Any (14.01.2013 09:20)
Ahoj, zodpověz si, proč se učitele bojíš a mluv o tom s někým. A nezaujatý pozorovatel je nejlepší. V podobě psychologa, kterýho si pleteš s psychiatrem. Psycholog nesmí ordinovat medikace, protože není lékař (narozdíl od psychiatra, který vystudoval medicínu). Nebo miluj Boha tak, že ti učitelé budou připadat oproti Nevinnému na kříži naprosto malicherní.

M (14.01.2013 10:14)
ahoj, mám podobný problém. A opravdu vím, o čem mluvíš Taky jsem pořád ve stresu kvuli škole a taky s němčiny.Máme 4 roky jednoho takového učitele, klidně si stebou popovídám,ale nechce se mě to tady psát, nemáš email?

:).. (14.01.2013 17:55)
Psychložky se bát nemusíš.. :) Měla jsem podobné problémy, učitelů jsem se přímo nebála, ale spíš mě děsila škola celkově. O prázdninách jsem si neodpočinula a pak přišla hned škola a moje tělo a psychika to nějak neustály.. Několik nocí jsem nemohla spát, celé dny jsem probrečela, pořád jsem se klepala a měla jsem takový nesnesitelný strach.. Prášky na spaní mi nezabíraly, v hlavě se mi honilo nespočetně vzpomínek. Nic mi nešlo, všechno mě strašně ročilovalo, nebyla jsem prostě ve svojí kůži. Tak jsem jela k psycholožce, která je psychiatrička zároveň. Celkem dost mi pomohla, nasadila mi 2 prášky, které po čase začaly zabírat. Teď je beru pořád, ale v menší dávce, než na začátku... Myslím, že se celkově můj stav zlepšil. Protože jsem nebyla ze začátku roku schopná docházet do školy, tak jsem měla na toto pololetí individuální plán, který jsem zatím moc nevyužila. Snad klasifikaci uzavřu stejně jak ostatní. Taky jsem k psycholožce moc nechtěla, pořád jsem si říkala, že to zvládnu sama, že nejsem žádný blázen a léky nepotřebuju, ale teď jak se na to dívám zpětně, tak bylo asi dobře, že jsme za ní zajeli. Je mi stejně jako tobě 16. :) Kdyby sis o tom chtěla nějak víc popovídat, tak klidně napiš, já ti dám maila, nebo třeba FB :).

Fájn (15.01.2013 20:17)
Milá Pako :-) , tak tos pokazila (nebudu se vyjadřovat hůře). Každá holka má jiný vkus na kluky a každé se líbí jiný typ. Takže nejdi divná když se ti líbí "zrůdička". O klukovi který se líbí mě hodně mích kamarádek říká že je hnusný a druhá polovina že vlastně celkem ujde. Prostě vkus je hodně osobní věc. No a teď k tvému peoblému. Kdykoli ho potkáš tak se na něj usměj a zkus někdy sebrat odbahu a sedni se vedle něj abys mu aspoň naznačila, že ho nenesnášíš :-) Hodně štěstí

Lucie (15.01.2013 22:08)
já ti nevím...jestli se ti líbí,tak proč mu říkáš tak ošklivě-zrůdička? navíc...myslím si,že každý člověk je krásný,ale zároveň se někomu nemusí líbit...podle mě je např. můj přítel ten nejkrásnější ogar pod sluncem, ale má kamarádka říká, že teda moc pěkný není...je to o vkusu, no....no a asi by sis měla ujasnit, jestli se ti líbí a jestli bys do toho případného vztahu i investovala...hodně štěstí :-)

dobrá víla :D (13.01.2013 18:47)
Ahoj. Myslím, že nemusíš být vůbec nešťastná :o)..hodně lidí má na internetu velkou odvahu napsat cokoli, protože to nemusí říkat do očí..je to tak jednodušší :o)...ale potom když vidíš toho člověka po dlouhé době a vzpomeneš si na věci, které jsi psala, tak si můžeš připadat trochu hloupě...a to může být případ i tvého kamaráda..jak tě po dlouhé době zase uviděl, vzpomněl si na věci, které ti psal a myslel si, že se choval hloupě..proto teď dělá, že se vlastně nic nestalo ;o)..zkus za ním tedy přijít ty, buď první kdo pozdraví a zeptá se, jak se má :o)..a třeba se rozpovídá a vše zase bude v pořádku ;o)..pokud za ním nezajdeš, bude si možná i myslet, že tě vlastně nezajímá, a tak se nebude vnucovat :o) ..držím ti palce, aby jsi ten první a velice těžký krok zvládla a doufám, že to dobře dopadne :o) ..můžeš sem klidně potom i napsat, jak jsi to zvládla ;o)

