A (03.11.2014 11:59)
Ahoj, řekni mu ot tak, jak si to napsala tady :) (že se na vztah ještě necítíš. A to je v tvých 15 velice rozumné, máš ještě spoustu času před sebou a hodně vyrosteš a změníš se do dospělosti) :)

sisi (03.11.2014 14:27)
ahoj, je pravda, že se s láskou nemá začínat zbytečně moc brzy. Na druhou stranu - on se ti líbí, ty jemu asi taky, může z toho být krásný vztah a třeba i pravá láska. Váš vztah se nakonec může změnit i v manželství, jak víš, že to není ta životní láska? Takže pokud si troufáš, chození bych nevylučovala. Nevím, jak je starý on, ale je moc fajn že už ti napsal:)Víš, kluci se v tomhle věku dost stydí a potřebují trochu pomoct:) Ještě mě napadlo, co ho poznat nejdřív kamarádsky? Jak mluví o ostatních ve spolču, jak se chová při hře, jak spolupracuje na nějaké akci ap.? Alespoň si ověříš, zda-li za to vůbec stojí. A asi bych se (jako já teď) modlila za správné rozhodnutí. Měj se hezky:)

uuuuuuu (03.11.2014 14:51)
ahoj, já tam ty chloupky nejdřív sestříhám nůžkama na nehty, pak nanesu "Opilcu na citlivé partie" nebo tak nějak se to jmenuje, a nechám 10 min působit. Pak setřu a důkladně smyju. Musíš si ale dát pozor, aby se ti Opilca nedostala do tvých genitálií a pečlivě dodržovat návod. S voskem nemám zkušenost,a epilátor?! Brrrrr, ta bolest! Já mám citlivou kůži, takže ho nesnesu.:(

22 (31.10.2014 21:17)
triko s vtipnym napisem stoji neco kolem 200-300

kiki (01.11.2014 10:23)
ahoj, moje nápady: voňavka, šampon, klíčenka, propiska, stolní kalendář s autama, čepice, pásek do kalhot (ten bych koupila po konzultaci s mamkou), balení žvýkaček,....

Earendilka (01.11.2014 13:30)
Nestrachuj se, do Vánoc je ještě spoustu času :) Nic proti, ale mi přijde divné, jak všichni lidi začínají třeba už v říjnu šílet a shánět dárky... já si v té době ještě užívám krásného podzimu :)) A co koupit bráchovi? Napadá mě třeba model letadla, nebo prostě něco takovýho klučičího... :D Nebo se prostě rozhodni podle jeho zájmů, co se mu líbí a tak... :)

Elizabeth (02.11.2014 01:15)
Ahoj, taky mám staršího bráchu (21 :D)... Určitě ho potěší nějaká voňavka. Neni to zrovna nejlevnější, ale když se podíváš do KIK, seženeš jí za 80 kč a opravdu dobře voní. Nebo Rossmann. Taky jsem nedávno byla v Gate a mají tam hodně klučičích náramků a řetízků. Nebo takovou tu sadu, kde je sprchový gel a šampón. :)

hel (02.11.2014 13:51)
taky mám bráchu (14) a radím ti dej mu dedodorant nebo něco na ten způsob

H. (02.11.2014 18:13)
Já bych mu dala CDčko jeho oblíbeného zpěváka/skupiny ... nebo bych mu s ní namalovala namalovala obrázek (tím myslím nějaký fakt propracovaný - třeba detaily vytažené mikrotužkou ...), já jsem mu minulý rok koupila přívěsek se zvonem AC/DC a moc se mu líbil :) letos mám pro něj pivní šampón (dělá ho česká značka Bione Cosmetics - bio kosmetika), k tomu knížku jak se vaří pivo a ještě speciální pivo z našeho místního pivovaru :) Jestli má nějaký koníček, snaž se toho využít, je to totiž sázka na jistotu :) H.

k (03.11.2014 13:47)
Díky moc všem :)

já :D (31.10.2014 14:46)
a pro koho?

