Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Milá Anonymko,
moc mì mrzí, co prožíváš. Já sama jsem si jeden èas prožila to samé, když se u pøíbuzných naskytly velké domácí problémy a nikdo nevìdìl co dìlat. Najednou jsem se bála jen vyjít z baráku, cokoliv dìlat, pøestala jsem jíst, stahoval se mi žaludek a mnoho nocí, když jsem nespala, jsem probreèela. Nìkdy to tak mám i doteï. Po nìkolika mìsících jsem se svìøila ta�kovi. Ta�ka mnì vyslechl a kupodivu si se mnou o tom popovídal. Stejnì jako jedna z mých tet, se kterou si rozumím. Vìø mi, že když si o tom s nìkým popovídáš, tøeba s kamarádkou, zjistíš, že nejsi sama, kdo nìco takového prožívá a bude možné s tím nìco dìlat. Moc ti pøeju, a� se to zlepší. A náhodou je vlastnì dobøe, že máš úzkosti. Možná že to takhle nevyznìlo nijak dobøe, ale myslím tím, že si moc dobøe uvìdomuješ, že ve mìstì nejsou jen samí dobøí lidé a ty se musíš mít na pozoru. Nikdy nevíš, co se stane. Moc ti ale pøeju, aby se všechno zlepšilo. Mìj se strašnì moc hezky, a klidnì zase napiš. Modlím se za tebe. Tvoje kamarádka Pegas :) PÅ™ezdÃvka (jméno): Pegas
|