Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj holky. Už asi pøed rokem se mi zaèal líbit jeden kluk. Jelikož jsem si nemyslela, že se ještì nìkdy potkáme, pøestala jsem na nìj myslet. Až do doby, než jsem nastoupila na støední. Jsem s ním ve tøídì a dokonce i na oboru. Zaèala jsem se do nìj \"zakoukávat\". Problém je v tom, že jsem nedávno zjistila že se líbí i mojí spolužaèce. A od té doby mì pronásledují v noci sny, ve kterých jsme spolu a jsme spolu š�astní, jenomže jakmile se probudím, dostihne mì smutný a trochu provinilý pocit. Je asi dùležité vìdìt, že jakmile jde o kluky jsem dost stydlivá. Obèas si spolu napíšeme ale jen o domácích úkolech vìtšinou o žádost o pomoc. Ale i u tìch zpráv mi srdce buší jako o závod a celá zrudnu. Snažím se modlit k Bohu, abych se koneènì pøestala trápit, ale nejde to. Poøád musím myslet na nìj, na mì a na spolužaèku, u které mì spaluje pocit provinilosti. Omlouvám se za slohovku, a jestli jste to doèetly až sem, jste vážnì dobré. PÅ™ezdÃvka (jméno): Opal
|