max (31.10.2014 17:36)
rodiče a 10letá ségra

Lola (31.10.2014 18:47)
http://www.youtube.com/watch?v=iuIcFMnCzAE - malý, ale hezký :D

22 (31.10.2014 21:18)
segre nausni muzes i koupit 20kc

rada (01.11.2014 15:32)
https://www.stream.cz/porady/vychytavky Určitě tam mrkni. ;) Třeba tě některý výrobek zaujme.

eMko (01.11.2014 17:02)
ahoj :) dá se udělat spoustu jednoduchých a krásných šperků - z korálků a tak. Můžeš se pro inspiraci kouknout na stránky fler.cz. Nebo třeba fimo, ale to neni moc levný.

já :D (01.11.2014 21:10)
No tak sestře můžeš ušít polštářek nebo vyrobit stojánek na tužky, krabičku s překvapením a tak, možností je hodně :) Mamce můžeš dát tašku, kterou jí hezky nazdobíš( přečti si poslední in, máš tam inspiraci ;) ) nebo nasbírej nějaké recepty a udělej mamce kuchařku… No a taťkovi… můžeš vzít kolečko dřeva, nazdobit ho a jde to použít jako podložka pod pivo atd. No snad jsem ti aspoň trošku pomohla, ať se ti daří :)

Elizabeth (02.11.2014 01:16)
Zkus zadat do Googlu: DIY gifts Podívej se i na obrázky :)

hel (02.11.2014 13:52)
mamce ušij chňapku bude mít radost

Earendilka (02.11.2014 14:25)
lidi, co blbnete, je listopad :DDDDDDDD

M (31.10.2014 14:33)
Ahoj, postím se tak, že jím pouze chléb (rohlík) a piju jen vodu nebo čaj.

H. (02.11.2014 18:04)
Já se teda postím jen tak, že si odepřu sladkosti, nebo něco jiného, co mi chutná ... snažím se jíst méně ...

růžička (31.10.2014 13:49)
víš, podobnou situaci jsem taky řešila. kamarádka bydlí sice v naší vesnici ale nemá jenom mě( tím teď nemyslím, že by měla jinou nej. kamarádku ale třeba sourozence, rodinu a tak...) a tak jsem někdy žárlila, ale ještě to není úplné, ale myslím, že se snažím přestat. myslela jsem si taky, že ji chce jako nejlepší nebo dobrou kamarádu jiná holka- a zase jsem žárlila. tak jsem se jí(mojí nej.kam.) zeptala, co ta druhá a úplně mě zahřálo, když řekla, že neví, co ta druhá, ale že ona má v tomto jasno...:) a někdo možná není takový, že vše řeší slovně. já se snažím všímat si třeba i jejího chování vůči mě nebo druhým. a já jsem na toto docela stydlivá, takže ona je pro mě jasnou volbou, když bych něco podnikla.:) neříkám, že jsem se této žárlivosti úplně zbavila ale do budoucna to mám v plánu :D víš, někdy je dobré nevidět věci jen ze svého úhlu pohledu ale zkus se podívat pohledem Boha :) nevím jestli jsem ti nějak poradila ale já sama jsem ráda, že jsem to sem napsala. přeju hodně zdarů a Božích darů.... pomodlím se za tebe. a nezapomínej, že nejlepším přítelem je Bůh. prominte mi tak dlouhý příspěvek :D

22 (31.10.2014 21:19)
vzrusena

qqqqq (01.11.2014 10:20)
u nás na Moravě se tak označuje člověk, co pořád myslí na sex.

