Ane (6.10.2015 16:08) Pro Annu z poradny: Taky se tím poslední dobou zabývám, protoe mi to vylo stejně, přitom dřív jsem byla melancholik. Bojím se, e mám třeba míň citů ne ostatní... A taky máme jednoho učitele flegmatika a on není úplně nejlepí, tak se bojím (vím, e je to ode mě hnusný), abych nedopadla jako on. Tak jsem jenom chtěla, abys věděla, e nejsi sama :) | |
aajjjjj (07.10.2015 11:45) Ahoj, ničeho se neboj, ádný z těchto typů neexistuje sám, vdy tam bude jetě něco namíchaného. A není flegmatik jako flegmatik. Někdo je větí flegmatik, někdo mení. Flegmatikem můe být jak dobrý člověk, tak patný. Mě taky ve vech testech vychází, e jsem flegmatik, přitom se pořád nervuju.:( | |
Goby (06.10.2015 19:29) Ahoj, proti lupům mi pomohl jeden super ampon z Lidlu. myslím, e je bílo-modrý. Měla jsem jen chvilku, sem tam se mi prostě udělají, tak ho pouívám a je to v pohodě,-je fakt super. :) Být tebou, tak si vlasy nebarvím. Pokud chce, tak bych je nebarvila příli často, pouívala jen ampon a kondicionér, ne moc masek na vlasy a dalího, přece jenom to je chemie a pak bych je jednou za čas zabalila do ručník poté, co bych na ně dala olivový olej. ;) Jinak ez tučné potraviny, ořechy. A nech je uschnout na vzduchu, ne fénem!!! To je hodně důleoté!!!! | |
jája (07.10.2015 11:52) Ahoj, já bych si to asi nechala od kadeřnice stáhnout pryč, a nechala bych si vlasy přírodní. Ale pokud si to chce nechat, tak se poraď s kadeřnicí. Základem je kvalitní barva. Raději si barvení nech dělávat od kadeřnice, pokud mono se vyhni barvám na vlasy z drogerky. Taky je důleitý mít kvalitní ampon. Já bych to asi nechala stáhnout, pak bych to nějakou dobu nechala přírodní, pouívala bych nějakej kvalitní ampon (určitě se vyhni amponu Head and Shoulders, moje kadeřnice říkala, e vlasy spí ničí, naopak dobrou zkuenost mám se ampony od firmy Alcina a Alpecin), po nějaké době bych tam nechala od kadeřnice dát pár melírů (od kvalitní značky). A pak se uvidí. | |
Jitř (5.10.2015 19:56) PRO K,16 LET!!!! Ahoj, ja vim, ze je dost mozny, ze si to neprectes, ale byla bych rada, kdyby jo ;) Cetla jsem si Tvuj prispevek v poradne - vis, citim se uplne stejne..casto nekoho utesuju a mne..neutesi nikdo..uz jsem ale prisla na tento smysl..vic nez byt pochopen chci jine chapat, vic nez byt milovan chci lasku davat.. Kdybys chtela, mohly bychom si psat pres mail, napis, jestli sis to precetla a jestli bys chtela ;) :) | |
terča (05.10.2015 14:51) Ahoj :) nepocchopila jsem asi otázku , ale doporučuji si přečíst zakazanou zónu , jsou to uásné příběhy , ktere tě varují před zlem , doporučuji přečíst si (neumím to vysvetlit tak se koukni na internet ) No a pak knihy od Josefa Janty :) taky moc krásne knihy napsal :) Doufam e alespon neco se zalibilo a čau :D | |
já :) (05.10.2015 20:34) Není to sice moc na to téma o kterém zde píe, ale jsou to super kníky pro mláde. Vechny jsem četla a mohu jen doporučit. Joshua Harris - Ani ň Joshua Harris - S nikým nechodím a nejsem cvok Joshua Harris - Váeň pro církev Rebecca St. James - Čekej na mě Rebecca St. James - 40 dní s Bohem Snad vás z too něco zaujme ;) Přeji hezký den :) | |
amanka (4.10.2015 20:21) Ahoj holky, mám dost osobní dotaz..jak byste reagovaly, kdybyste zjistily, e se vá kluk dívá na porno? Myslíte si, e se na něj kouká (třeba tajně) kadý kluk? ..já vím, e v tomhle jsou v křesanství dost čitelně daná pravidla, ale dnení doba je tak tolerantní a tolik se toho změnilo..mě by to určitě vadilo, ale nevím, jak to má ten kluk a jak moc velkej je tlak okolí a jeho zvědavost..kdybyste s tímhle měly nějaké zkuenosti nebo záitky, budu za ně moc ráda..váně se na tohle stydím někoho přímo zeptat.. ..a jetě poslední věc: myslíte si, e kluci můou vydret bez masturbace? | |
