Evka (14.09.2015 18:48)
Ahoj, já jsem v prváku, a na ty přípravné kurzy jsem chodila. Moc je nedoporučuju, nedozvíš se v podstatě nic nového a to co jsme brali mi v příjmačkách ani nebylo.... A navíc jestli tam bude chodit někdo z tvé třídy můžeš se ho vždycky zeptat ;)

míša .D. (14.09.2015 19:31)
já jsi myslím, že záleží na tom, jak si myslíš, že ti škola jde. jestli spíš jde, tak si nedělej starosti a uč se jen na své škole.

N (16.09.2015 21:24)
Čauky, mě to taky přijde zbytečný, já se připravovala ve škole a doma. Doporučuju si koupit ňákou sbírku SCIO testů, nebo prostě toho, z čeho budeš dělat přijímačky. Taky bych být tebou zkusila přijímačky nanečisto, jestli máš tu možnost. Ale hlavně jde o tvůj pocit..přeju hodně štěstí;))! ..ještě jedna věc: když jsem udělala přijímačky, možná mě nejvíc mrzelo, že jsem si ten poslední rok na základce tolik neužila a furt se nervovala..zkus se tomu vyvarovat, fakt to nestojí za to!;)

Maruška (10.09.2015 15:59)
První věta se dá říct i takhle: "Když něco děláš, dělej to pořádně." nebo "Máme-li někým být, buďme nejlepší.". A takhle se máme živit tím, v čem jsme dobří, rozvíjet svůj talent a nesnažit se napodobovat ostatní. No a ta úvaha... Napadlo mě popsat řetězec "Pepa napodobuje Frantu, Franta Honzu, Honza Tomáše..." a uvažovat nad tím, rozebírat to, jaká by pak byla společnost bez jedinců. Nebyli by vědci ani umělci...

© reakce z redakce (09.09.2015 09:05)
Ahoj A, to je opravdu vážná věc, která by se měla řešit. Poprosili jsme odborníka, který ti odpoví. Pošli nám prosím do redakce (redakce@in.cz)svou e-mailovou adresu, její odpověď ti potom pošleme. Moc na tebe myslíme, neboj, zvládneš to. Věříme ti!

:) (09.09.2015 18:11)
Pomodlím se za tebe. Jinak ti nepomohu, ale snad ti to pomůže.

reakce z redakce 2 (10.09.2015 14:15)
Ahoj A, posíláme povzbuzení a také doporučení: Zkus si zajít k nějakému odborníkovi - psychologovi, který ti pomůže rozklíčovat, co se s tebou děje, a také proč to tak je. Taková návštěva není nic špatného ani žádná ostuda, nemusíš se jí bát. Taky je fajn projít se s kámoškou, nebo si společně zaběhat, sednout do cukrárny, dát si zmrzlinu, zkusit si popovídat. Nemůžeš se o tom, co tě trápí, pobavit třeba s maminkou nebo s někým blízkým, komu důvěřuješ? Víš, někdy, když si člověk od srdce popovídá, třeba i popláče nebo to vykřičí - tak se mu uleví, a svět už nevidí tak úplně černě. Určitě máš někoho, komu by bylo hodně smutno, kdyby jsi tu nebyla, kdo by se tím hodně trápil, byl smutný... I nad tím přemýšlej. Pokud si budeš chtít popovídat, nabídka z redakce pořád platí, stačí napsat email do redakce na: redakce@in.cz. Myslíme na tebe!

Bořena (14.09.2015 12:56)
Ahojky, deprese sice nemám, ale mám panickou poruchu a to je něco podobného. Každopádně ti doporučuju přečíst si knihu Život bez deprese-je tam spousta nápadů, jak bojovat s depresí přirozeně a bez léků-co jíst, jak sportovat atd., například tam doporučují, aby se člověk 3x týdně 30 minut intenzivně hýbal-běh, plavání, rychlá chůze,...(má to asi 300 stran :-)) pak hodně pomáhá vybrečet se, vykřičet se, nebo si všechno někam zapiš-ideálně rukou. Utřídí se ti myšlenky a možná pochopíš, proč se trápíš. Taky můžeš navštívit psychologa. Třeba ti bude stačit jen jedno sezení, kde budeš prakticky hodinu jen a jen povídat a prostě se z toho vypovídáš...:-) Co mi pomáhá, je tento citát:"Nenechám tě klesnout a neopustím tě." Jozue 1,5. Raduj se z každého dne a děkuj Bohu, že jsi vlastně "zdravá" ;) Hodně štěstí!! :-)

