Pegas (19.03.2018 14:28)
Ahoj, zkušenost s tím nemám, ale zkusím poradit. Kvůli tomu, že anorexie je porucha vnímání sebe sama ses ocitla v nelehké situaci. Zkus někdy kamarádce pochválit postavu. Nebo se domluv ještě s někým že třídy. Na internetu jsou snad k najití nějaké tipy, co dělat. Určitě by ses měla s někým o tom poradit. Třeba se svěřit někomu dospělému, kterému důvěřuješ. Je dobře, že se o kamarádku zajímáš. Dej jí najevo, že jsi ti vždycky pro ni. A modli se k Bohu, protože modlitba je ta nejsilnější zbraň. I já se za tvou kamarádku budu modlit. Pegas :)

Any (19.03.2018 20:25)
Ahoj, určitě je těžký, když se není, o co opřít. Do určité míry můžeš být kamarádce oporou ty (i když rodiče nenahradíš...). Prostě s ní trávit čas, někam zajít, číst nebo koukat na film a pak se o tom pobavit, jet na výlet, něco spolu vyrobit nebo i uvařit, když to nebude vadit rodičům (a zároveň si od sebe občas odpočiňte, ať nemáte ponorku). Všichni psychologové nejsou úplně mimo, ale to se těžko vysvětluje někomu, kdo má špatnou zkušenost. Ty můžeš být k dispozici, dovolit jí, aby se svěřila a být oporou, ale jen přiměřeně svému věku a možnostem (anorexie je nemoc a slepák by sis asi taky netroufla operovat, že). Třeba najdeš něco užitečného i tady anabell.cz +

Jani (16.03.2018 16:29)
Ahoj Denny, taky nejsem moc hezká a jsem za to ráda. Proč? Jednou jsem jela tramvají a najednou přistoupila nějaká krásná holka. Byla fakt nádherná. O kousek dál seděla parta pochybných existencí, byli hluční a mluvili sprostě. A ona je samozřejmě zaujala. Neříkám, že ji zrovna začali obtěžovat, ale měli poznámky. To by jistě nebylo nikomu příjemné. To mě poučilo. Nevýhoda toho být krásná je, že prostě poutáš pozornost i nepravých lidí. Nehledě na to, že cennější je vnitřní krása. Mnoho "nehezkých" žen se šťastně vdalo, takže o to bych se nebála. Je ale dobré se za svého budoucího manžela modlit. A zbytečně se netrápit!! Protože tím nic nezměníš. Zkus na to nemyslet, zaměstnávat se něčím jiným (např. službou v církvi), dělat to, co Ti jde a být s těmi, kteří Tě mají rádi. Ohledně té kamarádky: možná to vidíš trochu zkresleně a přehlížíš nebo si neuvědomuješ své přednosti. Jsi prostě dobrá v jiných oblastech. I ona má jistě své problémy, bolesti a smutky. Jestli znáš pohádku "O štěstí a kráse", tak to je přesně o tom. K tomu, že se cítíš přehlížena: možná by se o Tebe někdo rád zajímal, ale je jen plachý. Možná, že Tě někdo má rád a líbíš se mu, jen to neumí dát najevo. Nemusí to být jen Tvoje "chyba". A tak docela ignorována přece nejsi, vždyť píšeš, že máš kamarádky, a dokonce jedna krásná, strašně chytrá a vtipná holka je Tvou nejlepší přítelkyní.

A (16.03.2018 16:50)
Ahoj. Nevím, jestli ti dokážu poradit, ale můžu se o to aspoň pokusit. Já taky nejsem kdovíjak hezká atd. a dlouho jsem z toho byla smutná, i teď často jsem, ale ber to tak, že Tě takovou chtěl Bůh, proto Tě stvořil přesně takovou, jaká jsi a stvořil tak i tvou kamarádku. Přemýšlela jsi někdy nad tím, co jí vlastně závidíš? Je ona vážně šťastná, když má neustále pozornost. Vsadil abych se, že ta kamarádka by se s tebou na pár dní klidně vyměnila, aby měla chvíli klid. Určitě jsi hrozně fajn holka a nic si z toho nedělej. A mysli na to, že závist je hřích. Snad Ti to trochu pomohlo. Drž se

Anny (16.03.2018 20:33)
Denny, měla jsem to taky tak. Nevím kolik ti je ale já tohle zažívala v podstatě celý druhý stupeň se svojí nejlepší kamarádkou. Na střední jsme šly každá jinam a já jsem to asi i kvůli tomu úplně přestala řešit. Ono po té pubertě se celkově osamostatníš a vím, že to říká teď každý a je to těžké pochopit, ale jsi krásná ve své jedinečnosti, každý jsme jiný a asi to úplně není dobře, ale někdy si porovnávám třeba dvě holky (z nichž jedna je na první pohled hezčí a zjistím, že kdybych byla kluk radši chodím s tou druhou :)) Není to jen o kráse, ale i o takové té vnitřní spřízněnosti. A taky to, že se teď otáčí za ní, neznamená, že se za dva roky nebudou otáčet za tebou, bby.

