mikyhoran (07.10.2013 17:27)
ahoj...vůbec nevím,ještě jsem na nic nenarazila,a taky bych si to moc moc moc moc moc moc moc ráda stáhla :D tak jestli to najdeě,byla bych ráda,kdybys sem strčila odkaz ;)

anoNImka (08.10.2013 19:44)
taky jsem to ještě nikde nenašla, ale byla jsem na tom v kině. jsou nejlepší :) zbožňujuje

Dolly (07.10.2013 19:43)
Ahoj, v říjnovém vydání INu je článek o vlasech čeho bychom se měli vyvarovat při mytí atd. Papá :)

Boscha (07.10.2013 23:08)
Já si normálně umeju hlavu šamponem spláchnu dám si třeba balsám a jednou týdně si vlasy po umytí spláchnu kopřivovým čajem. Perfektní lesk vřele doporučuji. Rady našich babiček někdy opravdu zabírají...:-)

ja (08.10.2013 22:03)
Jillan Michaels 30 days shared. Na youtube. Jsou 3 levly. Každej cvičíš deset dní. Posílíš tím opravdu všechno! A navíc si zlepšíš celkovou fyzičku. Chce to dost vytrvalosti ale výsledky jsou zaručeny! Já jsem to nikdy nedocvičila až do konce. Ale i tak se mi zpevnilo celé tělo. ;) Jillan má celkově super videa, má jich na youtube spoustu.. Tak přeji hodně sil!

Agneska (05.10.2013 15:21)
Ahoj, hodně pěkné stránky! Určitě doporučuju i ostatním k navštívení a hlavně inspiraci! Povzbudilo mě, že jsou i další lidé, kteří se nebojí pomáhat! Díky!

Boscha (06.10.2013 17:38)
Moc krásná a dojemná stránka...

Jaja (05.10.2013 15:22)
Okolo 13 jsem taky měla pořád kruhy pod očima a přešlo to časem. Můžeš to zamalovat světlejším make-upem, upravit stravu (víc zeleniny), nekoukat se tak často do zrcadla...

Boscha (06.10.2013 17:35)
Ahoj. Já používám sáčky čaje. Přeleju je horkou vodou a čaj vypiji:-) Ale pytlíčky s čajem nevyhodím ale dám je do lednice dokud nejsou ledové a pak si je dám na oči. Mě to pomáhá. Pokud ovšem píšeš, že je máš pořád tak bych taky zašla k Paní doktorce a řekla bych jí to, může to být příznak nějákého onemocnění...Ale nelekej se jistě to není nic vážného.:-)

Kia (06.10.2013 19:19)
Ahoj, většinou je to vrozený a nikdy to úplně neschováš.

Rada (05.10.2013 15:59)
Ahoj pomoc, myslím, že protržení panenské blány u toho nehrozí, ale záleží taky na opatrnosti, a praktikách, jaké se i toho provozují. Doporučuji s tím ale radši vůbec nezačínat. Zkusme odhlédnout od toho, proč to je , nebo není hřích, a podívejme se na to z čistě praktickýho hlediska. Jde o to (a to do Bravíčka nikdy nenapíšou) že si na tom člověk vytvoří závislost, a pak se toho už nezbaví. Jakmile v sobě jednou probudíš pohlavní pud,a poznáš kouzlo sexuální rozkoše, už to budeš potřebovat pořád, abys byla "šťastná". Toto nejsou fráze opsané z časopisu "Milujte se", to je moje zkušenost. A teď si vem, že ti je např. 16-18, a vdáš se třeba až ve 30. Pokud budeš chtít žít před svatbou "čistě", jaký to bude utrpení pro tvoje tělo, které bude neustále prahnout po sexuálním uspokojení?! Opravdu si nedovedu představit těch 12 let, že si "vystačím sama". Pohlavní pud je opravdu strašná síla, větší než se kde uvádí. Kdybych si mohla vybrat, už bych to nikdy nezkoušela! Teď nastává fáze, kdy si budu muset říct dost, což je pro mě zatím dost nereálné, protože moje tělo je už takto nastartované. Je mi z toho smutno, a nevím jak dál. Nechápu, jak může Bravo a spol. nás krmit takovejma zavádějícíma bludama o ideálním začátku masturbace v 15 či 11!!! Ty lidi si prostě neuvědomujou, jak nás tím devastujou a pokřivujou. Jsem už dospělá, a proto říkám : holky o nic nepříjdete, hlavně nečtěte Bravo. A nebo čtěte, ale tohle neberte. Jsou to lži.

