Lesslie (03.10.2013 15:41) Ahoj, jo.. Měla jsem období, kdy jsem o sobě hlásala, e jsem silnějí a tlustá.. Ale potom jsem si uvědomila, e to tak není a jako skoro kadá holka to prostě jen říkám.. Kdy jsem si uvědomila, jak jsem hubená.. Tak mi začalo zase vadit to.. Mám podváhu a trvalo mi dlouho, ne jsem se přes to nějak překousala psychicky.. Vadilo mi, kdy si ze mě kamarádky dělaly srandu, e jsem anorektička, protoe ač jsem se nepřejídala, tak mi přilo, e jím celkem normálně.. Myslím, e mám postavu dobrou, ale kdy si ze mě někdo utahuje, e jsem hubená/vychrtlá.. tak mi to vadí (ač to třeba nemyslí zle.. nebo to můe myslet i dobře..) Věř ale tomu, e svému pravému se bude líbit přesně taková, jaká jsi! :) Ten můj zjistil, e jím mení dávky- z normálních mi je patně.. Take mám asi patné zaívání.. Ale o postavu mu vůbec nejde :) Líbí se mu.. Jen si dávej pozor na zdraví.. Člověk si často myslí, e jí normálně.. Ale někdy to tak není.. A jinak- věř, e stydlivost je v určitým slova smyslu dobrá.. :) I kdyby jen kvůli tomu, e jsou pak dívky méně vyzývavé.. | |
eMko (03.10.2013 19:39) ahoj, za to se vůbec stydět nemusí :) já jsem taky hubená a nemůu přibrat, taky někdy jim jak nezavřená jak se říká :). Ale jsem za svou postavu ráda ikdy není dokonalá. Ví, co by některé holky daly za hubenou postavu? A navíc, postavu nám dal ná Bůh, je to jeho dílo, za to se přece stydět nemusíme :) Tak buď ráda e jse hubená :) | |
Dodo (03.10.2013 21:55) Moje teta to tak má, a jetě spoluačka ze třídy. Obě se u mockrát snaily přibrat:)). Já sama mám spí tendence k nadváze, take tenhle problém neznám:(( Moná tě trápí malá prsa, malý zadek nebo moc hubený nohy. Ale věz, e oblečením se dá hodně změnit. Konkrétně třeba tou vhodnou podprsenkou. A to je určitě snaí, ne dret diety:)) Kolikrát jsem u chtěla bejt "netloustnoucí typ" Hezké dny. | |
Boscha (03.10.2013 21:59) Ahoj. Já mám zase opačný problém, jsem dobře tepelně izolovaná:-D Ví, já si myslím, e je to tím e jsme přece jenom enský. ádná holka podle mě není 100% spokojená se svojí postavou a vdy se něco najde. Mám kamarádku která je zase extrémně hubená a kdy jdeme spolu po ulici působíme velmi úsměvně. Kamarádka si stěuje stejně jako ty, e jí vechno a ne a ne přibrat (a je to pravda papá jak kůň:-D) a já zase nadávám na ní, e můe jíst cokoliv a netloustne a já se musím hlídat. Ví podle mě jsou lidé rozmanití a je to tak správně vdy kdyby jsme byli vichni stejný byla by to pěkná nuda. Posměváčky automaticky házím za hlavu a jsem vděčná bohu za to jaká jsem. Nejsem dokonalá, do dokonalosti to mám pěknejch pár světelnejch let :-D ale i tak nesmíme zapomínat e jsou na světě lidé kteří by dali cokoliv vypadat jako my, jsou to třeba lidé s nějákou vrozenou vadou nebo po úraze proto je důleité váit si svého vzhledu a mít se ráda. Tak to vidím já. | |