ABC (11.01.2013 10:46)
Jste teprve na začátku, takže pokud ti chybí, stýská se ti po něm, chtěla bys být s ním, nebo mu třeba jenom napsat, zavolat, vědět, co dělá, myslíš na něj ... a on to má podobně, tak je jasné, že byste spolu měli zůstat. Ale většinou se říká, že pauza ve vztahu znamená de facto rozchod, i když nemusí to tak nutně být :) Uvidíš, jestli budeš chtít vrátit váš vztah zase do fáze chození.

M. (11.01.2013 22:24)
Ahoj, můžeš si vybrat třeba nějaký aktuální problém, najít o něm informace a zpracovat je, např. eutanazie, potraty, ale to jsou dost těžká témata, ale na internetu je toho o nich docela dost. Můžeš si vybrat taky něco z historie nebo z oblasti informatiky. O tom, co je ti blízké nebo se o to zajímáš, se ti bude psát lépe. Přeji správný výběr a úspěšné splnění seminární práce!

© reakce z redakce (10.01.2013 09:08)
Ahoj Anonyme, je velký dar, mít ve škole takové paní profesorky. Poděkovat se dá různě - např. už tím, že se budeš pečlivě připravovat na její hodiny:), ale také jí můžeš napsat k svátku nebo k narozeninám, jak moc pro tebe znamená a jak si jí vážíš...Možná přijdeš na něco mnohem lepšího, přece jenom paní profesorku znáš osobně. No a pokud si na ni vzpomeneš třeba při večerní modlitbě, určitě jí to vadit nebude:). Hezký den. M.

© reakce z redakce (09.01.2013 19:59)
Ahoj Anonymko, univerzální návod ani rada asi neexistuje, to by bylo moc jednoduché:). Ale co třeba zapojit se do nějaké vaší společné farní akce, spolča? Myslím si, že nic nepokazíš ani tím, když ho, když se někde potkáte pozdravíš, usměješ se...A možná spolu začnete časem i chodit, možná se z vás stanou dobří kámoši a možná... se nestane vůbec nic. To už tak prostě někdy bývá. Ale tím, že budeš nejen na něho, ale i na své okolí milá a usměvavá, rozhodně nic nepokazíš:). Myslím na tebe. M.

kraskakote212 (09.01.2013 18:54)
ahoj vis ja bych si ho vzala jaka je to rasa?no ale muzu na to rovnou zapomenout nASI MI TO NEDOVOLEJ.skoda preji ti uspesne hledani noveho majitele.promin.vse co jsem napsala jsem myslela dobre.je to holka nebo kluk?cau a jeste jednou sory

ABC (07.01.2013 09:14)
Ahoj, nech to nějak vyplynout. Pokud pořád dokola rozebíráte to stejné, každý má své argumenty a ne a ne shodnout, nechte to chvíli být. Nepřesvědčuj ho, to nemá cenu, musí na to prostě přijít sám. Můžeš se za něho modlit :)

hanka (07.01.2013 17:20)
ahoj, nevím sice o jaký přesně zdravotní problém se jedná, ale být tebou, neotálela bych s navštívením doktora. Ve většině nemocí platí pravidlo: čím dřív, tím lépe. Takže bych tě chtěla povzbudit v tom, abys v sobě našla sílu tam jít. Mysli na to, že se ti pak uleví, věřím tomu, že jak fyzicky, tak duševně. Člověka totiž ničí nejistota, ať je jakékoliv. Tak se neboj a snaž se to řešit co nejdříve, ano?