To zvládneš (17.03.2018 12:24)
Ahoj každý je jiný a každému jde něco jiného zkus najít něco co ti jde a věnuj se tomu pokud si myslíš že ti nic nejde není to pravda všichni máme od Boha nějaký dar tak ho zkus najít a věnuj se mu Zkus si třeba po pokoji rozvěsit papírky To zvládneš věř si a tak si zvýšíš sebevědomí protože to je důležité To že Tě ostatní přehlíží je asi velmi nepříjemné tak řekni své BFF že se cítíš sama a jestli by Ti nepomohla Nevím jestli jsem Ti poradila ale přeji Ti abys to zvládla

Junarhi (17.03.2018 16:03)
Ahoj Denny, poradila bych ti jednoduchou věc, najdi si na sobě něco, co se ti líbí: třeba úsměv, oči, štíhlá postava, vlasy.. Víš, nejdůležitější je se naučit mít ráda taková, jaká jsi. A najít si něco v čem jsi jedinečná, ať už je to něco v tvém vzhledu nebo nějaká dobrá vlastnost, nebo něco, co umíš. Může to být zdánlivá maličkost. Možná by ti pomohlo, kdyby jste si zahrály s kamarádkou takovou hru: postačí ti k tomu papír a tužka. Na papír si napište, co každá obdivujete na té druhé.. Myslím, že budeš překvapená, co se o sobě dozvíš..:-). A možná ti to pomůže vidět se v jiném světle->mít se víc ráda->být víc sebevědomější->a ve finále si si tě budou lidé víc všímat. A poslední věc, i kdyby ses cítila málo milovaná od druhých, určitě tě má ráda tvá kamarádka, rodina a hlavně Bůh!

Alex (17.03.2018 18:04)
Milá Denny, je škoda, že si tvá kamarádka o tom s tebou nechce promluvit. Vím, že tě to nejspíš dost štve. Ale můžou být různé důvody, proč si s tebou o tom nechce povídat. Možná jen neví, co ti na to říct. Možná, že přemýšlí, jak by tě mohla víc začlenit a neví jak na to. Co se týče tvé závisti, vím, jak je těžké nezávidět. Každá holka by chtěla vypadat jako modelka, mít štíhlou postavu, krásné rty atd. Ale je důležité si uvědomit, že krása není jeden nafocený plakát, jedna barva očí, jeden daný styl nebo cokoliv jinak přesně vymezeného. Krása vypadá různě. A je v každém nás. Zkus si doma stoupnout před zrcadlo a podívej se na sebe. Nezačínej se srovnávat se svými kamarádkami ani s nikým jiným. Jen se na sebe dívej. A zamysli se, jestli je na tobě něco, co se ti líbí. Nebo co na tobě není zas tak strašné. Věřím, že určitě něco najdeš. Co třeba tvůj úsměv? Nebo tvé oči? A zkus se zamyslet, co na tobě mají druzí rádi. Tvůj smysl pro humor? Nebo že jsi obětavá a ráda jim pomůžeš? Věř mi, že na nikom nejsou jen špatné vlastnosti. Možná, že když budeš nosit nějaké lehké líčení, které třeba zakryje tvůj ekzém, budeš se sama sobě líbit víc. Zkus se třeba poradit se svojí kamarádkou. Vyrazte na nákupy a nech si poradit při výběru oblečení. Určitě se najde něco, co by podtrhlo tvou přirozenou krásu. A že ses ještě nikomu nelíbila? Z toho nebuď smutná. Pokud by si tě někdo vybral jen kvůli vzhledu, určitě by ti jen zlomil srdce. Zkus se modlit za své vnímání sebe sama. I já se za tebe budu modlit. Jsem si jistá, že to s kamarádkou vyřešíte. Nebo se můžeš poradit třeba s mamkou. A jedna věc na závěr. Život je moc krásný na to, aby sis ho nechala zkazit něčím tak pomíjivým, jako je krásný vzhled. Jen si ho dál užívej. A v hledání řešení buď vytrvalá. Jsem si jistá, že nějaké najdeš. Hodně štěstí přeje Alex :)

Klára (18.03.2018 21:30)
Ahoj Denny, víš... asi jsme si hodně podobný... jenom.. mě má BFF nechala.. máš ji a ona určitě ví, proč jsi její nejlepší kámoška. Určitě jsi svým způsobem krásná. Tomu věř! Taky svou krásu a mě řeším... Jenže nemám nikoho kdo by mi chtěl naslouchat.. Nikdo.. je tu Bůh.. S Ním si povídám a toho nezajímá jak vypadám ale jaká jsem! Je to můj Táta a je se mnou všude. I Tebe miluje proto jaká jsi. Věř si! Měj ráda svou kamarádku a přej jí to. A kluci... Vztah jenom pro vnější krásu nemůže fungovat věčně. Ten pravý Tě bude mít rád proto že jsi to ty. Věř si! Jsi krásná dcera svého Otce!