Q (16.09.2015 21:29)
Čauky, něco takovýho občas mám taky, ale jenom v takový malý míře, že jsem si jen představovala, jaký by to bylo, kdybych umřela a tak, ale to má asi každej.. ..mě pomáhá si o tom v klidu popovídat s Bohem, nebo si v duchu jasně říct, proč jseš smutná a co bys mohla změnit..nebo se z toho vyzpívám, vypíšu, vytancuju, odpoutám nějak pozornost..taky mi dost pomáhá jakákoliv společnost..hlavně mysli na život jako na obrovský dar a stále hledeh věci, za který můžeš děkovat;) ..doufám, že se to zlepší:-)

A. (22.09.2015 18:25)
Ahoj, moc děkuju za reakce =)

Pro A. (24.09.2015 14:03)
Ahoj :) Můj taťka je psycholog, tak jsem se ho zeptala. První navštívit LÉKAŘE, je to vážná věc a člověk za ní nemůže. Teprve až po léčbě se radit s psychologem, ale většinou spolu spolupracují. (Taťka je klinický psycholog) Přeji Ti hodně štěstí, i já to měla v menší míře jeden čas. Pán Ti také jistě pomůže, pomodlím se za Tebe. :)

Jitř (05.10.2015 20:31)
Ahoj..za prve- To zvladnes!!! ;) :) Ja sice deprese nemam (mozna se o me pokousely, ale - asi - jsem vzdycky odolala), ale nekolikrat se mi stalo to co Tobe..jedno z nejsilnejsich bylo, kdy uz jsem mela nohu pres zabradli balkonu..ale jedno vim jiste: NIKD Ybych to NEUDELALA! Zivot na zemi je jeden jeden a jakmile ho ztratis, uz to nevratis..vsimej si vseho krasneho kolem ;) :) Ty si zivot nevezmes ;) :)

Viky (09.09.2015 16:32)
Ahoj na tvém místě bych byla taky zaskočená, jelikož je mi tolik co tobě a příjde mi to v dnešní době dost brzy na vdávání. Záleží jestli ještě studuješ, nebo ne, většina lidí se bere až po studiu, a taky kolik roků je tvému příteli, jestli už se cítí dost starý na založení rodiny... já vím, není to jediný důvod proč se lidi berou... Moc ti neporadím, ale určitě bych mu řekla jak to cítíš, musí tě pochopit, nebo mu můžeš říct, že si ho vezmeš, ale třeba ne za rok, ale až se na to budeš cítit... Přeju Ti hodně sil a víru! Věřím, že vše bude O.K. ;)

Maruška (09.09.2015 16:53)
Ahoj Gabčo. :) Je mi teprve 14, ale řekla jsem si, že Ti odpovím na tvou otázku. Mám kamarádku, které je 19 a taky ji její přítel požádal o ruku. Řekla mu ano. Ale řekli si, že se vezmou až ona vystuduje vysokou školu, takže za tři roky. Takže jsou zasnoubení a ještě budou a nevadí jim to, že se hned neberou. Další kamarádka se taky teď zasnoubila a prý se taky hned brát nebudou. Můj názor je, že můžete být zasnoubení a že svatba být hned nemusí. Měj se hezky a přeji Vám, ať se Vám daří. Požehnané dny. Maruška :)

:) (09.09.2015 18:14)
Já by ještě počkala do těch 21-23 let, ale záleží na tobě :) jestli tě má opravdu rád tak pochopí, že se ještě vdávat nechceš. Můj názor :)

J. (09.09.2015 19:02)
Keď ho miluješ, nie je čo riešiť.. :) Nehovorím to ako slohan reklamy, ale myslím, že je to naozaj tak. Čo na tom- ked sa dvaja majú radi netreba čakať kým je baba tehotná aby sa zobrali.. Síce máš len 19, ale zas nemusíte mať svatbu hned, môžte byť "len" zasnúbení a možno to beriem takto príliš na ľahkú váhu a celkovo na dialku z môjho názoru, ale moja rada je ísť do toho !

