tu kolu jen nadávám, napsala jsem to tak, jak to cítím a nebojte, klady jsem si na té kole nala taky. ;-) | |
Týna (31.10.2017 17:25) Ahoj :) Rozhodně u nikam nepřecházej, kdy jsi u ve druháku a celkem to zvládá :). Po gymplu můe jít na pedagogickou V a uvidí, e jetě bude ráda, es chodila na gympl. Dřív na učitelku ve kolce stačila jen střední pedagogická, ale v dnení době se spí vude dívají na titul a kdy se mají rozhodovat, tak vyberou spí toho, kdo má V. Vím, e je to na gymplu otrava (sama jsem s tím dost bojovala a to jsem na základce měla pořád vyznamenání :D), ale zase má větí anci se dostat na V a bude mít veobecný přehled :D. A určitě i teď na střední můe zkusit někde dělat vedoucího na táborech, abys získala praxi :) Hodně mých známých dělalo vedoucí na farních táborech jetě kdy chodili na gympl. Měj se hezky a doufám, e ti to výjde :) | |
Jani (01.11.2017 09:02) Ahoj, existují tzv. Informační a poradenská střediska pro volbu a změnu povolání (IPS). Tam by Ti určitě poradili. Je to zdarma. Nevím, z jakého jsi města, ale můe se podívat na tyto stránky: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/ips , vlevo na této stránce je menu krajů. Přeji hodně těstí. | |
Věra Aneka (23.10.2017 10:40) Ahoj JULI, mě osobně chodí IN! do schránky začátkem měsíce. Někdy i koncem předchozího měsíce podle toho kdy je začátek nového měsíce.Ale obvykle chodí začátkem kadého měsíce. Pro přesnou odpověď bych zkusila napsat jetě do rubriky do redakce.Tam ti řeknou přesnou informaci. Měj se hezky. Věra Aneka | |
ally :)) (30.10.2017 01:04) #1 Ahoj Nelco, Predem bych se ti chtela omluvit, ze budu psat takhle bez diakritiky, ale neziju v Cesku a bohuzel ani na notebooku, ani na mobilu nemam ceskou klavesnici, takze to proste jinak nejde. Snad se ti to i presto a i pres fakt, ze nejsem uplne nejlepsi ve slohu, bude cist dobre.. :) | |
ally :)) (30.10.2017 12:18) #2 Vsechno co ti tady tedka popisu, budou moje zkusenosti a to, jak to fungovalo/ funguje pro me, takze nemuzu slibit, ze to u tebe bude stejny, ale kdyby sis z toho vzala alespon jednu vec, tak to bude super. Prvni vec co me napada, je to, ze je treba si uvedomit, ze kluci, co se ti libi, jsou taky jenom lidi, nejsou dokonaly a delaji chyby. Je zbytecny se bat, ze se pred klukem ztrapnis (kdyz teda nebudes vymyslet nejaky naprosty hlouposti, co udelat, abyz ho zaujala, coz jsem si jista, ze ty nebudes), protoze i presto, ze my si to moc neuvedomuje, kazdej se hrozne moc hlida, aby vypadal dobre pred ostatnima a neztrapnil se, takze jim nezbyva moc prostoru pro to, starat se o to, co delaji ostatni a treba si pamatovat, kdyz se jim stane neajkej malej trapas. Opravdu! To ze jsi rikala, ze mas problem navazat ocni kontakt je v situaci kdy primo nemluvis s tim clovekem naprosto normalni a uprimne, skoro kazdej uhne, kdyz se setka pohledem s clovekem, ktery se mu libi, obzvlast pokud se s nim moc neznas. A tedka vec, co bych ti opravdu doporucila. Zkus toho kluka oslovit. Uvidis, jak moc ti to pomuze se sebevedomim a tou zminovanou stydlivosti. Jestli je to nekdo ve skole, nemelo by to byt nic slozityho. Jenom se ho treba zeptej na datum, kdyz ho mate nekde napsat, z ceho bude test, nebo co mu vyslo na ukolu z matiky. Za tim vazne nebude nikdo hledat nic dalsiho. A uvidis, ze kdyz to udelas treba dvakrat nebo trikrat, ten kluk se treba zase na oplatku prijde zeptat tebe, protoze te bude mit zafixovanou jako nekoho, s kym takovyhle veci resi. A to je dobrej zacatek. Jestli je to nekdo, koho znas od nekud jinud nez ze skoly, najdi nejakou podobnou situaci a vyuzij ji ke kratke nezavazne konverzaci a bude to fungovat uplne stejne. Nesmis se bat, i kdyz to nevyjde presne podle tvych predstav, nebud z toho spatna, protoze chlapec si to s nejvetsi pravdepodobnosti ani neuvedomi. | |