Lucka (05.10.2015 07:55) Ahoj Já myslím e asi kadý v dnení době nějaké yo porno viděl, asi to není dobře, nicméně s tím nic nenadělá... Já být tebou, řeknu mu, co si o tom myslí, e ti to vadí atp. ale do ničeho ho netlač... On se musí rozhodnout, e to je patné... A ohledně masturbace určitě jsou schopni bez.toho vydret, ale je to prý pro ně po nějaké době nepříjemné - prý kvůli nahromadění spermií... Nevím co je na tom pravdy - nejsem kluk ale kdy se nad tím zamyslím smysl to dává... Kadopádně ti přeju hodně trpělivosti a tolerance :) | |
Ana (05.10.2015 08:46) Ahoj, můj kluk se dívá, vím to. Povídali jsme si o tom a ví, e z toho nemám radost. Společně se modlíme za to, aby přestal (a funguje to, intervaly se prodluují). Oni to mají v něčem těí, kdy mají své nádobíčko pravidelně v ruce, zjistí, e jim to v některých chvílích je příjemný a kdy jim o tom nikdo nic neřekne, tak proč by se příjemnému vyhýbali. Moná, e takový kluk bude víc s tebou chtít sex, ale jestli nechce, stůj si za svým (a kdyby ti vyhrooval, e se s tebou rozejde, tak takovej kluk ti za to nestojí). Já ho nijak nepřemlouvám, aby přestal nebo tak, ale ví, e se mi to nelíbí (zase lepí, ne by chodil za holkama), je to podobný jako to mají kuřáci s cigaretama. A myslím, e to vydret jde, i kdy v pubertě to asi zkusí kadý. | |
Má mě rád? (2.10.2015 18:42) Ahoj holky, potřebovala bych radu. Asi od páté třídy se kamarádím s jedním klukem, jsme velcí kamarádi, pomáháme si navzájem atd... a chodili jsme do stejné třídy. Před půl rokem mi vletělo do hlavy, jestli mě nemá náhodou rád (jestli nejsem pro něho něco víc), pořád za mnou chodil, povídal si se mnou, snail se mě rozesmát, dělali jsme spolu blbiny a tak podobně. Jenome teď chodím do prváku na jinou kolu a moc ho nevídám, ale chodí na stejnou kolu jak já, jenom na jiný obor............ A jak náhodou mě tento týden doprovodil a zase to bylo stejné jak na základce. Někdy to vypadá, e jsme jenom dobří kamarádi, ale kdy o tom přemýlím doma, tak mě napadá jestli mě nemá rád.????? Co si o tom myslíte? Mám více kamarádů, ale u něho to vypadá jakoby mu na mě záleelo. Nebo je to jenom iluze??? | |
Ani (05.10.2015 08:52) Ahoj :) jo, někteří kluci jsou fakt kamarádtí. Zkus si vimnout, jak se chová k ostatním holkám. Určitě k sobě máte blízko, znáte se dlouho. Ale netlač vás nikam. Vdy je to teď super, ne? Buď princezna, kdyby se rozhodl s tebou chodit, přijmi pozvání, ale netlač se do něčeho za kadou cenu. Nechci říct, e jste úplně mladí, ale chození je jako předpříprava k manelství (má toho člověka poměrně blízko a můe se podívat, jestli si s ním dokáe představit trápení i radost, děti, vnoučata, stárnutí). Měj se krásně a buď vděčná za takového super kamaráda :) | |
Běkyně (30.9.2015 16:29) Ahoj holky, moná mám trochu osobní dotaz, ale přesto doufám, e mi některá z vás odpoví. :) Řeíte svoji váhu? Kolik váíte a kolik váí vai přátelé? A dríte diety? Nebo si říkáte, Bůh mě má rád takovou, jaká jsem a ostatní se se mnou nemusí bavit, pokud se jim nelíbím... Děkuji mockrát za odpovědi a načerpejte mnoho sil do dalího kolního měsíce! ;) | |
vločka (01.10.2015 18:20) Ahoj, já zhubla est kilo a jetě moná zhubnu dalí. Jak? Třikrát týdně chodit cvičit (např. zumba, aquaerobic, běh atd.), jíst pětkrát denně do polosyta, dopoledne spí ovoce a odpoledne zeleninu. Vyhýbat se bílému pečivu. Sladké si dát občas. Denně vypít něco kolem 2,5 l neperlivé neslazené vody. | |
Diki (02.10.2015 16:01) Ahoj, já pravidelně cvičím (střídám posilování s kardiem), nebo chodím běhat + dělám 2 krát týdně balet (scénický tanec). Měřím 165 cm a mám 53 kg. Snaím se udrovat ve formě, abych se sobě líbila a cítila se dobře, navíc mě cvičení baví. Jediné co mi na mě vadí je velikost mých prsou, ké bych měla mení! Jeliko se věnuji tanci, tak je to hodně nepraktické...obecně je to nepohodlné. | |
kaktus (02.10.2015 19:44) Ahoj :D No, moc neřeím, ale dost lidí mi říká, e jsem hubená. :D Já mám 60 kg a 165 cm. :D No a moje spoluačky, které jsou podle mě dost hubený maj třeba 50 kg a 175 cm nebo 60kg a 180 cm... :D A diety neřeím :D Ale asi kdybych fakt nějak vzhledově přibrala, asi bych s tím něco začala dělat :D | |