Verča (05.01.2013 11:19)
Ahoj, tak to s tebou naprosto souhlasím. Nechápu např. to o Marii a i obecně u svatých, ne? V bibli taky není napsáno modlete se ke svatým......atd. Já chodím do kostela jen proto, že musím. Měj se fajn, Verča

eMko (05.01.2013 13:59)
ahoj, no já např. chodím do křesťanského společenství, myslím, že když nechceš chodit do katolické církve, můžeš klidně chodit jinam, ale je důležité, abys chodila NĚKAM, protože mě třeba hodně pomáhá, že v neděli kolem sebe vidím lidi kteří jsou také věřící, a když mám nějaký problém s něčím, nebo s vírou nebo tak, můžu se na ně obrátit a můžem se spolu za to třeba modlit - to ti jen tak někdo nedá :) přeju, aby ses v tom nějak "neztratila" a aby si vždy věděla, co máš dělat :)

polívka (05.01.2013 14:52)
Ahoj B. :) Taky jsem do kostela dřív chodila/nechodila, moc mě to nebavilo, v půlce jsem zjistila, že mám myšlenky uplně jinde... mrzelo mě to, ale nešlo mi s tím nic dělat... pak jsem tomu pomalu začala přicházet na kloub, ale jak říkám POMALU. A potom nám ve farnosti umřel kněz a všechny nás to strašně ranilo. Chodili jsme do kostela každej den a prosili za něj a od tý doby mi to tak nějak zůstalo. Vlastně tam chodím ještě víc, než je třeba. Možná to přijde jednoduše z věkem nebo s nějakou těžkou událostí, kdy zjistíš, že máš potřebu se obrátit na Boha, anebo jenom nevíš, co se v kostele děje... Já upřímně teď mám k chození do kostela asi takovej vztah jako k chození na rande :D Prostě mě to tam táhne fakt často... Co se týká svatých a Panny Marie... věřím, že jsou v nebi u Boha a mají možnost se za nás přimlouvat ve chvíli, kdy naše modlitby nestačí. DOufám, ež ti to aspoň trochu pomůže :D

M (05.01.2013 17:28)
Ahoj B. víš, možná by ses měla snažit vnímat to, co se v danou chvíli při mši děje, taky jsem měla jednu dobu problém se soustředěností při mši, ale pak jsem se snažila přemýšlet a vnímat to, o čem se mluví a bylo to lepší. Pokud myslíš téměř celou dobu na něco jiného, zkus i třeba poprosit Ježíše, abys dokázala myslet při mši na Něho, a ne na "pozemské", i když taky důležité věci. A co se týká uctívání Panny Marie - proč bychom se k ní nemodlili? Je to přece Matka nás všech a pokud nás něco trápí, tak se jí můžeme svěřit jako mamince.

Ajda (13 let) (05.01.2013 18:22)
Ahoj! Mám věřící rodinu a každou neděli chodíme do kostela a jsem za to ráda. Abych se přiznala taky vždy myslím úplně na něco jiného, ale po té si vždy řeknu vždyť jsem v kostele a najednou to co jsem nejprve jen tak "rozebírala" sama se sebou tak začnu rozebírat s Bohem a nevěřila bys tomu pobavím se i u toho. Občas mě u toho začnou napadat dost vtipný věci (s Bohem není nuda je s ním i sranda ;) ). Jednou jsem se držela abych v kostele nechytla záchvat smíchu :D. A ještě k něčemu se musím přiznat. Mám problémy se modlit doma. Nějak se neodhodlám a když se odhodlám stejně hned začnu dělat něco jiného. Proto jdu v neděli do kostela ráda, protože vím že tam se modlím a bavím se s Bohem vždy. A v Boží přítomnosti se cítím jak kdybych byla např. s nějakým klukem který se mi líbí a je s ním sranda přičemž má dobrý a užitečný rady a s Bohem se cítím ještě milionkrát líp. Poslední dobou se tam začínám i víc těšit. A další důvod chození do kostela je že se tam vidím se všema kámošema a s celou rodinou atd. Vždycky po kostele se všema hodím pokec. A ohledně těch modlitbiček. Pokud to nemáš ráda tak se je nemodli. Vždyť tě to nikdo nenutí. Mně to taky vadilo tak jsem se modlila jen k Bohu a Ježíši. Poslední dobou se ale modlím vždy k tomu svatému ke kterému potřebuji a k tomu ještě k Bohu. (např. když někam jedeme tak se modlím ke Krištofovi patronovi motorkářů a řidičů aby se nám nic nestalo a k tomu se pomodlím i k Bohu) Tak nějak se snažím utvářet vtah s více svatýma. A zrovna pannu Marii beru jako svoji mamku. Svěřuju se k ní s klukama atd. (spíš se k ní tak vykecávám). A VÁŽNĚ TO ZABÍRÁ ;) Je mi líto že to necítíš tak jako já. Zkus najít nějakou věc na kostele, která ti v neděli ráno vždy vykouzlí úsměv na tváři. Zkus hledat pozitivní věc.......Ale asi největší rada kterou bych ti chtěla dát. Pokud tě modlitbičky k panně Marii nebaví a pokud tě nebaví chodit do kostela tak se tím nenech odradit od víry. Modli se po svým a v kostele to pokud do kostela musíš tak to tam nějak proseď, ale udržuj vztah s Bohem. A modli se za to a ten ti TŘEBA najde kostel kterej tě bude bavit a partu lidí s kterýma tě ty "trapný modlitbičky" budou bavit ;) ..... GOOD LUCK :)