Renča (18.03.2018 22:45)
Ahoj Denny, je mi líto, co prožíváš. Možná by sis mohla položit otázku, proč se ti spolužáci vyhýbají atd. Jestli je spíš problém na jejich straně nebo u tebe. Možná o tobě kolují nějaké nepěkné pomluvy a oni se rozhodli jim věřit. Nebo jsi možná odlišná od ostatních: nechceš jít za každou cenu s proudem, raději jsi originální a máš ojedinělé názory na život, nejsi pařmenka, ale spíš máš ráda svůj klid atd. Být odlišná od většiny ale neznamená být divná, ale spíš být originální (=jedinečná). Bůh každého stvořil jako krásné originály. Nechce, aby se tyto originály staly kopiemi těch "krásnějších" originálů. Tím chci říct, že když zrovna nevypadáš jako modelka, která je všemi obdivována, jsi i tak krásná v jiných oblastech. Třeba krásně zpíváš, kreslíš, píšeš, tančíš, umíš naslouchat, jsi expert na jazyky, matiku,.... Dosaď si tam, co chceš. Buď si ale jistá tím, že pro Boha jsi krásná. Nádherná. To On stvořil tvé úžasné pihy, tvé oči, vlasy, obličej ... Chtěl tě mít zrovna takovou, jak vypadáš. Jsi pro Něho perlou, kterou pečlivě střeží. A teď se podívej na svou kamarádku. Možná je krásná, vtipná a chytrá, ale to neznamená, že je dokonalá. Každý člověk, i ten sebe krásnější, chytřejší,... má svoje chyby. Ale tvá kamarádka je zřejmě umí dobře skrývat. Možná jí obdiv od ostatních dělá dobře, ale není toho trochu moc? Třeba se může cítit až moc obletovaně a někdy by si přála mít soukromí či být na chvíli stranou tak jak to máš ty. A když ji stále někdo chválí, může už mít v sobě vybudovanou pýchu nebo přesvědčení, že je nejkrásnější, nejchytřejší... Což není úplně v pořádku. Myslím že byste si o tom měly promluvit nejlépe o samotě a upřímně. Řekni jí na rovinu jak se cítíš. Když si tak rozumíte, neměla by se této problematice e vyhýbat. Zkus se jí zeptat, co se jí na tobě líbí a na oplátku to samé řekni ty jí. Zkus se za tuto svou situaci pomodlit a svěřit ji Tomu, který ti nejvíce rozumí. A taky nikdy neočekávej od ostatních, že se o tebe budou zajimat první. Věř mi, že to tak není. Každý má svých starostí až nad hlavu. Zkus to sama. Zajimej se o lidi sama. Vsimej si jejich starostí, radostí a zkus jim nabidnout dvou pomoc a čas. Uvidíš, že později tě budou sami vyhledavat. Pokud se chceš cítít krásná, modli se za to. Občas zkus změnit účes, někdy se jen tak jemně namaluj, vezmi si šaty do školy... Ale hlavně buď sama sebou. Zkoušej nové věci, kroužky, neboj se zapojit do aktivit, které uvidíš. Neboj se potkávat nové lidi. Zkus třeba zamířit na nějakou akci u vás na Diecézním centru mládeže,klidně i sama, nebo se sourozencem, jinými kamarády. Věř že Bůh si mooooooc preje, abys byla šťastná a spokojená s tím jak vypadáš, co ti jde atd. Věř Mu! Neboj se důvěřovat Mu! Buď požehnaná. Myslím na tebe. Renča +

Fontinai (19.03.2018 08:51)
Ahoj Denny. Začnu asi nejdřív vlastní zkušeností. Dřív (a v něčem dodnes) jsem zažívala něco podobného, i když trochu jiného, protože mně nešlo ani tak o vzhled nebo oblíbenost, ale o jiné věci, ale mám taky jednu kamarádku, kterou obdivuju a jednu dobu jsem se dost trápila tím, že jsem chtěla být jako ona. Jednou, když jsem s ní byla a pak jsem od ní šla domů, tak jsem skoro brečela a v duchu jsem říkala Bohu: "Bože, proč nemůžu být jako ona?" A když jsem tak šla domů, zastavila jsem se v kostele a tam jsem si všimla letáčku, který byl nadepsaný "Jsi originál". Nevím už přesně, co se tam psalo, ale v podstatě šlo o to, že každý člověk je takový, jaký ho Bůh chtěl, a v očích Boha je vzácný, krásný a milovaný. A to je, myslím, základ. Uvědomit si, že jsi taková, jakou Tě Bůh chtěl, tj. jsi dobrá (On přece nedělá chyby), Bůh chce pro Tebe to, co je pro Tebe dobré, a miluje Tě takovou, jaká jsi. A že prostě každý jsme originál, máme něco dobrého, co druzí nemají. Určitě bys přišla na něco, co máš dobrého (vlastnost, schopnost, cokoliv) a co Tvoje kamarádka zase nemá. Když si tohle uvědomíš, pomůže Ti to k tomu, abys i Ty sama sebe přijímala takovou, jaká jsi, abys získala dobrý pohled sama na sebe. I když to není jednoduché a bude to nějakou dobu trvat, než se naučíš dívat se na sebe tímhle pohledem, stojí ale za to, aby ses o to snažila. Samozřejmě se můžeš taky snažit najít si styl oblečení, účesu, doplňků apod., který by Ti slušel a ve kterém by ses cítila dobře. Můžeš požádat někoho (např. maminku nebo tu kamarádku), aby Ti poradil, co Ti sluší. Myslím si, že každá holka může být hezká, když si najde styl, který jí sluší. A to, že máš pihy a ekzém nemusí znamenat, že bys byla ošklivá, ekzém má hodně lidí a pihy můžou být i hezké, mně se docela líbí, když je někdo pihovatý. Ale - vzhled není všechno. Když budeš kamarádská, veselá, příjemná a budeš mít i zdravé sebevědomí (budeš působit dojmem, že jsi se sebou spokojená a jsi vyrovnaná), lidi Tě budou mít rádi (i když bohužel vždycky se můžou najít lidi, který se s Tebou nebudou chtít bavit, to tak má asi každý, ale to není Tvoje chyba). Mě třeba by víc potěšilo, kdyby mi někdo řekl "Ty jsi vážně milá holka a dobrá kamarádka" než kdyby mi řekl "Ty máš hezký vlasy" nebo tak něco. A z druhý strany, když si člověk nevěří, je smutný a trápí se např. tím, jak vypadá, nebo tím, že by chtěl být jiný, tak to působí i na lidi kolem něho a oni třeba nevědí, jak a o čem se s ním bavit. Mít dobrý vztah sama k sobě je důležité. (Ale z druhé strany si dej pozor na to, aby to bylo přirozené, ne že se budeš nutit k tomu, abys působila spokojeně a vyrovnaně nebo se přehnaně snažit druhým se zalíbit, to nefunguje.) Takže abych to nějak zakončila - snaž se dívat se na sebe tak, že jsi originální, vzácná a hodnotná. Modli se za to, abys tomu dokázala věřit a žít podle toho, a taky za to, aby se Tvoji vrstevníci, bývalí spolužáci apod. k Tobě chovali víc přátelsky a abys byla víc oblíbená. A buď vděčná za svoji kamarádku - i kdybys měla jen jednu takovou kamarádku, je to krásné, že ji máš a že si spolu rozumíte. A uvidíš, že se časem všechno zlepší. Držím Ti palce :) +