Miky (02.10.2015 19:54) Ahoj. :) je mi 17, měřím něco kolem 165 cm a váím cca 53 kg. Nikdy jsem neměla problém s váhou (díky za super geny), ale snaím se cvičit a tělo tak zpevnit :) diety jsem nikdy nedrela, ale určitě je fajn kadé ráno hned po probuzení sklenka vody na nastartování metabolismu, celý den hodně vody (ádné sladké svinstva :D), omezovat mastné a sladké. That's all. :) | |
Mája (03.10.2015 15:01) Ahoj :), myslím si, e základem je mít sama sebe ráda takovou jaká jsi, nehledě na váhu a být si jistá, e tě Bůh takovou stvořil protoe tě má rád. Já osobně se snaím se sebou "něco dělat" proto, abych se JÁ cítila dobře a svoji "nelibost" neventilovala do okolí :) Take pokud se někdo cítí dobře ve svém těle a je jakékoliv ... nevidím důvod, aby se tím trápil :) | |
Anička M. (30.9.2015 16:27) Ahojky :) Potřebovala bych poct. Mému kamarádovi se začala líbit moje nejlepí kamarádka. Ona ho zná a jsou v podstatě dobří kamarádi. Vím, e sice ze začátku brala to, e se mu líbí jen jako srandu, ale postupem času se mi zdá, e i on se jí začal líbit. Oba jsou hodní a přáteltí. Ráda bych oboum pomohla, protoe si myslím, e by se k sobě hodili a doplňovali by se. Jak mám pomoct? Děkuju za názor :) | |
Radka úasňáková (01.10.2015 10:04) Ahoj,já osobně bych mohla doporučit korektor od essence,i kdy ten nekryje tak dobře. Mohu ti ovem doporučit korektor od Catrice Camouflage za Kč. To krytí je perfektní!! :) Podívej se kdytak na můj blog,třeba tam nějaké tipy jetě najde ;) www.radkasvetkosmetiky.blogspot.cz | |
jj (26.9.2015 12:59) Ahoj, loni jsem poznala jednoho kluka (ne ze bych ho predtim neznala, ale poznala jsem ho líp, párkrát jsme spolu li ze koly a jeli domů stejným autobusem.Znám ho i z různých křesanských akcí. Někdy jsem měla pocit, e se mu líbím, ale myslím, e se tak chová ke vem holkám. Ze začátku mě děsilo, e o mě má někdo zájem, protoe větinou mě kluci ignorují. Ale potom se mi začal líbit... Potom si mě přestal vímat, a ted v lée mi řekl, e by se mnou chtěl prohloubit přátelství. Sem tam si napíem a já nevím co si o tom mám myslet... Modlila jsem se, abych poznala, jak to má být, ale nevím, jednou to bylo tak, podruhé naopak.... | |
fany (25.9.2015 18:56) Ahoj holky, líbí se mi jeden kluk, ale jemu se podle veho nelíbím a furt se tváří, tak trochu, jako bych nějak otravovala, nebo tak. JInak je hrozně supr, ale v tomhle je takovej namylenej. Navíc jsem zjistila, e se mu fakt líbí moje sestřenka. MOc bych si přála, aby si mě aspoň trochu oblíbil, ale nevím, jak to udělat. Připadám si pak, jako kdy dolízám. On sám nic neudělá. Přítí rok u bude studovat někde jinde a já teď nevím, co dělat, protoe mi přijde, e ten čas utíká hrozně rychle a kdy se s ním teď víc neseznámím, nikdy u k tomu nebude příleitost a to mě fakt děsí. Prosím, poraďte mi. | |
Věra Aneka (27.09.2015 21:43) Ahoj Fany.Já jsem měla stejný pocit.Taky se mi líbil jeden kluk a řeila jsem to stejně. Ale teď vidím e to byla pěkná blbost. Kdy se ti nějaký kluk líbí a ty jemu ne,moná to bude znít tvrdě,tak s tím nic neudělá.A u vůbec ho nezíská tím e ho bude jak sama píe otravovat.Promiň,ale já se toho kluka musím, zastat. To e se mu nelíbí ty ale tvoje sestřenka není jeho namylenost. Oni kluci to mají trochu jinak ne mi holky.Prosí o radu,pokusím ti poradit.Pokud sám nic neudělá nemá cenu se snait. Tys mu najevo sympatie dala.A e on se nechytil nijak neovlivní. Píe e si moc přeje aby si tě trochu oblíbil. Tímto způsobem si jeho oblibu nezíská. A poslední rada.Kdy o tebe kluk nemá zájem nic s tím nenadělá.A musí hledat dál. Kluků po světě běhá dost. A pokud změní přístup,určitě nějakýho kluka získá. Nemusí se děsit.Příleitostí se seznámit bude mít v ivotě jetě hodně.Nevím kolik ti je let. Ale věř mi e nikdy není pozdě. Uvedu ti příklad dvou válečných veteránů. V ÚVN (Ústřední vojenská nemocnice) je domov pro válečné veterány. Vojáky a vojačky kteří se vrátily z vojenských misí.Oblasti kde byli nasazení v bojích.Jsou to lidi ve věku naich babiček a dědečků. A i tam dolo ke krásné svatbě.K uzavření manelství mezi příslunicí a přísluníkem naí armády.Proč ti to píu? Abys viděla e i ve stáří můe vzniknou krásný vztah. Přeju ti at' najde někoho s kým ti bude fajn.Věra Aneka | |