Pajka (05.01.2013 18:29)
Čau! Já Marii uctívám protože ji chci uctívat. Pokud nechceš tak ji neuctívej. Uctívání je o tom že toho člověka, Boha...miluješ a obdivuješ a příjde ti skvělí co udělala a co dělá. Pokud ji nemiluješ a neobdivuješ tak se tomu ani nedá říkat uctívání. Já osobně bych tomu spíš říkala přetvářka (bez urážky). A ohledně toho kostela nevím co ti mám na to odpovědět. Nesouhlasím s tebou, ale nemám proti argument.

Arás (05.01.2013 19:18)
Ahoj B. napsala bych ti svůj názor ale nechce se mi to psát sem... v naší církvi se třeba o Marii moc nemluví a baví mě to tam.....

Zdíška (05.01.2013 23:56)
Ahoj, jasně, že má cenu chodit do kostela, jde hlavně o to, trávit čas s Bohem. Tím, že jdeš na mši, mu věnuješ svůj čas. A i mnoho svatých mělo chvilky, kdy Boha třeba vůbec necítili, takové období temna, ale všechno je to o vůli. Někdy třeba při modlitbě vůbec nic necítím, ale vím, že je to můj čas s Bohem.. Pokud chceš mši více prožívat do hloubky, doporučuju nastudovat si části mši, různé texty, které se během mše říkají, je to hodně zajímavé. Teď mi i pomohlo, že jsem byla na mši v jiné farnosti, jiný knez, jiný důraz na slova a hned mi začaly docházet jiné souvislosti, význami toho, co říká kněz. A ano, víra je o vztahu s Bohem, ale i o chození do kostela, jedná se tu o soudržnost, o společenství věřících, může to pro tebe být i podpora, že v tom nejsi sama:-) A proč uctívat Marii? Protože se před dvěma tisíci lety rozhodla pro Boha, protože ač byla v nelehké situaci, řekla Bohu své ANO. A navíc, i v Bibli je napsaný, že máš ctít své rodiče, Ježíš tedy ctil svou Matku, tak to možná tak děláme i my :-) Maria je totiž matkou nás všech :-)

Klarkson (06.01.2013 09:17)
Jasně, je to o tobe a tvojem vztahu s Bohem. Naše rodina chodila do křesťanský ch sborů, já potom do ESK a je to..nevim no. Nějak jsem nepřišla na chuť katolíkům. Tak se třeba skus podivat po necem jinem jestli ti to nevyhovuje. Rozhodně je dobré chodit do nějaké církve pro rozvopj tvojeho vztahu s Bohem. Přeju ať si někde najdeš mistěčko :-) K.

Julie (06.01.2013 12:01)
Ahoj, myslím, že to vidíš správně.. A těm, kterým to takhle v kostele opravdu vyhovuje je jen menšina, nebo jsou vlažní a přetvařují se. Hlavně si jdi svou cestou s Bohem, čti Bibli a snaž se držet upřímnosti a zdravého rozumu :). Stejně jako budovat osobní vztah je i důležité stýkat se (pokud možno pravidelně) s ostatními křesťany a společně se s nimi sdílet a modlit. Pokud to pro tebe v kostele není zrovna příjemné, zkus si najít aspoň nějaké společenství nebo partu opravdových křesťanů, nebo se doma modli s rodinou, pokud můžeš. :) Můžu ti doporučit jednu suprovou knížku: Garold Andersen - Balíček v ruksaku. Je tenká, dobře se čte a myslím, že by tě mohla dobře povzbudit a obohatit :)).