Věra Anežka (23.03.2018 10:49)
Ahoj Denny, chápu co prožíváš a jak se cítíš. Já to mám úplně stejně.V poslední době jsem dost přibrala takže jsem trochu tlustší. Ne o moc ale o trochu jo. Také mě to štve. Mě je spíš líto toho,že nejsem vůbec oblíbená.Když vidím ty skupinky lidí co se baví po mši u nás ve farnosti,nebo jak jdou na posezení po mši,tak mi je smutno a říkám si proč to tak je.Vím je to těžký,ale já ti poradím to samé co ti už radily ostatní.Zkus na sobě najít něco co tě dělá krásnou.Každá holka je svým způsobem krásná.Já například ráda pomáhám lidem.Chodím pečovat o jednu starou paní.Zkus se zaměřit na to co je na tobě hezkýho.Oči,postava.Nebo i vlastnosti. Držím palce ať to zvládneš.Opatruj se. Věra Anežka

Lia (24.03.2018 12:33)
To je strašně hezký:)

Ana (15.03.2018 07:39)
Ahoj, určitě nejsi jediná! A jestli bereš chození jako zjištování, jestli si toho druhého vzít, tak 18 určitě není pozdě (aspoň podle mě).

Fontinai (15.03.2018 12:59)
Ahoj Verčo. Mně je 20 a ještě jsem s nikým nechodila. U mě to teda má i jiné důvody, ale znám i několik dalších holek podobného věku jako já, které taky ještě s nikým nechodily. Určitě ještě není pozdě, není důvod se tím trápit a rozhodně by nebylo dobré snažit se to nějak uspěchat - aneb jak se píše v Písni písní na několika místech (např. 2,7) "Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, při gazelách a při polních laních: nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama." Zatím se za svého budoucího kluka a vztah s ním modli a uvidíš, že Ti Bůh v pravý čas dá poznat někoho, s kým budeš šťastná. Měj se krásně :) +

Hope (15.03.2018 20:24)
Ahoj, já taky v 18 ještě s nikým nechodila :)) Jasně, že se to může změnit a pokud chceš, tak i změní :) Mně je teď 19 a kluka čerstvě mám...

s (16.03.2018 16:54)
Ahoj. Nedávno jsem byla na přednášce o. Jendy Balíka, který říkal, že v dnešní době, kdy chtějí všichni studovat, a mít děti třeba až po 30, tak je možná lepší chodit s někým třeba až později. Být tebou bych se vůbec nebála. Odevzdej to Bohu a uvidíš....

Veronika (17.03.2018 18:58)
Ahoj Verčo, myslím, že není důvod propadat splínu, pokud jsi ještě s nikým nechodila. Na druhou stranu chápu, že tě to možná trochu mrzí nebo tak. Já jsem si na svého prvního a doufám, že i posledního kluka počkala až po 21. narozeninách. Není třeba se do ničeho tlačit a nutit, jak už Ti psali holky přede mnou. Máš teď příležitost rozvíjet se a vzdělávat, poznávat sama sebe, trávit čas s kamarády, rodinou a možná se nějaký kluk objeví aniž to budeš čekat. Zní to jako klišé, ale v mém okolí to platí. :)

Anna (18.03.2018 15:58)
Ahoj, je mi 19 a taky jsem ještě kluka opravdového neměla, jen jsem měla jednoho ale ten to bral jen jako úlet.

Renča (18.03.2018 21:45)
Ahoj, mě je 19 a ještě jsem nechodila s klukem. Osobně si myslím, že je třeba do vztahu s klukem dozrát- hlavně nějak víc věřit ve svou hodnotu milované dcery Boží, která má svou identitu v Bohu. Tvoji identitu neurčuje ten s kým chodíš, ale Ježíš, který tě miluje nejvíc na světě! Důležité je, aby sis uvědomila toto: to, že ještě s nikým nechodíš, neznamená, že máš malou (nulovou) hodnotu. Myslím, že většina uspěchaných vztahů (tj. že chodíš s tím klukem jen protože se ti líbí fyzicky, ale moc dobře ho neznáš, či jen abys nějakého kluka měla, když ho mají všechny holky kolem tebe, jen ty ne) je povrchní a většinou se za chvíli rozpadnou. Možná je lepší se s klukama kamarádit a skrze tato přátelství poznávat, který typ kluka by v budoucnu snad mohl být tvým manželem.