:( (28.09.2015 23:35) Ahoj Fany :) No, bohuel musím souhlasit s holkama předemnou (první dvě, dalí tu (zatím?) nejsou). Zaívám něco podobnýho, co Ty. Zamilovala jsem se do kluka a on o mě nejeví zájem. Tváří se, jako bych ho otravovala (a asi otravuju) a i kdy se s ním nebavím (moc se s ním nebavím) se tváří, jako by mu moje přítomnost vadila. Mrzí mě, e se to mezi námi stalo a i to, co mezi Vámi. Kluci jsou tak nastavený a přiznám se, e jsem často natvaná, e to tak je, ale zase si říkám, e kdyby tak nemyslel, nezamilovala bych se do něho, protoe by nebyl kluk. Snaím se dělat, e mě nezajímá, ale protoe bych nevydrela mít "vyrovnanou pózu", tak se spí tvářim natvaně taky. Moná je to jetě trapnějí, ne kdybych se na něj dál zamilovaně usmívala, často přemýlím jestli to je ode mě upřímný a čeho tím chci dosáhnout. Ale zase, mám ho ráda i mě tve. Jsme na tom asi podobně. Taky se s ním vídám čím dál méně a přes to vechno se bojím, e ho z očí ztratím úplně. A i kdy jsem u to, co psaly holky, četla a slyela několikrát, stejně po přečtení jejich příspěvků se mě opět zmocnil pocit beznaděje a smutku. Moná jako i Tebe. Prostě se nedokáu vzdát naděje, e by jednou bylo zase vechno v pořádku a mohla bych se s ním bavit, moná i něco víc. Ale je to hodně naivní. :( Budu na Tebe myslet a pomodlím se za Tebe. :) Nejsi v tom sama. ;) | |
Ner (25.9.2015 16:29) Ahoj, přejdu rovnou k věci. Nejsem zrovna typ holky, která se baví s ostatními, ano bavím se, kdy mám o čem, ale větinou nemám, spí jenom poslouchám co ostatní říkají. Trochu se tím trápím, protoe bych ráda něco řekla, ale kdy řeknu, tak větinou mě neposlouchají nebo to dělají a nebo si jenom odfrknou.Kdy řeknu nějaký vtip já, tak si toho asi vimnou, ale nezasmějí se, ale kdy ten samý vtip řekne někdo jiný, tak se vichni začnou smát. S mímy vrstevníky si moc nerozumím, a na pár vyjímek, spí se bavím s dospělými. Vechny holky brebentí o takových těch holčičích věcech, jako: kluci, rande atd. a na to já nejsem.Ne e bych nebyla na kluky, ale přijde mi to trapný se o nich bavit. Ptají se mě jestli mám kluka a kdy jim řeknu, e nemám a jetě jsem neměla, řeknou jenom,,hmmm" a dál se se mnou nebaví. Nikdo si za mnou nepříjde povídat, ani holky se kterými se bavím. Aby se se mnou bavily tak musím jít já k nim a ne ony za mnou. A jetě k tomu jsem na nové kole a mám novou třídu (jsem prvák na střední), trochu se i bojím, e nezapadnu do kolektivu.:-( Celé dětství jsem hlavně byla sama, vyhovuje mi to a líbí se mi to,nikdo mě nevidí a nemůe si na mě ukazot, ale přeci jenom chci mít pravé kamarádky, takové které mě nebudou pomlovat, posmívat se mi a dělat mi naschvály, ale budou to pravé kámoky, které se za mě postavý. Pro mě je i utrpení jít někam, kde jsem hodně na očích např. do obchodu, na oběd......, tam kde je hodně lidí a kadý si mě vimne.Vdy mám pocit, jakoby se na mě kadý díval a smál se mi, jak chodím nebo jak vypadám.:-( Dříve jsem měla alespoň větí sebevědomí a nevadilo mě to tolik, ale teď se stávám takovou odtaivou a nechtěnou holkou, málo kdy někomu věřím, nevím co můu od druhého čekat. Jeden den je to super kámoka a druhý den u ne..........:-(:-(Moná to vyznělo hodně drasticky, ale myslím, e je to i tak problém.Prostě chtěla jsem se zeptat: Máte někdo s tím nějakou zkuenost? Stalo se vám to nebo jste taky takoví? Co mám dělat? Jak získat větí sebevědomí? Mám se v něčem změnit?..............Vechno navenek beru s humorem, ale uvnitř se trápím....Pořád se utápím v představách, e se vechno zlepí k dobrému, e jsi najdu kamarádky/kamarády, ale jetě se nic nezlepilo k dobrému.:-(...:-(....:-(.....Kadé odpovědi si budu hodně váit.:-) :-) | |