Agnes (06.01.2013 12:17)
Ahoj! Smysl do kostela chodit rozhodně má! Teda pokud věříš v Boha. Naprosto chápu, že tě to tam nebaví, taky jsem to tak měla. Jenže když něco dělám je nutné vědět, proč to dělám. Když mám k někomu vztah a mám ho ráda, tak ho chci poznávat a trávit s ním čas, ne? A právě v kostele je k tomu příležitost. Jo, jasně v kostele mluví většinou pan farář a ještě k tomu skoro všechno čte a je to pořád stejný. Určitě namítneš, že čas se dá trávit s Bohem i jinak, než v kostele. Co ale jinde, než během mše nejde, je Eucharistie (tedy proměněný Ježíš). Třeba tě nudí jen váš kněz, tak jdi na mši jinam. A hlavně jsou důležitý kamarádi, se kterýma se o Bohu a víře můžeš bavit. Taky bych ti doporučila Youcat a další "rozvíjející" knížky (např. Guy Gilbert...). A Maria: je matkou Boží, tak proč se o ní nebavit? Jeden teolog mi řekl, že přes matku se dostáváme i k Synu, tedy, že Marie se o Ježíše starala a znala ho a tak nám může říct, jaký je. A svatí: pro mě to jsou příklady téměř dokonalého vztahu s Bohem, hodní následování (ale pochopitelně v aplikaci na svou osobu a prostředí, nenechám se zavřít do věže jako sv. Kateřina, ale nepůjdu do vztahu, který je jasně "neboží").

Mariánka (06.01.2013 18:01)
Ahojte holky :-) Taky někdy mívám pochybnosti a říkám si, proč do kostela chodit a někdy se mi tam nechce, někdy je i těžké dávat pozor. Ale přesně jak píšeš, B., víra je o vztahu s Bohem a myslím, že ten se posilňuje právě tím, že chodíme do kostela a tam se společně s lidmi účastníme mše svaté, protože nás za 1. posiluje společenství, které tvoříme s ostatními, především věřícími kamarády, a za 2. také blízkost Boží, protože kostel je chrámem Páně, a tedy nakonec je důležité chodit do kostela. Jestliže chceš mít pěkný vztah s někým na kom Ti záleží, tak se s ním chceš setkávat a povídat si a být mu co nejblíže, i když třeba máš s tím člověkem v mnoha věcech odlišné názory. Stejně tak by měla být i víra v Boha posilována tím, že budeme chtít být v Jeho přítomnosti, myslím, že Pán se nám dá poznávat. Zrovna prožívám takové těžší období, ale přesto se snažím každý večer modlit i zajít častěji do kostela, protože vím, že Bohu na mne záleží a pomáhá mi, přestože Jeho pomoc nemusím vždy hned poznat. Když se zpětně zamyslím, tak je opravdu každý den se mnou. Jsem moc šťastná, že mám ten dar v Boha věřit. Uvědomila jsem si to více právě o Vánocích, o kolik jsou svátky věřícíh naplněnější a radostnější, když ví, proč se slaví. Vždyť On přišel na svět kvůli nám a pro nás! Je to i pokušení nemodlit se, nebo nejít do kostela a už mnohokrát se mi potvrdilo, když se přemohu, tak Bůh tento čas s ním strávený promění, to není nikdy stracený čas! :-) Co se modliteb ke svatým týče, tak se nemodlíme k nim, ale modlíme se o jejich přímluvu u Boha,takže skrze svaté k Bohu. Jedna sestřička to moc krásně vysvětlila. Je to, jako bychom prosili u audienci u krále, nebo nějaké významné osobnosti, má spoustu povinností, a tak by nás třeba nepřijala (nebo ne tak rychle), ale když u toho krále, máš někoho "známého", který tě jemu připomene a řekne: "to je ten a ten, co...", tak král si rychle vzpomene a s radostí Tě přijme :-). Je mnoho svatých a každý je "specialista" na něco jiného :-), protože každý ve svém životě v jiné situaci, problému, poznal pomoc Boží. :-) Myslím, že stejně tak je to s Pannou Marií, ona řekla Bohu své ano, když souhlasila s tím, že bude matkou Boha. Ona nejlépe ví, jaké to je, být Bohu na blízku, a proto ona nám u něj může mnoho vyprosit a neustále se za nás přimlouvá, protože je matkou nás všech. Koukám, že jsem se zase nějak rozepsala :-). No snad toho není až přespříliš :-) :-) :-). Myslím, že každý si procházíme pochybnostmi, ale kdybychom neměli pochybnosti, o víře nepřemýšleli, tak také ve víře a našem vztahu k Bohu nemůžeme růst a rozvíjet jej ;-) :-). Tak Vám přeji, abyste pocítíli radost z toho, být božími dětmi :-) :-). +