ally :)) (30.10.2017 23:33) Abych to shrnula, nejdulezitejsi je se vzdycky zhluboka se nadechnout, v hlave si pripomenout, ze se nic dulezityho nedeje (no big deal) a proste to zkusit, protoze kdyz nebudes trenovat, tak se v tom nikdy nezlepsis. Ale taky nezapomen, ze klukum se trochu stydlivy holky libi. No nic, budu drzet vsechny place a kdyz budes citit, ze potrebujes jeste vic podpory, urcite se za to neboj pomodlit! Doufam, ze jsem ti alespon trochu pomohla. Ally | |
Adriana (19.10.2017 08:25) Ahoj, zajímala by mě taková věc.. nosíte tanga? Měla jsem tu ohledně nich takový dotaz do poradny, mamka má toti výhrady proti tomu, abych je nosila, ale já se v nich cítím sexy a nosím je ráda, zatím jen do koly, aby mě v nich mamka neviděla a pak je doma převlékám. Pokud je nosíte, nosíte je často? A pokud ano, měly jste někdy kvůli tomu třeba nějaké zdravotní potíe? A pokud ne, neprotestuje proti tomu třeba vae mamka? :D Díky moc za odpovědi! :) | |
Jana (29.10.2017 13:47) A co to jako znamená "připadám si svíce sexy"? Nejsem si jistá, e zrovna tento druh kalhotek je zárukou větího sebevědomí. Před lidmi, co mají dobrý vkus by to mohla být dokonce ostuda. Pod leginami vypadají dobře i jakékoli jiné kalhotky bez gumičkového lemu. A kdy je něco zrovna "in", tak o patných následcích se větinou mlčí. Zkusila bych najít spolehlivějí a vkusnějí způsob, jak oslnit okolí. | |
Hanka (06.11.2017 14:53) Ahoj Jani, nevím, proč by tanga měla být ostudou. Pokud je holka čistotná, tak "patn následky" u tang fakt nejsou. :)) Myslím, e člověk co má vkus ocení spí hezká, sexy tanga, ne bavlněné cosi.. :) Ale nikdy a to ani u prádla nejde o to, co si myslí okolí, ale jak se ty cítí! :)) | |
Mellania Black (16.10.2017 20:18) Ahoj, vůbec jsi nám ale nenapsala, co přesně tě trápí. Chápu, e je ti nepříjemné o tom psát, ale kdy budeme vědět o co jde, dokáeme ti lépe pomoci. Pokud to ale je něco opravdu citlivého, o čem nechce psát, poradím ti to, e můe poprosit Pána Boha o pomoc, nebo se svěřit deníku nebo třeba mamce. Já se třeba takto svěřuji, a to, co by mamka nepochopila, raději sdělím právě Pánu Bohu nebo svému deníku. Psát si deník není ádná ostuda, píe si ho i spoustu dospělých en a stal se z toho bestseller :) Ničeho se neboj, ve bude zase dobré :) Pán Bůh je s tebou :) Časem se vechny tvé rány zahojí, chce to jen právě ČAS a VÍRU v lepí zítřky. ivot je přeci vzácný dar a nesmí ho celý promarnit tak. e se bude trápit. Uívej ivota naplno! Přečti si hezkou kníku, setkej se s kamarádkou, nebo bě jen tak na procházku. Uvidí, e ti to prospěje :) Dej mi potom vědět, jestli je ti u lépe, dobře? :) A neboj se:) | |
Tory (19.10.2017 20:20) Anny?, moc se mi líbí citát, který je ve smyslu: Kdo nikdo neplakal, nemůe proít ani ádnou radost. Prola jsem si v ivotě taky jedním hrozně těkým obdobím, ale ta radost, co jsem potom zaívala byla 10x silnějí. A i kdy se těkosti vrací, je důleité brát spoustu věcí s nadhledem, nehrotit vechno, pustit si písničky a věřit si. Hodně těstí, nejsi v tom sama :) Nikdy nejsi sama! :)) | |
Věra Aneka (12.10.2017 11:05) Ahoj Mika,napadl mě jako dobrý dárek pro mamku nějaká kosmetika.Krém podle typu pleti. Dobrá je značka Ryor a není moc drahá. V nabídce mají i pro dukty pro starí věkovou kategorii. Ty jsou draí. Já jí pouívám dlouho a jsem s ní spokojená. Já pouívám tu levnějí kosmetickou řadu. A co třeba nějaký antiperspirant neboí deodorant? Docela dobrý dárek je i krém na ruce. V Ryoru mají s levandulovou péčí a je dobrý.Prodejnu mají na Národní třídě v Praze. Ale jsou i jiné prodejny v jiných městech.Mrkni na webové stránky www.Ryor.cz Tam ti vyjedou vechny informace. A zároveň je to i e shop. Přeju ti a vybere mamce dárek,který jí potěí. Věra Aneka | |