Anne (05.10.2013 23:06)
Ahoj.. dá :) Pokud.. si masturbuješ jen sama.. prsty.. Tak spíš ne.. Ale někdo jiný.. jelikož má lepší přístup.. Tak při intenzivnější masturbaci je to možné.. A co se předmětů týče.. Tak je to to stejné..

Boscha (06.10.2013 09:46)
Ahoj. Bohužel tam máš překlep tak nevím co myslíš. Pokud myslíš menstruaci tak určitě ne, to se stát nemůže. Pokud myslíš masturbaci, tak ano je to bohužel možné.

Leňa (03.10.2013 17:51)
Zkus zajít za knězem ve vaší farnosti....on ti určitě pomůže to zvládnout a nabídne ti jiný pohled na věc...mě osobně to pomohlo a přišla jsem na to, že ten rozchod byl přece jenom dobrý k tomu, abych si uvědomila hodně věcí :)

Boscha (03.10.2013 21:18)
Ahoj. Já tenhle pocit dobře znám. Bohužel se s ním moc dělat nedá. Vztah do kterého si investovala spoustu času a energie je fuč a ten pocit úzkosti a ublíženosti tady. Taky spousta nezodpovězených otázek. Nedokáži Ti poradit tak, aby pocit zmizel protože to dokáže jenom kamarád čas ale myslím, že pokud dáš na mou radu " rozchodové příznaky" se zmírní. Já to dělám takto: Vše napíšu na papír to jak se cítím to co bych chtěla bývalému říct, to co mě štve a jak mi to ublížilo ze všeho se vypíšu a pak papír spálím nebo roztrhám a zahodím. Opravdu se mi vždy uleví. Pak poprosím nebeského otce aby ulevil mému bolu, pamatuj si on Tě má rád a na žádné trápení nejsi sama. Pak si většinou uvařím bylinkoví čaj. Nejvíc se mi osvědčila třezalka a nebo heřmánek s medem (když trochu zahřešíš a dáš si místo jedné lžičky dvě, vůbec to pro tentokrát nevadí). Čaj na nervíky je podle měj nejlepší volba proti zlím pocitům. A když ani to nepomůže? Žhavím telefon nebo facebook a vypovídám se kamarádce:-)

Boscha (03.10.2013 21:46)
Ahojky hudebnice:-) Nejdřív bych ti chtěla poděkovat. Už dlouho jsem nikde na internetu nečetla něco tak krásného, milého a čistého. Dle toho co píšeš, bych moc ráda byla Tvou kamarádkou protože takových jako jsi Ty je málo. Bojíš se, že svými slovy ublížíš bližnímu svému, své kamarádce to je velmi krásné, že se ohlížíš na pocity ostatních.Alespoň já to tak vnímám. Povím Ti hudebnice, to co teď prožíváš není vůbec lehké. Naprosto chápu Tvou obavu že kamarádce ublížíš. Víš co bych udělala já?? Celou věc bych řešila o samotě mezi čtyřma očima, jen ty a kamarádka. V první řadě bych jí řekla že je super, že společně vedete scholu a že si toho velmi vážíš. Potom bych jí ujistila o svém přátelství, že jsme kamarádky stůj co stůj a proto ti není příjemné to co jí musíš říct. Pověz jí, že bys byla nerada aby jí to mrzelo nebo aby se na Tebe naštvala ale že máš malé výhrady k tomu jak hraje a zpívá a popiš jí problém. Po té jí ale také musíš povědět, že není nic ztraceno a že ty jako její kamarádka jí pomůžeš, že společně budete cvičit a dotáhnete to k dokonalosti. Protože já věřím, že ač z kamarádky Betoven nikdy nebude vše se dá zlepšit. Možná bych se před tím než bych jí to řekla pomodlila za to aby to všechno dobře dopadlo... Takhle bych to řešila já. Je to na Tobě moc Ti držím palečky hudebnice. Ahoj