Mikča (17) (06.01.2013 19:57)
Ahoj, já s tebou souhlasit nemůžu... Jak jsi správně řekla, víra je o vztahu s Bohem - ale ten vztah by měl být oboustranný. Přijde mi, že v dnešní době se často čeká jen na dary od Boha - modlím se k Bohu jen když potřebuji pomoct; chválím Pána, ale když nejsem v euforii a "nic necítím" už jsem z toho celá špatná, atd atd... Ale čím vyjadřuju Bohu já, že Ho mám ráda? Do kostela se nechodí proto, že to nekdo přikázal, ale proto, že tím chci vyjádřit svůj postoj - Pane, já jdu za Tebou, chci oslavit neděli s Tebou, chci Ti odevzdat svůj den... To, že občas přemýšlíme úplně nad něčím jiným, to ještě není překážka - jeden kněz říkal, že je rozdíl nechat se myšlenkami unést, to by bylo špatný, ale i bežné věci, nad kterými mimoděk přemýšlíme, patří k životu a nelze trhat život od modlitby, proto je nejlepší, když si uvědomím, že jsem myšlenkama jinde, obětovat svoje starosti Bohu, říct: Bože, Ty znáš mé srdce, víš že Tě mám ráda, ale taky víš, co mě teď nejvíc trápí, nad čím teď nejvíc přemýšlím, odevzdávám Ti to a to a prosím požehnej tomu a tomu... Představ si, že jednou zůstaneš sama, nebude žádné společenství, žádní kamarádi, žádné setkání a jak potom bude tvoje víra vypadat? Řekneš si - mě to už nebaví? Víra je totiž také otázkou vůle, Bůh nás nemá jako loutky, on nám stále dává na výběr, jestli za ním chceme jít za všech okolností... líbil se mi článek jedné dívky, https://katerinaficova.signaly.cz/1301/nejtezsi-zkouska ... A co se týká Panny Marie - Když byl Ježíš na kříži, řekl Janovi: hle tvá Matka a Marii: Hle, tvůj Syn... Dal svému nejmilejšímu učedníku svou Matku a tím ji dal za Matku nám všem... jsme Ježíšovi bratři a sestry, ale pokud uznáváš Ježíše za bratra, pak je i Panna Maria tvou matkou... A modlitba k Marii, záleží, jak to bereš. Panna Maria nikdy neukazuje na sebe, ale ukazuje na kříž a na svého Syna, ona je naší PŘÍMLUVKYNÍ u Boha, stejně jako svatí... To máš, jak kdybys měla třeba před nějakou těžkou zkouškou, taky prosíš kamarády, aby se za tebe modlili, stejně tak prosíme Marii, aby se za nás přimlouvala... navíc její přímluva je cennější tím, že ona je ta Ježíšova Matka ;) hezky je to napsané v tom citátu: Modlitba je jako královna. Ta má vždycky přístup ke Králi. No a to samé je s Pannou Marií ;) Já mám kostel i Marii moc ráda, ale i já se často modlím bezmyšlenkovitě, nebo se mi nechce... ale vím, že je to jen pokušení, satan se snaží, abychom co nejméně času strávili s Bohem a někdy se ani nemusí moc namáhat, stačí jen to, že se nám nechce, nebo je někde protivný farář, nebo mi našeptá, že modlitba bezmyšlenkovitě nemá cenu, proto se pak nemodlím vůbec...

Hani (13.01.2013 21:22)
Milá B., zkus mrknout na tohle video :-) http://www.youtube.com/watch?v=weB412WEl_0 Máš pravdu, víra je o vztahu s Bohem. (A při mši Ježíše dokonce přijímáme! Jaká je to příležitost! ) Tak ať tvůj vztah s Bohem je co nejkrásnější! Měj se krásně! :-)

mak (04.01.2013 10:44)
Ahoj, no pokud až po svatbě...Ale pokud vím, tak tam církevní oddání neexistuje :)

L (04.01.2013 11:34)
myslím, že ne...vždyť je to hra a ne doopravdy...