Emi (27.03.2018 23:06)
Ahoj Verčo, určitě nejsi jediná. Záleží, jestli s někým chceš jen tak chodit (třeba protože je to in), nebo jestli se chceš seznámit se svým budoucím manželem. Já chodila s prvním klukem ve 26 letech. Taky jsem se cítila jako minoň, když se všechny kamarádky vdávaly a já pořád nic. Bůh mi daroval úžasného manžela (který mě už před tím oslovil a já mu řekla, že si ho nikdy nevezmu - prostě se mi nelíbil a myslela jsem si, že se k sobě nehodíme). Byl mým prvním i posledním klukem a já pro něj taky. Je to úžasné, když to dva spolu můžou prožívat poprvé a pak se třeba i vzít a být si věrní. Využívej čas, kdy s nikým nechodíš, aby ses stala jednou dobrou manželkou, buduj svůj charakter a vztah s Bohem. A zkus čas využít i tím, že se třeba zapojíš do nějakých dobrovolnických nebo charitativních aktivit. Každá zkušenost se ti může v životě hodit :) Moc mi taky pomohla knížka od J. Harrise "S nikým nechodím a nejsem cvok".

B. (31.03.2018 14:47)
Milá Verčo, mě je 19 let a jsem nepolíbená :) rozhodně nejsi jediná taková a hlavně bych Ti chtěla říct, že fakt, že je někomu 18 a ještě s nikým nechodil, rozhodně není nic zvláštního, nebo divného. Je pravda, že v dnešní době, mezi mladýma se bere, že to je neobvyklý, "je mi 18 a ještě jsem s nikým nechodila". V dnešní době, lidi mívají v 18ti letech za sebou třeba i dva vztahy... ALE, polož si otázku: Znáš někoho takového, kdo randil s klukama od 15ti a ty lásky mezi 15. až zhruba 19. rokem vydržely až do manželství? Znáš někoho takového? A další věc: myslím si, nebo spíše mám pocit, že spousta náctiletých lidí, chodí s někým prostě proto, aby s někým chodili a na vztah na celý život ani nepomyslí. Nechci to ale takhle tvrdit o všech, určitě samozřejmě existuje mnoho takto mladých párů, které svůj vztah berou vážně a vydrželo jim to do manželství, vztah na celý život. Zkrátka, myslím si, není nic divného na tom, chodit s někým brzy, ani není nic divného na tom, třeba i ve 20 nikoho nemít, někdo si zkrátka na toho pravého musí počkat... ALE důležité je: nebrát vztah jako něco, co je nutný už mít, protože už všichni s někým chodili, ale jako něco krásného, čím se vzájemně ti dva obohacují a jako něco, co je bráno vážně a myslí se na případný vtah na celý život. Takhle to vidím já, proto mi přijde zbytečné se trápit nad pomyšlením, že jsem ještě s nikým nechodila. Jednou byl článek v IN!u o tom, že něco podobného prožívala jedna holka a říkala: "když jsem jako mladá chtěla už konečně s někým chodit, šlo mi hlavně o to, abych taky prožívala ty hezké pocity jako ostatní holky, ale jenže o tom to není.. Láska je především chtít dobro, pro toho druhého." Zkrátka, když slyším větu "je mi tolik a tolik a ještě jsem s někým nechodila" přijde mi, že (pokud už nejsi v pokročilém věku a nehrozí, ti, že zůstaneš na ocet) je zbytečné takto přemýšlet. Nesrovnávej se s ostatními, kteří třeba jen už od 15ti skáčou ze vztahu do vztahu a nic jim zatím nevydrželo. Je snadné najít si někoho jen tak na randění, je těžší najít toho pravého. Proto se netrápím myšlenkou, že jsem ještě s někým nechodila a doufám, že se jednou třeba někdo objeví :) Ale Verčo, nechci ti tady úplně dělat kázání, třeba už všechny tyhle věci víš a myslelas to jinak. Jestli se to ještě může změnit? Jasně, 18 let vůbec ale vůbec není nijak pozdě :) Choď třeba na různé akce s mladými ve farnosti a tak.. třeba tě tam někdo zaujme nebo ty zaujmeš někoho. Ale užívej si s kamarády a netrap se :) Pokud je to tvoje cesta, uvidíš, že se jednou někdo objeví, vyplatí se čekat. Taky je dobré se za svého budoucího kluka modlit, i když ještě nikoho nemáš, a za to abys poznala cestu, kterou pro tebe Bůh připravil :)

B. (31.03.2018 14:51)
Ještě přidám krásný citát, který jsem někde četla a který mě vždycky povzbudí: "Nesnažte se najít ideální protějšek, snažte se ideálním protějškem stát vy." :)

Anna (10.03.2018 17:52)
Ahoj, jiný typ nemám, ale už nějaký čas beru kvasnicove tablety, které se musí brát pravidelně a nějakou dobu (jeden balíček má 200 tablet, mě vydrží asi na 2 měsíce, protože jich beru méně za den, než kolik se doporučuje), aby ucinkovaly. Jmenuje se to Pangamin, je pytlik se stejným uzávěrem jako má třeba soda, je buď zelený nebo bílý. Jsou to povovarske kvasnice. Napadlo mě, ze by ti to mohlo pomoct. Nevím jistě, kolik stojí, ale řekla bych tak 80 Kč, určitě méně než 100. :)

Hanča (09.03.2018 22:07)
Ahoj...nevím jestli ti úplně pomůžu, ale od Karla Gotta-být stále mlád, tak ta se mi zdá vážně super (-:

Majka (09.03.2018 23:14)
Ahoj, Ta od Káji se mi nezdá špatná! Super nápad a kdyby ti zbyl čas tak ještě Bílá Orchidej. Je pěkná a oblíbená :-) Hodně štěstí Majka

Eva (11.03.2018 15:22)
Musí být se slovy? Co třeba nějaká skladba? :)

Ad (11.03.2018 23:16)
Ahoj. Třeba nějakou dědovu oblíbenou..? Určitě něco vymyslíš. Tak ať se ti to povede a dědovi se líbí...