Maruška (09.09.2015 21:33)
Jestli si ho dokážeš představit jako otce pro své děti a manžela pro Tebe, tak na nic nečekej a řekni ano. Neměj pochyby, mohly by Tě připravit o veliké štěstí.

Ani (10.09.2015 19:00)
Ahoj :) určitěs tím tvůj Tomáš nepřišel jen tak, musel nad tím přemýšlet a jestli to myslel vážně a chce mít jen jednu svatbu za život, stála ho taková věta dost odvahy. Jestli si ho dokážeš představit jako tátu svých dětí, jako člověka, se kterým chceš sdílet vaše životy a společně zestárnout, na nic nečekej a řekni mu, že ano. Nemusíte se brát hned (ale za deset let je pozdě), můžete se domluvit, že se vezmete třeba po škole, nebo mám kamarády, kteří se vzali během VŠ a rodiče jim finančně pomáhají, aby mohli dostudovat. Rozhoduje se o tvé budoucnosti. Nedívej se na to, v kolika letech se kdo bere, nikdo není tak jedinečný jako ty a on. Sice vás (nejspíš) neznám, ale přeju vám, abyste nalezli toho, s kým chcete strávit život a uměli jste se pro něho rozhodnout.

Májinka (14.09.2015 20:47)
Ahoj :) asi trochu vím co prožíváš. Mě je taky 19 a můj přítel mě v květnu požádal o ruku :) řekla jsem mu ANO!!! Vím žě je to ten s kterým chci být celej život. Nejvíc sem se bála asi názoru druhých lidí co na to budou říkat právě v této době kdy svatby už nejsou v 19 uplně na běžným pořádku. Až jsem si to probrala s Bohem, tak jsem klidná :) jsem šťastná..., že s přítelem postoupíme zase v před a uděláme toto velké rozhodnutí. Svatbu budeme mít 9. července :) moc se na ni těším :)

Te. (16.09.2015 13:18)
Popros Pána, aby ti pomohl se správně rozhodnout :-)

t (25.09.2015 17:22)
office od microsoftu zdarma a nastálo neseženeš. :)

J. (08.09.2015 16:51)
Neviem ako je to z legálnosťou, ale každý tam stahuje, a ja tiež. Je to ľahké a rýchle, a sú tam filmy aj hudba..

lalalá (08.09.2015 19:47)
Me to teda prijde uplne normalni, nevim jak jinak stahovat pisnicky

Me (07.09.2015 19:21)
Ahoj, vem si šaty! Rozhodně! Nějaké pěkné, a hlavně pohodlné, v čem se ti bude dobře tančit. Boty nějaké na podpatku. :) Neboj se toho, je to super ;)

lexi (07.09.2015 19:46)
Ahoj Evi :) do tanecnich sem sice nechodila ale kdybych mela tenhle problem vyresilabych asi takhle: Vem si na sebe legíny a do tasky sebou si vem saty jako zalohu kdyby nahodou :) Uzij si tanecni a at se ti dari :) Lexi

olga (07.09.2015 20:41)
Ahoj, promiň že ti neporadím, ale jen ti řeknu, že se tam strašně těším! :D A jak se do nich dostanu? To zprostředkuje škola nebo se musím někam přihlásit? Dik za případné odpovědi a zvládejte školu! :P

Maru (07.09.2015 20:55)
Ahoj Evi, jsem teď ve druháku na gymplu a mám za sebou zatím první lekci, kde nám říkali co a jak. Na tuto první lekci jsme měly povětšinou šaty, přijde mi to lepší, takové slavnostnější. Jinak na další lekce se hodí třeba sukně a halenka, dívka může mít i společenské kalhoty a k tomu nějaký pěkný top. Boty by měly být společenské, na štíhlém ne moc vysokém podpatku. Ale připrav se na o, že tě nejspíš po těch dvou hodinách budou trochu bolet nohy. Snad jsem ti alespoň trošku pomohla. :) Hlavně si taneční užij. ;)