Loreen (1.10.2013 17:20) Ahoj holky, právě jsem zjistila, co není dobré si s kamarádkami vzájemně nikdy říkat. A toti to, kdo co o vás kdy říkal. To by jste nevěřily, jak dovede zranit, kdy vám vae nejlepí kamarádka řekne "e vás ten a ten člověk tak a tak pomlouval". Moná vás napadne, e bych měla být jetě vděčná, e mi řekne, e proti mě někdo něco má, ale opak je pravdou! Odteď jsem toho názoru, e se to říkat prostě nemá. Kamarádka vám chce moná pomoct, ale ve skutečnosti vám jen ublíí, a na vaem maratonu sebedůvěry vás posune o pěkný kus zpět! Nemám na mysli extrémní případy, kdy vám někdo za zády kodí, vykořisuje vás, a pak na vás hraje med. To je důleité vědět, ale tyto drby se říkat nemají. Alespoň já sem toho názoru. Protoe jedinej, na koho máte v té chvíli pak zlost, je ta kamarádka. Navíc se pak chováte nedůvěřivě k člověku, který vás údajně pomlouval. A třeba to ani není pravda, a trápíte se zbytečně. Take kdykoli takhle kamarádka začne, vdy ji stopnu. Moná se divíte, e nechci znát pravdu, já ale nechci, aby mi takto ubliovala. Znáte to taky? | |
Rézi (30.09.2013 17:26) Tak to má stejný problém, jako moje kamarádka ;D Já třeba také ráda čtu kníky, ale u ní je to opravdu extrém. Vůbec se s ní nedá povídat, protoe pořád čte... Větinou nějaké fantasy romány, take se s ní dá bavit jenom o "dokonalých superhrdinech" a nebo si nepovídá vůbec, protoe zrovna přemýlí nad tím, jak je asi jedním z těch hrdinů... Take, pokud jetě neije ve vlastním světě jako ona, tak se na tom dobře ;D :D A jestli tě nějaká kníka třeba zaujala a chce si o tom tématu popovídat, tak můe třeba sem do vzkazovníku napsat, co tě zaujalo. Určitě se toho někdo chytne a odpoví ti ;-) | |
GG (28.9.2013 20:01) Ahoj holky :). Nikdy sem si nemyslela, e bych mohla mít povolání evangelizovat, ale jednou sem byla na táboře a tam jsme měli za úkol dělat anketu s lidmi, které potkáme. V rámci ankety bylo se i na konci modlit s těmi lidmi a ná team tuto soutě vyhrál :). Začala sem vnímat, e i kdy asi nikdy nebudu největí evangelista je důleité říkat lidem o Bohu. Jene teď nikdy nevím jak s nimi o tom začít mluvit :/.. Nemáte s tím někdo zkuenosti ? Třeba jak začít toto téma ? Děkuji moc za rady. | |
Jááááá (30.09.2013 17:02) Ahoj, také mám poslední dobou pocit, e je velmi důleité říkat lidem o Bohu. Nevím kolik Ti je let, ale pokud se ten tábor pořádá pravidelně, tak bych tam jela znovu. A budu dospělá, chtěla bych takové tábory také organizovat. Můe pravidelně chodit do nějakého společenství a společně se snait lidem sdělit něco o Bohu. Ne nadarmo se říká: Víc hlav víc ví :) Můj taka je akolita (slouí bohosluby slova a má rodinu. Je to víc ne ministrant, ale méně ne kněz) a vystudoval teologickou kolu. Můe si ji také udělat a učit děti náboenství. Vlastně bys taky ířila víru. Hlavně pravidelně čti Bibli a modli se. Ná kněz na to nedavno při kázání upozorňoval a je to důleité. Začít s nevěřícími lidmi mluvit o víře je samozdřejmě těké a na Tvoje otázky neumím dost dobře odpovědět. Zkus poslat svůj dotaz do redakce. (pokud jsi to jetě neudělala) Přeju hodně úspěchu a modlím se za Tebe :-) | |
markýza desát (02.10.2013 13:37) No nejdůleitějí je, to nikdy nikomu nevnucovat a kdy téma hovoru nedává ádnou příleitost, tak to nelámat přes koleno a nezačínat věty typu "slyeli jste o Jeíi"... Lidé zvlátě v téhle sračkama prolezlé zemi jsou na tyhle řeči velice hákliví a hned to zavedou na ministranty, restituce a podobný keci a to by mohlo hodně brzo tvoje nadení zahubit. Jiné církve u taky přestali s pouliční evangelizací, protoe efekt byl spíe opačný a za léta počet nových