V. (03.10.2013 22:07)
Ahoj, to je fakt těžká situace. Taky záleží na tom, jak moc se spolu bavíte a svěřujete. Jistě sama víš, že je kamarádka a kamarádka. Pokud ji máš hodně ráda, věřím, že je těžké, téměř nemyslitelné jí toto říct. Víš, úplně ideální by bylo, kdyby na to měl sama "čich" a sama odstoupila, což asi není tento případ. Možná bych jí zkusila nabídnout jiný společný koníček, a od zpěvu ji trochu "odklonit". Nebo se domluvit s někým, na koho dá, a ten by jí opatrně domluvil. Pokud by ses přeci jen k ničemu neodhodlala, nebrala bych to jako projev slabošství - jde jen o to, že ji máš ráda a nechtěla jsi ji zranit. To bys ale musela skousnout ty nedostatky:(( Ale nevím, je to fakt těžká situace. Zkus se ještě s někým poradit.

ANY (04.10.2013 08:58)
Ahoj, když k ní budeš upřímná, tak ji to mrzet bude v první chvíli, ale pokud je moudrá a jste dobré kamarádky, tak to pochopí (i za cenu, že se na začátku naštve). Zkuste si písničku zahrát nejdřív sami (jako vedoucí), než ji budete cvičit s ostatníma. Zpěv se dá trénovat, tak ji prostě nech hrát melodii, podle které se to naučí zpívat a domluv se s ní, že při mších zní lépe doprovody. Nebo se jí "zbav" úplně a požádej ji, aby dirigovala a na klávesy hraj sama. Ataky se nezapomeňte před každou zkouškou pomodlit, protože schola nespívá pro lidi, ale pro Boha :)

18 (03.10.2013 15:22)
Ahoj, mám ten samý problém. Jím cokoliv, ale netloustnu a jsem hrozně hubená...

Lesslie (03.10.2013 15:41)
Ahoj, jo.. Měla jsem období, kdy jsem o sobě hlásala, že jsem silnější až tlustá.. Ale potom jsem si uvědomila, že to tak není a jako skoro každá holka to prostě jen říkám.. Když jsem si uvědomila, jak jsem hubená.. Tak mi začalo zase vadit to.. Mám podváhu a trvalo mi dlouho, než jsem se přes to nějak překousala psychicky.. Vadilo mi, když si ze mě kamarádky dělaly srandu, že jsem anorektička, protože ač jsem se nepřejídala, tak mi přišlo, že jím celkem normálně.. Myslím, že mám postavu dobrou, ale když si ze mě někdo utahuje, že jsem hubená/vychrtlá.. tak mi to vadí (ač to třeba nemyslí zle.. nebo to může myslet i dobře..) Věř ale tomu, že svému pravému se budeš líbit přesně taková, jaká jsi! :) Ten můj zjistil, že jím menší dávky- z normálních mi je špatně.. Takže mám asi špatné zažívání.. Ale o postavu mu vůbec nejde :) Líbí se mu.. Jen si dávej pozor na zdraví.. Člověk si často myslí, že jí normálně.. Ale někdy to tak není.. A jinak- věř, že stydlivost je v určitým slova smyslu dobrá.. :) I kdyby jen kvůli tomu, že jsou pak dívky méně vyzývavé..

eMko (03.10.2013 19:39)
ahoj, za to se vůbec stydět nemusíš :) já jsem taky hubená a nemůžu přibrat, taky někdy jim jak nezavřená jak se říká :). Ale jsem za svou postavu ráda ikdyž není dokonalá. Víš, co by některé holky daly za hubenou postavu? A navíc, postavu nám dal náš Bůh, je to jeho dílo, za to se přece stydět nemusíme :) Tak buď ráda že jseš hubená :)

Dodo (03.10.2013 21:55)
Moje teta to tak má, a ještě spolužačka ze třídy. Obě se už mockrát snažily přibrat:)). Já sama mám spíš tendence k nadváze, takže tenhle problém neznám:(( Možná tě trápí malá prsa, malý zadek nebo moc hubený nohy. Ale věz, že oblečením se dá hodně změnit. Konkrétně třeba tou vhodnou podprsenkou. A to je určitě snažší, než držet diety:)) Kolikrát jsem už chtěla bejt "netloustnoucí typ" Hezké dny.