A. (01.11.2014 14:44)
Že po něčem hrozně moc toužíš (dneska se to většinou spojuje se sexuálním chtíčem).

Pralines (01.11.2014 13:27)
Ahoj.. Nejspíš přibíráš špatným způsobem :) Nevím, co jíš ani neznám tvou životosprávu.. Ale dost lidí se snaží přibrat tím, že jí více sladkostí, sedí, nic nedělají.. Naopak se zkus více pohybovat, pokud to jde :) Dávej si velké porce, ale pravidelně :) Nebo naopak menší a často. Taky jsem potřebovala přibrat.. A snažila jsem se tak nějak jíst jen větší porce, než normálně a nebránila jsem se tomu, když jsem měla na něco chuť. Ale určitě nepomáhá se tláskat nezdravým a myslet si, že člověk přibere na váze. Jak říkáš, člověk pak spíš tak nějak "tloustne".. Snad jsem ti pomohlo a nějak váhu zvýšíš ;) vím, že je to často boj :)

ffffffff (02.11.2014 15:13)
ahoj, doporučuji si domluvit konzultaci s nějakým odborníkem (zajdi za svým doktorem, poptej se ve fitcentru nebo zapátrej na internetu), protože tohle vyžaduje odbornou radu.

zuzana (29.10.2014 15:28)
Ahoj, někdo by měl mít na stužkováku zahajovací proslov, kde shrne ty čtyři roky. Většinou to má třídní. Co se programu týče, my jsme to měli tak, že jsme posadili dva profesory (které jsme tam pozvali) proti sobě, a ti měli debatovat na nějaké námi určené téma: rap vs dechovka, dredy, modní záležitosti,...a my jsme se tomu pak hrozně smáli, protože to byli témata, o kterých neměli ani páru, a pak kterej učitel víc bodoval:):) Nebo jsme si promítali naše fotky z dětství, a hádali jsme, kdo je kdo. Nechyběla tombola a tancování. Zástupce třídy měsíc před stužkovákem od každýho vybral 500 Kč, a z toho se pak zaplatila hospoda, všechno jídlo i pití (včetně alkoholu). Takže když dal člověk zástupci 500 Kč, tak už pak na večírku nic neplatil. My jsme zvali snad všechny profesory (je prý slušnost pozvat i ty neoblíbené, zvláště pokud sedí u maturit), ale z 15 pozvaných přišli 2...

Ani (29.10.2014 18:16)
Ahoj! U nás teda měl proslov na úvod spolužák (nic vážného, to bude až na plese), potom se stužkovalo, což zahájila třídní pár slovy. Pro stužku jsme si chodii tak, že jsme měli prezentaci fotek z ranného dětství (většinou nějakou miminkovou, podle čeho nepoznáš nic, a pak něco cca ze školky, prostě jako děti), profesoři hádali, kdo to je a ten byl ostužkován (to se jin, říkali, líbilo). No a předem jsme s těmi, se kterými jsme měli dobré vztahy, tak "nenápadně" zeptali, jak většinou ty stužkováky vpadají, co se jim tam nelíbí ap., takže prý nemají rádi organizované infantilní hry - vyšli jsme jim vstříc. Určitě je dobré mít nějaké téma, vekterém se to odehrává (my jsme měli "inkognito", tzn. všichni přišli v různorodých maskách, pokud požno nepoznatelně, jiná třída měla "superhrdiny" a ty s sebou táhli celý rok, přes ples až k maturitě, měli trička se supermanovským "S" a jasně dali najevo, že jich se problémy netýkají). A pak jsme si u profesory povídali o všem možném (hlavně ne o škole, takže víme, kdo má kolik dětí, co dělají, co manžel rád jí a tak :) - uvolní se, navážete bližší vztah, což se hodí a je milé potkávat je nejen jako strašáky s testy v ruce, ale jako super lidi). Tak to bylo u nás. Ať se vám večírek vydaří! :D

zuzana (29.10.2014 07:54)
Ahoj, já jsem byla v květnu u dietoložky, a ta mi řekla toto: jíst 5 krát denně, dopoledne spíš ovoce, odpoledne zelenina. Sladké do 14:00. Vypít alespoň 2 l denně nesl. nápoje. Sportování : "30 sekund běh, 90 sekund svižná chůze" - toto pořadí udělat celkem 6 krát, a to třikrát týdně. Pokud nechceš běhat, tak chodit plavat. Ještě mi doporučila aqua aerobic nebo zumbu. Jinak můžeš jíst všechno, občas si můžeš dát i něco méně zdravého. Tato dieta je navržena tak, aby jsi u toho zvládla školu. A taky se tím moc nestresovat, spíš to dělat jako zábavu. Ještě mě napadlo, co třeba vyhledat nějakého dietologa či trenéra? Ten tě komplet změří, zváží a sepíše ti to na míru jako mě:)