lidí nula. Ty musí být naprosto přirozená, mít hlavně svoje zásady a postoje a nestydět se je veřejně přiznat, i za cenu posměchu, fakace ..., co není vůbec jednoduché. Lidé, kteří vědí co chtějí a hlavně mají CHARAKTER a je to na jejich ivotě vidět, tak vdy přitáhnou pozornost sami od sebe a pak se můe stát, e se bude naprosto normálně s někým bavit (běný hovor) a ta příleitost přijde naprosto nenuceně a ten člověk buď zájem mít bude, anebo nebude. Modlení za příleitosti je O.K., ale lidi budou vdy lidi a oni jsou půda, ty jen rozsévač. Je to hlavně o tobě a o tvém ivotě (práce na sobě, čtení písma, moudrost, zásadovost ...) a o přirozenosti. | |
Barča (28.9.2013 15:03) Ahoj :) doufám e jste tu taky některá kdo jezdíte na koních :) ... já jezdim u kamarádky, ale chtěla bych vlastního koně... Rodiče by souhlasili, přes léto by mohl být venku ale co v zimě? Nemám ustájení... Musí být koně přes zimu v nějakém zatepleném stáji nebo stačí aby tam nefoukalo a neprelo?.... :D ... Děkuju za vá názor :D :)) | |
májenka (28.09.2013 20:56) Ahoj! některé plemeno koně můe být venku i přes zimu (samozřejmě s nějakým přístřekem) tak taky si musí vybrat plemeno, které ti bude vyhovovat, nebo to aby se ti nejvíce hodilo do pdmínek které má :).......nebo můe mít ustájeného koně někde poblí (k někomu kdo má koně) a chodit za nim kadý den :D | |
Sandra (29.09.2013 16:29) Ahoj, bohuel je vidět, e asi vůbec nedovede představit, co obnáí mít vlastního koně, a obecně toho o koních moc neví, a tvoji rodiče u vůbec ne. Já jsem u koní přes 15 let, z toho 8 let mám koně svoje a i kdy je mám v soukromé stáji, kde platím za ustájení x tisíc měsíčně, stojí to spoustu času a hlavně peněz. Píe, e nemá ustájení, co znamená, e bys musela mít koně taky někde ustájeného, co bývá finančně nákladné. Můe se ti podařit narazit na soukromníka, který ti koně ustájí za výpomoc za dejme tomu 2 tisíce měsíčně (co jsou asi tak minimální náklady na jednoho koně - jen elektřina, voda a krmení, veta atd. nepočítám), ale spí se ustájení pohybuje kolem 4.000 a víc... to je první věc. Druhá věc jsou prostředky na péči - veterinář, který tě, pokud má těstí a nemusí ho volat moc často, taky přijde na pár tisíc... k tomu připočti náklady na vybavení - kartáče, cajky... ví, nemám ráda lidi, co se hrnou do pořizování si zvířete, kdy o tom nic nevědí a nemají ani dostatek prostředků... bohuel větině lidí nedochází, e oni si sice splnili sen, ale to zvíře docela trpí... navíc na to, abys mohla mít koně, musí mít zkuenosti (jsi schopná poznat koliku, odčervit ho, poznat, jestli ho třeba bolí záda...), které ty zatím nemá. take ti radím,voz se u kamarádky a sny na vlastního koně si nech zatím zajít (kdyby tě to nepřecházelo, napi, polu ti kalkulaci měsíčních nákladů :)) Jenom pro info, jak dlouho a kde (stačí město) jezdí? | |
Dolly (27.09.2013 15:08) Ahoj moooooc super je kníka Povolené vy (jestli má ráda módní návrhy a romantiku tak je právě pro tebe). A pak tzaké velmi doporučuji trilogii diamanty-rudá jako rubín, modrá jako safír, zelená jako smaragd (fantasy romántická kníka-tyto tři jsou asi nejlepí co jsem kdy četla) :) | |