Evka (09.09.2015 15:39)
Díky moc :)

Anie (10.09.2015 18:36)
Budeme mít teď taky taneční a všechny si berem šaty. I od kamarádek vím, že ony šaty taky měly. Většinou je ale už ta zmiňovaná 11. Lekce a tam ti řeknou, co a jak a co si obléci nebo na stránkách taneční školy by to mělo byt taky :) já osobně se hrozně bojím partnera a taky toho ze budu úplný dřevo :D

gazelka (07.09.2015 15:03)
ahoj, chápu, nezapomeň ale, že ty fotky bývají leckdy upravené! Mě třeba přijde, že většina lidí je hezčí ve skutečnosti, než na fotkách na fb. Taky je to možná jen tvůj příliš sebekritický úhel pohledu. Být tebou tak si tam pár opravdu povedených fotek a víc se tím netrápím. Dej si tam třeba fotky, kde máš make-up, jsi dobře nasvícená atd. Já s tím mám taky trochu problém no jo:(

Tina (08.09.2015 14:09)
ahoj, myslím si že seznamováni přes chat není moc dobrý nápad, nikdy nevíš kdo se za počítačem může skrývat, i když ti pošle svou fotku nemůžeš vědět jestli je doopravdy jeho/její. A posílat někomu koho ani osobně neznáš svou fotku? Kdo ví, jak s ní naloží, komu ji ukáže... Fb je skvělý v tom že můžeš být v kontaktu se svými kamarády kteří třeba bydlí daleko od tebe, nebo ve sdílení věcí do školy atd., ale vždy bych si dávala pozor na své soukromí protože fotky a příspěvky které na fb dáváš může vidět spoustu lidí. Neboj se že bys tím, že své fotky nedáváš na fb a nikomu je neposíláš, přicházela o známosti- je mnoho jiných a lepších způsobů jak je získat. Můžeš jezdit na různé akce třeba na centrum mládeže, chodit do společenství ve své farnosti, tím získáš skutečné přátele, které budeš znát osobně nejenom virtuálně... Že si nepřipadáš hezká, to zažívá asi občas každá holka, ale věř mi, že každý člověk je krásný, Bohem milovaný. Nejenom vnější krása je důležitá, ale hlavně ta vnitřní a určitě se najdou přátelé, kteří to jaká jsi ocení.

gwen (07.09.2015 15:07)
Ahoj, věřím, že tě to trápí:( Dobrá zpráva je, že většina věcí, kterých se obáváme, nikdy nenastane:) Nemohla by sis na lyžák vzít nějakou kamarádku? Třeba z jiné třídy? A ty jsi v prváku? Já myslím, že to dobře dopadne. Kdyby ta situace byla nějak moc špatná, můžeš třeba v pololetí změnit školu.

Ana (10.09.2015 18:49)
A holka máš druhej týden, za tu fobu se může změnit moc věcí. K nám treba přišla nová holka a tak za půl roku se skamaradila s jednou, která tam opravdouvou kamarádku neměla. A jedna odešla. A ja jsem ve druhaku, moc kamarádek tam taky nemám. Jednu takovou dost dobrou, ale o tu usiluje ještě jedna Holka, kterou nesnáším. Mohly bysme bejt kámošky všechny tři ale ja tu druhou prostě ma uplne jiny zajmy nez ja. Na konci roku jsme byli v chorvatskj na 10 dni a no.... nektery chvile jsem si fakt uzivala.. zjistila jsem, že ale musíš být otevřena a zkus se co nejvic zapojovat a byt v kolektivu, fakt bud otevřená. Zkus to, ja taková kecka a sama hm... ale zkouším to a hlavne mám problem, aby me druzi ne ovlivňovali, davej si na to pozor.

středoškolačka :) (21.09.2015 16:22)
nevím, jestli jsi v prváku, ale já jsem taky v prváku a zkusím ti poradit.. prostě se snaž nějak chodit za těma lidma a bavit se s nima.. hlavně nikde sama nevysedávej, protože pokud se nepokusíš s někým bavit ty, je možné, že za tebou nikdo nepřijde. jako nesnaž se za každou cenu zalíbit všem a hrát si na něco, co nejsi abys byla populární a když jdeš si třeba za někým sednout v jídelně, zeptej se, jestli můžeš..pokud je ten člověk normální, tak ti řekne, že jo :). a kdy jedete na ten lyžák? v zimě? neboj, je teprve září a to, že teď nevycházíš se spolužákama neznamená, že s nima nebudeš vycházet navždycky..