Zuzzi (26.09.2015 15:25) Ahoj :) Taky jsem měla podobný problém. Trápilo mě, e se lidi moc se mnou nebaví. e jsem větinou musela za něma chodit sama. A kdy u jsem se s někým bavila, tak jsem větinou poslouchala. Byla jsem tichá (a stále jsem). Postupem času jsem zjistila, e jsem také důleitá, i kdy jsem přeci jen tichá, druhému můu pomoci tak, e mu budu naslouchat. A tak jsem se přijala taková, jaká jsem. Bůh mě takovou stvořil. Tichou. :) Taky jsem zjistila, e není na kodu jít za druhým a zeptat se, jak se má, co dělal o víkendu. I kdy to ve větině případech znělo trapně, přece jen se nalo nějaké dobré společné téma, o kterém se můem bavit. A já jsem také taková, e se víc bavím, kdy jsme ve dvojici, ne kdy je nás tlupa. Hlavně se musí přijmout taková, jaká jsi. A musí ti být jedno, jestli se ztrapní, nebo ne. Kdosi moudrý řekl: "Zeptá-li se, bude vypadat jako hlupák 5 min, nezeptá-li se, bude vypadat jako hlupák celý ivot." A tak já se to snaím dělat. Také pros Boha za to, aby ti dal odvahu přijmout se a odvahu ke vemu dobrému. Věřím, e někde na tebe ten pravý kamarád/ka čeká :) Ale taky pro to musí něco dělat. Kdy ti někdo připadá sympatický, tak jdi za ním a mluv s ním. Ptej se ho na vechno, co tě napadne. Buď si do oka padnete a nebo ne. Kdy ne, z toho se přece svět nezboří, na světě ije dalích 7 miliard lidí ;) A kromě toho, má toho nejlepího kamaráda na světě. A to Jeíe! :) | |
Papírová vlatovka (26.09.2015 22:12) Ahoj, tak tohle znám velmi dobře. :) Je mi 19 let a nejsem vůbec společenský typ. Sice si ráda povídám s jedním člověkem a někdy si připadám docela sympatická :), kdy ale mám mluvit ve skupině, nic mě nenapadá . Navíc mám tichý hlas, pokud u se někde odváím promluvit, musím to zopakovat, protoe mě nikdo neslyí.(Takhle třikrát zopakovaná poznámka u pak ztrácí smysl :)) A kdy u se na nějakou akci přece jenom dostavím, typická otázka zní: proč nemluví a ty jsi taková tichá,e ? Co vám příli sebevědomí nepřidá. Tak jsem radi zůstávala doma, protoe to bylo pohodlnějí, nikdo mě nekritizoval, nesrovnával a já si ila ve svých představách. Na druhou stranu jsem touila po opravdových kamarádech, které doma větinou nezískáte. Kdy jsem la do prváku na střední,taky jsem se bála jak zapadnu, ale natěstí jsem si tam nala takovou skupinku, ve které mě berou takovou jaká jsem a ve které se nebojím mluvit,co mě překvapilo a na druhou stranu i povzbudilo, e nejsem tak nechtěná jak jsem si myslela. Postupem času se krůček po krůčku snaím naučit ít.(bez zbytečných komplexů, které mají větinou původ v mém strachu)Můj problém je taky v tom, e chci být dokonalá za vech situací a věci zbytečně řeím např. kdy se mi něco nepovede pořád na to musím myslet a říkám si, co si o mě asi myslí ostatní (a nedávno jsem zjistila, e kdy se mi něco nepovede, ostatní na to zapomenou, protoe si pamatují hlavně to, co se nepovedlo/povedlo jim, anebo jsou rádi, protoe vědí e nejsou sami komu se něco nedaří :))Kdy jedu na nějakou akci prosím Pána Boha, aby byl se mnou a pomáhal mi, aby seděl vedle mě ve vlaku, drel mě za ruku atp. je to velká opora. Taky prosím Pána, aby mi dal správná slova co mám mluvit. Take důleitá je pro mě modlitba.(nebo Bůh nás má tak rád, e si to ani nedokáeme představit a nikdy nás neopustí). Také si často říkám, e mám důvod být astná, protoe můu ít, chodit,mám co jíst,není u nás válka ..a vůbec se nemusím ohlíet na ostatní co si o mě myslí, protoe Bůh mě stvořil takovou jakou mě chtěl a take to vlastně se mnou nemůe být tak hrozné jak si občas myslím. Není tedy důvod se před ostatními schovávat, vdy jsou na tom stejně jako já. Navíc jsem vdy vděčná za to, pokud najdu nějakého podobného introverta jako jsem já. :) Asi ti to moc nepomůe, ale já ti to prostě chtěla napsat.:) Měj se krásně a přeji Ti, abys potkala skvělé lidi, kteří Ti pomohou vidět, jak velkou má cenu a jak jedinečná jsi.:) | |