eMko (27.09.2013 21:49) Ahoj, záleí na tom, co má ráda ;)z fantasy mám ráda Hobit, aneb cesta tam a zase zpátky nebo triologii Pán prstenů (to je podle mě hodně známé, napsal to J.R.R. Tolkien, křesan, pán prstenů je podle mně sloitějí, kdeto hobit "povídkovějí"). Potom vřele doporučuji kníku plavčík Jean, pokud má ráda dobrodruství a historii (To napsali čei Eva a Pavel Dolejí, krásný příběh o plavbě přes oceán, Boí lásce, odputění a hlavně o mladém hraběti Jeanu de Conti, který byl kvůli své víře nucen změnit se pouze v plavčíka Jeana. Má to i druhý díl, oba jsou dost tenké) Jestli má ráda přírodu a zvířata, doporučuji kníku Bílý tesák, kterou napsal Jack London, americký "zálesák". Je o vlkovi, který se protlouká ivotem jak jen můe. Snaha o přeití, snad nic víc. Ikdy se to zdá nemoné, kníka končí sastně. Z podobného prostředí je i Král edých medvědů. Nebo kníka Říkali mi Leni. Dost silný příběh o holčičce, která byla za druhé sv. války převeena do Německa na převýchovu a sama to zjiuje. Snad si vybere ;) | |
Petra (29.09.2013 19:32) Ahoj, třeba ivot za ivot od Giuliany Pelucchinové. Kníka přináí podrobné informace o ivotě italské lékařky Gianně Beretové - Molové (1922- 1962), zachycuje svědectví jejích nejbliích a popisuje dění vedoucí k jejímu svatořečení. Na románech od Vlasty Javořické se mi líbí, e jsou psané v křesanském duchu. | |
Aný (23.09.2013 21:04) Ahoj, jak tě napadla taková otázka? Sebepokozování je začátek sebevrady, jako jednání ho povauji za patné. ALE ne člověka, který se sebepokozuje. Ten si větinou ubliuje, aby ukázal, e se mu děje něco patného, co se mu nelíbí,ale neníí to vidět, a tedy potřebuje pomoc a o pomoc si "říká" tak, e si jetě víc ubliuje. | |
markýza desát (23.09.2013 23:09) Je tady problém (vyloučení spoluáky, nemoc v rodině, tlak na to, jaký má mýt holka zadek, aby byla krásná a líbila se chlapům, ...) Člověk nevidí východisko, tak se snaí tuhle beznaděj přebýt něčím horím, (mlácení se do toho, co chci mít jinak, řezáním..., nebo pokud nemá sílu a odvahu pořezat se, tak mylenka, aby ho nějaká nemoc, či jiná tragédie "osvobodila" a "přivedla na správnou cestu"). Je to zárověň i kapitulace, hrozné zoufalství a odevzdání se (a klidně zemřu - často to i sebevradou končí) Je to nejen v období dospívání, kdy se srovnávání člověk prostě nevyhne, hledá se a pokud není takový a onaký, tak vlastně nemá cenu + do toho hormony ... Můe to být i v dospělosti např. smrt při dopravní nehodě, nebo nějaká ikana v práci, nebo nějaká jiná nespravedlnost, která se děje a vy to nemůete ovlivnit. K tomu vyvolávání nad sebou různých nemocí a i fyzickému ubliování je důleité hlavně dodat, e to skutečně funguje a e to tehdá bylo veliké těstí. Nepíu teoretický názor, ale praktickou (osobní) zkuenost. | |
An (24.09.2013 19:14) Ahoj,já se řeu iletkou.Mám docela zkrvavený boky.Nevím proč ale vím e někde v sobě mám velký problém.A to řezání mi od něj ,,odpomáhá''.Za chvíli mi bude 14. A přijdu si sama,úplně hrozně sama.Nikoho nezajímám.Řekla jsem to rodičům.Ale taky jsem jim slíbila e u se řezat nebudu.Vydrela jsem to asi 14 dní.Ale ted' se zase řezu.To rodiče neví.Nevím jak přestat.Mám v sobě takové napětí které uvolní jen říznutí, bodnutí atd. Prosím pomoc!!!! | |