Ana (07.09.2015 09:50)
Ahoj Magdo :) Víš, kluci si rádi svou dámu vyberou sami. Jsou hrdinové a oslovit (hezkou) slečnu není snadné, ale když to dokážou, víš, že je to stálo úsilí a o to jde, nedat se jim zadarmo. Nemůžeš se někomu vnutit, když ho máš opravdu ráda, přijímáš ho i s tím, že má on rád někoho jiného. Kluci si většinou dávají na čas (vlastně ve všem, většinou holčičky dřív mluví i chodí i odkládají plínky). Dej mu volnost, pro zaslepené oči jedním možná nevidíš jiného, který kouká po tobě. Single čas je taky dobrý k vlastnímu rozvíjení, máš čas na kamarádky i kroužky. Měj se krásně :)

:( (07.09.2015 18:18)
Ahoj Magdo :) Naprosto Tě chápu. Já se zamilovala na začátku loňskýho školního roku do spolužáka. Nevím proč, ale na začátku jsem si vážně myslela, že se mu líbim taky. Asi protože jsme se často setkávali pohledy, nevím... Taky jsem to řekla svým kamarádkám, ony se s ním najednou začaly bavit a já neměla odvahu za ním jít taky. Po nějakým čase jsem ale zjistila, že on nic netuší a že jsem skoro měsíc žila ve svých falešných iluzích. On ten kluk je takovej třídní mimoň. Taky jsem se snažila vymýšlet, jak se s ním bavit, posílala kamarádky vyzvídat. Bylo to beznadějný, ale docela jsem se s tím smířila. Tahle zamilovanost ze mě pomalu odcházela jak přicházela ta další. Říkala jsem si, že už nesmím udělat tu samou chybu, myslet si, že se mu líbím a hlavně nedávat nic najevo. Radši aby zůstal mým tajným idolem, než abych si ho nějak znepřátelila. K tomuhle klukovi jsem přirostla daleko víc, než k tomu předtím. Za tu dobu jsem se naučila (i když úplně bezdůvodně) ho mít ráda. Ale... sice to nikdo před ním neřekl a nenaznačoval (vědělo to minimum lidí), ale všechno jsem na sebe podvědomě prozradila já. Sice hlava to brala zodpovědně, ale ty příznaky zamilovanosti byly asi moc zřetelný a jemu nepříjmený. :( A on není tak mimo jako ten předtím, takže to skončilo blbě, přitom jsem skoro nic neudělala. Vím, že mě nemusí a tohle je asi hlavní důvod. Takže závěr je takový, že Ana má bohužel pravdu. :( A co poradit? No, tak za mě ho asi budu ignorovat. Ale nemyslím neodpovídat, ale o nic se nesnažit. Neptat se ho a prostě nezačínat (kromě těch naprosto nezbytných) konverzace. Držím Ti palce! Vím, že jsem psala spíš o sobě, ale chtěla jsem tím ukázat, že se to stává a že nejsi sama, tak snad jsem Ti pomohla. :)

Lucka (14.09.2015 18:44)
Myslím, že všechny holky mají sklon si něco namlouvat a mám dojem, že já jsem v tom naprostá jednička :D ... Vždycky si nějaký věci, který se stanou, vysvětluj, jako že má ten kluk o mě třeba zájem (pak to ještě zhodnotím s kámoškama, ty mě podpořej). Takže taky s tím bojuju, ale hlavně se snaž na to mít nadhled. Třeba to, že po Tobě kuká nemusí být kvůli tomu, že se mu líbíš (i když jsi určitě hezká ;) ), ale kvůli tomu, že ví, že si mu psala a tak tě chce mít radši pod kontrolou... A buď v klidu je pro tebe určitě někde připravený někdo ještě daleko lepší ;), jen musí přijít ten správný čas na to ho poznat :)