lulufairy (29.10.2014 08:10)
Určitě změň jídelníček. Měla bys jíst více masa i zeleniny. Ovoce jez maximálně do 16:00. A úplně vypusť sladkosti. Z hlediska pohybu je dobrý běhat nebo tancovat. Pokud chceš současně zpevnit tělo začni k tomu posilovat.

Eliška (29.10.2014 08:42)
ahoj, jez pouze když máš hlad a jez pravidelně, třeba 5 denně, ale po menších porcích. vyhýbej se tučným a sladkým jídlům, nepij sladké nápoje. také by to chtělo pravidelný pohyb :) na internetů je návodů spousta a lidi se diví, že to nezabírá..ale důležitá je pravidelnost :) každopádně si prvně spočítej BMI na netu. spousta holek si myslí, že je tlustá- a přitom je to jen okolím. důležitější je, jaká jsi uvnitř. hodně štěstí! ++

Marky (27.10.2014 09:16)
Na té holce vypadají každopádně dobře, když si k tomu vezmeš pěkné lodičky.. :) s mašlí to vypadá elegantně :)

lily (27.10.2014 09:35)
Jsou moc hezké :-)

Lucka (27.10.2014 10:35)
Já myslím, že jsou ok, jsou moc pěkné :) Pokud chceš zakrýt ramena, můžeš si dát sáčko nebo bolerko :)

ela (29.10.2014 07:55)
budu ti držet pěsti u maturity:)

Terka (30.10.2014 20:08)
Souhlasím

qqqqq (27.10.2014 10:45)
ahoj, pokud ještě nejsi vdaná, tak podle církve to hřích je. Dala bych si ale pozor na případnou zneužitelnost. Nikdy nevíš, kdo to uslyší, jestli si to nenahraje a pak někde nepustí:(

? (27.10.2014 16:33)
Ale když je to s mým klukem?

Ani (29.10.2014 07:40)
Ahoj, osobně moc nechápu co ti sex po telefonu přináší. A to je asi hlavní kriterium, zodpovědět si, zda to, co dělám, je dobré; pokud ano, hřích to není. Já sex po telefonu nepovažuju za dobrý, sex je vyjádřením lásky a vzájemné oddanosti, po telefonu vyjádřím oddanost jedině svému operátorovi. Stačí druhému říct, že ho mám ráda a obejmout ho až se uvidíme. S bývalým? to se jedině oblbujete a po telefonu děláte něco, co vám nepřísluší ani osobně. Ani v manželství podle mého nemá sex po telefonu/skypu místo. Měj se krásně :)

klara (29.10.2014 11:30)
je to hřích v kazde situaci, toto není důstojné lidské přirozenosti, nehlede na to že v evangeliu Pán říká : "kdo touží po žene ve svem srdci už s ní cizoloží" jak se na takové otázky muzeš ptát pokud znáš katechismus katolického náboženství ? láska je mnohem více než sex, podobně jako je nesmrtelná duše nesmírně důležitější a cennější než tělo, tak je to i s telěsnou a duchovní, obětavou láskou k druhému :)) proti touhám a vášním těla musí katolické duše bojovat a ne hledat kličky jak obejít Pána Ježíše :)) Tak přeji hodně štěstí a Boží milosti všem kdo mají s tímto problem.

sisi (27.10.2014 10:50)
já bych mu dala takový to přáníčko/blahopřání, co prodávají v papírnictví. A ještě bych mu k tomu koupila třeba sprchovej gel, voňavku, pásek do kalhot, klíčenku, vtipnej přívěšek na klíče, balení žvýkaček, ...no je toho hodně:)něco vyber.