Sariklen (26.09.2015 23:25) Ahoj Ner :) Ani neví, jak Ti rozumím a jak Tvůj příspěvek mi připomíná mne samotnou před několika lety. Podle toho, co popisuje, asi jsi měla problémy s lidmi ve třídním kolektivu? e se s Tebou nechtěli bavit a tak. Snad to teď na nové kole bude lepí, i kdy vím, jak to dokáe člověka poznamenat. Mně se sebevědomím pomohl Bůh, kdy jsem uvěřila, věci se začaly obracet k lepímu :) Ne hned, ale postupně. Taky jsem si říkala, vdycky, kdy jsem někam la, e se na mě vichni dívají a tak, s vrstevníky jsem si nerozuměla... Ale Bůh mě prostě změnil a já teď, troufám si tvrdit, mám docela zdravé sebevědomí a svoje spoluáky beru jako úasně originály a lidi, které má Bůh rád a kteří potřebují Jeho lásku. Take se od nich neodtahuji a snaím se jim pomáhat, modlím se za to, a jde vidět změna. Vztahy mezi námi jsou mnohem lepí, ne tenkrát :) Jetě před tím ale, ne se tahle změna stala, nala jsem obrovskou podporu ve svých nových věřících kamarádech. Mají mě rádi prostě takovou, jaká jsem a nemusím si před nimi na nic hrát, nebo se bát, e řeknu něco patně :) I kdy i tohle potřebovalo čas a ze začátku jsem radi moc nemluvila :D Ale Bůh mě v tom opravdu vedl a dále vede :) Jeho pomoc je úasná! Take rada? Nevím, jestli jsi věřící, ale vím, e Bůh je schopný Ti pomoci. Popros Ho o to :) A Tě povede. A hlavně si uvědom, e jsi Boí milovaná dcera, na kterou Bůh hledí s obrovskou otcovskou láskou. Miluje Tě! :) Dr se a doufám, e se to vechno zlepí!!!! :) | |
Hanča (27.09.2015 14:00) Ty jo, skoro jako bych to psala já :D já třeba nedokáu říct svůj názor nebo se nějak zapojit do konverzace kdy je kolem mě víc ne jeden člověk..:/ můj problém je asi takový, e mi vadí, e jsem introvert, nedokáu se s tím smířit, chci být slyet, chci být vidět, ale bojím se..přijde mi e to nedokáu..častokrát mi přijde, e jsem úplně neviditelná a e si mě nikdo nevímá..kamarády sice nějaké mám, ale nejsem zrovna nějaká oblíbená..poslední dobou mě taky hodně tve, jak mi vichni říkají, e jsem tichá..vdycky mi přilo e mluvím tak normálně, ale není to tak..a tve mě to :/ ale myslím, e není nic, co by Bůh nemohl změnit..;) tak snad jsem ti aspoň trochu pomohla tím, e v tom rozhodně nejsi sama :) i mě poteilo, e nejsem jediná, kdo se tak podobně cítí :) drím palce v nové kole a a vechno dobře dopadne :) | |
Evka (28.09.2015 01:27) Ahoj, na začátek řeknu e ti úplně rozumím, docela přesně jsi toti popsala i mé pocity. Take co bych ti poradila... Já jsem taky první rok na střední a znala jsem ze začátku ve třídě jen jednu holku která se se mnou moc nebavila. Začala jsem se rozhlíet a co nejrychlej jsem se zařadila mezi dalí nenápadné holky které se nezajímají jen o nejnovějí drby kdoským a tak. Nebavím se s nima kadou přestávku a ani bych jim nesvěřila důleité tajemství (aleto se můe změnit ;) ) Podle mě je důleité najít si partičku která tě vezme (ano, vím moc dobře jak to můe být těké, sama se hodně překonávám) a to co nejrychlej, na začátku jsou lidi otevřenějí ale jakmile si najdou 'partu' tak se semknou a málokoho pustí dál. S některýma třeba najde společné téma, já například jsem se začala s jednou holkou bavit o jedné kníce a obě jsme zjistili e na ní ta druhá ujídí :D To byla hodně dlouhá debata o postavách, fanfictions a tak :D Nikdy neví čím tě můe okolí překvapit ;) Hodně těstí, budu na tebe myslet ;) | |
těstí ti přeju! :D (28.09.2015 15:49) ahoj, mám to podobně. Často se nemám o čem bavit s kamarádkama a připadám si blbě, trapně a hlavně straně neschopně...A kluci jdou skoro! taky mimo mě... Moc si jich nevímám nemám zatím proč... I kdy u je mi 16 :D ví co? zkus si třeba s někým dopisovat (napi sem na holky holkám a já myslím, ejich bude :), nebo na postcrossing se zaregistruj a nabije tě to! Nebo přestupem na střední ( pokud u tam nejsi se to taky můe změnit).buduj vztahy v rodině i se sestřenkama nebo bratrancem, ale často stačí i nejlepí babička, dělej co má ráda :) Sportuj :) A nemá v okolí (kola) někoho podobného jako ty? Zkuste si třeba vyrazit na nákupy a kecejte o oblečení, kole a potom se třeba najde něco , co máte společného...Co spolčo? Nebo v létě kresanský tábor? Ach jo, já zrovna ti mám, co radit... Přeju ti a se to zlepí, často stačí jen chtít. Ale mě to taky moc nejde :D Doufám, e jsem ti aspoň trochu poradila! Jsme na tom stejně :DD Pomodlím se za tebe! | |