Boscha (03.10.2013 21:59)
Ahoj. Já mám zase opačný problém, jsem dobře tepelně izolovaná:-D Víš, já si myslím, že je to tím že jsme přece jenom ženský. Žádná holka podle mě není 100% spokojená se svojí postavou a vždy se něco najde. Mám kamarádku která je zase extrémně hubená a když jdeme spolu po ulici působíme velmi úsměvně. Kamarádka si stěžuje stejně jako ty, že jí všechno a ne a ne přibrat (a je to pravda papá jak kůň:-D) a já zase nadávám na ní, že může jíst cokoliv a netloustne a já se musím hlídat. Víš podle mě jsou lidé rozmanití a je to tak správně vždyť kdyby jsme byli všichni stejný byla by to pěkná nuda. Posměváčky automaticky házím za hlavu a jsem vděčná bohu za to jaká jsem. Nejsem dokonalá, do dokonalosti to mám pěknejch pár světelnejch let :-D ale i tak nesmíme zapomínat že jsou na světě lidé kteří by dali cokoliv vypadat jako my, jsou to třeba lidé s nějákou vrozenou vadou nebo po úraze proto je důležité vážit si svého vzhledu a mít se ráda. Tak to vidím já.

jaaa (04.10.2013 09:49)
Ahoj jo nekdy jsem za ni rada ale hodnekrat bych byla radsi silnejsi ;) :D takze nejsi sama ;)

Agi (05.10.2013 16:05)
Ahoj, moje teta to vyřešila tak, že šla k doktorce, a tam jí udělali vyšetření (jestli nemá nemoc) a pak jí pomohli zdravě přibrat.

markýza desát (02.10.2013 14:00)
kamarádka je asi pořádná drbna, co ? A to pomlouvání zaslechla, nebo se ho aktivně účastnila a teď je "jako ta hodná", co tě musí informovat a ukazovat na druhý a zase na oplátku pomlouvat je. Tyhlety typy "maloměstskejch drben" jsou hotový něštěstí.

M. (02.10.2013 16:47)
zažila jsem to taky,a jsem stejného názoru. :)

Maru (01.10.2013 19:31)
Ahoj,myslím že tady, jestli je to ono :-) http://webshare.cz/#/file/2n13sv7Jj5/jana-eyrova-av
i

LUcka (30.09.2013 10:10)
Ahoj, myslím, že to není vůbec žádný problém :) Knížky jsou moc fajn koníček a pokud to neovlivňuje tvoje známky nebo bys nečetla něco nevhodného, tak to určitě problém není :) O knížkách se dá bavit hodiny a hodiny :D

máša (30.09.2013 15:48)
já taky

Jančí (30.09.2013 16:51)
Třeba si najdi někoho, kdo má stejnou zálibu. A myslím, že to ani nemusíš označovat za "problém"!

Rézi (30.09.2013 17:26)
Tak to máš stejný problém, jako moje kamarádka ;D Já třeba také ráda čtu knížky, ale u ní je to opravdu extrém. Vůbec se s ní nedá povídat, protože pořád čte... Většinou nějaké fantasy romány, takže se s ní dá bavit jenom o "dokonalých superhrdinech" a nebo si nepovídá vůbec, protože zrovna přemýšlí nad tím, jak je asi jedním z těch hrdinů... Takže, pokud ještě nežiješ ve vlastním světě jako ona, tak seš na tom dobře ;D :D A jestli tě nějaká knížka třeba zaujala a chceš si o tom tématu popovídat, tak můžeš třeba sem do vzkazovníku napsat, co tě zaujalo. Určitě se toho někdo chytne a odpoví ti ;-)

Jááááá (30.09.2013 17:02)
Ahoj, také mám poslední dobou pocit, že je velmi důležité říkat lidem o Bohu. Nevím kolik Ti je let, ale pokud se ten tábor pořádá pravidelně, tak bych tam jela znovu. Až budu dospělá, chtěla bych takové tábory také organizovat. Můžeš pravidelně chodit do nějakého společenství a společně se snažit lidem sdělit něco o Bohu. Ne nadarmo se říká: Víc hlav víc ví :) Můj taťka je akolita (slouží bohoslužby slova a má rodinu. Je to víc než ministrant, ale méně než kněz) a vystudoval teologickou školu. Můžeš si ji také udělat a učit děti náboženství. Vlastně bys taky šířila víru. Hlavně pravidelně čti Bibli a modli se. Náš kněz na to nedavno při kázání upozorňoval a je to důležité. Začít s nevěřícími lidmi mluvit o víře je samozdřejmě těžké a na Tvoje otázky neumím dost dobře odpovědět. Zkus poslat svůj dotaz do redakce. (pokud jsi to ještě neudělala) Přeju hodně úspěchu a modlím se za Tebe :-)