jája (07.09.2015 15:17)
ahoj, my když jsme měli stužkovák, tak jsme měli zábavu i pro učitele. Nevím, jak se to jmenuje, ale posadili jsme vždy dva profesory ke stolu proti sobě a zadali jsme jim nějaké téma, na které spolu měli vést rozhovor. Třeba rap vs dechovka, dredy vs piercing atd. Má to být vtipná hra, boduje ten učitel, který má u rozhovoru dle studentů vtipnější hlášky. No a další hra (ta byla pro všechny), bylo promítání fotek z dětství žáků přes dataprojektor na zeď, a my měli hádat, kdo to je.

Ana (07.09.2015 09:54)
Ahoj :) Určitě je ještě brzo! Když jsem šla já do prváku, v IN!u jsem si přečetla, že během prvních dní je dobré promluvit se všemi ve třídě (třeba jen pochválit zajímavou tužku) a ono to tak je. Usmívej se, všichni se tak trochu stydíte, tak se tak na ostatní dívej a pomoz jim, ab se ve třídě cítili dobře, oni pomohou tobě. Uvidíš, že když otevřeš oči, do Vánoc budeš mít hafo kamarádů (ale máš pravdu, že blízký vztah potřebuje víc času a společných zážitků). Ať se ti v nové třídě líbí :)

gwen (07.09.2015 15:25)
ahoj, já myslím, že je ještě čas dělat nějaké závěry, opravdu:) Byli jste na seznamováku? Píšeš, že nějací kamarádi ti brání v dalším seznamování. Zatím bych se jich asi držela. Nevím, v čem přesně si s nimi přestáváš rozumět, na druhou stranu, třeba se časem ukáže, že nejsou až tak špatní, a budeš ráda, že tam někoho máš. Co si ty ostatní přidat do přátel a občas jim něco milého napsat? Nebo můžeš třídě navrhnout, že si půjdete po škole sednout někam na limču. Nebo můžeš zorganizovat nějakou akci, třeba Lasergame či návštěvu lanového centra. Kdyby to přeci jenom bylo nějak moc špatné, můžeš školu změnit. Máš tu výhodu, že jsi na gymplu, takže můžeš v pohodě přejít na jiný gymnázium. Držím palce, ať to dobře dopadne!

Jitř (05.10.2015 20:35)
Mozna bys to tem kamaradkam, co na Tebe cekaj, mohla zkusit rict..pravdive jim to vysvetlit ;) :) Zlepsi se to, uvidis ;) :) S modlitbou..

A. (07.09.2015 09:58)
Ahoj, moje ségra má 156 cm a řídí normálně (je pravda, že když vystoupí z 9-místného auta, tak vypadá legračně). Aspoň se dobře vejdeš :) A ve většině dnešních aut se dá sedačka nastavit (i zvednout). Autoškola je od toho, aby tě naučila řídit, v žádném případě na ebe nemůže instruktor křičet (nikdy se mi to ani mým kamarádům nestalo). Hodně štěstí za volantem. ps dneska jsem ráda, že řidičák mám, hodí se to (třeba i když jdu pěšky tak umím lím odhadnout jak rychle se auto přibližuje k přechodu nebo co znamená ta která značka)

:) R. (03.09.2015 14:53)
Axwell /\ Ingrosso - Sun Is Shining Blest are the merciful [OFFICIAL VERSION] líbí se mi tyto písně a knížky třeba Hvězdy nám nepřály, Anna

A. (04.09.2015 16:24)
Ahoj, tak to záleží na tvém vkusu. My ti tady můžeme dávat tipy na písničky a knížky, které se líbí nám, ale přitom nemáme ponětí, jestli se ti to taky bude líbit. Co se týče té hudby, tak zkus třeba poslouchat TV Óčko - tam hrají mnoho písniček a určitě se ti něco zalíbí. Já se na Óčko dívám často a stále tam objevuji nové písničky, které si potom stáhnu.:)