Ana (12.10.2017 12:04) Ahoj, co třeba něco z kosmetiky? Můe se podívat do její líčící tatičky a dokoupit, co dochází. Moje mamka má třeba ráda značku Ryor, je česká cca kolem 100 Kč, mají ji i v Rosmannu nebo DM (teď si nejsem jistá). Nebo kníka, v karmelitánských knihkupectvích nebo u paulínek najde i troku duchovnějí kníky. Zamysli se, co má mamka ráda nebo co jí dělá radost ;) Určitě něco najde :) | |
BOMBA (12.10.2017 18:13) Ahoj, loni jsem mámě vyrobila bomby do koupele. Moc ji to potěilo, myslela si, e jsem je někde koupila :-). Stačí jedlá soda, kyselina citronová, trocha vody, potravinářské barvivo a esenciální olej (můe al pouít klidně jen nadrobenou levanduli). U si ale nepamatuju přesné mnoství, ale to si lehko najde :-). PS:rozhodně to nepřesáhne 100,-Kč :-) | |
1234 (07.10.2017 13:15) Ahoj! Je to straně individuální. Já mám třeba vechny příznaky, je mi 14 a výtok mám u rok a 3/4, ale MS jetě nemám. Mezi ty příznaky patří růst prsou, pubičního ochlupení a růst do výky, matění pleti a vlasů a mezi ty poslední příznaky patří právě výtok. Je tedy moné, e to dostane u velmi brzy, ale na druhou stranu to můe dostat klidně a za půl roku, nebo i později. | |
Mája (09.10.2017 17:56) Díky moc!Neví, jestli se to nemůe projevovat nevolností?U den mám pocit hladu, ale při tom ho nemám.Občas mám pocit na zvracení, ale vdy si jen říhne a je to v poho.Občas se mi v břie převalí jakási tekutina, mám pocit e má v aludku vodu.Třeba je to jen ze sladkého nebo ze stresu.Tento týden jsme psali skoro deset testů a jetě ke vemu poslední dobou ujídím na sladkostech, take si je i častěji dávám.Ale třeba nyní mě lehce bolí i podbříko, tak co kdy to přijde? | |
1234 (15.10.2017 10:14) Ahoj! Tak u jsem to dostala, no... Párkrát před tím jsem měla v kalhotkách jetě takový hnědý výtok, ale dostala jsem to zrovna ve chvíli, kdy jsem to absolutně vůbec nečekala... Je moné, e to dostane u brzy, ale moná taky ne. to zvracení a nevolnost asi spí příznaky nejsou, ale bolení podbříka něco znamenat můe. Prostě buď hlavně připravená, nos u sebe vloku a náhradní kalhotky. Vak uvidí. :) Ahoj | |
Klára (2.10.2017 20:24) Ahojky holky :) Častěji a častěji se mi stává, e si mě lidé nepamatují. Myslela jsem si e já jsem docela výrazná osoba, ale očividně se vidím patně. V dobré společnosti melu o stoest, ale jinak jsem ticho. Chodila jsem na spolčo se sestřenicí a lidi si o mě mzslely, e jsem tichá a němá (:D) Kdz to řeklli, vyvalila jsem na ně oči a moje sestřenka (zná se s nima mnohem víc ne já :D) hned: "ONA?!??!? Tichá?!?!? TA ve kole neyavře pusu :D. Letos chodím do tanečních tancovala jsem s klukem se kterým chodím na konverzaci z angličtinz a on se mě zeptal kamo chodím na kolu... Říkala jsem si je blbej a slepej? Tak jsem mu se smíche, řekla, e na gympl. "A hádej co jetě, chodím s tebou na konverazaci :D." On, vůbec nevěděl pak mi teda řel e si mě vzbavuje- je pravdal e chodím eteprv měsic do kolz, ale stejně. Je to smutný. Pak jsem tancovala s dlaími dvěma- ti bzli o rok mladí , ale taky choděj na gzmol a ti se mě takz zeptali kam chodím na kolu a o se na chodbě potkáme často. Jedinej kluk si mě pamatoval a s ním chodím jak na konverzaci tak na normlání angličtinu. Ten si mě pamatoval :D. A dneska mi napsala jedna holka se kterou takz chodím na angličtinu (Jsme spojené dvě třídy, čtyřleté a osmileté gzmnázium :D) jestli s ním chodím na ajinu, a e potřebuje jména od nás ze třídy,, tteří choděj na angličtinu e jim potřebuje něco poslat. Je pravda, e já na aj se mov nevyjadřuju, nemám se tam s kým bavit. Kámokz jsou v jiné skupině. ALe stejně. Kdy něco řeknu, málo lidí to zaznamená. A nemzsdlím si e mluvím potichu :/ Je mi z toho smutno. Poradtě prosím co s tím... Díky moc :* | |