markýza desát (02.10.2013 13:37)
No nejdůležitější je, to nikdy nikomu nevnucovat a když téma hovoru nedává žádnou příležitost, tak to nelámat přes koleno a nezačínat věty typu "slyšeli jste o Ježíši"... Lidé zvláště v téhle sračkama prolezlé zemi jsou na tyhle řeči velice hákliví a hned to zavedou na ministranty, restituce a podobný keci a to by mohlo hodně brzo tvoje nadšení zahubit. Jiné církve už taky přestali s pouliční evangelizací, protože efekt byl spíše opačný a za léta počet nových lidí nula. Ty musíš být naprosto přirozená, mít hlavně svoje zásady a postoje a nestydět se je veřejně přiznat, i za cenu posměchu, fakace ..., což není vůbec jednoduché. Lidé, kteří vědí co chtějí a hlavně mají CHARAKTER a je to na jejich životě vidět, tak vždy přitáhnou pozornost sami od sebe a pak se může stát, že se budeš naprosto normálně s někým bavit (běžný hovor) a ta příležitost přijde naprosto nenuceně a ten člověk buď zájem mít bude, anebo nebude. Modlení za příležitosti je O.K., ale lidi budou vždy lidi a oni jsou půda, ty jen rozsévač. Je to hlavně o tobě a o tvém životě (práce na sobě, čtení písma, moudrost, zásadovost ...) a o přirozenosti.

Karolína (04.10.2013 17:46)
Taky jsem tenhle rok začala mít nutkání víc o Bohu mluvit, začala jsem s některými kamarádkami, nevnucuji jim to a někdy si o tom i dobře popovídáme (i když nejsou věřící, hlavně to musíš dobře podat) :D

GG (28.09.2013 19:37)
ahoj :) myslím, že hodně záleží na tom co za plemeno chceš :)... a na co je koník zvyklý z minulosti.. ale myslím, že můžeš mít skoro každé plemeno pokud budeš mít ve výběhu aspoň přístřešek a v zimě ho budeš dekovat :)

májenka (28.09.2013 20:56)
Ahoj! některé plemeno koně může být venku i přes zimu (samozřejmě s nějakým přístřeškem) tak taky si musíš vybrat plemeno, které ti bude vyhovovat, nebo to aby se ti nejvíce hodilo do pdmínek které máš :).......nebo můžeš mít ustájeného koně někde poblíž (k někomu kdo má koně) a chodit za nim každý den :D

Sandra (29.09.2013 16:29)
Ahoj, bohužel je vidět, že asi vůbec nedovedeš představit, co obnáší mít vlastního koně, a obecně toho o koních moc nevíš, a tvoji rodiče už vůbec ne. Já jsem u koní přes 15 let, z toho 8 let mám koně svoje a i když je mám v soukromé stáji, kde platím za ustájení x tisíc měsíčně, stojí to spoustu času a hlavně peněz. Píšeš, že nemáš ustájení, což znamená, že bys musela mít koně taky někde ustájeného, což bývá finančně nákladné. Může se ti podařit narazit na soukromníka, který ti koně ustájí za výpomoc za dejme tomu 2 tisíce měsíčně (což jsou asi tak minimální náklady na jednoho koně - jen elektřina, voda a krmení, veta atd. nepočítám), ale spíš se ustájení pohybuje kolem 4.000 a víc... to je první věc. Druhá věc jsou prostředky na péči - veterinář, který tě, pokud máš štěstí a nemusíš ho volat moc často, taky přijde na pár tisíc... k tomu připočti náklady na vybavení - kartáče, cajky... víš, nemám ráda lidi, co se hrnou do pořizování si zvířete, když o tom nic nevědí a nemají ani dostatek prostředků... bohužel většině lidí nedochází, že oni si sice splnili sen, ale to zvíře docela trpí... navíc na to, abys mohla mít koně, musíš mít zkušenosti (jsi schopná poznat koliku, odčervit ho, poznat, jestli ho třeba bolí záda...), které ty zatím nemáš. takže ti radím,voz se u kamarádky a sny na vlastního koně si nech zatím zajít (kdyby tě to nepřecházelo, napiš, pošlu ti kalkulaci měsíčních nákladů :)) Jenom pro info, jak dlouho a kde (stačí město) jezdíš?