www (27.10.2014 10:59)
Ahoj, no to je strašně individuální. Jsou dvojice, které to tak cítí od první chvíle, jiné na to přijdou časem, a existují i páry, co se nakonec dají dohromady, i když se předtím nemuseli, nebo si mysleli, že ten druhý nikdy nebude jejich typ, ale nakonec tam přeci jen přeskočila jiskra. Asi by se tomu mělo trochu pomoct, třeba občas vyrazit někam mezi mládež, usmívat se atd. A kam vyrazit? Pokud hledáš věřícího, hodného kluka, co vyznává podobné hodnoty, tak je pravděpodobnější, že ho potkáš někde na centru mládeže než na diskotéce, ale ve výsledku to nikdy nevíš, tak co:)Jinak je dobře, že se za to modlíš.

klara (29.10.2014 11:41)
Ahoj, hlavní je neustávat v modlitbě, a mít velkou trpělivost a postoj srdce : darovat sebe úplně a neočekávat nic na oplátku, láska která "miluje" jen když miluje ten druhý není pravá, ale když zapomínáš na sebe pro něho, třeba i tu bolest srdce obětujeeš za něho Pánu .. to je něco víc Já jsem před rokem poznala jednoho chlapce a od té doby mám v srdci silné hnutí a pocit že patříme k sobě že je to muj budoucí manžel. Do této chvíle nejsme spolu, i když jme se poznali a jsme si blíž, nikdy jsem se nepřestala za neho modlit, vždy je důležité modlit se za jeho duši, za jeho radost, štěstí, posvěcení apod. ne sobecky "aby byl můj, abychom byli spolu" tak poznáš jestli ho máš opravdu ráda...ten první postoj musí převládat a k tomu druhému (kteremu se obcas neubranis) přidavej : "jeli to Tvá vůle Pane" Ja zažila hodně Boží pomoci a jsem si téměř jistá že je to otazka času, kdy budeme spolu :) Tak s Boží milostí a svou trpělivostí až ho potkas tak ho poznáš :)) ve vztahu by pak melo platit : "jsem tu pro tebe zapomínám na sebe"

Mary (24.10.2014 15:45)
Já mám dlouhé vlasy, jako malá jsem nosila účesy a teď je pořád nosím normálně rozpuštěné a vůbec mi to nevadí, naopak různé drdoly a cůlíky mě nepříjemě stahují. Ale udělej, jak to vyhovuje tobě :)

J. (24.10.2014 15:52)
Ja si ich strihám sama a udržujem si približne rovnakú dlžku. Väčšinou rozpustené, cestička nabok. Niekedy cop alebo drdol, či bublina vpredu. Občas nosím čelenku a cez leto som mala ofinu. Myslím že s vlasmi to je individuálne, a treba len skúšať !!

Mm (24.10.2014 19:32)
Ahoj, nevim, jak dlouhé vlasy máš, ale určitě je začni nosit rozpušteěné!! Já jsem je jako malá taky nosila rozpuštěné a pak stažené v culíku.ALE teď jsem ráda,že je nosím zase rozpuštěné je to hezčí(snad:))

n (24.10.2014 22:18)
Ahoj, já je pořád nosím v culíku :D

Lenka (25.10.2014 18:37)
Já jsem si je nechala ostříhat na mikádo - OSUDOVÁ CHYBA!!! Vypadala jsem fakt blbě. Teď je mám už trochu delší a nosím je v culíku everyday.

