Původnà pÅ™ÃspÄ›vek:
Ahoj, taky jsem byla kdysi platonicky zamilovaná, na støední, ale ne v posledním roèníku, což bylo snad ještì horší. Každopádnì, mì pomohlo to sdílet se svou nejlepší kámoškou, se kterou jsme se bavili skoro o všem. A nechat to plynout. Èasem jsem se o nìm dozvìdìla pár vìcí, se kterými bych mìla problém, tak jsem ráda, že to zùstalo tak. Nikdy jsem mu nenapsala, na to jsem se moc bála, že by mìl jiný názor a pak by to bylo hroznì trapný. A u oblíbených lidí je to ještì tìžší. Ale celkovì na to období vzpomínám ráda.
Každopádnì, sama víš, jaká je situace. A jestli cítíš, že s tím nic nechceš dìlat, tak to nech plynout. S nìkým si o tom popovídej, napiš dopis svému budoucímu já... pøijmi to jako fakt. A maturita bude za chvíli, takže jiné myšlenky pøijdou rychle. :D
A ještì jedna vìc, tvoje pocity nejsou iracionální. Jsi to ty a na tobì záleží. To že on o tobì neví neznamená, že ty to neprožíváš. Záleží na tobì. :) PÅ™ezdÃvka (jméno): Lady Jane
|