reakce z redakce (25.09.2013 11:17) Ahoj An, díky za důvěru. Posílám ti odkaz, ve kterém je nejen příběh holky, která bojovala s podobnými problémy jako ty, ale taky odkaz na paní doktorku, která by mohla pomoci. http://www.in.cz/clanky/rodina/kdyz-tece-krev-neboli-dus e-tjz.htm. Situaci, kterou proívá pravděpodobně sama nevyřeí. Je potřeba najít si nějakého odborníka, který ti pomůe. Pokud nejsi přímo z Prahy, můe nám do redakce poslat svůj e-mail (který samozřejmě nezveřejníme) a zkusíme ti sehnat nějakého odborníka z tvého blízkého okolí. Moc na tebe v redakci myslíme a neboj se ozvat. Marie | |
(16) (22.9.2013 17:33) Ahoj holky. Mám doma trochu problémy a jsem často přecitlivělá, hysterická a často i agresivní. Ráda bych s tím něco dělala... Nevíte o křesanském psychologovi v Brně, nebo nějaké psychologické poradně v Brně? Prosííím, moc by to mě i mému okolí pomohlo... :( A taky potřebuju, aby to bylo při nejlepím zadarmo, prote nae rodina má sociální problémy... popřípadě bych chtěla vědět, zda bych tam mohla jít i sama...před mamkou bych se psychologovi nesvěřila...Opravdu potřebuju nějakou pomoc!!! Děkuji za vechny rady, snad mi některá pomůete :) | |
peta (22.09.2013 19:16) Ahoj, věř mi, e změny nálad a přecitlivělost jsou často i jenom proto, e prostě dospívá... i já to tak měla...často jsem se chovala agresivně, křičela jsem na rodiče,... ale dnes u vím, e to prostě patřilo k dospívání (i kdy se za řadu situací stydím). Ne se vím musí chodit k psychologovi... snad jsem ti aspoň trochu pomohla... | |
:) (22.9.2013 17:29) Ahoj holky :), mám takové trápení. Někdy mi prostě zničehonic ,,vlítne,, do hlavy nějaká patná mylenka (patná mylenka např. o člověku mě blízkém a a tak...), a já se pak cítím provinile.... A já při tom nechci být taková. Nechci, aby mě vůbec takové patné mylenky napadaly. :( | |
Petra (22.09.2013 20:02) Ahoj, zkus to zahnat střelnou modlitbou, třeba: "Pane Jeíi, odeeň ode mě ty patné mylenky, nechci na to myslet." nebo něco podobného. Dokud s tím nesouhlasí a snaí se proti tomu bojovat, tak to není jetě hřích. Můe se svěřit také zpovědníkovi, třeba ti poradí jetě něco. | |
Aný (22.09.2013 22:15) Ahoj, nedávno jsem koupila Youcat-Biřmování a tam se píe není hřích, e tě napadají patné mylenky, hřích je, kdy se jimi nechá strhnout a promění je ve skutek (parafráze, YB teď nemám u sebe, ale vřele ho doporučuju). Aby mě patné mylenky nenapadaly, pomáhá mi mít toho člověka ráda a pomodlit se za něj u kdy si s ním podávám ruku a jetě ho ani neznám (nebo se s ním teprve mám seznámit). | |
já (25.09.2013 18:26) Ahoj taky se mi to stává. Třeba kdy vidím někoho tlustého.. tak mě napadne, e je tlustý. I kdy ho mám třeba ráda. Hrozně mě to vadí, e lidi takhle soudím. Vdycky tý mylenky hned lituji.. Větinou kdy se tím moc nezabývám.. Tak to hned odezní. Nebo někdy mě napadají i sprostý věci.. Z ničeho nic. Snaím se patné mylenky vdycky zahnat, třeba modlitbou. Nebo, prostě rychle myslet na něco neutrálního. :D | |