N (04.09.2015 19:08)
Ahoj, já už mám tak půl roku hrozně ráda Trabanty (a furt se mi neohráli!!;)..pak třeba Zrní, Fun, Bratry Ebenovy, Otcovy děti, Sestry Steinovy, Bratry Orffovy, U2, Red hot chilli peppers, Simu Martausovou, Foo Fighters, Divokej Bill a nově taky Poletíme?..třeba se ti něco bude líbit:))

Diki (06.09.2015 18:58)
Ahoj :), co se týče knížek, poslední dobou jsem propadla dystopiím, jako například trilogie Hunger games, Divergence, Labyrint, Selekce a Hon. Jsou to super trilogie, snad se ti budou taky líbit :) Pěkný den

Ahoj (03.09.2015 12:30)
Nemůžu tvoji stránku najít nechceš napsat odkaz????

Tinka (03.09.2015 16:48)
AHoj, Annie, určite to nie je hlúpe! Ja teraz tiež veľa tvorím a mám skúsenosť, že takéto darčeky najviac potešia, lebo tam dáš kus seba a to je viac niekedy ako niečo kúpiť ;-) určite robíš super vec! :-)

Kočka (05.09.2015 09:13)
Já si myslím, že mnohdy potěší víc než ty kupované. :) Dědeček např. slavil 80 let a rád luští křížovky. Doma jsme mu proto jako dárek připravili křížovku. Tajenka měla 80 písmen, vyšlo v ní přání a otázky se vztahovaly k dědečkovi. Přidali jsme ještě propisku "super dědeček" a celá rodina (včetně dědečka) byla nadšená. :D P.S. Příprava trvala sice týden, ale myslím, že to stálo za to :)

Anie (02.09.2015 16:03)
Ahoj, chápu tě a mám stejný problém. Byla jsem i hospitalizovaná. Moc ráda si s tebou budu psát, protože vím, že tě pochopím =) Neboj se mi napsat na anna.salcmanka@volny.cz nebo i na mobil 775 198 912. Všechno se dá řešit =) Moc se těším, až mi napíšeš =) Anie

Annie (02.09.2015 19:56)
Připadá mi, že trošku popisuješ teď to, jak se cítím.

Znovu aniiie (02.09.2015 19:56)
Bojuj! ;))))

Chloe 735 (03.09.2015 20:37)
Ahoj Qwendy, chápu, jak se cítíš. Mně pomáhá, když se například vyběhám, nebo si zahraju na nějaký nástroj (bicí, klavír,...). Dá se při tom dobře přemýšlet a vše si můžeš v hlavě srovnat.:D Myslím, že tyto problémy občas přijdou u dosti lidí a časem odejdou. Pokud se chceš usmát, zkus si vzpomenout na něco vtipného a nebo si zkus vybavit nějakou vtipnou či pěknou písničku...:D No a jestli ti chybí někdo na pokec a máš sourozence, zkus jít někdy ven s ním...je jasný, že kamarádce se to nevyrovná, ale někdy tě může i víc pochopit (jste z jednoho rodu) :D vzpomeň si, že bůh pro tebe chce jen to nejlepší a všechno má nějaký smysl, ale to časem poznáš...jsem s Tebou.:D

Maruška (04.09.2015 18:21)
Zaujalo mě, že na začátku prázdnin píšeš o změně po konci prázdnin. Je mi jasný, že máš pocit, že to nepřejde, ale vždyť jsi tomu dala málo času! Taky jsem se trápila.Víc než dva roky jsem se necítila doopravdy šťastná, ale už je to pryč.

N (04.09.2015 19:18)
Ahoj, mám už tak tři čtvrtě něco podobnýho, mě pomáhá být co nejvíc v nějakém spolču a vyhledávat jinou kvalitní společnost nebo obohajující činnosti jako něco vyrobit, nějak pracovat nebo si zazpívat..a pak samozřejmě modlitba;)..taky nějaký kvalitní knížky jako třeba život bez hranic nebo síla modlitby teenagera nebo pryč s černými myšlenkami..;) a hlavně abys věděla, že to tak nebude věčně a nevzdávala to!:-)