Věra Anežka (24.03.2018 14:37)
Ahoj A,tak mě napadlo že bys k tomu videu mohla dát písničku od karla Gotta kterou zmiňuješ.Myslím že se k tomu určitě hodí.A myslím že písnička Být stále mlád je hodně dobrá.Vždyť každý chlap v 70ti se cítí pořád mladě a připomínat věk se moc nehodí.Ale jsi moc šikovná.Přeju ti ať se ti to povede.Rada na závěr písničky od Karla Gotta jsou krásný a co víc stále aktuální.A mají myšlenku.Opatruj se. Věra Anežka

TereS (08.03.2018 20:37)
Ahoj, na KCHK jako pomeranč jedu letos poprvé. Stejně jako ty se moc těším a zároveň trošku bojím, nevím úplně, co mám čekat. Ale chci tě povzbudit, ne všichni jsou ukecaní, třeba já toho taky moc nenamluvím. Tak se těším, že se tam třeba potkáme. :-)

Jani (07.03.2018 15:25)
Ahoj, myslím, že líbit se někomu není pro vztah stěžejní. Platonická láska časem opadne, a pak pár zjistí, že si vlastně nemají co říct. Nejlepší je se za partnera modlit - aby to byl vztah NA CELÝ ŽIVOT. Základem je jednak vztah s Bohem a PŘÁTELSTVÍ. Takže by asi bylo dobré se s kluky jen kamarádit, tak zjistíš, s kým si rozumíš a máš stejné zájmy a Bůh Ti pak ukáže, kdo je ten pravý.

Klára (07.03.2018 22:31)
Ahoj, da se to poznat z jeho chovani. Vetsinou kdyz jste spolu ve tride nebo kdekoli jinde. Sice o tom on sam nejspis nevik, ale stale sleduje holku ktera se mu libi, kouka na tabuli, ale pokud ji ma v zornym poli. Tak stejne sledije kazdy jeji pohyb. Vetsinou to pak vypada takhle. Holka sedi,podpira si rukou jlavu (pravou) po vilce kluk udela to same, holka se pohodlne opre do operadla kluk udela poto chvilce to same. A pak samozdrejme je ran ve tve spolecnosti, zajima se o tebenic, cos delalatím, muze se taky casto vnutit do rozhovoru tebe a kamosky. Vetsinou i tu holku po kradmu sleduje, treba kdyzTom je zkousen tak se na ni casti letmo koukne. A pak je treba galantni. Pak tu jsou klucitunely, kteri si radi z holky delaj prcu. Navzajem se postuchujete a tak. No, nejakym klukum se to nemusi libit. Ja bych muchtela teda dala nejakdo jemne hezky nenapadne najevona ze se mi libi a pak bych pockala. Taky bychsi se. Snim zaacala vice kamaradit. Aby ten vztah pratelstvi se zmebil na vztah chozeni. Snad jsem ti pomohla. :)

Pegas (06.03.2018 15:35)
Ahoj, určitě bych se s ním snažila bavit, ale zas ne tak, abys byla vlezlá. Zkus si o něm něco zjistit, třeba co má rád kromě skautu nebo co dělá ve volném čase. Jestli máte třeba společnou cestu domů, povídej si s ním a můžete se domluvit, že se sejdete i mimo skaut. Hodně štěstí :-). Pegas

Jani (05.03.2018 12:06)
Ahoj, třeba mé babičce se líbí "Nebeští kavalérové".

Terka (05.03.2018 22:33)
Ahoj, myslím, že nejlepší je se zeptat přímo kamarádky. Pokud výběr písní nechává na vás, tak je třeba píseň z Taizé "Náš Bůh je láska" (s pěkným doprovodem se hodí i ke vstupnímu průvodu), z Kancionálu se nabízí 916, k přijímání může být \"Tobě patří chvála\" a jiné... Osobně bych volila spíše klidnější písně, ale záleží na vkusu. Přeji hodně štěstí :)

A. (06.03.2018 06:02)
Ahoj, já si strašně přeji na svatbu písničku Světlo světa...

:) (07.03.2018 09:31)
Ahoj. Byla jsi na CSM? pokud ano, tak si určitě pamatuješ písničku Oceány a pokud ne, tak nevadí. ;) Myslim, ze je to nádherná píseň právě na svatbu.

Betynka (10.03.2018 14:12)
Děkuji za tipy ;)

Maruška (20.03.2018 18:25)
https://www.youtube.com/watch?v=otPAYfkpf28 :)

šampon (03.03.2018 12:36)
ahoj já používám suchý šampon Batiste a jsem spokojená...

Blogerka (03.03.2018 14:29)
Ahoj Májo, mně ještě nikdy suchý šampon nepomohl. Tak nevím.