markýza desát (23.09.2013 14:45) no tak věřit v Boha můe, to "věří" spousta celebrit i lidí. Pro větinu Bůh - dobro, navíc kadý o Bohu slyel a tak to je takové automatické ho dávat i do běného hovoru (Pane Boe..., Jeí Marja..., Pán Bůh tě potrestá...). Ty texty si sama ale myslím nepíe, take to je stejně práce někoho jiného, ona se s tím pouze ztotoňuje, protoe to "zní hezky" a posluchače to taky chytne. To, co tě asi zajímá je jestli víru praktikuje. To si myslím, e opravdu ne (v ádném případě ji nechci odsuzovat !) Tebe to ale nemusí zas tak zajímat, protoe pokud se s tím textem ztotoňuje i "hlouběji" a ta hudba se ti líbí, tak ti odpadá to dilema "je ta hudba kodlivá" a můe ji bez obav poslouchat. | |
Sindy (22.9.2013 15:46) Ahoj holky, taky někdy bojujete se závistí? "Tam ta je hezčí, ta má hezkýho kluka, ta má furt ve kole lepí známky, ta je oblíbená,..."? Já osobně zase tak moc nezávidím, ale kdy u, tak mám na to dobrou metodu - tomu člověku to přát....ze začátku je to moná trochu těí, ale pak se vám straně uleví a jste astné:))) | |
markýza desát (23.09.2013 15:32) závist je naprosto přirozená, protoe je daná tím, e kadý chce být přirozeně ten nejlepí a nanetěstí si nejsou a ani nemohou být lidé nikdy rovni. Ti co nezávidí skoro vůbec jsou astní lidé a ti, co jsou závistí posedlí jsou horor pro ostatní (osobní zkuenost v rodině). Jinak ta tvá metoda je velmi dobrá, protoe se tím osvobodí a předejde mnohem horím duevním stavům. Jetě se to dá vzít z i z jiného úhlu, a to tak, e tě to motivuje se sebou něco dělat, nebo označit věci správnou cenovkou. A nejlepí motivací je to, e kdy kolem se vidí úspěch, tak má naději, e ne vechno na světě je zlé a nefunkční, ale e úspěch a těstí existuje a to dává velikou odvahu hlavně INTROVERTKÁM, které si přirozeně nevěří, a tak se mají za "čeho chytit". Nejdůleitějí je, vědět kdo jsi a jaký má ebříček hodnot a nenechat se strhnout názory a stylem ivota jiných a u vůbec ne sračkama v reklamách a v "lajfstajlovejma" periodickejma blitkama. To, e je to (nejen) na začátku hodně těké je el pravda, to ano. | |
:-) (21.9.2013 21:01) Ahoj holky, chtěla bych se zeptat jaký máte názor na to, kdy je někdo někde na oslavě nebo tak něco a pije tam alkohol, ale jen v tý míře dokud je v náladě a tak. Od někoho jsem slyela, e by se to nemělo a někde e si má člověk uívat. Tak jen jaký je vá názor. A jetě bych se chtěla zeptat, kdy je člověk na nějaké té oslavě nebo diskotéce a tancuje a klukovi ta ruka "sjede trochu" ní ne jen na záda tak jak by se měla holka zachovat. Není to její kluk, pouze "taneční partner". Děkuji za odpovědi a mějte se krásně a uívejte krásy sice studených ale podzimních dní! :-) | |
Petra (22.09.2013 12:48) Ahoj, myslím, e pokud ruka kluka sjede ní, ne ne na záda, tak by ji určitě měla dát pryč, nebo nějak tomu klukovi dát prostě najevo, e takhle s ním prostě tancovat nebude. Pokud ji drí v pase, tak si myslím, e to není nic patného, ale ní by to bylo opravdu nesluné a myslím, e by mu neměla ani dovolit, aby se na ni "lepil", myslím, hlavně u plouáku, protoe to svádí k něčemu dalímu, obzvlá, kdy je tam lehké osvětlení, skoro tma. U tanců jako polka, valčík, valc bych udělala výjimku, protoe by se to patně tancovalo, kdyby měli taneční partneři být od sebe nejmíň půl metru. | |