Barča (01.10.2013 14:09)
Jsem taky z vesnice takže to k těm koním mam kousek.... nejde jen o to že se "vozim" ... o 12 koni se v podstatě starám jen já a ta kamarádka ;) takže ňaký základy mam... :) ale kdybys mohla tak ta kalkulace by mě zajímala :)

Dolly (27.09.2013 15:08)
Ahoj moooooc super je knížka Povolené švy (jestli máš ráda módní návrhy a romantiku tak je právě pro tebe). A pak tzaké velmi doporučuji trilogii diamanty-rudá jako rubín, modrá jako safír, zelená jako smaragd (fantasy romántická knížka-tyto tři jsou asi nejlepší co jsem kdy četla) :)

Any (27.09.2013 15:28)
Ahoj :) Hodně se mi líbila a povzbudila mě knížka " Život bez hranic" Napsal ji Nick Vijucic, ktery je bez koncetin a popisuje tam vse, co ho potkalo, jak se s tym vsim vyrovnaval atd...Uzasna knizka :)

mmm (27.09.2013 19:52)
Ahoj já čtu twilight ságu -romantický, upíři, atd..

Terka♥ (27.09.2013 20:08)
Drakie ♥ :-)

eMko (27.09.2013 21:49)
Ahoj, záleží na tom, co máš ráda ;)z fantasy mám ráda Hobit, aneb cesta tam a zase zpátky nebo triologii Pán prstenů (to je podle mě hodně známé, napsal to J.R.R. Tolkien, křesťan, pán prstenů je podle mně složitější, kdežto hobit "povídkovější"). Potom vřele doporučuji knížku plavčík Jean, pokud máš ráda dobrodružství a historii (To napsali češi Eva a Pavel Dolejší, krásný příběh o plavbě přes oceán, Boží lásce, odpuštění a hlavně o mladém hraběti Jeanu de Conti, který byl kvůli své víře nucen změnit se pouze v plavčíka Jeana. Má to i druhý díl, oba jsou dost tenké) Jestli máš ráda přírodu a zvířata, doporučuji knížku Bílý tesák, kterou napsal Jack London, americký "zálesák". Je o vlkovi, který se protlouká životem jak jen může. Snaha o přežití, snad nic víc. Ikdyž se to zdá nemožné, knížka končí sťastně. Z podobného prostředí je i Král šedých medvědů. Nebo knížka Říkali mi Leni. Dost silný příběh o holčičce, která byla za druhé sv. války převežena do Německa na převýchovu a sama to zjišťuje. Snad si vybereš ;)

Anny (28.09.2013 08:42)
Ahoj! Já čtu Annu ze Zeleného domu. Je to moc super knížka, o holce, která je z sirotčince a potom ji adoptují starší lidé na ostrově prince Edwarda...Koukni se na www.anna-shirleyova.wz.cz Tady je o ní snad všechno. :)

Mikča (18) (28.09.2013 17:34)
Já jsem letos o prázdninách četla knížku Kašpar z Hor a moc se mi líbila. Četla jsem ji na doporučení našeho pana faráře a můžu říct, že jsem ji doslova hltala. Více info najdeš třeba zde http://www.iliteratura.cz/Clanek/13481

:) Introvertka :) (29.09.2013 13:01)
Ahoj, možná se ti bude líbit kniha Černobílý svět od Kathryn Stockett :) Je to fajn kniha.

Maru (29.09.2013 13:24)
Ahojky:-)já jsem právě včera dočetla knížku Hvězdy nám nepřály. Je to nejlepší kniha roku 2012 podle časopisu TIME. Vypráví o šestnáctileté Hazel, která má rakovinu a potká úplně super kluka :) atd...Mi se velice líbila, jen jsem na konci brečela, ale to asi každý..:-)

B. (29.09.2013 15:52)
Ahoj, teď onehdáž jsem četla knížku "Jestli zůstanu" od Gayle Formanové:) Je to moc pěkné, doporučuji :)

Petra (29.09.2013 19:32)
Ahoj, třeba Život za život od Giuliany Pelucchinové. Knížka přináší podrobné informace o životě italské lékařky Gianně Beretové - Molové (1922- 1962), zachycuje svědectví jejích nejbližších a popisuje dění vedoucí k jejímu svatořečení. Na románech od Vlasty Javořické se mi líbí, že jsou psané v křesťanském duchu.