Ajda (05.01.2013 18:40)
Ahoj! Nikdy by mě taková věc abych se přiznala nenapadla. Ty jsi snad proti sexu i po svatbě? Tak proč by ti to mělo vadit ve hře kde stejně jen vidíš že jsou dva lidi pod peřinou a není to nějak sprostý? Ale já teda dělám i to že se třeba dva lidi berou a ženskou mám už těhotnou. Ale vždyť je to hra a měn to např. zrovna tak vyhovovalo a měla jsem je pak šťastnější. Ale nikdo ti nic říkat nemůže. Pokud máš z toho výčitky svědomí tak si tam radši děti adoptuj ;)

Ada (03.01.2013 20:41)
Ahoj Hanncho, jsi z Čce, že jo? To jsme dvě:-) Jenže já jsem pokřtěná evangelička, odmalička v kostele vyrůstám a brzy tam budu konfirmována. Znám pár lidí, kteří přešli z jedné církve do druhé, to už ale byli dospělí. Byla jsi pokřtěná - přijala jsi Krista. Nezáleží na tom, kde jsi ho přijala, ale že jsi ho přijala. Všichni jsme děti Boží, máme toho samého Otce a také Ježíše. Všichni jsme bratři a sestry v Kristu. Věříme, ale každý trochu jinak, tak jak nás to učí naše církev. Myslím, že do nebe se může dostat každý, bez ohledu na církev. Takže, vůbec mi to nepříde divné, možná je to Boží vůle;-) Měj se moc hezky, moje sestro v Kristu :-)

Any (03.01.2013 20:48)
Ahoj, já jsem katolička (a studuju teologii) a vím, že když se evangelík chce stát katolíkem, už se podruhé nekřtí (platí evangelický křest). Je si pořádně rozmysli, proč si vybíráš tu kterou církev. Držím palce a doufám, že Bohu je to jedno :D

Verča (03.01.2013 21:00)
Ahoj, já jsem taky od malička pokřtěná v katolické církvi a i moji rodiče tam chodili. Mamka ale asi před rokem odešla a chodí do evangelické církve. Teď se omlouvám za moji upřímnost, ale mě to v kostele přijde trochu nuda..... divné mi tvoje rozhodnutí rozhodně nepřijde. V jiných církvích jde především o vztah s Bohem ale někteří lidé (ne všichni) berou kostel, jako že tam chodí každou neděli, budou tam tu choďku sedět a je hotovo- maj zaručený, že budou v nebi. Byla jsem v Brně když tam byl Daniel Kolenda a ....bylo to něco, co bylo fajn a jeho myšlenky byly zajímavé. Neodsuzuju katolíky ani kněze (někteří kněží dokáži svými kázáními motivovat k dobrému).......atd., ale z vlastní zkušenosti vím (i z táborů...a tak), že ( a mám spolužačky ve škole katoličky) lidi, kteří většinou chodí právě do evangelické církve mají na lidi úplně jiný názor, přijde mi, že prostě nesoudí podle stupidních kritérií a podle toho, jak kdo vypadá a jestli má (teď je to obrazně) rád One direction nebo Taylor Swift. Nechci zahrnovat všechny do jedné ,,hromady" ale ....je to můj názor.

Ajda (05.01.2013 18:52)
Podle mého jsme skoro jako jedna církev. Je pravda že pro někoho jsou ty rozdíly velký pro někoho ne (záleží na člověku). Já osobně bych byla katolička, i když....je mi třináct takže se ještě vše může změnit. Ale být tebou se poradím s Bohem a jdu tam co vyberu za vhodné. Pro mě může být třeba tisíckrát lepší být katolička, pro tebe může být třeba milionkrát lepší být evangelička ;)

katka veselková (06.01.2013 11:58)
katolickou církev založil sám P.Ježíš a proměnuje se nám ve chlebě a víně. zatímco evangelici nepříjmají tělo páně, ale mají jen evangelium.snad jsem to vysvětlila dobře. já pocházím katolické rodiny.

:) (03.01.2013 19:57)
Ahoj, je mi třináct a věř mi, jsi akorát. Jestli že aspoň trochu přiměřeně sportuješ a nepřeháníš to se sladkostmi, tak je vše ok. A ještě něco. Pamatuj si, že jestli ti jde o to, jestli se líbíš klukům, tak určitě ano! Sama jsem si vyslechla od několika kluků nezávazně za sebou, že mají raději holky akorát, než holky až moc hubené, Jsi AKORÁT :), neměj strach

Sára (03.01.2013 20:09)
Já myslím, že jsi tak akorát. Určitě NEJSI tlustá. Neměla bys to tak moc řešit. Je lepší mít pár kilo navíc, než být hubená jak tyčka - to se klukům nelíbí :D