Adri (03.03.2018 22:27)
Já bych ti rozhodně doporučila suchý šampon od značky Aussie. Zatím mi vyhovoval nejvíce a opravdu mi pomohl. 😉

Lucka(19) (04.03.2018 11:13)
Ahoj,mám vyzkoušený suchý sypký šampon od Alpy,používám ten modré barvy,moc nevoní,můj táta mi říkal,že je lepší ten šedý,zkus to a uvidíš. Lucka(19)

Mája (09.03.2018 19:36)
Ahoj Májo (heh, to je takový vtipný, oslovat někoho svým vlastním jménem), já oobně suché šampony nepoužívám, ale podle mě lepší takovej ten šampon ve spreji, který si nastříkáš na vlasy.Dobrá značka je Balea, vím že to je taková základní, ale mně vyhovuje a jsem s ní naprosto spokojená, ale chálu, že ostatní ji třeba nemsuí (i jako bez spreje) je, ale Ty máš pravděpodobně nějakou svoji značku, tak bych zvolila od té značky. Samozřejmě nejlepší je používat normální, ale chápu, že to někdy nejde nebo Ti to prostě nevyhovuje nebo nwm.:)

Maruška (27.02.2018 18:31)
Ahoj, tak prodlužování vlasů v kadeřnictví spočívá v přicvakávání příčesků. Pokud jde o ten urychlený růst, v jednom starém inu byla zmínka o umývání vlasů jarem a pravidelném zastřihování. Za měsíc Ti vyrostou o tři centimetry a o jeden je musíš zkrátit. Používej ale výhradně kadeřnické nůžky, které stojí v drogerii kolem 80,-. Spolužačka, které rychle vyrostly vlasy říkala, že se o ně stará, dělá jim zábaly a používá drahé šampóny, to si ale doma nevyrobíš. Navíc ty její vlasy sice vyrostly, ale neměly tvar a dost se třepily. Těžko říct. Každá máme jiné vlasy, někomu rostou, i když si je nezastřihuje, někomu moc ne. Popravdě řečeno bych byla překvapená, kdyby něco dostatečně vhodného existovalo.

Betynka (04.03.2018 12:10)
Ahoj Kiki, jez hodně potravin s vitamínem B + zinek. Já si kupuju B-komplex (forte) a vlasy rostou neskutečnou rychlostí...i když B-komplex doma nevyrobíš, no :D

Marci (02.07.2018 11:47)
Ahoj. Sice si psala, že nechceš nic kupovat, ale pokud ti mohu poradit, tak si kup šampon Milva. Vlasy po něm rostou opravdu rychle :)

Adéla (22.02.2018 15:06)
Ahoj. Mám to taky tak. S naším panem farářem jsem dost často v kontaktu, chodíme na faru na spolča,na náboženství nebo jen tak na kafe či čaj. A potom k němu mám jít ke zpovědi a říct mu všechny své hříchy. Připadala bych si divně. Možná se bojím toho, že pak by si o mě myslel něco jiného a nebavil se se mnou. Ano, zní to divně, ale někdy to tak cítím. Hezký den

Nina (23.02.2018 16:45)
Ahoj, Ja to mela po dlouhou dobu tak, jak píšete. Jednou jsem se odhodlala, ze k našemu knězi půjdu. Taky chodím do spolča, známe se a tak, to Jo. Ale nikdy jsem si nedovedla představit, ze bych šla za nim. A tolik jsem se mýlila! Ta zpověď byla nejuzasnejsi v mem životě. Pokání dal přesně pro me, bavili jsme se hrozně dlouho a bylo to super. Ano, na začátku jsem byla hrozně nervózní a jakmile se mnou začal ty hříchy rozebírat, bylo mi děsně, ale nakonec me to jen posunulo dal. :) Holky, to zvladnete, alespoň to zkuste. Ja to zkusila a půjdu znovu! Váš kněz vás opravdu zná, o to je to lepsi, lépe vám porozumí. Tak přeji hodně odvahy! Mějte se krásně

Dorča ;-) (23.02.2018 19:47)
Taky to tak mám! Nejradši chodím k farářům, který vůbec neznám!:-)

Věra Anežka (21.02.2018 17:18)
Ahoj Mája,barvy na hrnečky určitě seženeš v potřebách pro kutily.Anebo ještě lepší obchod je obchod s výtvarnými potřebami.Tam je seženeš zaručeně. No a levanduli v květinářství.Ale tam seženeš asi jen čerstvou. Zkusila bych prodejnu s Bio produkty.Tam by jí mohly mít. Přeju ať jsi úspěšná a seženeš i barvy i levanduli. Věra Anežka

Any (20.02.2018 09:14)
Ahoj, je rozdíl mezi normální (elektrickou, plynovou, horkovzduch) troubou a mikrovlnkou (až budeš něco vařit ;). Jinak se dá vygooglit spoustu receptů, většinu surovin najdeš v drogerce (takových těch starších). Barvy na hrnečky (porcelán a sklo) ve výtvarných potřebách (někdy je akce i v tescu nebo lidlu; jsou různé druhy: fixy, slupovací, některé nemůžou do myčky). A levandule ve "zdravých obchůdkách" nebo v zahradnictví (ale nevím, jestli je sezona...).