Aný (23.09.2013 21:04)
Ahoj, jak tě napadla taková otázka? Sebepoškozování je začátek sebevraždy, jako jednání ho považuji za špatné. ALE ne člověka, který se sebepoškozuje. Ten si většinou ubližuje, aby ukázal, že se mu děje něco špatného, co se mu nelíbí,ale neníí to vidět, a tedy potřebuje pomoc a o pomoc si "říká" tak, že si ještě víc ubližuje.

markýza desát (23.09.2013 23:09)
Je tady problém (vyloučení spolužáky, nemoc v rodině, tlak na to, jaký má mýt holka zadek, aby byla krásná a líbila se chlapům, ...) Člověk nevidí východisko, tak se snaží tuhle beznaděj přebýt něčím horším, (mlácení se do toho, co chci mít jinak, řezáním..., nebo pokud nemá sílu a odvahu pořezat se, tak myšlenka, aby ho nějaká nemoc, či jiná tragédie "osvobodila" a "přivedla na správnou cestu"). Je to zárověň i kapitulace, hrozné zoufalství a odevzdání se (ať klidně zemřu - často to i sebevraždou končí) Je to nejen v období dospívání, kdy se srovnávání člověk prostě nevyhne, hledá se a pokud není takový a onaký, tak vlastně nemá cenu + do toho hormony ... Může to být i v dospělosti např. smrt při dopravní nehodě, nebo nějaká šikana v práci, nebo nějaká jiná nespravedlnost, která se děje a vy to nemůžete ovlivnit. K tomu vyvolávání nad sebou různých nemocí a i fyzickému ubližování je důležité hlavně dodat, že to skutečně funguje a že to tehdá bylo veliké štěstí. Nepíšu teoretický názor, ale praktickou (osobní) zkušenost.

An (24.09.2013 19:14)
Ahoj,já se řežu žiletkou.Mám docela zkrvavený boky.Nevím proč ale vím že někde v sobě mám velký problém.A to řezání mi od něj ,,odpomáhá''.Za chvíli mi bude 14. A přijdu si sama,úplně hrozně sama.Nikoho nezajímám.Řekla jsem to rodičům.Ale taky jsem jim slíbila že už se řezat nebudu.Vydržela jsem to asi 14 dní.Ale ted' se zase řezu.To rodiče neví.Nevím jak přestat.Mám v sobě takové napětí které uvolní jen říznutí, bodnutí atd. Prosím pomoc!!!!

reakce z redakce (25.09.2013 11:17)
Ahoj An, díky za důvěru. Posílám ti odkaz, ve kterém je nejen příběh holky, která bojovala s podobnými problémy jako ty, ale taky odkaz na paní doktorku, která by mohla pomoci. http://www.in.cz/clanky/rodina/kdyz-tece-krev-neboli-dus
e-tjz.htm.
Situaci, kterou prožíváš pravděpodobně sama nevyřešíš. Je potřeba najít si nějakého odborníka, který ti pomůže. Pokud nejsi přímo z Prahy, můžeš nám do redakce poslat svůj e-mail (který samozřejmě nezveřejníme) a zkusíme ti sehnat nějakého odborníka z tvého blízkého okolí. Moc na tebe v redakci myslíme a neboj se ozvat. Marie

peta (22.09.2013 19:16)
Ahoj, věř mi, že změny nálad a přecitlivělost jsou často i jenom proto, že prostě dospíváš... i já to tak měla...často jsem se chovala agresivně, křičela jsem na rodiče,... ale dnes už vím, že to prostě patřilo k dospívání (i když se za řadu situací stydím). Ne se vším musíš chodit k psychologovi... snad jsem ti aspoň trochu pomohla...