Věra Anežka (25.10.2014 19:40)
Ahoj Katy, nevím jestli ti budu moct dát odpovděď,která ti bude užitečná.Když jsem byla malá,tak jsem měla dlouhý vlasy a nosila jsem culíky. Ale když jsem byla větší,tak jsem z důvodu,že mě gumičky a čelenky ve vlasech vadily a znervozňovaly, začala nosit krátký vlasy.Krátký vlasy nosím dotěď a zjišťuju,že je to nejlepší způsob.Já jsem spíš sportovní typ, a před 3 rokama jsem dělala rekreačně atletiku.K tý mě přivedl můj bývalí přítel.Navíc jak jsem již psala jsem sportovní typ a dlouhý vlasy mi prostě nesluší. Každopádně vlasy nos,tak jak se ti líbí a jak se nejlíp cítíš. Někomu sluší rozpuštěné, někomu v culíku. Přeju ti ať vždy správně zvolíš účes kterýse ti bude líbit a ve kterém budeš prostě neodolatelná,zkrátka In!.

evi (27.10.2014 11:02)
ahoj, já je mám trochu nad ramena, zastřižené do obloučku(v podstatě takové mikádo) a je to tak fajn:)

kjára :) (27.10.2014 17:56)
Ahoj, já vlasy nosím neustále rozpuštěné. Nemám ráda culíky to už radši drdol. A teď bych se chtěla zeptat já :). Když nosím vlasy rozpuštěné (ale i v culíku) tak se mi pokaždé rozcuchají ty horní vlasy a vypadám hrozně. Jako bych se nečesala. Máte někdo nějaký návrch co mám dělat?

ZMDS (24.10.2014 12:39)
Ahoj, mám to úplně stejně ... sice nevím, kolik Ti je, ale mě je skoro 20 a hodně kamarádek je už vdaných, nebo mají už třeba od střední kluka. Někdy si říkám, že je to tím, že jsem spíš uzavřená, nebo že ze mě vyzařuje to, že si nevěřím a nelíbím se sobě. Moc se bojím že zůstanu sama. Do školy v podstatě nechodím, jen na nějaká přezkoušení, což naštěstí na vysoké prochází. Nikoho tam neznám. Jsem skoro celé dny doma, takže šance na seznámení s někým je nulová. Nejhorší jsou ty vyhlídky. Doktor mi říká, ať ukončím školu a jdu do invalidního důchodu s depresemi ... Jestli Ti můžu poradit, tak běž k psychologovi. Já tam chodím už přes deset let a z nejhoršího mi pomohl. Moc Ti přeji, ať to zvládneš. Kdyžtak sem zase napiš a můžem si psát :)). ZM.

Liz (24.10.2014 13:48)
Ahoj, ve své otázce kombinuješ dvě věci-problém se sebepřijetím a problém s tím, že nemáš kluka. Já věřím, že Bůh mi převede do cesty toho správného až na to budu plně připravená. K tomu, si myslím, je potřeba umět sama sebe přijmout, mít pevnou víru, vybudovanou osobnost atd. atd. Vysvětlím ti, co přesně myslím: a) sebepřijetí: znám spoustu holek, které mají problém se přijmout. To, že ti někdo řekne, že nejsi pěkná, ještě nic neznamená, protože to bývá ze žárlivosti, neber to vážně. Já na svůj vzhled (i na jiné věci) uplatňuji pravidlo: Co můžeš vyřešit, vyřeš, co ne, neřeš. Například: máš účes, který ti nesluší. To je věc, kterou můžeš vyřešit, tak zajdi ke kadeřnici. Nebo: Máš moc velký nos: to nemůžeš vyřešit, tak to neřeš a zakaž si myšlenky ohledně tohoto tématu a místo toho si všímej tvých kladných vlastností. Jo, musím přiznat, že v dnešní době by šel i ten nos vyřešit plastikou nebo opticky zmenšit make-upem, ale to vnímám jako zasahování do Božího stvoření a přehnané předělávání se. b)Pevná víra: z tvé odpovědi je cítit nejistota, že partnera opravdu najdeš. Důvěřuj Bohu, že pro tebe někoho má. Můžeš psát svému budoucímu partneru dopisy, které si schováš a jednou mu je přečteš, žij s vědomím, že on někde žije, nepochybuj, že ho potkáš. c) Vybudovaná osobnost: To souvisí s tím sebe přijetím. Přemýšlej, jaký manžel by se ti líbil a co musíš dělat, aby ses k němu hodila. Já mám pěkně dlouhý seznam. :D Dovol mi připojit příklad: Sedím na posteli, večer, v pokoji ne úplně uklizeno. Říkám si: můj muž bude hezký, chytrý, čistotný, pracovitý atd. Pak se zamyslím: Jestliže bude čistotný, asi by se mu nelíbil stav mého pokoje teď. A jdu to uklidit. Někde jsem četla citát: Jestli se chceš vdát za krále, buď královnou! To se mi hrozně líbí. Abych to nějak ukončila: myslím, že lepší než truchlit nad tím, že nemáš kluka a jsi se sebou nespokojená, je pracovat na sobě, abys byla připravená na to, až ti Bůh pošle toho pravého. Každý je připravený v jiném věku. O prázdninách jsem byla na krásné svatbě, nevěstě bylo 38, ženich trochu starší. Oba byli podle mého názoru skvěle připraveni na přijetí této svátosti, lidé, kteří jsou vybudovaní a žijí s Bohem... Konvertovali až v dospělosti, takže myslím, že jim Bůh dal dost času duchovně vyspět, aby do manželství vstupovali připraveni. A ty? Ukaž Bohu, že si zasloužíš super prince tím, že budeš připravená ho milovat.