Kiki (21.02.2018 14:21)
Ahoj Dorčo, loni jsem mamce dala ručně vyrobené bomby do koupele, myslela si, že jsem to koupila :-). Budeš potřebovat: 2 hrnky jedlé sody 1/2 hrnku kyseliny citronové 1 1/2 lžičky vody (nebuď taková, jako já a nespleť, že je to lžička a ne hrnek, jak jsem to udělala na první pokus) potravinářské barvivo (nemusí být, já jsem použila to práškové) essenciální olej (já jsem místo toho dala do bomby levanduli, vonělo a vypadalo to stejně) PS: jedlé sody a kyseliny citronové jsem dala o půlku míň (1 hrnek jedlé sody, 1 1/2 kyseliny citronové), úplně to stačí Postup: Smíchej jedlou sodu, kyselinu citronovou, potravinářské barvivo a essenciální olej (nebo třeba tu levanduli) v nějaké misce dohromady. Přidej vodu. Nelekni se, když ti to začne bublat, to je jenom reakce jedlé sody s vodou. Když to všechno promícháš, začni směs dávat do silikonových formiček, jakýchkoliv formiček na led. Jelikož my jsme doma měli všechny formičky plné, použila jsem obyčejný sáček. Do rohu jsem dala pár lžiček směsi a zavázala gumičkou. Můžeš takhle pokračovat (dáš směs, zavážeš gumičkou, dáš směs...), nebo si vezmeš jiný sáček. Vypadá to zajímavě. Nech to 24 hodin ve formě (případně sáčku :-)), potom to vydělej a nech zase cca 24 hod v suchu. Potom už to jenom zabal do látkového (nejlíp takového průhledného, ve kterém se prodávají mýdla) sáčku, nebo celofánu. HOTOVO! Teď už si stačí napustit plnou vanu a bombu vhodit do vody :-). Kdybys chtěla, tady máš odkaz na návod v angličtině. Mají to tam trochu složitější, víc potřebných věcí, co podle mě ani nepotřebuješ, ale vyjde to na stejno. http://www.pinkwhen.com/how-to-make-a-shower-bomb/#_a5y_
p=3248528

Dorka (21.02.2018 21:15)
Stačí použít google a zadat "bomba do koupele diy". Velmi jednoduché... http://krasna.nova.cz/clanek/modaastyl/
diy-domaci-sumive-bomby-do-koupele-potesi-mamku-i-kamosk
u.html http://www.blueberrypink.cz/2014/10/diy-sumive
-bomby-do-koupele.html https://carujeme.cz/domaci-sum
ive-bomby-do-koupele/

Kiki (22.02.2018 15:05)
Ahoj, jak ti psala Dorka ty odkazy, tak všude je zapotřebí buď sůl do koupele, nebo epsomská sůl. Když jsem chtěla dělat ty bomby, tak jsem to nikde nenašla... A sůl do koupele není myslím nijak levná.... Ale, je to na tobě...

Maruska (20.02.2018 10:12)
Ahoj, je to zvlastni, ale za Tvoje pocity Te nikdo soudit nemuze. Nikomu neprejes nic spatneho, nechces se ani ulit ze skoly... Spatne by ale bylo kdybys treba schvalne behala v plavkach venku s cilem onemocnet. To uz je sebeposkozovani a to je hrich. Jinak to nemusis resit, verim, ze to prejde.

Mája (20.02.2018 11:56)
Jseš naprosto normální.Já tohle taky kdysi zažívala a v podobném případě.Jen radím, nesnaž se o to.Můžeš si přát, ale nepokoušej to.Podle mě to hřích není... A mělo by to přejít.Zkus si třeba někam psát příběhy, kde se osobě stane něco vážného nebo si to jen představuj, já to tak dělala a jak čas plynul, docházelo mi, že o to ani nestojím. Radím Ti dobře, já to taky zažila a vím jaké to je.Možná Ti přijde, že tě nějak poučuji atd., ale snažím se poradit.:)

Anny (22.02.2018 21:09)
Podvědomě jsem asi chtěla být taky nějak takhle nemocná, hlavně protože tě pak okolí tak trošku lituje. Splnilo se mi to a věř mi, ovlivnilo celý život. Teď už je to snad OK, ale i po psychické stránce to úplně nejlepší nebylo. Snaž se na to nemyslet, ono to samo přejde, a hlavně nepodporovat a nerozvíjet takové myšlenky, zapomeň na to :))

Nemocná (08.03.2018 23:20)
Ahoj, naprosto chápu Tvůj stav, ačkoliv jsem ho sama nezažila. Píšu Ti z pohledu člověka, který zažívá to, co si Ty "přeješ" (nerada používám tohle slovo, protože bych řekla, že to až tak nevystihuje to, co cítíš, avšak nevím, jaký jiný výraz použít). Před víc jak rokem mi přišli na nemoc. Není nijak strašná a když beru léky a dodržují dietu, nehrozí mi v blízké budoucnosti ani smrt. Avšak každý den mi dává najevo že tu je. Jedná se o bolest, která mi brání ve spoustě věcech a která není příjemná. Dále jsou tu pobyty v nemocnici asi třikrát do roka, nepříjemná vyšetření... Navíc z tohoto důsledku mám rapidně sníženou imunitu, takže často marodím. Můžeš si říct: "No jasně, kolem tebe jsou ale lidi, kteří ti pomáhají a politují tě. Navíc ti léky mohou snížit bolest." Co znám dlouhodobě nemocné lidi, nikdo se nechlubí, že s ním něco není v pořádku, to samé platí i pro mě. Osobně ani o lítost nestojím. A léky proti bolesti nejsou úplně fajn - ničí játra a mívají dost nepříjemné vedlejší účinky (aspoň tak to mám z vlastní zkušenosti). Píšu Ti proto, aby, byť to určitě víš, sis opravdu uvědomila, že nemoc není nic příjemného a že bych tisíckrát raději byla zdravá. Moc na Tebe myslím, hlavně se za to nijak neobviňuj, nemůžeš za to. A Vy ostatní, co si moji odpověď čtete - važte si svého zdraví, a jestliže je tu nějaká, která je nemocná, pamatujte na to, že každá bolest jednou pomine a když se budete cítit úplně nejhůř, přijde pomoc. Vážím si daru Života a miluji ho.