:^) (29.09.2015 00:06) Ahoj Ner :) Nemusí to být tak zlé, jak to vypadá. :) Pán kadého stvořil tak, jak ho chtěl a proto kadý člověk musí být něčím uitečný a zajímavý. :) Já například nikdy nebyla moc seznamovací typ. Kdy příjdu do nové skupiny, kde u se ostatní znají, bojím se jít dál. Někde mě bez problémů přijali, někde to bylo teí a jetě stále je. Přiznám se, e a u jsem byla jedním z těch, co byli na kraji, nebo jedna z těch, co kamarády mají, vdycky jsem přemýlela, e bych měla jít za těmi, co jsou (vypadají) sami. To, e se člověk nezapojuje neznamená, e je patný a nezábavný. Snad kadý se někdy nezapojoval, je jen málo lidí, co se začnou bavit vude. (Podle mě :D) Problém je v tom, e i kdy třeba vypadám v té skupině otrkaně, ve skutečnosti se stydím za tím dotyčným jít. Ale kdy se to pak povede, tak mám radost a mám chu se seznamovat s dalími a seznamovat i je. :) Nebo třeba se bojím s někým začít bavit, abych ho sobecky nezatáhla, kam nechci, kdy třeba ta skupina nepříjmula ani mě, aby měl monost být s těmi oblíbenějími. Take tím jsem chtěla říct, e to nemusí být tím, e jsi nudná, ale e někdo jetě nesebral odvahu. :) Jdi mezi lidi, určitě někde najde někoho, kdo se bude chtít bavit. :) A jak u tu bylo řečeno, Ty má někoho, kdo Tě má bezmezně rád! :) Pán je vdy s Tebou! ;) A jetě k těm klukům, chápu, e Tě nebaví poslouchat drby a "slepičení" apod... :) Jen, kdy bude (nebo má) nějakou dobrou kamarádku a bude zamilovaná, nezlob se na ní, kdy občas někdy něco řekne o svém princi. :D Přeci jenom, zamilovaný člověk toho má plnou hlavu a já se třeba své dobré kamarádce svěřím. Mohla by to vnímat jako nezájem. Ale zase veho s mírou, je spoustu věcí, o čem se dá bavit. :) Přeji Ti, abys nala kamarádky, a hlavně ty pravé :) | |
KLM (29.09.2015 20:36) Ahoj Ner, určitě v tom nejsi sama,chvíli jsem si myslela, e píe o mně :D Na základce jsem si "nesedla" se svým třídním kolektivem, mysleli si, e jsem divná, kdy moc nemluvím a neprojevuji se. Nevím, čím to je, e jsem jsem taková, ale pravděpodobně jsem cosi zdědila po mamce a mám to v povaze... No co, myslím, e kdy jsi introvertka, jsi určitě hodně zajímavý člověk :)) Já jsem to ale zjistila a v devítce... Viděla jsem před sebou vysvědčení se samými jedničkami a řekla jsem si: jo jsem dobrá! :) Samozřejmě e jsem po celou dobu Z byla perfekcionistka, chtěla jsem být ve vem nejlepí a skoro jsem se pořád učila. Jetě teď na střední s tím bojuji... Odevzdala jsem se ale Pánu Jeíi a kadý den se snaím modlit modlitbu: Pane, odevzdávám se Ti- odevzdávám Ti své srdce, mysl, oči, ui, ústa, ruce, dui, svou budoucnost minulost i přítomnost.... Je pravda, e nástup na střední tvoji osobnost od základů určitě nezmění, ale můe zkusit začít ít jinak. Například, kdy se ráno vzbudí, a zrovna prí, neříkej si: to bude zase příerný den! Spíe poděkuj Pánu za nový den a novou anci ít lépe ne ten předchozí den... Raduj se z maličkostí, třeba z toho, e venku je krásně, jsi zdravá a má rodinu. Na střední kole v prváku jsem byla hrozný nervák, ale seznámila jsem se s pár spoluačkami (měla jsem čistý tít) a objevila jsem svou novou vlastnost:smysl pro humor :) Jestli je u tebe ve třídě někdo, kdo by potřeboval pomoci s něčím, nebo je na tom podobně jako ty(moc se neprojevuje, je v pozadí), zkus se o něj/ni víc zajímat... Určitě tě to bude stát nějaké to úsilí, ale lepí je zkusit mluvit, ne být zamlklá ryba.... Vím, e to je těké... Důvěřuj Pánu a svěř se Mu s kadou svou mylenkou, řekni Mu, e bys chtěla,aby tě vedl, popros ho za lásku k sobě samé. Zkus si třeba najít nějaký sport-např. se občas proběhni, projdi se(s pejskem)... Doufám, e jsem ti aspoň nějak pomohla(snad jsem nepsala moc neuspořádaně) :)) Je mi sice 16, ale taky mám pořád trápení se svým sebevědomím... Ale snaím se překonávat... Pomodlím se za tebe a svěřím tě Pánu, určitě ti pomůe... Je vemocný.... Měj se! :) | |