Lara (30.9.2017 17:22) Ahoj lidi :) přila jsem vás tady postrait takovým trochu vánějím tématem... Moje kamarádka, jeden z nejúasnějích lidí na světě, trpěla v minulosti anorexií. Byla v nemocnici, propustili ji, pořád s tím bojuje. Tenhle človíček pro mě znamená opravdu hodně a ničí mě ji vidět, jak moc se musí snait ONA SAMA, jeliko tohle není nemoc, kterou můete vyléčit za ni. Pokračujeme dál... před nedávnem jsem si u ní vimla jistého chování. Ráda rozdává lidem věci, které vlastní. Je smutná, pak zas happy, ale z blízka poznáte, e ta astná stránka není doopravdy to, co cítí. Mluví o smrti, hodně často. Teď, kdy tady ty znaky vypíu... určitě je vám jasné, co to znamená, ale vimnout si jich v realitě a rozpoznat vůbec něco... nejdřív musíte pojmout podezření, jinak vám to nedojde. Lidi jako ona dokáou skrýt spoustu věcí a není to jejich chyba... naučíte se to, protoe nechcete ostatním ubliovat, nechcete, aby se trápili, aby nad vámi vůbec přemýleli. Vím jaké to je, sama jsem si tímhle prola a pořád procházím. Avak teď nemluvíme o mě...Před nedávnem se mi svěřila, e se snaila předávkovat. Jaké to je? Vědět, e člověk, který je vám tak neskutečně blízký, se trápí tak moc, e nedokáe snést... ivot? Byl to straný pocit a pořád jetě přetrvává... nevím jak moc patně na tom teď zrovna je (jak jsem řekla, tím, e něco odhalí, můe zároveň i něco skrýt) Víte, psychická nemoc je v některých ohledech horí ne ta fyzická... Člověk se zlomenou nohou jde do nemocnice a dají mu na to sádru, vichni tenhle postup známe. Člověk s depresí? Na hele, tady, vem si práky, po kterých se bude cítit jak shnilá zelenina, moná ani nezaberou, ale to nevadí, nic jiného dělat nemůeme. Zajdi si k psychiatrovi, psychologovi, a se tě můe okolí stranit. Moná to ani nezabere, ale to nevadí, jiná cesta prostě není. Nemoc v hlavě vidět nemůete, to je ta nejnebezpečnějí věc. Jediný člověk s psychickou poruchou, který má anci na vyléčení, je ten, co najde sílu svou nemoc přijmout, nahlas ji přiznat, nevímat si okolí, mít dost síly najít pomoc a vydret vechnu tu bolest, co ostatní ani nemůou vidět. Nakonec vlastně ani nevím, co tímhle vím chci říct :D Pokud se vám člověk svěří, má neskutečnou odvahu a vy je v tom MUSÍTE podpořit. Jste POVINNI jim pomoct. Nebojte se psychických poruch a nemocí. Lidé s depresí, sebevraednými sklony, ADHD, OCD, úzkostmi, bipolární poruchou atd. dívejte se na ně jako na lidi se zlomenou nohou. Nebojte se jich, pomáhejte jim, nebojte se jich zeptat, neste je na ramenou, kdy bude třeba, postarejte se o ně... Ujiuji vás, bude to těké. Zaívám si obojí... jsem pacient, ale i ten co se snaí pomoct. Přijmout pomoc jako pacient je opravdu obtíné, snaha pomoct člověku je jetě těí. Stojí to vak za to... Díky moc :) | |
Věra Aneka (10.10.2017 10:23) Ahoj Laro, díky za téma. V tomto případě se nedá nic jinýho dělat ne bojovat, bojovat a zase bojovat. Je to těký sama to znám z vlastní zkuenosti. Občas ani nemám sílu abych bojovala,ale vím e to nesmím vzdát.U kvůli mamce,strejdovi,příbuzným v podkrkonoí a kvůli svému klukovi,kterýho miluju.Je spousta lidí,který by to mrzelo a kterým bych ublíila,kdybych to nezvládla.Drím palce a má sílu zvládat to a jestě povzbuzovat kamarádku, aby to nevzdávala.Stojí za to ít. I kdy to není lehký. Opatruj se a ti Pán ehná a naplní tě pokojem a vědomím,e na to nejsi sama. Věra Aneka | |
Strana: 1 << 72 73 74 75 76 77 78 79 80 >> 1224 |