Alma (22.09.2013 15:42) Ahojky, myslím, e pokud cizímu klukovi na diskotéce sjede ruka "trochu ní", tak to není úplně dobře. Někteří nadrení kluci jsou bohuel tak drzí, e poté, kdy jim naznačí, e "toto ne" mají jetě urálivé poznámky o tvé "nedotknutelnosti", co můe dost zranit, ale neukazuje to nic jiného, ne jejich nízký charakter. Nenech se tím odradit, ty má právo si rozhodnout "co jetě ano, a co ji ne" Myslím, e je normální, e kdy má holka hodného a sluného přítele, e do toho vztahu nějaké ty dotyky patří, musím ale dodat, e i kdyby ten sluný kluk začal s důvěrnostmi moc brzo, tak mě osobně by to dost odradilo - myslím, e kdy je pár ze začátku vztahu trochu zdrenlivějí, má to určité kouzlo. | |
Bejby (21.09.2013 13:01) Ahoj, vřele doporučuji si od něj dát trochu "odstup". Neboj, nemyslím to nějak negativně, jen jsem tím mínila to, e mu třeba pár dní nenapíe, kdy někde náhodou spolu budete, tak se bude bavit i s jinými lidmi, nejen s ním, nebude mu dělat "zpověď ",kdo se mu líbí atd. Já vím, je to sice trochu těí, tak troku "ignorovat" toho, kdo se mi líbí, ale mám ze své vlastní zkuenosti vyzkouené, e pro ten vá vztah tím udělá straně moc. I kdybyste zůstali "jen" kamarádi, bude tě povaovat za super holku, a ne za tu "co za mnou furt lezla, protoe mě chtěla zbalit". Kdybych za svým miláčkem dolejzala, či ho dokonce do vztahu uhnala, ručím za to, e by si mě nevybral, a ani by jsme spolu u tři roky neproívali krásnou oboustrannou zamilovanost. | |
Ajda (20.09.2013 19:30) zjistí to tak, jestli mají křesanské texty o Jeíi atd..., ale mně se z jiných rockových křesanských kapel líbí Whitecross. Jedna kapela (docela známá asi ji taky zná) jako křesanská začínala, teď u nemají křesanské písničky, ale jeliko jsou vichni z kapely věřící, mají pěkné texty a ijí (pravděpodobně) ivot podle desatera, jmenujou se U2. | |
Ahoj (19.9.2013 18:27) Ahojky holky, u několik let trpím mindrákem. A to kvůli médiím - televize, internet. Nechci aby to vyznělo, e jsem staromodní a divná, jen jsem chtěla zdůraznit, jak straně mě to ovlivňuje a nemůu si pomoci - ale i ničí. Připadám si nenormální, kdy chci se svým partnerem spát a po svatbě, nemám ráda vyzývavý oblečení, a já nevím co jetě. Jistě, ostatní mi tvrdí, e jsem fajn i normální, ale i tak jim to moc nevěřím, bohuel. Nechci aby mě média ovlivňovala, jsem spí knihomol, na televizi se proto moc nedívám, ale i tak, prostě to na mě působí. Jsem asi jediná na světě:(( Je to těký, ale doufám, e snad jednou najdu člověka, co mě pochopí:) Máte taky podobnou zkuenost? Jak se s mediálním tlakem vyrovnáváte? | |
:) (20.09.2013 11:40) Ahoj, nie si jediná na svete, ja mám podobné názory (poznám kopu ďalích žudí) :) akurát mám to astie, e si média a tak nepripúam. Mám kamarátov, ktorí majú rovnaké / podobné hodnoty ako ja a to mi vežmi pomáha :)) Nemá aj Ty nejakých? Nie si /nechcela by si by v nejakom spoločenstve? ;) Mne tie dos pomáhajú rodičia a výchovou usmerňovali/usmerňujú moje hodnoty Drím palce :) | |
eMko (20.09.2013 16:00) ahoj, vůbec sama nejse, neboj ;) my například televizi nemáme vůbec, take se na ní nedívám :D no a to e nemá ráda vyzývavé oblečení a chce spát s klukem a po svatbě, na tom jsme taky stejně a myslím, e na tom není nic patného, pouze jsme odliní od větiny, proto nás třeba někdo můe povaovat za divné, ale určitě nejsi sama, neboj ;) | |
| Strana: 1 << 168 169 170 171 172 173 174 >> 1226 | |