Ana (25.9.2015 10:34) Ahoj Holky, často tu někdo řeí kluky, jestli není brzo nebo pozdě, jestli mě chce a tak... Na TV Noe jsem nala pořad právě o dvojici, kdy se holčina zamilovala kdy jí bylo 14, ale kluk byl starí a ona mu přila moc mladá. Ona se za něj modlila, aby nael tu pravou enu k sobě a dneska spolu mají 3 děti. Moc hezky tu svou známost z počátku popisovali :) Moná je znáte. Odkaz je tady http://www.tvnoe.cz/video/842 Třeba to někomu pomůe co dělat kdy se nesprávně zamiluje :) | |
olga (23.9.2015 17:41) Ahoj holky, ptám se tak vech obecně. :) Jste rády samy doma? Ptám se i proto, e jsem celkem často sama doma. :) Mě to nijak zvlá nebaví, ale kdy je to dlouho tak mi to vadí. jak to máte vy? Jo, a kdy je některá z vás v osmičce, malujete se nebo jak to máte? :) Díky za odpovědi a vězte, e je pro mě důleitá tahle monost diskuze i s úplně neznámými holkami, take díky i za vechny minulé příspěvky! :) | |
terča (24.09.2015 06:15) Ahoj :) já zůstávam někdy sama doma a alespoň si odpočinu , ale mám 4 sourozence take ten klid se nalezne malokdy :) zas bych ale nemohla být pořad sama potrebuji odreagovaví Teď sem taky v osmé třídě :) holky ze třídy se malují , já jediná ne ale nikomu to nevadi berou me takovou jaka jsem a mozna jeste vic jak nejaky zmalovany holky :) Měj se pěkně :) | |
kata (24.09.2015 11:46) Ahoj, vyjadrim se jen k liceni... pokud nevadi.. ja jsem zacalarasenku pouzivat nekdy nazacatku 7. tridy.. mozna este driv.. nekdy v 6... potom se mi zhorsila plet a zacli se mi delat nepekny pupinky tak jsem si koupila korektor a pudr a zacla jsem si davat i korektor.. (nekdy v 7) a tedka o prazdninach sem si zacala delat i dolni linky :) mozna se vam to zda moc ale pripadam si tak dobre a mocmi to nepride :) snad sem poradila :) | |
ane (24.09.2015 15:38) ahoj já se maluju občas, jsem ve druháku :) větinou jenom korektor a pudr, někdy řasenka... Doma ráda sama jsem, protoe se to moc často nestává. Celkem mám ráda, kdy přijdu ze koly domů a jsem třeba hodně smutná, e se můu hned vybrečet, postěovat si... Kdy jsou doma nai a brácha tak je mi blbý být smutná, kdy mají taky moc starostí... | |
Kiky (14) (24.09.2015 16:03) To je náhoda! Chodím teď do 8. třídy. Doma jsem dost často sama. I přesto, e mám dvě starí sestry a nejbáječnějí maminku. Sestry s námi nebydlí, a povím Ti, e ná dům je pro 2 osoby a přílí velký :( Do koly se líčím, ale jen decentně, jen pro dodání seběvedomí ;) Řasenka, BB cream a jelení luj bohatě stačí :) | |
Maruka (24.09.2015 16:52) Ahoj :) Já jsem docela ráda sama doma. Mám tři mladí sourozence a tak jsem ráda, kdy si od nich trochu odpočnu :) Take mi to nevadí, být sama doma :) A v osmičce teď taky jsem. :D A zatím se nemaluju... Já by jsem se malovala, ale takovi se to moc nelíbí... :( Větinou třeba jen lesk na rty,ale řasenku jen někdy,ale i tak to je spí vyjímka :) A ty se maluje?? :) Pěkný den! Maruka :) | |
Lucka (24.09.2015 18:32) Ahoj Olgo :) Pokud nemám něco na srdci, co bych chtěla své rodině svěřit, tak mi nevadí být doma sama. :D No, jsem v 9tce a maluju se od konce 7., řasenku, protoe jsem hrozně světlá. :D Nebo spí řasy mám světlý. :D Občas make-up a lesk na rty. Přeji hezký den, zase já, Lucka :DDD | |
Nikča (24.09.2015 19:46) No já doma ráda nejsem... hlavně večer máme velký dům... no snad to chápete. Radi jsem s přáteli a pokud mám být doma sama pozvu kámoku :) chodím do devátý a u nás se v osmý holky u malovali :) i já občas kdy jsem měla náladu se zkrálit :) no nesmí se to moc přeplácat ale řasenka a korektor či krém se hodí vdycky :) no hlavně se malovat furt není ani přirozený a nepřipadá si víc svá navíc by to byla později kadodenní povinnost :) | |
olga (25.09.2015 16:27) Ahoj holky, a jetě jeden dotaz: jak to vzal vá taka nebo oba rodiče? Jo a díky za vae názory a odpovědi. :) Jsem ráda, e tady se můu ptát prakticky na vechno. :D Pěkné dny! PS: Píete tady pod přezdívkou nebo ne? Omlouvám se, kdybych se někoho dotkla, jako e je to osobní a tak... Já teda jo. ;) | |
| Strana: 1 << 104 105 106 107 108 109 110 >> 1226 | |