uršula (24.10.2014 14:02)
Ahoj, jako bys mi mluvila z duše. Jsem už starší, a taky žádnej kluk ještě nikdy nebyl. A ani to nevypadá, že se to v dohledné době změní. Ostatní se dávají do dvojic hravě, ale u mě to asi nějak nejde. Asi je to v tom, že oni vycítí, že si nevěřím, nebo jsem zakřiknutá, nebo si netroufají, fakt nevím. Co se týče vzhledu, tak to si taky moc nevěřím. Přijde mi, že všichni kolem jsou mnohem hezčí. Já jsem se taky musela vyrovnat se svýma vlasama, nemocí, i tím, že kvůli matice nikdy nepůjdu na vysněné gymnasium. No a momentálně se snažím srovnat s tím, že nemám žádného kluka a kdoví kdy nějakého budu mít. Je to těžké, když kamarádky mají, já vím. Co bych ti poradila? Těm holkám nevěř, podle mého názoru neexistuje žádná vyloženě škaredá holka. Možná bych občas vyrazila někam na spolčo, nebo duchovní cvičení pro mládež, je to příležitost někoho poznat. A přijmout se taková, jaká jsi. A pomodlit se za tu situaci. Držím nám palce:)

liki (24.10.2014 17:37)
Ahoj, já si taky často připadám ztracená. Můj život je jako kyvadlo - jednou na jedné straně a podruhé zase na opačné. Jsou chvíle, kdy si připadám silná (bohužel je jich dost málo), ale pořád se mi zdá, že nikam nepatřím. Taky závidím ostatním, jak vypadají i jací jsou. Možná je to v některém období života i docela normální, ale rozhodně se snažím najít sama sebe, ale moc nikomu nedovoluji, aby mi s tím pomáhál. Doufám, že to zvládnu sama a psychologa rozhodně vyhledávat nebudu. A že nemám kluka mě taky trápí, protože na ostatní holky se alespoň někdo usměje a já pořád nic. Ale zas chci znát alespoň sama sebe, než se pustím do vztahu s někým dalším:-). Tak hodně štěstí a držím palce

ztracená (24.10.2014 21:31)
Holky moc děkuju :))) hodně jste mi pomohly!!!!