dixi (01.09.2015 16:57)
Ahoj, to záleží na konkrétním klukovi. Já si myslím, že obecně spíš záleží na celkovém výrazu holky. Může být holka oblečená od Vietnamců, ale přirozeně krásná, a holka oblečená moderně ale vzhledově spíš takový "průměr". Ono v životě na tom oblečení a vzhledu až tak nesejde. Jsou určitě důležitější věci, jako pracovitost, zodpovědnost, vlídné slovo atd. K čemu bude klukovi (píši o vztahu na celý život) holka, která má sice ten nejmodernější blond přeliv na vlasy a ty nejdražší balerínky pod sluncem, když má jednu špatnou vlastnost vedle druhé? Asi nebude moc šťastný. Já si myslím, že stačí, když je holka upravená - umyté vlasy, svěží dech, příjemná vůně, čisté boty a klidně může přidat přiměřené líčení.

A. (04.09.2015 16:27)
Ahoj, já si myslím, že klukům nezáleží na tom, jestli máš oblečení značkové nebo ne, jestli máš na sobě poslední módní trendy. Spíše se dívají na celkový vzhled. Ale určitě se otočí víc za holkou, která je krásně upravená. :)

N (04.09.2015 19:26)
Ahoj, já bych řekla, že jak který. V mým okolí docela jo, třeba můj brácha tak, že mi to není vůbec příjemný..když na to přijde řeč, myslím, že každý kluk má na oblečení nějaký názor a asi to nejlíp poznáš podle jeho oblečení (když se oblíká moderně, mluví o tom, co má na sobě..tak to asi docela řeší)..mě jsou popravdě sympatičtější ti kluci, kteří nemaj rádi nakupování a moc to celkově neprožívaj..;)

ffffffff (01.09.2015 17:07)
nevim, asi bych zavolala na Linku bezpečí.

Juli (02.09.2015 14:46)
No, já bych napsala e-mail na Linku Bezpečí popřípadě bych jim zavolala

KAM (02.09.2015 14:52)
Ahoj. Možná by nebylo špatné si o tom s tvým tátou v klidu promluvit. Říct mu, že už jsi velká, a že bys byla moc ráda, kdyby ti v různých věcech důvěřoval. Pokud jsi věřící, a nebo pokud sama chceš, tak můžeš svou situaci svěřit Bohů v modlitbě. Jinak držím palce.

Juli (02.09.2015 15:54)
No, já bych napsala e-mail na Linku Bezpečí popřípadě bych jim zavolala

A. (04.09.2015 16:33)
Ahoj, úplně tě chápu. Něco podobného jsem zažívala taky. A občas stále zažívám (a je mi 19). Ale poslední dobou (asi už 2 roky) to prostě ignoruju a žiju si dál. Občas mě to mrzí, to jo, ale podle mě to má prostě v povaze a nemůže to změnit. Bavila jsem se o tom i s knězem, říkala jsem mu, že se sním pořád hádám, že mě můj otec nechápe a nerozumí mi atd...a kněz mi řekl, že to tak prostě někdy bývá, že v rodině je většinou nejhorší vztah Otec - Dcera. Říkal mi, že se to asi nezlepší jen tak. Říkal, že se to prý změní až se odstěhuju a až si uvědomí, že už jsem prostě pryč z rodiny, že si mě potom začne vážit. Ale do té doby se to prostě musí přetrpět a radši mlčet a nehádat se...je to tak lepší. :) A co se týče toho, že tě nepustí třeba za kámoškou přespat - já to dělám tak, že už se vůbec neptám, jen mu to vždy den nebo dva předem oznámím. A jdu si. Jsem přece dospělá - stejně jako ty. Musíš jim to dát najevo. :) Přeji hodně štěstí a pevné nervy, protože to není lehké, já to vím. :)

N (04.09.2015 19:22)
Ahoj, taky bych si asi s tátou promluvila nebo mu ukázala tvoje nejhezčí chování, aby si uvědomil to svoje. Nebo si o tom promluv s někým blízkým a popřípadě ho popros, aby tátovi nějak domluvil. Doufám, že se to brzy zlepší;)

© reakce z redakce (01.09.2015 08:18)
Ahoj Verčo, ráda to s tebou proberu, pokud chceš, napiš mi na tento email: zeravikova(zavináč).cz