ABC (22.09.2013 19:37)
Co takhle pro začátek zkusit nějakou psychologickou poradnu na internetu? I křesťanské se dají najít. Je to zadarmo a mamka nemusí vědět, s čím ses svěřila a potřebuješ poradit :)

Mája (24.09.2013 16:41)
Ahojky, zkus toto :) http://www.kppp.cz/sluzby-poradny.html

(16) (25.09.2013 15:29)
Jo, a co si myslíte v Brně o Modré lince? Máte s tím zkušenosti?

Petra (22.09.2013 20:02)
Ahoj, zkus to zahnat střelnou modlitbou, třeba: "Pane Ježíši, odežeň ode mě ty špatné myšlenky, nechci na to myslet." nebo něco podobného. Dokud s tím nesouhlasíš a snažíš se proti tomu bojovat, tak to není ještě hřích. Můžeš se svěřit také zpovědníkovi, třeba ti poradí ještě něco.

Aný (22.09.2013 22:15)
Ahoj, nedávno jsem koupila Youcat-Biřmování a tam se píše není hřích, že tě napadají špatné myšlenky, hřích je, když se jimi necháš strhnout a proměníš je ve skutek (parafráze, YB teď nemám u sebe, ale vřele ho doporučuju). Aby mě špatné myšlenky nenapadaly, pomáhá mi mít toho člověka ráda a pomodlit se za něj už když si s ním podávám ruku a ještě ho ani neznám (nebo se s ním teprve mám seznámit).

já (25.09.2013 18:26)
Ahoj taky se mi to stává. Třeba když vidím někoho tlustého.. tak mě napadne, že je tlustý. I když ho mám třeba ráda. Hrozně mě to vadí, že lidi takhle soudím. Vždycky tý myšlenky hned lituji.. Většinou když se tím moc nezabývám.. Tak to hned odezní. Nebo někdy mě napadají i sprostý věci.. Z ničeho nic. Snažím se špatné myšlenky vždycky zahnat, třeba modlitbou. Nebo, prostě rychle myslet na něco neutrálního. :D

markýza desát (23.09.2013 14:45)
no tak věřit v Boha může, to "věří" spousta celebrit i lidí. Pro většinu Bůh - dobro, navíc každý o Bohu slyšel a tak to je takové automatické ho dávat i do běžného hovoru (Pane Bože..., Ježíš Marja..., Pán Bůh tě potrestá...). Ty texty si sama ale myslím nepíše, takže to je stejně práce někoho jiného, ona se s tím pouze ztotožňuje, protože to "zní hezky" a posluchače to taky chytne. To, co tě asi zajímá je jestli víru praktikuje. To si myslím, že opravdu ne (v žádném případě ji nechci odsuzovat !) Tebe to ale nemusí zas tak zajímat, protože pokud se s tím textem ztotožňuješ i "hlouběji" a ta hudba se ti líbí, tak ti odpadá to dilema "je ta hudba škodlivá" a můžeš ji bez obav poslouchat.

markýza desát (23.09.2013 15:32)
závist je naprosto přirozená, protože je daná tím, že každý chce být přirozeně ten nejlepší a naneštěstí si nejsou a ani nemohou být lidé nikdy rovni. Ti co nezávidí skoro vůbec jsou šťastní lidé a ti, co jsou závistí posedlí jsou horor pro ostatní (osobní zkušenost v rodině). Jinak ta tvá metoda je velmi dobrá, protože se tím osvobodíš a předejdeš mnohem horším duševním stavům. Ještě se to dá vzít z i z jiného úhlu, a to tak, že tě to motivuje se sebou něco dělat, nebo označit věci správnou cenovkou. A nejlepší motivací je to, že když kolem se vidíš úspěch, tak máš naději, že ne všechno na světě je zlé a nefunkční, ale že úspěch a štěstí existuje a to dává velikou odvahu hlavně INTROVERTKÁM, které si přirozeně nevěří, a tak se mají za "čeho chytit". Nejdůležitější je, vědět kdo jsi a jaký máš žebříček hodnot a nenechat se strhnout názory a stylem života jiných a už vůbec ne sračkama v reklamách a v "lajfstajlovejma" periodickejma blitkama. To, že je to (nejen) na začátku hodně těžké je žel pravda, to ano.

ahoj (16) (25.09.2013 19:24)
Jop, klukovi kterej se mi líbí se líbí moje kamarádka. Je překrásná...