Saša - Znojmo (25.10.2014 11:48)
Milá Ztracená, chtěla bych ti říct, že to, co cítíš je normální a stejnými pocity se trápí mnoho mladých tvého věku. Možná se ti zdá, že všichni kolem tebe se mají super, ale ne vždy je vše tak, jak vypadá. Někdy stačí jen trochu jiný úhel pohledu. Ve tvém věku jsem byla naprosto stejná. Introvert, spíše ušlápnutá, obyčejná holka. Nikdy jsem nepodléhala modním trendům a malování mi bylo cizí. Vnitřně jsem se tak nějak ztotožnila s myšlenkou, že člověk je krásný takový jaký je a nepotřebuje žádné vylepšování. Neznamená to ale, že jsem se rázem cítila krásná. To opravdu ne. Vždycky jsem si připadala jako šedá myška, která prostě ke kráskám nepatří. A co se týče názoru ostatních? Vždycky dokáže pěkně ranit. Z toho jsem bohužel nevyrostla, ale s věkem člověk začíná zjišťovat, že svět je prostě takový a lidé dokážou být krutí. Co si ale myslí jeden, nemyslí si celý svět. Někdy lidé říkají věci, které ubližují jen proto, aby se oni cítili lépe. Většinou mají sami nějaký problém... potřebují si zvýšit své sebevědomí. Hlavní je se tím dlouho netrápit. Čím více na to budeš myslet, tím větší a bolestnější se ti to bude zdát. Nakonec tě to může trápit víc a víc a bude ti to jen víc a víc ubližovat. Přitom to může být jen hloupost, kterou někdo vyřkl zcela bez rozvahy. Právě takové situace z nás sle dokáží udělat silnějšího člověka, pokud se jimi nenecháme srazit na kolena. A teď zpátky k tomu, co tě trápí. Jak už jsem řekla, byla jsem na tom podobně. Ze školy jsem často chodila vyčerpaná a doma jsem dokázala hodiny brečet do polštáře. Ne proto, že bych neměla přátele, nebo že by to ve škole bylo nesnesitelné, prostě jsem to tak cítila. Cítila jsem strašný smutek a depresi. Nepřipadala jsem si krásná a nebyla jsem oblíbenkyní třídy. Většina mých kamarádek i spolužaček dávno někoho měli (a to mluvím o střední škole) a já pořád nic. Dokonce i když jsem se někomu líbila a on se líbil mě, neměla jsem dost odvahy do toho jít. Již předem jsem si myslela, že mě nechá. A pak přišla vysoká... a bylo to stále stejné. Nikde nikdo. Už jsem si říkala, že si nikoho nikdy nenajdu, že už jsem na to moc stará. Pak to ale přišlo... byl sice o něco mladší a skoro rok jsme se oťukávali, nakonec jsme spolu ale začali chodit. Nechtěla jsem tomu věřit, stále jsem si říkala, že má na hezčí, a že to nevydrží. Co ale Pán nechtěl, vydrželo to a dokonce jsme již zasnoubení. Když jsem byla na střední a téměř každý den brečela do polštáře, téměř pořád jsem se modlila a prosila, ať najdu někoho, kdo mě bude milovat. A i když jsem se tak modlila roky a už to téměř vzdávala, nakonec přišel. Deprese postupně vyprchala, introvert jsem stále, ale učím se mít sama sebe ráda a sama sebe si vážit. Nemusím být nejkrásnější na světě nebo nejoblíbenější, ale vím, že mám dary, které mi Pán dal... stále se je snažím objevovat a stále bojuji... Můj snoubenec mi neustále opakuje jak jsem krásná (a to i když mám na sobě tepláky, stihla jsem si něčím pokecat tričko a obličej mám neustále samý flíček)... Bůh ví, co potřebujeme a i když nám připadá, že někdy nevíme kudy kam, ono se časem ukáže, že on ví, kudy přesně nás vede... Někdy to chce jen notnou dávku trpělivosti (i to se stále učím) a víry...

eni (27.10.2014 11:00)
Děkuji autorce "Saša-Znojmo" za krásné povzbuzení:)

M (23.10.2014 17:06)
Taky mám podobný problém....nevím, co s tím :(

Kiky (24.10.2014 05:44)
Ahojky, tento pocit naprosto znám....já raději než křičím, odběhnu např. na záchod tam se rozdýchám a je to v poho, reději se vyhýbám situacím, kdy musím křičet, ostatní lidi to může ranit....:)