Agnes (03.01.2013 20:44)
Ahojky! Na sobě mám vypozorovaný, že mi váha vyskočí po změně režimu (běžně taky dost sportuju, ale někdy - třeba na některých akcích, kde se musím režimem přizpůsobit - mi stoupne váha) nebo při změně jídelníčku (když se snažím přizpůsobit cizím zvykům), takže pro mě plyne pravidlo: nepřizpůsobovat se :). A v tvém věku je to naprosto normální váha, mění se proporce (jak z vnějšku, tak ze vnitř, tělo se potřebuje připravit na děťátka :) ). Máš štěstí, že ti mamka říká, že je to akorát, mě se máma tenkrát začala posmívat, že jsem tlustá a že to a tamto oblečení nemám nosit, že v tom mám špek. Takže buď ráda dvakrát - tlustá nejsi (aspoň doufám, já jsem na tom zrovnatak) a máš výbornou maminku!

Terka♥ (05.01.2013 02:34)
Ahojky, vypočítala jsem tvoje BMI (Body Mass Index) - je to výpočet který určí jestli je tvá váha v dobrém poměru s výškou. Vyšlo ti 21,56 BMI. Nadváha začíná až u 25 BMI a podváha u 18,5. Takže rozhodně nejsi tlustá :-) :-) :-) (Jestli si to chce ještě někdo vypočítat tady je odkaz: http://www.vypocet.cz/bmi ) Moje rada: nepřestávej sportovat♥♥♥. Přeji hezký den♥

Anonymka (03.01.2013 16:09)
Teď nevím kde v redakci je tvůj mail, ale ráda bych ti nějak pomohla, tak ho sem prosím napiš nebo: Kde ho v redakci najdu? A taky nevím, jestli myslíš tu redakci co já. A taky jsem si vždycky myslela, že ty diskuze jsou anonymní - to si mě překvapila. ALE NEBOJ S BOHEM TO URČITĚ ZVLÁDNEM!!!

AgnCath (03.01.2013 16:18)
Ahoj, já si s tebou mailovat budu. Taky posílám mail do redakce, tak nás prosím spojte...

© reakce z redakce (03.01.2013 19:30)
Mrkni do své pošty:). M.

Ada (03.01.2013 19:46)
Ahoj, víš to je těžký. Ostatní se na takové lidi dívají blbě, třeba si z nich dělají legraci atd. V Bibli je napsáno, že Bůh stvořil muže a aby nebyl sám, tak mu stvořil i ženu. Nevím ale kde se píše o tom, že by Bůh zakazoval homosexualitu. V některých církvích ji zakazují ale u nás v církvi ( českobratrská církev evangelická = ČCE) jsem nikdy neslyšela o něčem, co by byla proti ní nebo vylučovalo homosexuály z církve. Vím o plno lidech, kteří jsou homosexuálové, jsou to spíše muži, a působí úplně normálně a nikdo je za to ze společnosti nevylučuje. Okolí se na to může tvářit všelijak, je to těžké. Nevím jestli bych Ti s tim nějak mohla pomoct, je mi 12. Budu se za Tebe modlit.

Emča (03.01.2013 18:34)
jjjj taky by se mi to hodilo

Anča (03.01.2013 20:04)
Ahojky, znám například http://www.noticky.net/ , ale nenajdeš tam všechno. Podle mě le lepší http://mojenoty.cz/intro.html, jenže tam se musíš zaregistrovat a to ty nechceš...ale osobně na tom nevidím nic špatného, sama jsem tam zaregistrovaná :)

A.M. (05.01.2013 10:54)
ne promin

viktorie (03.01.2013 13:38)
ahoj, jo stalo.Zamilovala jsem se do jednoho kluka a on mě odmítnul a já jsem se tím stále trápila atd...,protože jsem ho opravdu milovala.Zpět jsem ho nezískala.A pořád jsem se trápila.Vždy jsem to řešila s jedním kamarádem, který také byl odmítnutý od jedné holky a také se trápil takže mě rozumněl.A jak jsme si povídali tak jsme se ještě více sblížili.Získali jsme si vzájemně důvěru a začli spolu trávit více času až nakonec jsem zjistila,že je mě sním čím dál víc dobře.On to měl uplně stejně.A dnes jsme spolu 4 roky:). Takže i když se trápiš,tak nakonec z toho může být dobrá věc. Nic se neděje bezdůvodně.